Otto František Babler citáty

„Květina je krása, zakletá do říše snů a ticha.“

„Láska není láskou, není-li zároveň věrností, přátelství není přátelstvím, není-li zároveň důvěrou.“

„Každému zklamání předcházelo přeceňování.“

„Falešná řeč, falešné slovo? Slova nikdy nelžou, lžou jen lidé, kteří jich užívají k tomu, aby zneužívali důvěřivosti ostatních lidí.“

„Chceš číst v nejstarší knize? Vzhlížej v noci k hvězdné obloze.“

„Dítě má bezmeznou důvěru v člověka. Bez zábran se spřátelí s dětmi, s nimiž se vidí poprvé, jde bez obav s cizí osobou. Jak by vypadal život na tomto světě, kdyby dospívajícímu lidskému tvoru nic nebralo přesvědčení, že všichni lidé jsou bratry a sestrami?“

„Všechny velké práce ve světě hmoty, které lidstvo od pravěku vykonalo a kterými změnilo tvář země i vnější způsob života na ní, nejsou ničím ve srovnání s úsilím, jež by dnes muselo vynaložit, aby změnilo člověka, jeho smýšlení, zaměření i charakter tak, aby všech technických možností, jimiž vládne, užíval už jen pro dobro a mír, ne ke zlu, násilí a zkáze.“

„Mějte stromy v úctě - každým svým dechem očišťují a obohacují náš svět.“

„Svět literatury se stává čím dále tím složitějším: píší se už romány o románech, básně o básnících, knihy o knihách.“

„Literky písma jsou jako mravenci. Jejich hemžení - na první pohled tak neukázněné a nesmyslné - nakonec vytvoří svět řádu a zákonitosti, smyslu a účelu.“

„Každá kniha má v našem životě svůj čas, svou pravou chvíli. Čteme-li ji dříve, neporozumíme jí nebo ji pochopíme špatně: Čteme-li ji později, cítíme, že jsme promeškali dobu, kdy nám mohla dát mnohem více.“

„Den po dni, list po listu trháme ze stromu svého života. Jaký podzimní čas nás asi zamrazí, až bude poslední větev holá.“

„Noční spánek - list hedvábného papíru vložený mezi dva dny jako mezi dvě stránky v knize života.“

„Dokud nepochopíš smrt, nemůžeš pochopit ani život.“

„Myslitel hledá smysl života, umělec jeho tvar a barvy.“

„Agresivita v lidské společnosti vzrůstá blahobytem a mocí.“

„Nejlepší naše záměry a myšlenky dozrály právě v čase, kdy jsme si vyčítali, že nic neděláme.“

„Když barvy a vůně se slily v tvar, vznikla z toho květina.“

„Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“

„Čistou radost hledej u stromů a květin, u ptáků v ovzduší a u ryb ve vodě.“

„V davu se moudrosti nenaučíš.“

„Nenaléhej příliš na splnění všech svých přání - mohly by ti z toho vzejít jen samé zklamané naděje.“

„Pomluva vítězí, ale vždy jen na krátkou chvíli.“

„Čtení je spolupráce čtenáře se spisovatelem.“

„I tam, kde už nečtu slova, ještě slyším hlas knihy.“

„Mlčení je řeč všech řečí: nepotřebuje slova.“

„Věnuj se těm, kteří tě potřebují, a nevnucuj se těm, kteří tě mohou postrádat.“

„Tělu slouží štěstí a spokojenost, ale síly ducha probouzí, povznáší a rozvíjí jen neklid, žal a bolest.“

„Aforismus je souhlasný úsměv na rtech moudrosti.“

„Hodnotu knihy poznáš podle toho, zda tě ponouká, abys ji četl znovu a znovu.“

„Umění je strom, který má kořen v minulosti, kmen v přítomnosti a korunu v budoucnosti.“

„Budeš-li mít to štěstí, že na tě lidé zaživa zapomenou, můžeš najít dost klidu k tomu, abys dospěl k prahu moudrosti.“

„Každá touha je nezhojitelná rána.“

„Každé čekání představuje spoutanou netrpělivost.“

„Láska na první pohled? Chtěl bych spíš prožít lásku na první slovo.“

„Romulus měl Rema, Kastor měl Pollusse, Poncius měl Piláta, Petr měl Pavla, Kosma měl Damiána, Amis měl Amila, Don Quichote měl Sancha Panzu, Bouvard měl Pécucheta, pop Číra měl popa Spíru, Pat měl Patachona, Werich měl Voskovce - ty si chceš stačit sám?“

„Řeč nejvytříbenější a nejoproštěnější je řeč hudby.“

„Soulad ve vzájemném styku dvou lidí, je to, co je v hudbě harmonie dvou hlasů.“

„Stín je součást světla, mlčení je součást řeči.“

„Zpěv se skládá ze slov, kterým narostla křídla!“

„Uvědomovat si hodnoty minulosti, znamená těžit z nich sílu pro přítomnost, abychom v této přítomnosti mohli pracovat pro budoucnost.“

„Někdo čte v knize jako v zrcadle, někdo hledí do zrcadla jako do knihy.“

„Kdo se nedopustí žádné hlouposti, není tak moudrý jak se domnívá.“

„Nejhorší způsob hlouposti je pevné přesvědčení, že jsem chytrý.“

„Malíř nechť nemaluje jen to, co vidí před sebou, ale hlavně to, co vidí v sobě. Kdo v sobě nic nevidí, ať vůbec nemaluje.“

„Básně jsou tajné vzkazy, které si posílají samotáři místem i časem si vzdálení.“

„Čtu knihu zvolna a pozorně, jako bych věděl, že je v ní jedna myšlenka, jedna věta, kterou její autor napsal jen a jen pro mne.“

„Dítě není od přírody ani hloupé ani unuděné. Hloupne a nudí se teprve jalovými řečmi, které slýchá od dospělých.“

„Hádka: každé slovo jako zákeřný výstřel.“

„Květiny jsou posvátné: mívají nejčastěji tvar slunce, hvězdy, kalicha nebo zvonku - pokud zrovna nemají tvar pantoflíčku, bačkorky, pastuší tobolky, ostrušky, lvího zubu, kosí brady, čapího nůstku, husího jazýčku nebo lopatičky.“

„Máš-li nadání k psaní sentencí a aforismů, nerozptyluj se psaním románů, máš-li široký dech epika, neztrácej drahocenný čas skládáním epigramů.“

„Měním se, protože jsem živý a rostu.“

„Můj přítel ihned zapomínal na dobro, které někomu prokázal. Proto si nikdynestěžoval na nevděk.“

„Na představě pozemského ráje mi bývá nejmilejší to, že se v něm zvířata nebála člověka.“

„Velké zlo naší civilizace je polovzdělanost.“

„Zatímco se člověk nudí, ďábel mu do duše zasévá sémě zla.“

„Bez lásky, porozumění a účasti by tolerance byla jen papírovou lhostejností.“

„Kochej se krásnou melodií, ale nezapomínej přitom, že hudba je také harmonie, kontrapunkt a rytmus.“

„Měj úctu ke slovu. Bylo na počátku.“

„Moudrost, která neslouží lidem, je jako báseň, kterou nikdo nemá číst, jako obraz, který nikdo nesmí vidět, jako hudba, kterou nikdo neuslyší.“

„Myšlení je cesta, přesvědčení je cíl.“

„Myšlenky mohou upadnout do zapomenutí, ale nemohou zaniknout.“

„Nechlub se příliš, že stojíš zpříma - vždyť zpříma stojí také všechny prázdné klasy.“

„Slzy: přetékající krůpěje tvého vnitřního moře.“

„Umělec musí nutit čtenáře, diváky a posluchače, aby se z každodenní reality vytrhli, viděli ji nově a přetvářeli ji podle nových, vyšších zákonitostí.“

„Závist a nenávist užírají člověku duši.“