Citáty o smrti

500+ citátů o smrti a zármutku, které dodají naději | Citaty.net | strana 19

„Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdybys z něho pojedl, propadneš smrti.“

„Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?“

„Nuda, omrzelost, povrchnost – to je smrt mládí.“

„Spousta lidí zemřela kvůli zvědavosti.“

„Jestliže neuvěříte, že jsem – zemřete ve svých hříších.“

„Co je lidský věk? K jaké nicotě jsi stvořil všechny lidské syny? Který člověk kdy žil a nespatřil smrt?“

„Kolikrát čtete v novinách titulek jako: "DVA LIDÉ ZEMŘELI PŘI SNAZE ZACHRÁNIT TONOUCÍ DÍTĚ"? Když se někdo ztratí v horách, stovky lidí ho vyrazí hledat a někdy přitom dva nebo tři zahynou. Ale když se ztratí další, znovu není o dobrovolníky nouze. Špatná matematika… ale velmi lidská. V naší kultuře, ve všech lidských náboženstvích, ve veškeré literatuře je zakořeněné přesvědčení našeho druhu, že když je jeden z nás v ohrožení, neměli by ostatní hledět na cenu. Slabost? Možná je to naopak zvláštní výhoda, díky které jednou získáme galaxii.“

„Nejméně se bojí smrti ti, co si nejvíce váží života.“

„Člověk, který z boje utíká, za tím smrt utíká.“

„Lidskost dává naději těm slabím co by podle přírody dávno měli zemřít. Naděje nad spravedlností přírody. Nerozumim životu fakt asi né.“

„Všichni víme, že zemřeme, všichni cítíme, že nezemřeme.“

„Lev hrdě kráčí orel letí v oblacích zasněnych. Oba zespekt znají když tak dobře vypadají strašlivě hrdě stojí pohled mocný mají. V životě strach nemají můžou jen umřít život pomine. A ve své jednoduchosti přesto svojí moudrost mají. Instinkt jejich život řídí slabost neznají poze lítost soucit. I zvíře miluje i zvíře žije a lituje. Jeden jídelníček celý život mají a vděčně si ho užívají nic jiného neznají jednoduché věci si užívají. A čím je člověk v tom všem predátor bez drapů hrdosti šelma bez moudrosti a vznesenosti. A taky spoustu marnivosti spoustu hlouposti nic v životě člověka je zcela moudré jen menší hloupost. Jedině moudrá spravedlivá krutá je příroda. Ta chápe nepochybuje ta má instinkty smrt a život. A člověk je predátor narusitel rovnováhy všeho protože z jednoduchosti života udělal složitost. Proto aby se stal obětí systému a sloužil víc systému ekonomice penězům než přírodě a svojí duševní instinktivní biologicke svobodě živého tvora. No blázen můžu být taky že.“

„Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností. ... Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn“ vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele. Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.“

„Bohatství - kdo ho hledá v majetku a nenalezne v životě, jednou zemře jako větší chudák, než ten, kdo chodil s prázdnou kapsou, ale chápal cenu života.“

„Strach lidí ze smrti je to, co doktory udržuje při životě.“

„Člověk musí pohlédnout smrti do očí a až teprve pak pozná skutečnou cenu života.“

„Nebyla by civilizace a lidstvo nebyl by čas. Přiroda není čas to je koloběch opakovanosti přírodních událostí. Bez člověka by jen přírodní živly a vnitřek planety měnil obraz přírody.Člověk časem mění svoje místa k životu pro další lidskou populaci a další kousky půdy padnou člověku do rukou. Jo ještě že nemůžeme žít věčně a existuje neplodnost a drahé všechno civilizační nemoci a tím jak se člověk chová masově ke zvířatům tak se chová i k sobě navzájem. Do toho nehody na silnici a úmrtí z přehřátí a špatného vzduchu sebevraždy. No to je ale redukce lidí. Jinak by to tu bylo slušně přelidměný. Hmm čas hmm lidí hmm smrt hmm život hmm všechno.“

„Nikdy nehraj šachy se smrtí, nemůžeš vyhrát a dokonce ani remizovat.“

„O kráse, o přírodě, o peklu, o ráji
Přírodni krása to je vnímání přirozené krásy. Prostě jak to zrodila příroda takové jaké to je nepozměné neupravené a to muže být i hodně děsivé. A to i to myšlení být sám sebou to znamená přijmutí se tak že znáš peklo svých myšlenek i ráj svojí duše když člověk zná jen jeden dobro ráj nebo nebe nemůže pochopit peklo zlo to je neautentické nepřirozené nebo to popírat to je samo o sobě zlé a zaslepené. A proto jsou andělé a čerti, dobro a zlo, jing a jang, býlá a černá, smrt a život, naděje a skáza, radost a smutek, mládí a stáří, voda a oheň, země a vzduch, deprese a euforie. Vychitralost a blbost, snaha a lenost, závist a obdiv, smutek a smích“

„Kdo je živ válkami - jak asi zemře?“

„Můj smysl života? Je přežít další den a nepodělat se z okolností života a smrti. Myšlenek a paradoxů všeho. Protože jsem v tom zamotalá jako bodlák ve svetru.“

„Pokud se snažíme pochopit smysl života, měli bychom nejprve porozumět tichu smrti.“

„Základem dokonalosti je smrt sebeúcty.“

„Otevřel jsem brány k smrti, ale ta mě odmítla se slovy: Život není hra, nemůžeš ho ukončit, musíš být pouze poražen.“

„Otázka zní, co všechno ve mně musí zemřít? Co ještě dalšího? Možná to není špatně. Třeba to všechno, kvůli tomu, aby spadlo to pomyslné brnění. Aby se prolomila ta skála. Nebo snad, aby se do těch prasklin dostalo konečně už světlo.“

„Duše je život a smrt je tělo…“

„Přiznávám… jsem závislý. Ale kdo z vás nemá něco, pro co by byl ochoten zemřít? Já bych nemohl zemřít šťastnější, než-li s dílem v náručí.“

„"Hudba od Ran-D je jako mír a láska – aby sis ji mohl uchovat navždy, musíš nejdřív zemřít, aniž by ses prohřešil."“

„Paralýza může být horší než smrt. Do obou se můžeme nečekaně dostat, ale ne vždy zpět. Smrt ukončí naše trápení, zatímco paralýza ho může jen prodloužit. Je to to nejhorší… dokud nás nepotká něco ještě horšího, co si ani nedokážeme představit.“

„Deprese mě nutí myslet na to nejhorší, i na smrt. Ale stala se mou součástí tak hluboce, že bez ní bych některá svá díla možná nikdy nevytvořil.“

„Nad svojí smrtí přemýšlím častěji než nad svými narozeninami… i když k nim připočtu všechny svátky dohromady.“

„Smrt není zlá. Zlé je, když jí stále podáváš ruku – a ona ji i přes tvé utrpení odmítá přijmout.“

„Smrt i narození je božský dotek.“

„Každý má něco svého oblíbeného. Každý má třeba oblíbené číslo, i když ani neví proč. No… a já si to svoje hezké číslo někdy kroužkuju v kalendáři. Vedle něj třeba nakreslím malé srdíčko. Je to den, kdy si možná konečně naplánuju sebevraždu.
Memento Mori, Vive et noli nocere - pamatuj, že můžeš kdykoliv zemřít… a tak ten život nezraňuj. Ani sobě, ani druhým.“

„99% věcí, které nás už předem děsí, se stejně nikdy nestane.“

„Dovol životu, ať proudí. Dovol sobě cítit lásku k životu. Dovol svému tělu, ať je bez dokonalostí. Dovol své mysli, ať funguje až, když se něco děje. Dovol svému srdci, ať pociťuje. Dovol své duši, ukázat ti vyšší podstatu žití. Dovol ostatním, ať se rozhodují podle své vlastní svobodné vůle. Dovol minulosti, aby ti dala moudrost, sílu a vzpomínky. Dovol přítomnosti, ukázat ti, jak se žije a prožívá vědomě. Dovol budoucnosti, připomenout ti, že ať přinese cokoli je to v pořádku. Dovol bolesti, promluvit ti do duše. Dovol nemoci, ukázat ti důležitost zdraví. Dovol času, ukázat ti, jak rychle plyne. Dovol víře a naději, aby tě naplnila důvěrou. Dovol snům, ukázat ti, že zázraky se mohou stát. Dovol zrození, ukázat ti, jak život tvoří. Dovol smrti, ukázat ti, že nic není věčné a sílu vděčnosti. Dovol si všechno, co si jen umíš představit. Dovol sobě, zažít hloubku života.“