„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

— Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 179, Roku 1905]

Převzato z Wikiquote. Poslední aktualizace 2. července 2022. Historie

Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace

Máte bližší detaily o citátu "Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřite…" — Alexandr Sommer Batěk?

Témata

doba , seznam , studium , odpočinek , filosofie , porozumění , studio , píseň , žák , vzdělání , věda , jazyk , řeč , důvod , čas , lidé , jasnost , šíření , krátkost , národnost , horlivost , šiřitel , neshoda , esperanto , moc , pracovitost

Alexandr Sommer Batěk foto

Alexandr Sommer Batěk 23

český chemik, esperantista a pedagog 1874–1944

Podobné citáty

„Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do Říčan, kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 207, Roku 1910]

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

„Největším objevem naší generace je, že lidé mohou změnit svůj život změnou svého duševního postoje. Jak myslíte, takoví budete.“

William James (1842–1910) americký filozof, psycholog a pragmatik

„Doufám, že naše moudrost poroste spolu s naší mocí a naučí nás, že čím méně budeme naši moc používat, tím větší bude.“

Thomas Jefferson (1743–1826) 3. prezident Spojených států amerických

„Láska je nejlepší esperanto. Láska je jedinou řečí, které každý rozumí.“

Josef Solar (1898–1981) Narozen 13.12.1898 v Milevsku, zemřel 24.10.1981 v Praze. Ing., práce v oboru reklamy, publicista.

Zdroj: https://otavinka.blogspot.com/2021/10/jordan-neb-solar.html

„Smích je esperanto. Nepochybuji, že s jeho pomocí by byla babylonská věž dostavěna.“

Jean Cocteau (1889–1963) francouzský básník, prozaik, dramatik, návrhář, boxerský manažer a filmař

„Po celý rok noviciátu jsem se rval s jedinou myšlenkou: budu moci jako řeholník psát verše? A po celou dobu studia jsem se dotazoval: do jaké míry budu moci pracovat literárně?“

Josef Jelen

Zdroj: [Josef Jelen, kněz i normalizátor, rozhlas.cz, 2016-02-6, 2016-02-11, http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/1580951]

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

Friedrich August von Hayek (1899–1992) rakouský ekonom, nositel Nobelovy ceny, politolog a sociolog

Zdroj: [2008, Auguste Comte - 150 let po smrti, Cep, 1, 59, 978-80-86547-87-9]

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

Friedrich August von Hayek (1899–1992) rakouský ekonom, nositel Nobelovy ceny, politolog a sociolog

Zdroj: [2008, Auguste Comte - 150 let po smrti, Cep, 1, 59, 978-80-86547-87-9]

„Lidé, kteří tvrdí, že studiem věd se člověk stane ateistou, musejí být dost hloupí.“

Max Born (1882–1970) fyzik

Zdroj: http://www.converter.cz/fyzici/vyroky.htm

Související témata