Citáty na téma národnost

Sbírka citátů na téma národnost, národ, stát, lidé.

Citáty na téma národnost

„Škoda, že jediní lidé, kteří by dovedli řídit národní hospodářství, sedí v hospodě u piva.“

Milan Růžička (1937–2011) český dokumentarista a režisér

O lidech, O pivu

„Jako národní socialisté vidíme náš program v naší vlajce. V červené vidíme sociální myšlenku hnutí.“

Adolf Hitler (1889–1945) nacistický diktátor, německý politik

Přisuzované

O myšlenkách

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“

Jan Werich (1905–1980) český herec, dramatik a spisovatel

Chybí zdroj

O lidech, O osobnosti, O lži, O světě

„Kdokoliv, kdo je připraven učinit z národní otázky otázku svou vlastní do té míry, že nezná žádný vyšší ideál než blaho svého národa; kdokoliv, kdo porozuměl naší skvělé národní hymně „Deutschland über Alles“ v tom smyslu, že nic na světě nezastíní v jeho očích Německo, jeho lid a zemi – ten je socialistou.“

Adolf Hitler (1889–1945) nacistický diktátor, německý politik

Hitlerův projev z 28.7. 1922

O světě, O míru

„V bahně zrady skončí rozbíječi národní jednoty, všichni velezrádci a záškodníci.“

Klement Gottwald (1896–1953) český politik, prezident Československa

O zradě

„Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

„Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

Zdroj: Abdikační projev T.G.Masaryka, Lány, 14. prosince 1935

„Národ bez vědomí národnosti podobá se člověku neznajícímu citu pro čest. Můžeť nebýti zlým, ale k velikým obětem a činům, jež rozehřívají srdce lidská, málokdy schopen bývá.“

František Palacký (1798–1876) český archivář, filozof, historik, novinář, politický spisovatel, publicista, spisovatel a vědecký spisovat…

O citech, O srdci, O zlosti

„Já jsem romskou otázku už vyřešil. Já už žádnýho Roma neznám. Pro mě Rom je nepoznatelnej, protože má v občance napsaný »národnost česká«. Oni pak za mnou přijdou a říkají: ‚Vy nevidíte, že jsem černej?‘ Odpovím, že nevidím. Pro mě to je normální občan, co má svá práva a povinnosti.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

rozhovor pro Aha!, 22. 9. 2007

„Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

Zdroj: Balibarová, str. 76.

O víře, O pocitech, O minulosti

„Za základní dnes považuji znovunalezení naší poztrácené národní identity a její okamžité neztracení vstupem do Evropy. Zahraničním hostům vždycky říkám, že se nechceme v Evropě rozplynout jako kostka cukru v kávě.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

O kávě

„Národní způsoby myšlení jsou nově nahrazovaný subkulturními.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

„Važme si nepřeložitelnosti českých rýmů,
jinak druhé národní obrození dostane rýmu.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

Zdroj: báseň Touha poznávání

„Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O duši

„Nepsaný zákon Národní americké společnosti pro výrobu robotů: Žádný zaměstnanec se nedopustí stejné chyby dvakrát. Hned po první je propuštěn.“

Isaac Asimov (1920–1992) americký spisovatel a biochemik

dávno překonaný princip řízení jakosti

O zákonech, O chybách

„Nemůže se o nás sice říkat, že náruživě uctíváme stát; ale přesto jsme fanatičtí etatisti; všechno čekáme jen od státu, všechno mu ukládáme a div se nedomáháme toho, aby nás přišel podrbat soudní sluha, kousne-li nás blecha. Jeden z našich národních rysů je silná nechuť k úřadům, ale stejně výrazným rysem naší národní povahy je mystická důvěra, že úřady se mají o všechno postarat a mají k tomu plno prostředků.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

1925

O důvěře, O povaze

„Pití je naším národním sportem.“

Michal Vrátný

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/piti-je-nasim-narodnim-sportem-taky-jsem-se-malem-uchlastal/r~7c0e507c0f4511e9a470ac1f6b220ee8/

O pití, O sportu

„Tichá obrovská Národní Lež je oporou a spojencem všech tyranií.“

Mark Twain (1835–1910) americký spisovatel

O lži, O tichu

„Člověk není pouhý organismus, ale nositel absolutních hodnot. V tomto titulu je posvátný, ať jsou jeho věk, jeho pohlaví, jeho rasa, jeho barva, jeho národnost jakékoliv.“

André Maurois (1885–1967) francouzský spisovatel

O barvách, O věku

„Napodobením melodického spádu a rytmu našich lidových písní nevytvoří se žádný národní sloh, nanejvýš slabé napodobení písní těch samotných, o dramatické pravdě ani nemluvě.“

Bedřich Smetana (1824–1884) český hudební skladatel

Zdroj: Smetana v konceptu článku pro Národní listy, r. 1865, cit. podle Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 471

O pravdě

„Náklonností jsem Francouz, národností Ir, násilím Angličanů přinucen, abych se vyjadřoval jazykem Shakespeara.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

Zdroj: Moudrost a vtip Oscara Wildea. Praha: LEDA 2008.

„Konzervativci dobře znají rozdíl mezi vlastenectvím a národovectvím. Patriotismus je přirozená poněkud stydlivá, mírumilovná sousedská ctnost umožňující širokou spolupráci s neznámými našinci. Je to kapitál důvěry a potěšení ze sdíleného osudu i údělu. (…) Nacionalismus je opakem patriotismu. Je to agresivní idolatrie zbožštěného národa a vůdce nabízí náhražku konečného smyslu života. Patriotismus vytvořil v Evropě národy. Važme si jich. Po celém světě lze sledovat alternativu – krachující kmenové a nábožensky rozhádané společnosti pod diktaturou, jimž se nepodařilo založit národní stát a kompromisní světskou moc, která vládne se souhlasem svých občanů.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Náš spor o domov, Konzervativní noviny, 2019-02-18, 2019-03-21, https://www.konzervativninoviny.cz/nas-spor-o-domov/]

O životě, O osudu, O důvěře, O světě

„My to máme v programu, protože je to náš národní nápoj a já si myslím, že by to bylo úplně v pořádku. (Odpověd Tomia Okamury na otázku: "Proč budete zvýhodňovat, daňově, alkoholické nápoje, jako odměnu po těžké práci? To není populismus?" v předvolebním rozhovoru pro Seznam zprávy 13.10.2017, čas videa 30:40:00)“

Tomio Okamura (1972) český člen českého Parlamentu (2013–2017) a senátor českého Parlamentu

Zdroj: [Novinář si podal Tomia Okamuru, 2017-10-15, 2018-02-19, https://www.youtube.com/watch?v=zDl3RkxW8z4]

O čase

„Vzhledem k tomu, že našimi hlavními konkurenty [ve vesmíru] jsou národní vlády, vymahatelnost patentů je sporná.“

Elon Musk (1971) podnikatel a vynálezce z Jihoafrické republiky

O vzhledu, O vesmíru

„Jedním ze znaků globalizovaného světa je to, že v obraně před ním nalézáme místní sýry a malé pivovary, věříme na léčivé rostilny, putujeme k rodovým či národním kořenům a vracíme se do krajin našich předků. (…) Na těchto návratech je sympatické to, že nemusíme do Los Angeles nebo na Kanárské ostrovy, že nám stačí pivovar v Nymburku, zásvětní návrší Zlatého koně či kosmická krajina u Jičína.“

Václav Cílek (1955) český geolog, překladatel, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 2., dopl. vyd. Praha: Dokořán, 2007. 299 s. Dostupné online http://ndk.cz/uuid/uuid:b790acc2-b426-4a1f-9e7a-29de38b0799a. ISBN 978-80-7363-120-8. Část I. Místa, krajiny, návraty, kapitola Dvě světla posvátné krajiny, s. 91.

O koních, O světě

„V jazyku je naše národnost.“

Josef Jungmann (1773–1847) český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel

„Karikatura je lepším diagnostikem a ochráncem národního zdraví, než zaprášené instituce.“

Honoré Daumier (1808–1879) francouzský grafik, karikaturista, malíř a sochař

O zdraví

„Skutečná národní jazyková kultura se měří podle toho, jak vypadají vyhlášky o kontumaci psů.“

Pavel Eisner (1889–1958) český básník, esejista, lingvista, literární kritik, publicista, překladatel, spisovatel a vědecký spisovat…

O psech

„Byrokrati patří k národním pamětihodnostem; možná že proto je tak těžké je zničit.“

André Malraux (1901–1976) francouzský romanopisec, teoretik umění a politik

„Známé naše národní pořekadlo přirovnává ženu k cibuli. Proto také pláčeme, sotva jsme k ní přivoněli.“

Jan Neruda (1834–1891) český básník, divadelní kritik, novinář, publicista a spisovatel

O ženách

„Pryč od Říma a směrem k národní církvi … Je nutné církev neutralizovat a dostat ji do svých rukou tak, aby sloužila režimu.
Prohlášení Klementa Gottwalda na schůzi ÚV KSČ 9. června 1948“

Klement Gottwald (1896–1953) český politik, prezident Československa

„Náš národní charakter je rozhodujícím stimulem, zda-li budou naši vůdci odvážní nebo zbabělci, zdali naše politika bude dobrá a nebo špatná.“

John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) americký politik, 35. prezident Spojených států

„Naše skutečná národnost je člověčenství.“

Herbert George Wells kniha Dějiny světa

[(en) Our true nationality is mankind.]
Zdroj: [Wells, H.G., Herbert George Wells, Wagar, warren, The Outline of History, Being a Plain History of Life and Mankind: The Roman Empire to the Great War, Barnes & Noble Publishing, 2004, 978-0-76075-867-0, 644, anglicky]

„Už dvě desetiletí útočí politici zásadně na druhotné symptomy rostoucí nevole. Bylo snadnější vinu nepřiznat a z jakési pomyslné morální výše odsuzovat údajnou domácí nenávist. Islamofobie se stala ochrannou známkou menšiny, tak jako antidiskriminace. Jenže ta nevinná menšina, co si s sebou přinesla svou kulturu, má často velice vinné kazatele jako Abdul Q. Baksh, zakladatel islámského střediska v Lutonu v bývalé synagoze, který uznává bičování žen, ztrátu ruky za krádež a vyhlašuje smrt židům a homosexuálům. Nic naplat, místní politici na levici každý zásah státu odmítají, nechtějí si poštvat komunitu, která už čítá 20 procent voličů. A tak jsou prokázané projevy nenávisti chráněné, kdežto kritici předem vinni. Jak dlouho bude propast mezi politiky a většinou narůstat? … Humanistický kult lidstva a otevřených hranic si pletou s univerzální etikou a občanskými právy. Levice vidí v imigrantech potenciální voliče, Evropská unie nenávidí národní stát, a mohou mít i jiné důvody. Kde ovšem selhává stát, nastupuje zločin a rozvrat.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Islamofobie aneb Když selžou elity, Novinky.cz, Komentáře, 2017-06-23, 2018-04-29, https://www.novinky.cz/komentare/441616-komentar-islamofobie-aneb-kdyz-selzou-elity-alexander-tomsky.html]

O smrti, O ztrátě, O nenávisti, O ženách

„Zažil jsem,“ píše hrabě, „že chytří lidé mohou zhloupnout, že z moudrých lidí se mohou stát pošetilci, z pravých proroků lháři, z těch, kdo milovali pravdu, lidé falešní. Žádná z lidských ctností na tomto světě není stálá kromě jediné: kromě pravé zbožnosti. Víra nás nemůže zklamat, protože nám na tomto světě neslibuje nic. Opravdově věřící člověk nás nezklame, protože nehledá na světě žádné výhody. Uplatněno na životy národů to znamená: Tyto národy marně hledají takzvané národní ctnosti, které jsou ještě pochybnější než ctnosti individuální. Proto nenávidím národy a národnostní státy. Moje stará vlast, monarchie, byla velkým domem s mnoha dveřmi a s mnoha místnostmi pro mnoho druhů lidí. Tento dům byl rozdělen, rozpolcen, zničen. Nemám tam už co pohledávat. Jsem uvyklý žít v domě, nikoli v kabinách.“

Joseph Roth (1894–1939) rakouský novinář a spisovatel

Zdroj: ROTH, Joseph. Císařova bysta. Praha : Volvox globator, 2000. S. 41-42.

O moudrosti, O falešnosti, O vlasti, O životě

„O identitě státu či národa či společnosti se mluví často a nejeden odpůrce evropské integrace se národní identitou ohání. A z její ztráty se strachuje. Domnívám se, že většina těch, kdo takto mluví, podvědomě vnímá identitu jako jakousi osudovou danost, jako cosi genetického, málem jako identitu krve, tedy jako něco, na co nemáme vliv. Myslím, že je to veskrze zvrácené pojetí identity. Identita je určitý výkon, určité dílo, určitý čin. Identita není mimo odpovědnost, ale naopak je jejím výrazem.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Rudolfinský projev z 9. prosince 1997. Citováno Petrem Pithartem https://www.kdu.cz/aktualne/archiv/2016/petr-pithart-projev-k-80-narozeninam-vaclava-havla

O ztrátě

„Vzdělaní a moudří lidé byli, jsou a budou národním bohatstvím, solí země.“

Jan Procházka (1929–1971) český scénárista a spisovatel

O moudrosti, O lidech, O bohatství

„Lidská kultura je jistě výsledkem a souhrnem všech kultur národních, výsledkem jejich spolužití a harmonie.“

Louis Aragon (1897–1982) francouzský spisovatel

„Neexistuje žádná národní věda, jako neexistuje národní násobilka.“

Anton Pavlovič Čechov (1860–1904) ruský dramatik a prozaik

O vědě

„Ze všech chvastounů je nejpošetilejší ten, který se holedbá svou národností.“

Johann Gottfried Herder (1744–1803) německý spisovatel a filozof

„Národní vlastnosti? Jsou to jen závazné předsudky každého národa o sobě samém.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Ať je to již víra náboženská, víra národní, politická nebo víra v krásu a v potřebnost nějakého díla, každá společenská víra obdivuhodně posiluje lásku.“

André Maurois (1885–1967) francouzský spisovatel

O lásce, O víře, O kráse

„Původní literatura národního rázu nezastírá a co strom samorostlý ke své zemi nejlépe se hodí. Literatura samých překladů jest zahrada cizokrajnými stromy osázená. Jako národní kroj, tak původní literatura národu sluší.“

Josef Jungmann (1773–1847) český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel

O literatuře, O stromech

„I v Evropském parlamentu hlasuje každá země podle národního zájmu…. Máme povinnost seznámit se s požadavky, které se týkají všech Evropanů, s právními procedurami a institucemi. Máme povinnost být informováni o složitosti evropských problémů a tato vnímavost vůči politice spolupráce by měla orientovat veřejný diskurz.“

Jürgen Habermas (1929) německý neomarxistický filosof a sociolog

Zdroj: [Šípková růženka, presseurop.eu, 2013-08-16, 2014-03-14, http://www.presseurop.eu/cs/content/article/4057641-sipkova-ruzenka]

O problémech

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 179, Roku 1905]

O studiu, O porozumění, O vzdělání, O vědě

„Některé mé písně jsou natolik oblíbené, že se o nich dá říci, že téměř zlidověly. Tím spíše jsem přesvědčena o tom, že se moje tvorba dá zařadit k národnímu kulturnímu bohatství, na jehož využívání se má Český rozhlas podílet.“

Helena Vondráčková (1947) česká herečka a zpěvačka

Zdroj: [Mé písně jsou národní bohatství, ale rozhlas je nehraje, stěžuje si Vondráčková, novinky.cz, 2011-05-26, 2011-05-26, http://www.novinky.cz/kultura/234479-me-pisne-jsou-narodni-bohatstvi-ale-rozhlas-je-nehraje-stezuje-si-vondrackova.html]

O bohatství

„Dobře víme, že v klíčových okamžicích novodobé české historie, které rozhodně nemohou být vnímány pozitivně, sehrál neblahou roli právě židovský element. Příkladem budiž například období slánskizace (a únor 1948), nástup Charty 77 (a předtím zinscenované pražské jaro 1968 v návaznosti na dění na Blízkém východě), stejně jako politický puč roku 1989, který opět a do třetice v poválečném uspořádání přivedl na politické výsluní politiky židovského původu, kteří více než český národní zájem sledovali zájmy svého vlastního etnika a často i své zájmy osobní.“

Adam Bartoš (1980) český politik a novinář

Zdroj: https://abbartos.wordpress.com/2015/01/21/pozadujeme-omluvu-za-historicka-prikori-spachana-zidy-na-ceskem-narode-otevreny-dopis-mose-kantorovi

O osobnosti, O nerozhodnosti, O jaru, O historii

„Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy - Pius XI. v Mit brennender Sorge“

Pius XI. (1857–1939) 259. papež katolické církve

Zdroj: podle Františka Schildbergera, dostupné na http://sklenenykostel.net/joomla/index.php?option=com_content&task=view&id=455&Itemid=33

O náboženství, O duši, O světě

„Církev není vězněm politických, rasových nebo kulturních dělících čar. Není možné ji porovnávat se státy nebo národními svazky.“

Benedikt XVI. (1927) katolický papež, nyní emeritní

Zdroj: [Pápež v kázni na sviatok Turíc: Cirkev je útočiskom v rozštiepenom svete, SME.sk, 2010-05-23, 2010-05-23, http://www.sme.sk/c/5388496/papez-v-kazni-na-sviatok-turic-cirkev-je-utociskom-v-rozstiepenom-svete.html]

„K národní hudbě jest zapotřebí osobnosti zcela jiné, než takové, jež ve chvíli největšího utrpení českého národa přijímala od rakouské vlády spolu s klerikálními a německými zrádci české věci rakouské řády. Pro takovou osobnost není v tomto (národním) ovzduší místa, i kdyby se nyní sebe více zdobila trikolorou.“

Zdeněk Nejedlý (1878–1962) československý člen československého Národního shromáždění, ministr bez portfeje, ministr práce a sociálníc…

o Josefu Sukovi
Zdroj: [Reittererová, Vlasta, Josef Suk, muzikus.cz, 2004-02-09, 2011-04-07, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Josef-Suk~09~unor~2004/]

O osobnosti, O utrpení, O hudbě

„Obraz krajiny protíná všechny politické a národní hranice, překračuje omezení jazyka a kultury.“

Charlie Waite (1949) anglický fotograf

Originál: (en) A landscape image cuts across all political and national boundaries, it transcends the constraints of language and culture.
Zdroj: [Landscape Photographer of the Year 2008, news.bbc.co.uk, 2008-05-15, 2012-03-18, http://www.bbc.co.uk/cumbria/content/articles/2008/04/15/landscape_photographer_2008_feature.shtml]

„Nic nereprezentuje tak svérázně Evropu před světem, jako její dramatická tvorba. Právě dějiny dramatu nás poučují, že evropským bývá jen to, co je nejnárodnější a evropanství nelze chápat jako vyhlazení národních osobitostí; každá nivelizace Evropy by znamenala její duševní smrt.“

Miloš Hlávka (1907–1945) český básník, překladatel, dramatik a divadelník

O světě, O smrti

„Jakékoliv národní divadlo ukazuje divákům nejen umělecký směr, který dodržuje, ale - v každém případě - národní charakter. Nejčastěji ukazuje publiku jen jeho dobré vlastnosti. Je to, abych tak řekl, zdravý genofond.“

Valerij Fokin

Originál: (ru) Любой национальный театр демонстрирует зрителю не только художественное направление, которого придерживается, но и — так или иначе — национальный характер. Чаще всего зрителю показывают только его хорошие черты. Являют, так сказать, здоровый генофонд.
Zdroj: [«Лучше в российском городке будет плохой театр, чем не будет никакого», izvestia.ru, 2016-06-23, 2016-07-01, http://izvestia.ru/news/619105]

O zdraví

„Nebudu si stoupat při poslechu národní hymny státu, který utlačuje lidi odlišné barvy pleti. Je to pro mě větší než fotbal a bylo by sebestředné dívat se jinam. Ulice jsou plné těl a ti lidé nejsou za tyto vraždy trestáni.“

Colin Kaepernick (1987) hráč amerického fotbalu

Zdroj: [Protest se šíří. Při hymně USA poklekl, lidé mu vyhrožují smrtí, tyden.cz, 2000-12-08, 2016-09-21, http://www.tyden.cz/rubriky/sport/ostatni-sporty/protest-se-siri-pri-hymne-usa-poklekl-lide-mu-vyhrozuji-smrti_398707.html]

O barvách, O lidech, O fotbale

„Respektive nesouhlas a odpor liberálních konzervativců (neplést si s emocionálně konzervativními liberály) se dnes týká dvou zásadních věcí. Obrany lidské přirozenosti a národního státu.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Náš spor o domov, Aktuálně.cz, Blogy, 2019-02-22, 2019-03-21, http://blog.aktualne.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=33482]

„Zápas s liberalismem se dnes týká dvou zásadních věcí - obrany lidské přirozenosti a národního státu.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Náš spor o domov, Konzervativní noviny, 2019-02-18, 2019-03-21, https://www.konzervativninoviny.cz/nas-spor-o-domov/]

„(Řekl o Češích): Kromě fandění ve fotbalu nebo hokeji neznám národ laxnější k vlastní národní identitě a jazyku, než jsme právě my.“

Ivo Pospíšil (1952) český vysokoškolský pedagog, literární vědec a překladatel

Zdroj: Slavista Pospíšil: Kromě hokeje jsme k vlastnímu národu laxní In: Deník.cz, 2012-05-19 https://brnensky.denik.cz/rozhovor/slavista-pospisil-krome-hokeje-jsme-k-vlastnimu-narodu-laxni-20120519.html

O fotbale, O hokeji

„I smažák s hranolkami může být národní jídlo.“

Martin Franc

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/franc-jsme-jidlem-posedli-smazak-muze-byt-narodni-jidlo-milu/r~b306aa5621ce11ea858fac1f6b220ee8/

O jídlu

„Klademe-li si otázku, který motiv přede všemi je typický pro nordickou rasu, zdá se mi zřejmé, že je to v první řadě pojem cti a s ní nerozlučně spojená idea povinnosti plynoucí z vědomí vnitřní svobody. V okamžiku, kdy láska a soucit převládly, začaly epochy rasově národního a kulturního rozkladu všech nordických států.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O svobodě, O lásce

„Ne každý z nás může vykonati skutky nesmrtelné, ne každý může býti velikým myslitelem, anebo básníkem, učitelem národu nebo spisovatelem, neb žurnalistou, vůdcem válečným, anebo státníkem, ale každý může pracovati v oboru svém podle sil svých věrně a poctivě, každý může probouzeti spící a napomínati dřímavé ke skutkům národní povinnosti.“

František Ladislav Rieger (1818–1903) český politik a publicista

Řeč pronesená při položení základního kamene k Jungmannovu pomníku v Praze 13. 7. 1873
Zdroj: Fr. L. Rieger – Vybrané řeči a úvahy, Topič, Praha [1924], s. 98

O věrnosti, O učitelích

„Přejel jsem Most Legií na druhou stranu, otočil jsem se na Národní divadlo, zamával jsem a řekl jsem: končím.“

Miroslav Donutil (1951) český herec

Zdroj: Prostor X, o odchodu z Národního divadla

„Z čeho má vyvěrat naše národní sebevědomí, když neznáme naše nesmírně zajímavé příběhy a hrdinné boje z posledních dekád?“

Salim Murad

Zdroj: Časopis Reflex 18/2021, příloha "Extra - vzdělávání" str. 6

O boji, O sebevědomí

„Politické změny buď předcházely změny národního charakteru, nebo je provázely.“

Jean Charles Léonard de Sismondi (1773–1842) ekonom a historik

O změně

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS. zdroj: Dokument: Bratr Paroubek o Vítězném únoru http://neviditelnypes.zpravy.cz/p_politika.asp?c=A060423_011435_p_politika_wag, Neviditelný pes, 24.4.2006)

O osobnosti, O srdci, O životě

„Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

publikovaly např. Novinky.cz, Klaus by stavbě Národní knihovny zabránil vlastním tělem http://www.novinky.cz/clanek/114444-klaus-by-stavbe-narodni-knihovny-zabranil-vlastnim-telem.html, 3. 5. 2007 v rozhovoru se zastupiteli Prahy 9

„Když někdo zaměstná romského poradce, tak ten, aby nepřišel o flek, vymýšlí problémy. Navíc, já bych tu musel mít kromě něj poradce židovského, arabského, ukrajinského, kazašského, vietnamského, maďarského, slovenského … žije tu víc než pět tisíc cizinců. To bych tu měl přeporadcováno. […] Kdybych šel do jednoho z mnoha prádelních košů, co mám vzadu za kanceláří, jistě bych tam našel koncepci národního výboru, "jak řešit romskou otázku", z roku 1986 nebo 1985. Je úplně stejná jako ta Kocábova a neřeší nic, protože řešení není. […] Jsme občané České republiky. Mimochodem, podle posledního sčítání lidu žije tady, v Teplicích, sto šedesát pět Romů. Ostatní uvedli, že jsou Češi. Tady je naprostá pohoda.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

z rozhovoru pro Reflex, Romea. cz, 21. 11. 2010 Zdroj: Kubera: Romskou otázku v Teplicích neřešíme, podle posledního sčítání lidu je tady sto šedesát pět Romů, Romea.cz, 21. 11. 2010 http://www.romea.cz/cz/zpravy/kubera-romskou-otazku-v-teplicich-neresime-podle-posledniho-scitani-lidu-je-tady-sto-sedesat-pet-romu

O životě, O problémech

„Haškova skupina se tváří, že má patent na hospodářské oživení, který spočívá v nasazení obřích strojů a rozvázání rukou největším čadilům a spotřebitelům energie. Jestliže se rozjedou kolečková rypadla také proti Litvínovu, vyrabujeme si národní bohatství ve prospěch exportních příjmů malé skupiny národních zbohatlíků a národohospodářský efekt bude stejný, jako když si doma vytrháme ze zdi měděné dráty a odvezeme je do sběru. Pár krátkých chvil radosti z chlastu, a černé zítřky, dá se shrnout tahle vyhlídka.“

Zbyněk Fiala (1946)

Zdroj: [Zbyněk, Fiala, Privatizace ČSSD, vaševěc.cz, http://www.vasevec.cz/komentare/zbynek-fiala-privatizace-cssd, 2013-10-29, 2013-10-29]

O radosti, O bohatství

„Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení!
Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti.
To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.“

Juan Antonio Samaranch (1920–2010) prezident IOC

k ohlášenému bojkotu LOH 1984 sovětským blokem, z projevu k 90 letům MOV Source: Olympic Review http://www.la84foundation.org/OlympicInformationCenter/OlympicReview/1980/ore157/ORE157f.pdf, č. 157, listopad 1984

O lidech, O hře, O povaze, O naději

„Vysocí důstojníci izraelské armády a lidé kolem premiéra Ariela Šarona, jako je poradce pro národní bezpečnost Ephraim Halevy, vykreslují růžový obrázek báječného budoucího Izraele, jaký můžeme čekat po válce. Předpovídají domino efekt, jaký s pádem Saddáma Hussajna nastane i u dalších nepřátel Izraele… Spolu s těmito vůdci zmizí terorismus a zbraně hromadného ničení.“

Aluf Benn (1965) izraelský novinářka

17. února 2003
Originál: (en) Senior IDF officers and those close to Prime Minister Ariel Sharon, such as National Security Adviser Ephraim Halevy, paint a rosy picture of the wonderful future Israel can expect after the war. They envision a domino effect, with the fall of Saddam Hussein followed by that of Israel’s other enemies … Along with these leaders will disappear terror and weapons of mass destruction.
Zdroj: [The Israel Lobby, lrb.co.uk, 2006-03-23, 2013-08-12, http://www.lrb.co.uk/v28/n06/john-mearsheimer/the-israel-lobby]

O přátelství, O válce, O lidech

„Aniž se čímkoliv sebeméně provinily a výhradně pouze z prostého faktu své národnosti anebo rasy, byly statisíce osob odsouzeny k smrti anebo postupnému vyhlazování. (…) Je pro nás útěchou vědomí, že morální a duchovní pomoc našich reprezentantů nám umožnila poskytnout posilu velkému množství těchto utečenců, bezdomovců a těchto vystěhovalců počítaje v to i neárijce.“

Pius XII. (1876–1958) 260. papež katolické církve

závěrečná pasáž rozhlasového vánočního projevu v roce 1942
Zdroj: František X. Halas: Fenomén Vatikán, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9, str. 405

O smrti, O pomoci

„Jestliže vražda takového člověka, ministerského předsedy, nezpůsobí, že se rozechvějí všechna vlákna naší národní existence, jestliže to námi neotřese až do nejhlubších základů, jestliže nezvrátíme toto prokletí, nevykořeníme tuto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou šílených fanatiků – známkou hanby pro náš národ –, jsme, Bože chraň, v nebezpečí, že se staneme svědky toho, jak se bude tato noční můra opakovat. Bojím se. Bojím se a jsem rozhněván, protože nevidím, že by otřes z této vraždy zapůsobil plně na tento národ. Zdá se, že trauma rychle ustoupilo nárokům všedního dne. Je to, jako by strašlivá lekce nebyla vstřebána, jako by se národní zpytování svědomí prostě zastavilo v určitém okamžiku a lidé se vrátili ke každodenním starostem. Ohně zkázy již hoří na okraji tábora. Jestli si společně nepospíšíme uhasit je, zničí nám celý náš dům.“

Chajim Herzog (1918–1997) izraelský politik, šestý prezident Izraele

Z projevu na Bar-Ilanově univerzitě rok po zavraždění Jicchaka Rabina
Zdroj: Izrael: Dějiny. S. 581

O rychlosti, O lidech

„Jsem rád, že postupně nacházím shodu v zatím málo respektovaném názoru, že české hasičské hnutí má kořeny ve sborech s německým velením. Dokladem toho je například obec Dlouhá Ves v okrese Havlíčkův Brod, která před časem krásně opravila bývalou zbrojnici německy mluvících hasičů. Nepřiznávat to právě na Vysočině, jejíž významná část už od středověku tvořila takzvaný německý jazykový ostrov, by bylo projevem národovectví, a to u hasičů v současné Evropě nemá opodstatnění. I když samozřejmě uznávám, že právě hasiči se významnou měrou zasloužili o české národní obrození a že základy českého hasičského názvosloví nepoložil nikdo menší, než velitel Sokola Miroslav Tyrš.“

Miroslav Řepiský (1924–2011) český hasič a právník

Zdroj: [Zemřel legendární velitel hasičů Miroslav Řepiský, havlickobrodsky.denik.cz, 2011-01-25, 2014-07-02, http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20110125repisky.html]

O čase

„…a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme…, nemůžeme…, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!…“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

Varianta: ... a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme..., nemůžeme..., nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!...

O lidech, O vodě, O pomoci

„Jestli mi kdo kdy pomohl, byl to Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1933, to už jsem byl ve Francii, prohlásil můj mnichovský byt za československé vlastnictví a dal jej přestěhovat do Prahy. Až do roku 1938 tady našly knihy, obrazy, majetek po předcích azyl… Pro své národní muzeum si prezident vyžádal mé staré rukopisy: spíše pocta než tribut.“

Heinrich Mann (1871–1950) německý spisovatel

Zdroj: [Heinrich Mann: Pohled na Století, moderni-dejiny.cz, 2010-11-29, 2014-03-13, http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/heinrich-mann-pohled-na-stoleti/]

O knihách

„Židé nešli do Palestiny, aby se ve svém starobylém domově stali „Araby mojžíšovské víry“ nebo aby zaměnili svá německá či polská ghetta za arabské.
Každý, kdo zná, jak vypadá arabská vláda, co to znamená „status menšiny“ v dnešní době a co znamená židovské ghetto v arabském státě − existuje pro to dost velký počet precedentů − si bude schopen udělat vlastní závěry o tom, co je pro nás přichystáno, kdybychom přijali postavení, jež je nám přisuzováno těmito „řešeními.“
V Palestině přece nebylo vynaloženo ono vrcholné úsilí jen proto, aby židovský národ, který dosud stojí v předních řadách civilizace, byl podroben vládě skupiny bezzásadových levantinských politikářů.
Veškerá zdejší námaha a oběti děkují za svou inspiraci jedné jediné věci: přesvědčení, že to konečně bude znamenat svobodu a konce ghetta.
Co může být urážlivějším zneužitím nadějí mučeného národa, než když se v téže zemi, v níž mu byla přislíbena národní svoboda, jeho postavení zredukuje na status ghetta?“

Chaim Weizmann (1874–1952) sionistický vůdce, první prezident Izraele

v dopise náměstkovi ministra kolonií Johnu Shuckburghovi poté, co se dozvěděl že ve vysokých britských kruzích získává podporu představa jediného arabského státu v Palestině
Zdroj: Izrael: Dějiny. s. 102

O svobodě, O naději, O domově, O víře

„Arabský nacionalismus chápe, že nemůže dosáhnout autonomie, již touž měrou získaly Irák, Sýrie, Zajordánsko a Egypt, z jediného důvodu, jímž je, že existuje Židovská národní domovina.“

Reginald Coupland (1884–1952) britský historik

1937, Winstonu Churchillovi při jednání Peelovy komise
Zdroj: [Gilbert, Martin, 2008, Churchill a Židé, BB/art, 1, 135, 978-80-7318-327-7]

„Menachem Begin byl vyhnán nacisty z Polska, vězněn Sověty, pronásledován Brity a téměř zavražděn Židy. I samotné přežití by bylo samo o sobě dostatečně působivé. To, čeho dosáhl – vedl první [židovskou národní] revoluci po téměř dvou tisících letech a podepsal první mírovou smlouvu v izraelských dějinách – se téměř rovná zázraku. – Sidney Zion“

Menachem Begin (1913–1992) izraelský politik a premiér

„Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě. - Irena Sendlerová v roce 2003 v dopise, kterým reagovala na rozhodnutí polského Parlamentu, který ji prohlásil za polskou národní hrdinku, české znění podle Lucie Syzmanovské“

Irena Sendlerová (1910–2008) polská odbojářka

O dětech, O rozhodnutí

„Musíte srovnávat dnešní olympiády s tím, jaké byly před dvaceti lety. To je moje dědictví. To mnohem důležitější. Navíc naše veškeré finanční prostředky pocházejí ze soukromých zdrojů, ani dolar od vlády. To znamená, že můžeme zajistit nezávislost a autonomii. A vůbec nejdůležitější – snadno se to řekne, ale těžko udělá – je jednota s národními olympijskými výbory a hlavně s mezinárodními [sportovními] federacemi.“

Juan Antonio Samaranch (1920–2010) prezident IOC

na konci svého předsednictví

Source: [Former IOC head Juan Antonio Samaranch dies at 89, http://www.thestar.com/sports/olympics/2010/04/21/former_ioc_head_juan_antonio_samaranch_dies_at_89.html, 2010-04-21, 2013-07-21, Toronto Star]

O závislosti

„Tavares se brzy stane typickým portugalským vývozním artiklem, podobně jako portské nebo pověstná národní melancholie saudade.“

Elisabeth Barilléová (1960) francouzská spisovatelka

Zdroj: [Válová, Karolína, Tavares, Gonçalo M., iliteratura.cz, 2011-05-22, 2011-06-29, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28343/tavares-goncalo-m]

„Muž tento, nadán neobyčejnými schopnostmi duševními, přestihoval dobu svou dalece, co se týče důmyslu učitelského, co se týče způsobilosti učitelské a ruchu národního vůbec - jakožto pravý vzor, ku kterémuž na mnoze hleděli a posud hledí zrakové spolupracovníků jeho na národa roli dědičné … Všeliké bdění jeho, ba snění bylo blaho národa, každá myšlenka jeho směřovala ku koněčnému cíli tomuto, a čím více rozličné nehody a bídy světské naň naléhaly, tím více hledal útěchy a útočiště v národních snahách svých.“

František Čupr (1821–1882) český poslanec Českého zemského sněmu a filozof

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 311, česky]

O snaze, O myšlenkách, O mužích

„Vidět Washingtonův monument. Falický. Otřesný. Národní katastrofa, srovnatelná pouze s Albert Memorial.“

Arnold Bennett (1867–1931) anglický romanopisec

[(en) Saw Washington monument. Phallic. Appalling. A national catastrophe — only equalled by Albert Memorial.]
Zdroj: [Bennett, Arnold, The journal of Arnold Bennett, Svazek 1, Literary Guild, 1933, 425, anglicky]

„Kladu si otázku, zda nenastal čas, aby Africký národní kongres začal uvažovat o svolání celonárodní konference, lidového kongresu, na němž budě zastoupen veškerý lid této země bez ohledu na rasu či barvu kůže a jehož delegáti společně vypracují chartu svobody pro budoucí Jižní Afriku.“

Zachariah Keodirelang Matthews (1901–1968) bamangwato akademik v Jižní Africe

1954
Zdroj: [Mandela, Nelson, 2012, Dlouhá cesta za svobodou, Práh, 170]

O barvách, O svobodě, O čase

„Claudio Abbado vždy bude součástí špičkové skupiny géniů dějin umění. Jeho nekonečná štědrost a láska se mne dotkla od velmi mladého věku a bude stále jedním z nejhodnotnějších pokladů mého života. Nejen mne osobně, ale mnohem důležitější je, že i náš Národní systém venezuelských mládežnických a dětských orchestrů přijal jako svou rodinu. Dal nám svou upřímnou lásku a hlubokou moudrost.“

Gustavo Dudamel (1981) venezuelský dirigent

Originál: (en) Claudio Abbado will always be part of the exalted group of geniuses in the history of the arts. His endless generosity and love touched me at a very early age and will be always one of the most valuable treasures in my life. It was not only me personally but more importantly our Sistema Nacional de Orquestas Juveniles e Infantiles de Venezuela that he embraced as his family. He gave to us his sincere love and his profound wisdom. Zdroj: The Oregonian http://www.oregonlive.com/performance/index.ssf/2014/01/claudio_abbado_draws_tributes.html

O osobnosti, O upřímnosti, O rodině, O lásce

„Každý vychovatel má po boku ještě tajné spolupracovníky. Je to rodina, náboženství, druhové, mravy, zvyky a obyčeje v jeho okolí, časové mínění a předsudky, divadlo, četba, velcí vrstevníci, tisk, veřejné příhody a příběhy, ať soukromé či národní nebo světové. Osoba vychovatelova je tedy v tom celém velkém díle vychovacím jen dosti malou částí.“

Michel Bréal (1832–1915) francouzský filolog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 93, česky]

O rodině, O náboženství

„Četl jste náš národně-syndikalistický program, naší agrární reformu a vše ostatní? Už dnes vím, že bych se s Falangou stáhl, jestliže se povstání podaří a vyjde najevo, že není nic než reakční. Během pár měsíců bych se pak vrátil do tohoto nebo jiného vězení. -- O nacionalistickém povstání v roce 1936.“

José Antonio Primo de Rivera (1903–1936) španělský šlechtic a politik

Zdroj: VERNIER, Ettore. Falanga : k problematice třetí cesty. Vyd. 1. Praha : Národní myšlenka, 2008 72 s (Knihovna Národní myšlenky ; s sv. 7) ISBN 978-80-903582-7-0. str. 20

„Budujeme lidové Slovensko podle směrnic národního socialismu … Činíme tak nejen z vděčnosti k Velkoněmecké říši a jeho šlechetnému vůdci Adolfu Hitlerovi, ale i z dobře chápaného zájmu našeho národního i státního života.“

Štefan Polakovič (1912–1999) slovenský filozof

Originál: (sk) Budujeme ľudové Slovensko podľa smerníc národného socializmu… Robíme tak nielen z vďačnosti k Veľkonemeckej ríši a jeho šľachetnému vodcovi Adolfovi Hitlerovi, ale aj z dobre chápaného záujmu nášho národného i štátneho života.
Zdroj: [LEŠKO, MARIÁN, Väčšia než Jozef Tiso je jeho tragédia *O staronovej snahe rehabilitovať prezidenta vojnovej SR na "najväčšieho syna národa", sme.sk, 1997-04-18, 2014-05-30, http://www.sme.sk/c/2071749/vacsia-nez-jozef-tiso-je-jeho-tragedia-o-staronovej-snahe-rehabilitovat-prezidenta-vojnovej-sr-na-na.html]

O vděčnosti, O životě

„Nikdy nám nezáleželo a nezáleží na barvě pleti ani na národnosti našich lidí. Když jsem začínal psát moje vzpomínky, řídil naší americkou společnost Švýcar, mexickou Brazilec, karibskou oblast vedl Libanonec, kolumbijskou Chilan a kanadskou obchodní společnost Ind.“

Tomáš J. Baťa (1914–2008) český podnikatel

O lidech, O barvách, O vzpomínkách

„Založení historického židovského státu na národní a totalitní bázi, vázaného smlouvou s Německou říši, by bylo v zájmu udržované a posilované budoucí německé pozice mocnosti na Blízkém východě. Vycházejíce z těchto úvah, nabízí Národní vojenská organizace v Palestině, pod podmínkou, že výše uvedené národní aspirace izraelského hnutí za svobodu jsou uznány ze strany Německé říše, aktivní účast ve válce na straně Německa.“

Avraham Stern (1907–1942) židovský polovojenský vůdce a zakladatel Lehi

Zdroj: [Hitchens, Christopher, For the Sake of Argument: Essays and Minority Reports, Verso, Londýn, 1994, 978-0860916284, 256, 353, http://books.google.cz/books?id=8haLsgCsae8C&printsec=frontcover&hl=cs, anglicky]

O svobodě, O válce

„[Prožívám] zklamání, protože jsme si moc přáli v Brazílii hrát. Nepovedlo se nám to. Jsem hrozně moc zklamaný, že pro nás kvalifikace končí a že já končím u národního týmu.“

Michal Bílek (1965) český fotbalista, fotbalový reprezentant a fotbalový trenér

po porážce 2:1 v Itálii, která prakticky rozhodla o tom, že česká reprezentace nepostoupí na mistrovství světa 2014
Zdroj: [Jan, Palička, Jsem hrozně zklamaný, že končím, loučil se s reprezentací Bílek, iDnes.cz, 2013-09-10, 2013-09-11, http://fotbal.idnes.cz/trener-bilek-po-porazce-v-italii-dak-/fot_reprez.aspx?c=A130910_232843_fot_reprez_par]

O zklamání

„Slovenské národní povstání znamenalo nejen pro mě, ale pro každého vojáka odčinit tu hanbu, kterou naše republika zažila, že musela kapitulovat, opustit hranice. Za republiku bojovali všichni. A povstání dávalo také určitou satisfakci za národní urážku, kterou naši utrpěli.“

Teodor Šlajchart (1916)

Zdroj: [Historie.cs (eu): Mor ho! Nad Tatrou sa blýská, ct24.cz, 2009-09-11, 2011-03-05, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/66528-mor-ho-nad-tatrou-sa-blyska/]

„Nebylo to snadné vytvořit nový typ opery, vytvořit typ slovenské národní opery. Pravda, to, co jsem si předsevzal jako skladatel, to byl jen sen. A tak jsem si myslel, že tento sen uskutečnit nebude snadné, vždyť plných 10 let jsem pracoval na tomto námětu. Tím více jsem se pak těšil, když dne 10. prosince 1949 na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě odezněla Krútňava poprvé tak, že jsem byl nadmíru spokojený, ba nadšený tím, že moje představa se realizovala v takové skutečně překvapující formě.“

Eugen Suchoň (1908–1993) slovenský hudební skladatel, pedagog a teoretik

Originál: (sk) Nebolo to ľahké vytvoriť nový typ opery, vytvoriť typ slovenskej národnej opery. Pravda, to, čo som si predsavzal ako skladateľ, to bol iba sen. A tak som si myslel, že tento sen uskutočniť nebude ľahké, veď plných 10 rokov som pracoval na tomto námete. Tým viac som sa potom tešil, keď dňa 10. decembra 1949 na scéne Slovenského národného divadla v Bratislave odznela Krútňava po prvý raz tak, že som bol nadmieru spokojný, ba nadšený tým, že moja predstava sa realizovala v takejto skutočne prekvapujúcej forme.
Zdroj: [Kvasnička, Matúš, Eugen Suchoň chýba už 20 rokov, kultura.pravda.sk, 2013-08-05, 2014-05-31, http://kultura.pravda.sk/hudba/clanok/288921-eugen-suchon-chyba-uz-20-rokov/]

O snech, O pravdě

„V iráckém Národním muzeu je největší kolekce mezopotamského umění a předmětů na světě. A zdá se, že kolekce je zničena. Byly v ní předměty z evropských a amerických vykopávek i z archeologických průzkumů vedených Iráčany za posledních sedmdesát let. Byla to nádherná kolekce, jak vám mohl potvrdit každý návštěvník Bagdádu.“

Christopher J. Walker (1942–2017) britský historik

2003
Zdroj: [Svět v roce 2003, bbc.co.uk, 2014-06-14, http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1228_world_2003/page3.shtml]

O umění, O světě

„50té výročí osvobození od fašismu by mělo být příležitostí, aby se homosexuálním obětem národního socialismu dostalo koněčně spravedlnosti.“

Volker Beck (1960) německý politik

[(en) The 50th anniversary of the liberation from fascism should be an occasion to have homosexual victims of National Socialism finally get justice.] (1995) [(de) Zum 50. Jubiläum der Befreiung vom Faschismus ist es endlich an der Zeit, den homosexuellen Opfern des Nationalsozialismus Gerechtigkeit widerfahren zu lassen.] Zdroj: [The Advocate, 1995, červen, 13, 12] Zdroj: Zpráva z Bundestagu, 22.5.1995 http://dipbt.bundestag.de/dip21/btd/13/014/1301496.asc

O spravedlnosti

„Pak z toho centra duch judaismu dosáhne velmi daleko až ke všem komunitám v Diaspoře, vdechne jim život a zachová jejich jednotu; a když naše národní kultura v Palestině dosáhne této úrovně, můžeme si být jisti, že utvoří muže, kteří budou schopni v příhodnou chvíli založit Stát, který bude Židovským státem – a ne toliko státem Židů.“

Achad ha-Am (1856–1927) hebrejština esejista a myslitel

v jeho knize Židovský stát a židovský problém z roku 1897
Zdroj: [Čejka, Marek, Judaismus, politika a Stát Izrael, 2, Masarykova univerzita, Brno, 2003, 80-210-3007-0, 252, 19]

O mužích, O životě

„Je národní povinností zabránit šíření arabské populace, která, přinejmenším, nemá ráda Izrael.“

Ariel Atias (1970) izraelský politik

Zdroj: [Spencerová, Tereza, ... a mezitím v Izraeli, literarky.cz, 2009-07-03, 2011-02-20, http://www.literarky.cz/slideshow/1005-a-mezitim-v-izraeli]

„Komise nemůže a ani nechce kontrolovat národní rozpočty. Pokud ale chceme brát náš společný osud v ekonomické a měnové unii vážně, pak musejí všichni členové dodržovat nastavená pravidla.“

Olli Rehn (1962) finský politik a víceprezident Evropské komise

jako člen Evropské komise
Zdroj: [Spencerová, Tereza, Bruselské poučení z krize, literarky.cz, 2010-04-23, 2011-02-21, http://www.literarky.cz/svet/evropa/2306-bruselske-poueni-z-krize]

O osudu

„[Mé publikace v létech 1913–1914. …] Rok 1914. […] Národní Obzor: […] 343. Homaranismus.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

O létě

„Všechno to, co vykonal pro osvobození obou našich národů ze jha kořistnického kapitalistického řádu, pro udržení a upevnění řádu lidově demokratického, pro jeho rychlý a úspěšný přechod k řádu socialistickému a tím k nové epoše v našem národním a státním vývoji, je výsledek Gottwaldova geniálního ducha, jeho geniálních myšlenek, které nabyly tvůrčí mohutnosti, když byly vtěleny do jazyka.“

František Trávníček (1888–1961) český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolsk…

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Síla a krása Gottwaldova slova. In: Naše řeč, 1953, č. 5–6. – dostupné též online http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4290

O úspěchu, O rychlosti, O myšlenkách

„Již není čas na slova, ale na činy a rozhodnutí. Šéfka krajně pravicové Národní Fronty (Marine Le Penová) nenabízí žádné řešení. To my musíme ukázat, že máme řešení. Je nutné uklidnit Francouze ohledně všech migrací obyvatel ze Středomoří. Konec konců, dejme je do lodí! Musíme zajistit bezpečnost ve Francii.“

Chantal Brunelová (1948) francouzská politička

Zdroj: [Dejme imigranty zpátky do lodí!, navrhuje poslankyně Sarkozyho strany, Lidovky.cz, 2011-03-09, 2011-03-09, http://www.lidovky.cz/dejme-imigranty-zpatky-do-lodi-navrhuje-poslankyne-sarkozyho-strany-1kg-/ln_zahranici.asp?c=A110309_081621_ln_zahranici_ter]

O rozhodnutí, O čase