Citáty na téma beztrestnost

„Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost.“

„Nikdo mě nebude dráždit beztrestně.“
Nemo me impune lacessit.

„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!“

„Nikdo si s čertem nezahrává beztrestně.“
NEMO CUM DIABOLO IOCATUR IMPUNE.

„Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje intelekt.“

„Neláska je beztrestná, a přece zasluhuje nejhoršího opovržení.“

„Ke zlu nejvíce ponouká naděje na beztrestnost.“

„Krádež času patří mezi nejhorší zločiny. Přesto je naprosto beztrestná.“

„Mnohdy děláš dobrotu, abys mohl beztrestně provést nějakou špatnost.“

„S láskou se beztrestně nežertuje.“

„Právo zabíjet je právo, které mají jen lékaři s povolením fakulty a smějí je vykonávat beztrestně.“

„Luza nezná v ničem míru; hrozí, nemá-li strach, jakmile se zalekne, lze jí beztrestně pohrdat.“

„Abychom mohli být dobří, musí být ostatní přesvědčeni, že na nás nemohou být beztrestně zlí.“

„Bylo jasné, že si kapři rybník nevypustí. Většina poslanců je ve Sněmovně naposledy. Navíc na základě až zázračně rychlého rozhodnutí soudu mohou užít imunity a na půdě Sněmovny beztrestně uzavírat kšefty, jak se jim zachce.“

„S partou mazaných právníků může člověk beztrestně ukrást cokoliv. Advokáti jsou novodobí mafiáni.“

„Beztrestnost - bohatství.“

„Nikomu se nepodařilo narodit beztrestně.“

„Pod heslem ‚vítěz bere vše‘ spoléhá ODS, že se rychle ujme moci a spolu se svými agenty přisluhovači zajistí těmto osobám beztrestnost. Toto já a sociální demokracie, jejíž jsem předsedou, nedopustí. Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita.“

„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“

„Studnice vědomostí je jediné místo, kde lze nechat beztrestně utonout hlupáky.“

„Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v [život]ě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl.“

„Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nazastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.“

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

„Končí éra beztrestnosti vlivných podnikatelů a politiků, ta nová současnou garnituru smete.“

„Prakticky každý z nás tak má kořeny někde ve venkovské chalupě. Toto naše plebejství však má dvě tváře. První z nich je plebejství lokajské, které se sklání před vrchnostmi či despociemi, ať již se historicky objevily na západ či východ od nás. Svoji servilitu vůči silnějším pak lokajství kompenzuje pohrdáním slabšími či odlišnými, ať již to byli v minulosti Židé nebo dnes uprchlíci a migranti. Toto lokajské plebejství pak s chutí nedodržuje a obchází společenská pravidla či zákony, když se nikdo nedívá nebo je zaručena beztrestnost. Naše české plebejství ale má i druhou stránku, jíž je plebejství svobodné, které se osvobodilo prací a vzděláním. To ztělesňují životní příběhy osobností, jako byli František Palacký, František Rieger nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Plebejství hrdé, sebevědomé, otevřené a také připravené pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje. Není tomu tak, že by česká společnost byla prostě rozdělena na dvě části. Spíše jde o dvě stránky naší povahy, které se sváří v každém z nás. A je úkolem vzdělání a univerzit, aby nám pomáhaly najít sílu k tomu, aby v nás vítězila ta lepší, svobodná stránka.“

„Upozornění voleným, jmenovaným, či jinak dosazeným funkcionářům, jakkoliv zneužívajícím svého postavení: Beztrestnost - stejně jako funkce - je pouze dočasná.“