Citáty na téma cítění

„Vnímání nám říká, že něco je. Myšlení nám říká, co ta věc je, cítění nám říká, co nás je hodno.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

„Kdo má charakter, má i sobě vlastní typické myšlení a cítění.“

Friedrich Nietzsche (1844–1900) německý filozof, spisovatel

„V říši algebry, jíž se po století zabývali nejnadanější matematici, objevila metody, které mají nesmírnou důležitost. Čistá matematika je v jistém smyslu poezií logických myšlenek. Ve snaze dosáhnout logické krásy, jsou objevovány duchovní formule nezbytné k hlubšímu průniku do zákonů přírody… Existuje, naštěstí, několik lidí, kteří ve svém životě včas poznají, že nejkrásnější a nejuspokojivější prožitky dostupné lidstvu nepocházejí odněkud z vnějšku, ale souvisejí s rozvojem vlastního cítění, myšlení a práce jednotlivce. Skuteční umělci, objevitelé a myslitelé byli vždy lidmi tohoto druhu. Přestože životy těchto lidí probíhají nenápadně, plody jejich úsilí jsou nejcennějším přínosem, který nějaká generace může zanechat svým potomkům.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

„Mezi lidmi je možná tolik způsobů cítění jako způsobů vidění.“

Stendhal (1783–1842) francouzský spisovatel

„Umělecké dílo nemá co dělat s myšlením, ale s cítěním; je to spíše symbol než přímé konstatování pravdy.“

Herbert Edward Read (1893–1968) anglický anarchista, básník a kritik literatury a umění

„…Jde o to, aby se lidské chápání a cítění spíše posunulo k hranicím anarchistických myšlenek spojených s co největším odstraněním té techniky, která jakýmkoli způsobem může závažněji poškozovat životní prostředí. Jde o dlouhodobý proces, který je ale nutné v nejbližších chvílích zahájit. Je jedno, jestli si jeho nositelé budou říkat anarchisté, komunisté, primitivisté nebo třeba puntíčkovaní chrobáci…“

John Zerzan (1943) americký anarchista, filozof a spisovatel

„Je možný jediný způsob sdružování kolektivního, lépe řečeno pluralistního cítění: výchova jedince k jeho vlastní důstojnosti.“

Emil Filla (1882–1953) český malíř a sochař

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Víra je síla nepřímo konající zázraky. Vírou mohu v každém okamžiku učinit zázrak pro sebe - a často i pro druhé, pokud mají ve mne víru… Pravá víra je zaměřena jen k věcem jiného světa. Víra je počitek procitání a působení a cítění v jiném světě.“

Novalis (1772–1801) německý spisovatel

„Pochopte jak lidé cítí. Cítění je z 55% řečí těla, 38% tónem a 7% slovy.“

Neznámý autor

„K řešení situace tak složité jako ta, které čelí nynější svět, však nestačí, že každý bude lepší. Jednotlivci mohou ztratit schopnost a svobodu přemáhat logiku účelového rozumu a podlehnout konzumismu bez etiky a bez sociálního a ekologického cítění.“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

„Především jsem poznala ty dívky, které upřednostňují to, že budou hrát jako muži, místo aby objevily svůj vlastní styl. Ženy mají zvláštní cítění rytmu. Jejich styl hraní je stupidní, ale přece jenom cool.“

Courtney Love (1964) americká punková písničkářka, hudebnice, herečka a umělkyně

„Je to sexuální energie, která ovládá strukturu lidského cítění a myšlení.“

Wilhelm Reich (1897–1957) rakousko-americký psychiatr a psychoanalytik

„Velký duch, jemuž se nedostává mravního cítění, je pramenem velkých pohrom země.“

John Ruskin (1819–1900) anglický spisovatel a umělecký kritik

„Myšlení srdce je vždy věrohodnější než cítění mozku.“

Jacques Grévin (1538–1570) francouzsky dramatista

„Marťané sem jen přišli a řekli: „Jsme tady, ať se vám to líbí, nebo ne.“ Nestarali se o to, co jsme si o tom mysleli nebo jaké jsme měli pocity. Ve skutečnosti se to nijak neliší od toho, co jsme udělali v Americe původním domorodým obyvatelům. Jakmile byl počáteční konflikt zažehnán, Marťané souhlasili, že se budou snažit pochopit ženské kvality, emocionální cítění, které postrádali nebo vůbec neměli. Na dlouhou dobu se problémy více či méně zklidnily. Avšak Marťané postupně začali do společnosti implantovat svou levohemisférovou technologii, o níž Lemuřané nic nevěděli. Všichni Lemuřané znali pravohemisférovou technologii, o níž dnes víme jen velmi málo. Psychotronické stroje, virgule a tyto druhy věcí jsou pravohemisférové technologie. Pokud byste je viděli fungovat, byli byste z mnoha z nich v úžasu. S pravohemisférovou technologií můžete dělat absolutně všechno, co si jen dokážete představit, právě tak jako s levohemisférovou, když je dotažena do svého plného potenciálu. Ve skutečnosti však nepotřebujeme ani jednu z nich - a to je velké tajemství, které jsme zapomněli!“

Drunvalo Melchizedek

„Zrušil například poplatky za školu, pohřbíval sebevrahy, a ačkoliv vnitřně nesouhlasil s konfesně smíšenými sňatky, takové snoubence oddával. — Zdeněk Kovalčík o Karafiátově demokratickém cítění“

Jan Karafiát (1846–1929) český evangelický farář a spisovatel

„Až budou plně zabezpečeny důsledky, které implikuje evolucionistická biologie, stane se eugenika nevyhnutelně integrující součástí budoucího náboženství či cítění, ať už to nazveme jakkoli, které pak zaujme místo organizovaného náboženství.“

Julian Huxley (1887–1975) anglický biolog, filozof, autor

„Jsem toho mínění, že Hitlerova strana je v souladu s nacionalistickým cítěním v Německu. Proto se musí politicko-náboženskému zápasu s hitlerismem v Německu za každou cenu zabránit, zejména když eminence Pacelli je státním tajemníkem.“

Pietro Gasparri (1852–1934) kardinál katolické církve

„…mně je od dětství vlastní sociální cítění. A to přitom jsem synem pana primáře. Vždycky jsem měl zájem na tom, abych nebyl jakési výjimečné dítě, které má výhody oproti někomu jinému. Říkal jsem, že mám sociální cítění ne proto, že jsem vybíral popelnice, ale proto, že jsem do nich házel svou svačinu, protože s celou třídou jsem se rozdělit nemohl…“

Jiří Dienstbier (1937–2011) český novinář a politik

„Schopnost cítění feromonů spolu s empatii a správným předpokladem. Mohou být nejlepším ale taky nejhorším průvodcem tohoto světa.“

Stanislav_J

„Jen naprostá upřímnost k sobě, ke svým pocitům, emocím, ale také upřímnost v posuzování všech vašich vztahů, upřímnost k cítění vašeho těla, upřímnost ve vztahu k sexualitě, upřímnost skrze vaše srdce a současně pokora, jen to vás dovede k Bohu - k pravdě, k lásce, k radosti a k hojnosti….“

Monika Vladíková

„Nemohou změnit cítění člověka; člověk sám se totiž nemůže změnit, i kdyby chtěl.“

George Orwell kniha 1984

„Psaní cítění je terapií pro duši.“

Žádné

„Je třeba objektivního kritického úsilí, revize pojmů a hesel, jež lehkomyslně a nesvědomitě proti sobě se staví, je třeba poctivého a vážného úsilí o filozofickou syntézu národní myšlenky a socialismu. Hlásíme se k této práci, vyzýváme k ní i ostatní bez rozdílu stran. Ze svého hlediska přitom důrazně pravíme: přirozené, poctivé, vědecky prohloubené národní uvědomění a vlastenectví není v rozporu se socialismem, naopak: je a musí být sociální a socialistické a čím hlubší, čím poctivější vlastenectví a národovost, tím socialističtější, tím upřímnější, účinnější zájem o lidský život, právo a rozvoj těch nejčetnějších, kteří národ tvoří, těch nejslabších a nejubožejších. Stručně řečeno: tvůrčí, konstruktivní, vědecky založený socialismus, nesený opravdovým soucítěním k trpícímu člověku, k spolubližním, je nejspolehlivějším měřítkem národního cítění a uvědomění, tak jako na druhé straně oběti schopný zájem o přirozenou národní kolektivitu, o její pokrok a bezpečnost je zkušebním kamenem socialistické poctivosti.“

Václav Klofáč (1868–1942) český poslanec Českého zemského sněmu, politik a novinář

„Byli jsme burcováni duševně i politicky, zbavit náš rozum lhostejnosti k našemu domovu, byli jsme vedeni upřímnou hrdostí být schopni položit za vlast oběť největší. Byli jsme vedeni k rozhodnutí, sáhnout po zbrani k obraně svých nejdražších cílevědomou mravní přípravou. Ti, kteří přešli na boj v týlu nepřítele, učinili tak s vědomím, že pro vysílání vojenských osob v civilním oblečení s trhavinami v batohu neexistují v protokole o vedení války žádné ustanovení o zajatých a raněných. Byli jsme vedeni láskou k vlasti, která se pěstovala v rodině a ve škole. Všechny tyto pojmy jsou těžce pochopitelné těm, kteří jako důkaz svého vlasteneckého cítění ukazují pěst komunistické strany hrozící kulturou třídního boje. Buďme fair a připusťme, že nevědomost hříchu nečiní. Je totiž stále dost těch, kteří přebarveni hovoří o tom, čemu nerozumí. Ti, kdož prošli výchovou Pionýra a Svazu mládeže, byli soustavně vychováváni v lásce k vlasti těmi, kteří vyzdvihovali takové partyzány, kteří za lásku k vlasti považovali trestný čin – znárodnění. Komunistický režim byl bez pochyby zločinný, to je třeba stále zdůrazňovat zvlášť mladé nastupující generaci. Mravní síla v lásce k vlasti je těžko pochopitelná tam, kde je humanita vykládána partyzánskou lůzou a v komunistickém sekretariátě.“

Antonín Petrák (1912–2009) Slovenský generálmajor, důstojník čs. armády, od r. 1940 zapojen v zahraničním odboji.

„A já jsem Kikina bláznivá tolikrát jiná a tak různá. A nemůžu si pomoci v té myšlence že vy jste taky cvoci.Život je jeden velkej paradox jednou je sutnej jindy veselej. Ale každej je různej a každej žije život tak jak si ho uskuteční. Ticíckrat budeš chtít mě znát tisíckrát se stratíš v mlze a labyrintu cítění. A pak nakonec pochopíš že jsi sám chaosem. A já krásně normálním člověkem.“

Žádné

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

Žádné