Citáty na téma nechuť

strana 2

„Někteří lidé si neuvědomujou.Že za svoje rozhodnutí platí hodnotou svého času. Jen čekají na smrt až seschnou a pak umřou. A během svého života se chovají duševně jako otroci. A píčujou na život protože jsou to slaboši co se pořídili víc celku než svému srdci a svim myšlenkám. To je konflikt mladých a starých v dnešní době. Protože stáří se hádají a jsou toxicky přesvědčení o tom co byla stabilita v jejich době. Stabilita dnes není mladí řeší svojí existenčn dilema. Přemyšlí nad hodnotou života nad hodnotou existence. Nad tím být lidská bytost Né nástroj vlád a žít traumaticky jako stroj na plození dětí na krmení trhu práce a průmyslu výrobního systému. Kazdej umí něco ale když je nám přehazovana naše lenost naší doby a demotivující přístup starších stracíme existenčně chuť žít a snažit se. Je to celkem dost nepřátelské chování od těch starších. Pritom nejlepší učitel je jít příkladem myslet produktivně.“

„Tak jako jíst bez chuti škodí zdraví, tak studovat bez touhy kazí paměť a ta neudrží, co přijme.“

„Zlato mívá svůj rub: starost a stálou chuť ještě bohatším být.“

„Chuť přichází při jídle.“

„Mladý potřebuje rozmanitost, ale je jí zapotřebí i muži, který dosáhl určitého věku. U mladíka je to zvídavost, která plyne z neznalosti, u starého chuť, kterou je třeba osvěžit.“

„Já se probouzím na jevišti. Lidé, kteří přijdou do šatny před představením, mají chuť po špičkách odejít a lístky vrátit. Před nimi sedí zmučený stařec… Bouchne gong, já vejdu na scénu a jsem živý.“

„Co brání reformě? Lidé si zachovali starý způsob myšlení, mezi jiným i chuť k jídlu.“

„Naprosto neschvalujeme tak nahé líčení renesanční bídy Církve. O ničemných prelátech víme toho více než dosti. Nebylo třeba s takovou chutí toto bláto přebírat. A hlavně, není postaveno ani příčinné, ani dějinné, ani metafyzické vyvážení těchto stínů.“

„K jazyku mám velmi materiální vztah, považuji ho za hmotu, kterou zpracovávám. Začala jsem psát, už když jsem byla hodně malá, považovala jsem slova za předměty a měla jsem chuť si s nimi pohrávat. Pozorovala jsem, jaký bude mít efekt, když nějaké slovo posunu dopředu, dozadu či doprostřed. Napsala jsem větu, poslouchala jsem, jak zní. Jazyk rozhodně nepovažuji za cosi abstraktního.“

„Myslím, že lidé na Islandu mají velice podobný vkus jako Češi. Možná to má něco do činění se systémem vzdělávání. Na Islandu máme hodně technokratické vzdělávání. Je to něco jako fast food, nic lidem v hlavě nezůstává. Hollywood nás prostě masíruje. Snaží se, aby lidé jen ubíjeli čas, stejně jako rychloobčerstvení nám kazí chuť. Možná náš vkus souvisí i s určitou inteligencí.“

„I on vězí jednou nohou v minulosti. Jeho shovívavost k pobožným fašistům slovenského státu připomíná (navzdory veřejné omluvě za jejich činy) rozpolcenost komunistů, kterým nejednou nechuť distancovat se od zločinů červené totality vyčítá.“

„Jeden čas jsem spal na zemi u přátel, ale byl jsem šťastný. Bral jsem vše, co nabízelo aspoň nějaký příjem. Bylo to mé rozhodnutí a byl jsem spokojený. Naděje na úspěch a chuť žít, to mi dodávalo sílu. Kdyby mi ale tehdy někdo řekl, že budu hrát v amerických filmech, považoval bych to za nejapný žert.“

„Vím, že to tak vypadá, že je mi to jedno, že nemám chuť do hry. Jsem introvertka a flegmatický typ, takže nějakou radost nedávám tolik najevo, protože mi to za to často nestojí.“

„Mít rád lidi, modlit se a pouštět se do všeho s chutí - to byly vždycky moje hlavní zásady.“

„Sloveso číst nestrpí rozkazovací způsob. Tuto nechuť sdílí s několika dalšími: se slovesem "milovat"… nebo například "snít"…“

„Asi před dvěma roky mě popudil článek o spisovatelkách od Jiřího Peňáse. On v literatuře hledá spíše asi ideály nebo nějaké zajímavé konstrukce, ale ženy prostě píšou o svých pocitech a třeba jdou i do větší hloubky. A on tomu zřejmě nemůže přijít na chuť. Stále tu přetrvávají předsudky — že když něco dělá chlap, tak je to hodnotnější, a když to dělá ženská, tak je to jen tak, že něco šolíchá během uklízení.“

„Víte, proč jsou tak uvolnění? Protože, jak je vidět, tu nejsou žádná média, není zde nikdo od tisku, nejsou zde žádná média hlavního proudu, která by fotografovala… nejsou tu, aby zjistili, kdo jsou tito lidé. Takové lidi oni nesledují. Víte, ten mladík, který vede Generation Identity; dozvěděl jsem se, že média obtěžovala jeho rodinu. Chcete obtěžovat něčí rodinu? Vidíte toho muže, co začal být agresivní, když vcházel do budovy [00:21]? Muže čelícího obvinění z únosu, znásilnění a dětské prostituce? Obtěžovat ho, vyhledejte ho, bušit mu na dveře, sledovat ho, zjistit, kde pracuje a co dělá. Máte chuť zveřejnit obrázky online, volat lidem, pomlouvat lidi, co kdybyste to udělali jim? —… Ten mladík, [jak jsem o něm mluvil, ] má 23 roků, ani nebydlí u svých rodičů; byl jsem tím dost otrávený, protože ty stejné věci, co se přihodily jemu, se mi staly také; a tak vím, čemu čelí. […] Takže tak. Docela mě to naštvalo, protože si myslím, že jeho rodina je nevinná, a oni zveřejnili jejich jména, všechno online. Proč by to někdo dělal? Oni to dělají, aby způsobili… je to jejich taktika narušování, aby narušili váš život a zasadili co největší úder, maximum problémů. Tak například, v prvních letech mého aktivismu, moje máma seděla, plakala a prosila mě, ať s tím skončím.— Kontext předchozího výroku (Leeds, 25. května 2018)“

„Po vraždě vás obvykle přejde chuť k jídlu.“

„Po vraždě vás obvykle přejde chuť k jídlu.“

„Víte, ten mladík, který vede Generation Identity; dozvěděl jsem se, že média obtěžovala jeho rodinu. Znáte to, když někdo obtěžuje vaši rodinu. — A teď ten muž, co začal být agresivní, když vcházel do budovy [00:21]; muž čelící obvinění z únosu, znásilnění a dětské prostituce. Obtěžovat ho, vyhledat ho, jít mu zabušit na dveře, sledovat ho, zjistit si, kde pracuje a co dělá. Mám chuť vyvěsit obrázky online, zavolat lidem; mohl bych mu to udělat. —… Ten mladík, [jak jsem o něm mluvil, ] má 23 roků, ani nebydlí u svých rodičů; byl jsem tím dost otrávený, protože ty stejné věci, co se přihodily jemu, se mi staly také; a tak vím, čemu čelí. […] Takže tak. Docela mě to naštvalo, protože si myslím, že jeho rodina je nevinná a oni zveřejnili jejich jména, všechno online.“

„Jedenact lidí, jedenact chutí“

„Zvědavost by měla být u dětí stejně opatrná, jako potlačování jiných chutí.“

„Rovnostářstvím je nesena i nechuť ke klasifikaci a snaha vystačit se slovním hodnocením. Jenomže slabší, nebo pohodlní jedinci se musí včas dozvědět, že jejich výkon ve srovnání s jinými je slabý. Že to nic neubírá na jejich důstojnosti člověka a člena společenství, je druhá věc.“

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci.“

„Celé je to postavené na chuti žít. Když ji člověk nemá, zdá se všechno těžké. Musíme v sobě hledat zdroj energie. Když se to podaří, tak se můžeme nabíjet jen tím, že dokážeme žít obyčejný život. Zjistíme, že všechno není tak hrozné, jak se zdá. Právě vnitřní energie se odráží také na našem zevnějšku.“

„Musím se přiznat, že na festivaly prakticky vůbec nejezdím. Vlastně se na nich jako návštěvník většinou nudím. Nevím, nerozumím tomu. Nějak jsem zkrátka téhle rádoby chill, pohoda pivní kultuře nepřišel vůbec na chuť. Něco jiného je pak ale na fesťáku vystupovat!“

„Snažím se dětem předat to, co je praktické a co mohou využít. Výukou vzorečků a rovnic jim chuť učit se vezmeme. Je pro ně složité přijít a šest hodin poslouchat nebo dělat něco, co jim nedává smysl.“

„Navenek jsme byli [kapela Chinaski], ale uvnitř kapely bylo peklo, k nežití. A já byl ve stavu, že jsem dva roky nenapsal ani notu, ani řádek. Ztratil jsem chuť i motivaci.“

„Nikdy netlačte dělníka ke slevě! Nikdy byste neměl žádat od řemeslníka nižší cenu, protože mu pak zůstane jen možnost dát vám buď méně kvalitní materiál, nebo práci odfláknout. Dejte mu raději o něco více peněz, než žádá, a dostanete tisíckrát lepší práci. Bude pracovat s větší chutí, protože byl oceněn…“

„Je hodně zvláštní, když vám někdo řekne, že vám možná dohořívá svíčka. Nevím, jak to prožívají lidi v devadesáti letech, ale když je vám padesát a jste plný síly a chuti zažít úplně všechno, přijde vám to líto.“

„Prakticky každý z nás tak má kořeny někde ve venkovské chalupě. Toto naše plebejství však má dvě tváře. První z nich je plebejství lokajské, které se sklání před vrchnostmi či despociemi, ať již se historicky objevily na západ či východ od nás. Svoji servilitu vůči silnějším pak lokajství kompenzuje pohrdáním slabšími či odlišnými, ať již to byli v minulosti Židé nebo dnes uprchlíci a migranti. Toto lokajské plebejství pak s chutí nedodržuje a obchází společenská pravidla či zákony, když se nikdo nedívá nebo je zaručena beztrestnost. Naše české plebejství ale má i druhou stránku, jíž je plebejství svobodné, které se osvobodilo prací a vzděláním. To ztělesňují životní příběhy osobností, jako byli František Palacký, František Rieger nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Plebejství hrdé, sebevědomé, otevřené a také připravené pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje. Není tomu tak, že by česká společnost byla prostě rozdělena na dvě části. Spíše jde o dvě stránky naší povahy, které se sváří v každém z nás. A je úkolem vzdělání a univerzit, aby nám pomáhaly najít sílu k tomu, aby v nás vítězila ta lepší, svobodná stránka.“

„Pokud začnete slibovat to, co ještě nemáte, ztratíte chuť pracovat na tom, abyste to dosáhli.“

„Svět je plný truchlivých protikladů, jimž se lze leda zasmát, a plný veselých věcí, nad nimiž by člověk s chutí zaplakal.“

„Chuť vrátit se k ideálům svobody je chabá.“

„Když ses mi podívala do očí,
stál jsem tam, jako bych byl hypnotizován.
Do páteře jsi mi vnukla pocit,
Pocit teplý, hladký a jemný.
Ale já jsem tam mohl jen ochromeně stát.
Když jsme se políbili, to bylo vzrušení,
vzala jsi mě za ruku a, ooh baby, jak mě zamrazilo.
Měl jsem chuť tě pořádně chytit,
Stisknout a stisknout vší silou.
Ale já tam jen ochromeně stál.“

„Ta chuť ti napsal, ale vědomost že neodepíšeš“

„To je celý smysl technologie. Na jedné straně vytváří chuť po nesmrtelnosti. Na druhou stranu jí kvůli tomu hrozí všeobecný zánik. Technologie je chtíč vzdálený přírodě.“

„Bez ohledu na to, jak pečlivě si své cíle naplánujete, nebudou nikdy víc než pouhým snem, pokud se jich nebudete s chutí držet.“

„Proč jdeš tak vzpurně,
tak bez chuti
k volební urně?
Že není vyhnutí?
Netvař se vzpurně,
vždyť stačí cvaknutí,
tvůj život zhasne jako svíce –
a z urny bude popelnice.“

„Není vidět ani slyšet, nijak nevoní a nemá žádnou chuť. I přesto ji zamilovaní mezi sebou navzájem cítí.“

„O módě
Podle módních trendů se neoblékám. Nosím to co je mě pohodlné a praktické. Než to v čem vypadám skvěle a podtrhuje to moje ženské křivky. Taky proto že nemám potřebu vabit může. Neoblékám se elegantně ani stylově ani podle nakejch pravidel módy. Barevné kombinace volím podle mojí nálady a ne podle toho jestli se to k sobě hodí. Kdyby byla fakt módní policie tak už by mě asi zbila za to že vypadám příšerně. A je zvláštní koukat se na lidi co prostě totálně nesnáší některé barevné kombinace jak je to úplně odpuzuje. A občas jen tak z chuti obléknout se úplně příšerně kombinace barev jen proto abych lidi vydraždila to 💜 miluju. Takové ty kombinace barev a stylů které se k sobě totálně nehodí miluju to děsně moc. Sportovní oblečení s hadrama co nosí starý báby s botama mokasínama a trojbarevnýma ponoškama a sportovníma legínama a svetrem s vestičkou a na hlavě šátek obmotanej jako nákej šejk s brejlema se srdíčkama růžovejma. Né to už krapet kecám ale bylo by to zajímavé vydět nikoho fakt tak oblíklího. Projit třeba po obchodě v čr. Trochu styl Aladin a Locika a skejtbordista a běžec.“

„Občas jsou v mém životě okamžiky kdy prostě jdu do hloubky všeho. Sedím pod velikou lípou a přemýšlím o všem ale sama a melancholicky. Cítím tolik smutku jako moře veliké. Až hlava se mě z toho točí jak moc přemýšlím nad životem. Sice jo cítím smyslama ale je to slabé spíše pohlcená v myšlenkách bloudím a cítím toho tolik že mám chuť řvát. A když náhodou jsem daleko od vesnice tak si na tom poli fakt zařvu tak hlasitě že bych přeřvala i mikrofon tak od plic nahromaděný smutek zlost a to co mě prostě vsecho celoživotně sere. A pač jsem celkem svéhlavá svérázná ženská tak prostě nesnesu když mě nikdo kecá do všeho bez toho aby se do mě snažil vcítit nebo si to představit nebo ještě hůř ignorovat moje myšlenky a emoce z důvodu nepochopení to mě fakt dokáže naštvat nechápavé lidi co nejsou ani ochotni poslouchat a myslet to fakt nesnesu.“

„S jídlem roste chuť, čím víc toho lidem dáš, tím víc toho budou chtít.“

„Rozařil mojí duši jako lampionek ačkoliv není semnou je v mém srdci a tak nikdy nejsem sama. Je mě světlem ve tmě v mojí duši mích chmurných chvílích. Byl pro mě světlem ve tmě a díky němu mám zase chuť zase zářit. Když si na něj spomenu.“

„Blázni a cíl jen já vím.Že historie plodí to samé ovoce. Ale přesto se nedá popsat jeho chuť. Když se to mění ale hloubka chuti zůstává. Zlaté jablko marní svůj čas u toho kdo ho nezbírá.“

„Občas všechny svoje příliš heské okamžiky házím na to že za to může bůch bohové a že můj život řídí výší síla která řídí můj život tak. Jak si zamane že vesmír mě dává přesně to co si zasloužím. Občas mě to všechno příde neuvěřitelný nereálný jak se to vlastně plní. Když to nečekám a ani nechci tak si mě to stejnak nák najde. Stejnak napojením na univerzalno cítím příliš a nedokážu uvěřit že žiju že dýchám. Jako by každý den byl novým znovuzrozením s čistým štítem novím listem nepopsaným. Co udělat mám to neřídím já ale sám vesmír příroda štěstí snaha náká vizualizace podle které frčím životem. Nahodně neznamě podle chuti a citu a co ja vím.“

„Legrační je když je to tak smutné. Když už člověk nemá chuť brečet ale smát se. Když všechno co cítí je tak smutné chmurné. Ale v hlavě se to přepne a najednou se nad tím mysl po vznese a dělá z toho grotesku.“

„Když máš největší chuť to vzdát, často býváš nejblíže.“

„Naděje nám dává chuť žít a být pln elánu.“

„Básník musí být profesorem pěti smyslů – v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť.“

„Knihám neprokazujeme roztomilosti. Trávíme-li večer s těmito přáteli, máme k tomu opravdu chuť.“

„Cítím se jako celer v polévce. Nikdo ho tam nemá rád, ale jeho chuť vždycky poznáš.“

„Fialové lesní boruvky, jedlé uhlí, ostropestřec, artyčok, mák, med, voda. A když to rozmixuješ a vypiješ. Dak jinou dimenzi chutí zažiješ. A když ne tak se posereš. A tvoje střeva zažijou jinou dimenzi.“

„Kdyby každé dítě na tomhle světě žilo šťastně a vesele v bohactví a v lásce. Tak by svět nepoznal pravou motivaci nadšení víru pro život. Protože by všichni byli zhejčkaní parchanti kteří by si diktovali podmínky a vymejšleli si samé hloupisti. Protože by jim nikdo neřekl STOP mohli by být všemocní a neznali by hranice omezení svích limitů jak existovat. A nakonec by je vedla zhejčkaná nálada která by z nich udělala bezcené a bezhodnoty líne ubohé nepřemýšlivé lidi které by se nechceli snažit a neměli by tu chuť cokoliv dělat. Protože by je nic neutvařelo v tom přemýšlet o dobru když nikdy by nemusely čelit krutosti a zlu a hnusnosti světa těškostem života. Protože to složitý dělá z lidí silnější né z lechkosti šťastnější.“

„Kdyby jsem si pamatovala svůje minulé životy.Že jsem prožila příliš mnoho staletí že. Mi to příde že se toho zas tolik na tom svě nezměnilo. Jiné techniky udělátka cesty a domy stavby. A co jako je na tom životě vlastně tak super když člověk má pocit že žije věčně tím že přide do nového těla. A pak si musí znova zvykat na nové postavy a zápletky a jejich myšlenkové pochody. Život není dar když člověk si táhne horor ve svém myslení z minulých životů. Ale co si budem tohle doba je fakt líná a tak pitomá že je to ani nedává smysl. To už je úplně motous minulých životů zavřený za oponou minulých časů. Který si ani neuvědomujou že jsou protože řeší ty lidi víc co chcou než to co už bylo. A pak když se stane něco co měli udělat ale vysrali se na to. No protože proč né proč by mužska duše měla patřit do mužského těla a naopak. Proč by to nemohl být mix chutí a povah a energií. Proč proč proč.“

„Můj život je jako kyanid – připomíná chuť dobrých ořechů, ale je jedovatý.“

„Největší brzdou plného osobního rozvoje člověka je sebeuspokojení - a nechuť, či nezájem být někým lepším než sebou samým.“