Citáty na téma podmínka
strana 2

„Poláci závidí, že sami nemají mezi spisovateli tak velkého psychologa. S naším pocitem nedostatečnosti se však mísí dvojznačný vztah ke všemu ruskému – jejich kulturu milujeme, nenávidíme, obdivujeme i zesměšňujeme zároveň. Milujeme ji ovšem právě proto, že ji můžeme tak snadno odsoudit – ukazuje přece tolik hrůz, špatných životních podmínek, pohrdání lidskou důstojností a krutostí páchaných na malých národech. Ale zase – polská knihkupectví jsou plná knih, opakujících dokola, že Dostojevskij nenáviděl Polsko, ale plynně hovořil naší mateřštinou. To nás uklidňuje, protože nic nepovažujeme za krutější pohrdání, než neúctu ke kráse polštiny. A teď si představte, že sám velký Dostojevskij dobře znal naši kulturu, tajně ji obdivoval, četl Mickiewicze a možná si od něj trochu vypůjčoval. No není to skvělé?.“

Inga Iwasiówová (1963) polská literární vědkyně, literární a divadelní kritička a spisovatelka

Zdroj: [Poláci se nově zamilovali do Dostojevského, rozhlas.cz, 2010-07-28, 2011-02-28, http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/764494]

O pocitech, O vztazích, O knihách, O milování

„Život ve střední Evropě nadále ovládají opatrnost a hypochondrie, které na zápaďana někdy působí jako intelektuální zádumčivost či nějaká exotická, aristokratická manýra, přičemž jde jen o nesmyslné komplikování každodenní komunikace … Slovákům (a vlastně i Maďarům) nemohoucnost, malátnost a choulostivost asi vyhovují, nic proti tomu nepodniknou a raději si budou stěžovat a naříkat, fňukat, že sice by chtěli žít jinak, ale že je třeba přihlížet k momentálním podmínkám a že vlastně bude lepší, když se nic nebude měnit.“

Peter Macsovszky (1966)

Originál: (sk) Život v strednej Európe naďalej ovládajú opatrnosť a hypochondria, ktoré na západniara zavše pôsobia ako intelektuálna zádumčivosť či dajaká exotická, aristokratická maniera, pričom ide len o nezmyselné komplikovanie každodennej komunikácie… Slovákom (a vlastne i Maďarom) nemohúcnosť, malátnosť a mľandravosť asi vyhovujú, nič proti tomu nepodniknú a radšej sa budú sťažovať a nariekať, fňukať, že síce chceli by žiť inak, ale že treba prihliadať na momentálne podmienky a že vlastne bude lepšie, keď sa nič nebude meniť.
Zdroj: [Macsovszky, Peter, iliteratura.cz, 2010-02-19, 2014-04-09, http://www.iliteratura.cz/Clanek/25889/macsovszky-peter]

O životě, O komunikaci

„V žádném případě tu nesedím na lavici obžalovaných jako žalovaná strana. Stojím zde jako žalobce, vznášející obžalobu tohoto prohnilého, zkorumpovaného, brutálního, cynického a krvežíznivého monstra mezinárodního terorismu a všech, kteří ho tak či onak podporují – ať již cestou přímé pomoci, nebo jen pouhé tolerance. Předstupujeme před Radu bezpečnosti s prostým poselstvím, v němž sdělujeme, že jsme hrdí na to, co jsme dokázali, neboť jsme předvedli celému světu, že i v malé zemi, existující za podmínek, v jakých musí fungovat Stát Izrael, a které jsou členům této Rady důvěrně známy, představují lidská důstojnost, život a svoboda ty nejvyšší hodnoty. Jsme hrdí nejen na to, že se nám podařilo zachránit životy více než stovky nevinných rukojmích – mužů, žen i dětí, ale také na význam, který má naše operace pro věc obrany lidské svobody.“

Chajim Herzog (1918–1997) izraelský politik, šestý prezident Izraele

v roce 1976 na zasedání RB OSN, svolané na žádost Ugandy v reakci na izraelský útok na letiště Entebbe a osvobození zadržovaných cestujících
Zdroj: [Dunstan, Simon, Blesková operace izraelských speciálních jednotek: útok na letiště Entebbe v roce 1976, Grada, Praha, 2010, 978-80-247-3402-6, 64, 60]

O cestě, O pomoci, O mužích, O dětech

„Sionismus se nemůže v daných podmínkách změnit v realitu bez přechodného období organizované revoluční vlády židovské menšiny. Neexistuje cesta, aby se k židovské většině nebo dokonce jen k rovnováze mezi oběma rasami (nebo třeba k dohodě dostačující k poskytnutí základny pro kulturní centrum) dospělo systematickou imigrací a kolonizací bez období nacionalistické menšinové vlády, která by uzurpovala státní mašinerii, správu a vojenskou moc, aby se předešlo nebezpečí, že budeme smeteni početní převahou a povstáním“

Chajim Arlozorov (1899–1933) sionistický vůdce

čemuž bychom nemohli čelit, kdybychom neměli k dispozici stání mašinerii a vojenskou sílu
v dopise Chajimu Weizmannovi
Zdroj: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 668, 83]

O cestě, O realitě

„Vstřebat tyto emigranty by bylo nad schopnosti spořádané, prosperující země, nemluvě o zemi nově zrozené a bojující o to, aby se sama ubránila. Stovky tisíc mužů, žen a dětí byly soustředěny ve stanech v tranzitních táborech, kterým se říkalo ma'abarot. Neměli tam soukromí a podmínky byly otřesné. Byl zaveden zárodečný výchovný systém pro děti, ale ty trpěly velkým horkem a prachem v létě a válely se v blátě za zimních dešťů. V jednom okamžiku nezůstalo vůbec žádné obilí ani peníze na zaplacení dodávek, jež měly přijít po moři z Ameriky.“

Chajim Herzog (1918–1997) izraelský politik, šestý prezident Izraele

V souvislosti s přistěhovaleckým procesem
Zdroj: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 265, Dále jen: Izrael: Dějiny]

O mužích, O penězích, O dětech, O ženách

„Sklon klást Bohu podmínky, podvědomě se snažit, aby jeho vůle odpovídala našim představám, je nám, lidem, vlastní. A čím je situace závažnější, čím víc se nás týká nebo může ovlivnit naši budoucnost, tím snadněji upadáme do představy, že to, co chceme my, musí být zaručeně i vůle Boží. Vidíme jen jedno řešení a připadá nám jako samozřejmé, že Bůh nám k němu dopomůže.“

Walter Ciszek (1904–1984) polsko-americký jezuitský kněz a misionář

Zdroj: Ciszek, Walter, On mne vede, Zvon, Praha, 1995, 80-7113-113-X

O vůli, O budoucnosti, O bohu, O lidech

„(Po nabídce spolupráce s StB během věznění) Cítil jsem se jako ruina, která se v sobě snaží mobilizovat poslední zbytky víry a síly. V těch hrozných podmínkách byly jejich návrhy opravdu velkým pokušením a žil jsem ve strašné nejistotě… Nezbylo mi nic jiného než znovu a znovu bědovat před Bohem. To moje bědování, to byl výkřik člověka, ze kterého odchází život, který sám na sobě vidí, jak ztrácí zdraví, životní elán, důstojnost a schopnost milovat.“

Václav Dvořák (1921–2008) československý římskokatolický duchovní

O síle, O zdraví, O milování, O víře

„Seděla jsem v mnoha mezinárodních porotách po celém světě, v nichž se odborníci do krve přou, aby vybrali skutečně nejlepší projekt. Tady se vybírá ten, jenž odpovídá soutěžním podmínkám, které nelze nikdy perfektně napsat a fungují jako svěrací kazajka.“

Eva Jiřičná (1939) česká architektka a designerka

O světě

„Založení historického židovského státu na národní a totalitní bázi, vázaného smlouvou s Německou říši, by bylo v zájmu udržované a posilované budoucí německé pozice mocnosti na Blízkém východě. Vycházejíce z těchto úvah, nabízí Národní vojenská organizace v Palestině, pod podmínkou, že výše uvedené národní aspirace izraelského hnutí za svobodu jsou uznány ze strany Německé říše, aktivní účast ve válce na straně Německa.“

Avraham Stern (1907–1942) židovský polovojenský vůdce a zakladatel Lehi

Zdroj: [Hitchens, Christopher, For the Sake of Argument: Essays and Minority Reports, Verso, Londýn, 1994, 978-0860916284, 256, 353, http://books.google.cz/books?id=8haLsgCsae8C&printsec=frontcover&hl=cs, anglicky]

O válce, O svobodě

„Lidsky řečeno, budoucí podmínky a perspektivy života církve ve Svaté zemi závisejí na míru. Nebude-li se dostávat míru, bude pokračovat růst činnosti militantních islámistických organizací na okupovaných územích, jak to potvrzuje vývoj v pásmu Gaza během posledních měsíců.“

David Maria Jaeger (1955)

Zdroj: [O mírové konferenci Izraele a Palestinců, radiovaticana.cz, 2007-11-26, 2014-05-28, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8736]

O míru, O životě

„Pokud chceme zachránit nejen třeba arabský svět, nezbývá než dosáhnout rozluky náboženství, státu a kapitálu, jak se to podařilo v Evropě. Bez toho se nepohneme dál. Zároveň jsem nabyl přesvědčení, že skutečně vysoká poezie může vznikat jen v podmínkách velké kultury, která člověka neudusí, ale inspiruje.“

Adonis (1930) syrský esejista a básník

Zdroj: Rozhovor s Adonisem na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/adonis-arabove-si-mysli-ze-zapadu-jde-akorat-o-ropu_2477.html

O světě, O náboženství

„Terezie žila v době, kdy žena neměla takovou sociální svobodu, ale přesto dokázala společnost zásadně oživit. Proto také v těch kulturách, kde žena nežije v podmínkách rovnosti, může postava Terezie na sociální rovině značně pomoci. Poselství sv. Terezie i celého tereziánského Karmelu je soustředěno na Boží milosrdenství.“

Saverio Cannistra (1958)

Zdroj: [Dílo sv. Terezie v čínském jazyce, radiovaticana.cz, 2014-04-23, 2014-07-24, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20576]

O pomoci, O životě, O ženách, O svobodě

„Nejlepší způsob, jak čelit černošskému antisemitismu, je pomoci vymýtit podmínky, za kterých anti-bělošská a anti-černošská zaujatost vzniká. Ta se rodí ve frustraci, popírání a chtění.“

Arnold Aronson (1911–1998) americký aktivista za lidská práva

Originál: (en) The best way to counter Negro anti-Semitism is to help wipe out the conditions under which anti-white and anti-Negro bias are both spawned. These are bred in frustration, denial and want.
Zdroj: [August 25: A. Philip Randolph and Arnie Aronson, jewishcurrents.org, 2013-08-24, 2013-09-19, http://jewishcurrents.org/august-25-a-philip-randolph-and-arnie-aronson-20308]

O pomoci

„Lysenkismus nemůžeme brát jen jako příběh osobního prospěchářství v podmínkách politického teroru. Jde především o problém vnášení politických a filozofických prvků do vědy. Skutečná věda je nezbytně nepolitická, neideologická a nefilozofická.“

Helena Sheehanová (1944) irská politička

Zdroj: [Biolog s rukama od krve, m.ihned.cz, 2010-05-14, 2011-03-16, http://m.ihned.cz/c4-10072070-43505490-700000_pdadetail-biolog-s-rukama-od-krve]

O vědě, O osobnosti, O problémech

„Je-li osvěta hlavní, ba výhradní podmínkou naší národní existence, musí vzdělání tím hlouběji pronikati celý národ náš, čím menší do počtu se jeví u srovnání s jinými národy kulturními.“

Jan Krejčí (1825–1887) český poslanec Českého zemského sněmu, geolog, místní politik a středoškolský pedagog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 168, česky]

O vzdělání

„Vytvořili systém vlády, která nejenže nepovolil žádné demokratické podmínky, ale také modernizaci ekonomiky, techniky, vědy a mnoha dalších oblastí. Byl to fašismus blízký italskému.“

Andrzej Bilik (1939)

o Antóniu de Oliveira Salazarovi a Marcelu Caetanovi
Originál: (pl) Stworzyli system władzy, który nie tylko nie dopuszczał żadnych warunków demokratycznych, ale także nowoczesności w gospodarce, technice, nauce i wielu innych dziedzinach. Był to faszyzm bliski włoskiemu.
Zdroj: [Rewolucja goździków – koniec dyktatury w Portugalii, polskieradio.pl, 2014-04-25, 2014-05-26, http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/1107238,Rewolucja-gozdzikow-–-koniec-dyktatury-w-Portugalii]

O vědě

„Chtěla jsem udělat velikou fotografii, ale protože pro to nebyly vůbec podmínky, tak jsem si řekla, že to slepím.“

Eva Fuková (1927–2015) česká fotografka

o multiplážích
Zdroj: [Pábení Evy Fukové se otevírá v galerii Leica, ceskatelevize.cz, 2013-02-13, 2015-12-07, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1117512-pabeni-evy-fukove-se-otevira-v-galerii-leica]

O fotografii

„Zeptali se mě, jak dlouho chcete zůstat v Římě, a já jsem řekl tři týdny. Tři týdny, výslovně jsem to řekl. Pán přisvědčil a potom odpoledne jsem se dozvěděl, že jsem dostal dovolení do Říma s podmínkou, že už se vůbec nevrátím.“

Josef Beran (1888–1969) český kardinál, profesor a teolog

Zdroj: [Skalický, Zdeněk, Výstava ve Vatikánu připomíná osobnost kardinála Josefa Berana, rozhlas.cz, 2011/05/14, 2013/02/23, http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/vystava-ve-vatikanu-pripomina-osobnost-kardinala-josefa-berana--893620]

O dovolené

„Mým cílem je přežít v podmínkách, které mi nadělil osud.“

Anna Politkovská (1958–2006) ruská novinářka

Zdroj: [Anna Politkovskaja: Mým cílem je přežít v podmínkách, které mi nadělil osud, ruskodnes.cz, 2006-07-11, 2011-06-17, http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=344]

O osudu

„Efektivní měna je podmínkou lidské svobody.“

Jacques Rueff (1896–1978) francouzský ekonom a poradce francouzské vlády

Originál: (fr) Une monnaie efficace est la condition de la liberté humaine.
Zdroj: [Rueff, Jacques, 1967, Inflation et ordre monétaire international, Institut Universitaire de Hautes Études Internationales, 24, francouzština]

O svobodě

„Pro mě je umění něco, co trvá velmi krátký čas. Přesněji tak dlouho, dokud trvají podmínky jeho vzniku.“

Ján Mančuška (1972–2011) slovenský výtvarník

Zdroj: [Ján Mančuška: Snažím se umění vrátit do muzea, hn.ihned.cz, 2004-11-09, 2011-07-22, http://hn.ihned.cz/c1-15236220-jan-mancuska-snazim-se-umeni-vratit-do-muzea]

O umění, O čase

„Váš život dokonale odráží podmínky vašeho vnitřního světa. Pokud se tedy váš život neubírá tím správným směrem, změňte setbu, kterou sklízíte.“

James Lee Valentine autor knih o osobnostním rozvoji

O světě, O životě, O dokonalosti

„Jakmile objevíte úžasný potenciál své mysli, každý aspekt vašeho života se posílí. Budete schopni lépe ovlivnit své podmínky, řídit své okolnosti a dosahovat svých cílů. Vaše mysl je mnohem silnější než jste si kdy mysleli. To jen nedostatek víry ve své základní duševní schopnosti vás omezuje a brání vám v dosažení všeho, co byste mohli mít.“

James Lee Valentine autor knih o osobnostním rozvoji

O víře, O životě

„Není možné ospravedlňovat věci skrze nějaký osud. Ano, jsme poznamenáni rodinnými, vzdělávacími, společensko-kulturními podmínkami. Je to něco, co si neseme s sebou už od narození, ale neznamená to, že bychom museli naplňovat jakýsi osud. Člověk vidí svět odlišným způsobem, pokud mluví anglicky, španělsky nebo francouzsky. Jsme vycvičeni kulturou, která formátuje náš mozek. Ale musíme s těmito danostmi zápasit, abychom mohli být sami sebou.“

Alejandro Jodorowsky (1929) chilský spisovatel knih a komiksů, režisér

Psicomagia

O osudu, O světě, O narození

„Z hlediska trpělivosti se věci stanou proto, protože se stanou jiné věci. Nic není oddělené nebo izolované. Neexistuje žádná absolutní, konečná, prapůvodní příčina. Pokud vás někdo udeří holí, nebudete se hněvat na hůl nebo na paži, která ji drží. Rozhněváte se na osobu, které ta paže patří. Ale pokud se zamyslíte trochu hlouběji, zjistíte, že neexistuje žádný uspokojivý důvod hledat důvod svého hněvu v dané osobě, která ve skutečnosti neví, co dělá, protože je v daném okamžiku duchem nepřítomna. Kde by tedy měla ležet vina nebo trest? Možná bychom se měli hněvat na rodiče dané osoby pro špatné zacházení s bezbranným dítětem. Nebo na svět, ve kterém je málo milosrdenství. Ale co je to svět? Nejste vy sám součástí tohoto světa? Nezažíváte vy sám návaly hněvu, nemáte za určitých podmínek násilnická nebo dokonce vražená nutkání?“

Jon Kabat-Zinn (1944) profesor medicíny a zakladatel Kliniky pro snižování stresu

Wherever You Go, There You Are: Mindfulness Meditation in Everyday Life

O dětech, O lži, O světě, O trestu

„Poněvadž nás věci vnitřního světa subjektivně ovlivňují tím mocněji, čím jsou nevědomější, je pro toho, kdo chce dosáhnout dalšího pokroku ve vlastní kultuře (a nezačíná veškerá kultura u jedince?) nezbytné, aby působení animy objektivizoval a pokusil se zjistit, jaké obsahy jsou podstatou onoho působení. Tím se přizpůsobí neviditelnému a získá proti němu ochranu. K tomuto přizpůsobení však přirozeně nemůže dojít bez ústupků podmínkám obou světů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O světě

„Dalo by se tedy stejně dobře říci, že by se člověk měl cvičit v umění mluvit sám k sobě z afektu a v jeho rámci, jako by to byl sám afekt, který hovoří bez ohledu na naši rozumnou kritiku. Dokud afekt hovoří, je třeba kritiku zadržet. Jestliže však svůj případ prezentoval, musí být stejně tak svědomitě kritizován, jako by naším protějškem byl skutečný, nám blízký člověk. A tím by to nemělo končit; výroky a námitky by se měly střídat tak dlouho, dokud se nedojde k uspokojivému závěru. Jeli výsledek uspokojivý či nikoli, o tom rozhoduje jen subjektivní pocit. Nemá přirozeně smysl si něco namlouvat. Trapná upřímnost vůči sobě a žádné ukvapené předjímání toho, co by druhá strana snad mohla říci, jsou nezbytné podmínky této techniky, jak vychovávat animu.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O pocitech, O umění, O upřímnosti

„Právě utrpení z bytí nás nutí hledat druhého, který nám má posloužit jako léčebný prostředek; toto stadium musíme překonat, pokud chceme dosáhnout stavu, kdy pouhý fakt, že existujeme, už vytváří stálý důvod potěšení; kde mezistupeň už je jen hra, k níž se každý může svobodně přidat, a není nezbytnou podmínkou života.“

Michel Houellebecq (1956) francouzský spisoavtel

O životě, O utrpení, O hře

„Náboženská pravda je nejen součástí, nýbrž podmínkou všeobecného vzdělání.“

John Henry Newman (1801–1890) anglický duchovní a kardinál

kniha The Idea of a University

O pravdě, O vzdělání

„Abychom dosáhli lásky a vnitřního míru, je třeba brát život spíše takový, jaký je, než si přát žít v jiných podmínkách. Naplňovat ty dětské potřeby, které se projevují v naší společnosti, a radovat se z hodnot, které přináší. Štěstí znamená vybírat si to, co je k dispozici. Naše úzkosti pominou, když se budeme radovat z toho, co máme a předáváme svým dětem, a uvolníme proud naší neskrývané lásky.“

Naomi Aldort

kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi

O dětech, O míru, O životě, O lásce

„Umět se soustředit znamená umět být sám se sebou – a tato schopnost je jedna z podmínek pro schopnost milovat.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

kniha Umění milovat

O milování, O lásce

„Jsem přesvědčen, že jestliže bychom nesměřovali k životu kněží v komunitách, které jsou pro své členy oporou, tak by v našich podmínkách jedinou alternativou zůstal dobrovolný celibát. My jsme si totiž zvykli na něco, co nám vnutili komunisti. Tedy představu, že ideálem je farář hrdina, který vydrží na faře sám… Systém, kdy je farář sám, je ničivý. Může to totiž skončit zhruba čtyřmi možnostmi - buď začne pít, nebo se psychicky zhroutí, nebo si najde partnerku, nebo bude svatý. A ta čtvrtá možnost je bohužel nejméně pravděpodobná.“

Tomáš Holub (1967) český římskokatolický duchovní

Zdroj: [Veselovský, Martin, Tomáš Holub. Biskup na snowboardu, Vyšehrad, Praha, 2017, 978-80-7429-906-3]

O životě

„Ameriku objevil arabský Emír Ká, podle něhož byl také kontinent pojmenován. Indiáni jsou původem Arabové, kteří se z Libye a Jemenu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám přemístili do Ameriky, a to přes Kanárské ostrovy.“

Muammar Kaddáfí (1942–2011) libyjský revoluční politik a politický teoretik

O indiánech a Novém světě

„Článek 50 Lisabonské smlouvy o podmínkách a podobě odchodu z Evropské unie jsme nepsali kvůli tomu, aby byl někdy použitý. Jeho přítomnost v základním dokumentu EU měla pouze uchlácholit euroskeptické Brity.“

Giuliano Amato (1938) premiér Itálie

Zdroj: [Článek 50 o vystoupení z EU jsem nikdy nemyslel vážně, říká jeho autor, rozhlas, 2016-07-13, 2017-12-05, http://m.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/1637319]

O odchodu

„Moc je silou. A síla se ukazuje jen v případě, kdy roste. To znamená, že aby člověk byl a jeho existence byla uznána, tak musí být stále silnější a silnější. Nemůže si dovolit se zastavit. Člověku nestačí být dobrý. Zítra musí být lepší. Ne, že si to přeje, ale je to podmínka jeho existence. Je v tom bohužel trochu děsu, který si ale zaplať pánbůh skoro nikdo neuvědomuje.“

Anna Hogenová (1946) česká filozofka a vysokoškolská pedagožka

https://wave.rozhlas.cz/dnesni-clovek-zije-v-predbehu-nepatri-mu-pritomnost-rika-filozofka-anna-hogenova-7778313

O síle

„Je důležité popsat podmínky, v jakých dnes Židé žijí v ghettech. Odolá nás pouze několik. Zbytek dříve či později zemře. Jejich osud je rozhodnut. Prakticky ve všech skrýších, kde se skrývají tisíce lidí, není pro nedostatek vzduchu možné zapálit svíčku.“

Mordechaj Anielewicz (1919–1943) vůdce polského židovského protinacistického odboje

O osudu, O lidech, O životě, O smrti

„Skutečná profesionalita potřebuje své základy získat ještě před potřebným vzděláním. Vzdělání už jen kompletuje nástroje. Vrcholná profesionalita pak znamená vykazovat tytéž výsledky za jakýchkoli podmínek.“

Zdeněk Hanka (1956–2020) český spisovatel

O vzdělání

„Biolog nebo třeba i technik snadněji než humanitní vědec pochopí fungování algoritmických systémů, tedy systémů které fungují samy o sobě jen na základě jednoduchých provozních pravidel. Ekolog, ale třeba i ekonom, je zvyklý číst grafy (třeba grafy populačního růstu), a předvídat změny jejich chování za jinak nastavených výchozích podmínek. Hodně přírodních jevů je fraktálové povahy, takže i v malém měřítku umíme vidět chování celku. To vše kvalifikuje přírodovědce, případně technika, prokouknout islám snáze než ty, kdo ho studují jen z jeho statických projevů.“

Martin Konvička (1969) český entomolog a kritik islámu

Zdroj: z knihy Martin Konvička (autor Miroslav Adamec, Eva Hrindová, Martin Konvička, předml. Klára Samková, dosl. Petr Hampl, vyd. Naštvané matky z.s., Olomouc, 2016), kap. Proč biolog či ekolog pochopí islám snáze, než orientalista, s. 152-153.
Zdroj: původní text blogu z 25. 8. 2013 dostupný na: http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Doc-Martin-Konvicka-Ph-D-104562/clanek/Proc-biolog-ci-ekolog-pochopi-islam-snaze-nez-orientalista-67367

O povaze, O změně, O chování

„Je to takový Hollywood mezi světovými divadly. Je to něco opravdu speciálního. Jak víme, Wagner chtěl vytvořit něco, co by mělo pro zpěváky i orchestr opravdu výjimečné akustické podmínky. A to se mu podařilo. Jako interpret se ale musíte hodně koncentrovat, aby všechno fungovalo, tak jak má.“

Catherine Foster (1975)

o Bayreuthu
Zdroj: [Jäger, Daniel, Marek Janowski a Catherine Foster, dvě hvězdy Prstenu Nibelungova na wagnerovském festivalu v Bayreuthu, rozhlas.cz, 2016-08-26, 2016-08-28, http://www.rozhlas.cz/klasika/rozhovory/_zprava/marek-janowski-a-catherine-foster-dve-hvezdy-prstenu-nibelungova-na-wagnerovskem-festivalu-v-bayreuthu--1644569]

„Nutno říci, že z politických důvodů není připomínání Ukrajiny v módě. Ukrajina je zemí, která způsobila či prohloubila potíže ve vztazích mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem, postavila je do šachu. Mluvit dnes o Ukrajině by tedy znamenalo mluvit o vlastních neúspěších. Nemyslím si, že by mlčení o Ukrajině bylo zcela spontánní. V tom smyslu, že Ukrajina, která se samozřejmě nacházela ve sféře vlivu Ruské federace, se rozhodla – rovněž nepochybně pod západním tlakem – obrátit směrem k Evropě a Spojeným státům. Došlo na Majdan, na faktické oddělení od Ruska se všemi hospodářskými důsledky. Ale zároveň z různých důvodů Západ nenastoupil na místo Ruska, nepřemýšlí o zlepšení životních podmínek místního obyvatelstva. Proto tedy v této chvíli Ukrajina prohrává na všech frontách.“

Claudio Gugerotti (1955)

Zdroj: [Arcibiskup Gugerotti: Ukrajina prohrává na všech frontách, radiovaticana.cz, 2016-08-11, 2016-08-16, http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24217]

O neúspěchu, O pochybnosti, O vztazích, O životě

„My, sudetští Němci, musíme vždy zdůrazňovat - neboť to je naše zásadní přesvědčení - že jak fašismus, tak národní socialismus ztrácejí na hranicích vlastních států přirozené podmínky své existence… Fašismus a říšskoněmecký národní socialismus neboli tzv. hackenkreutzlerství nejsou zbožím vývozním.“

Konrad Henlein (1898–1945) československý politik německé národnosti

1934
Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=h&start=21&count=20, 2016-07-27, Libri]

„Potřebujete-li externí vlivy pro vytvoření vašeho vnitřního bytí, přirozeně se stanete závislí na vnějším působení, které se stane podmínkou vaší radosti. To je základ vašeho utrpení a otroctví.“

Jaggi Vasudev (1957)

Nezměníte-li to, nikdy nepoznáte radost jako styl života.
Dílo, Joy 24x7 (Nekonečné potěšení)

O radosti, O závislosti, O utrpení

„Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.“

Sergej Ivanovič Vavilov (1891–1951) ruský fyzik

Zdroj: [Houdek, František, Badatelé všech zemí, bojte se!, vesmir.cz, 2018-11-09, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/11/badatele-vsech-zemi-bojte-se.html]

O vědě

„Mohl jsem kdykoli odletět, odejít, odjet a najednou se mě nebezpečná situace nebo nebezpečné podmínky, ve kterých jsem se pohyboval, netýkaly.“

Jan Šibík (1963) český fotograf

Časopis Reflex č. 14 2020, str. 38-43

„Došel jsem mimo jiné k tomu, že benevolentní diktátor může být pro určité společnosti za velmi specifických podmínek dobrým řešením.“

Deon Meyer (1958)

Zdroj: [Spisovatel je v karanténě každý den, upozorňuje Deon Meyer, idnes, 2020-05-03, 2020-05-04, https://www.idnes.cz/kultura/literatura/deon-meyer-spisovatel-rozhovor-koronavirus-pandemie-epidemie.A200430_111711_literatura_kiz]

„Duševní stav, který má vrch nade všemi stavy současnými (mimo vůli) a neustále nás naplňuje citem libým a pudí nás nepřetržitě, samočinně vstříc kráčeti cílům vždy novým a vyšším, je zájem: je to zárodek a kořen vší vůle, a vyučování bez takového zájmu není paedagogické; nebo toliko zájmem tím vyučování působí ve vůli Zájem je však všude potřebným přechodem ku chtění, a kdo v některém oboru duševním dříve nepocítil živoucího, vroucího a hlubokého zájmu, ten v oboru tom ani ku chtění nepřistupuje. A zájmu toho, podmínky, která předchází chtění, může se najisto dospěti ve všech oborech vyučování toliko dobrým vyučováním, methodicky upraveným.“

Tuiskon Ziller (1817–1882)

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 225, česky]

O vůli, O citech

„Podmínkou všeho zdárného působení výkladů literárněhistorických zůstane znalost literárních děl samých; bloudí již i ten, kdo nabývá této znalosti teprve potom jako dodavkem.“

Adolf Stern (1835–1907)

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 261, česky]

„Představ si to jako misky vah. Na jedné je pohodlí, na druhé nepohodlí. Váhy musí být v rovnováze, pokud jedna z nich převáží druhou, povede to buď k degeneraci a úpadku, nebo naprosté únavě. Nepohodlí samo o sobě vytváří podmínky pro zlepšení, pohodlí zase pro regeneraci a nabrání sil.“

stepan9

„Společenská smlouva je základem takové rovnosti mezi občany, kdy se všichni zavazují za stejných podmínek a mají také všichni stejná práva.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 242

„Jsem příznivcem nechávat věcem volný průběh a umožnit lidem svobodné rozhodování za nějakých předem daných podmínek. Tahle zmatená doba jenom nahrává majitelům rychlých řešení.“

Stanislav Němec (1964) český poslanec (1998–2002), podnikatel a starosta

Zdroj: Časopis Reflex č. 21, 2020, str. 44-47

O lidech, O rychlosti, O volnosti

„Já opravdu nikdy od státu nic nechci s výjimkou toho, že mě nechá dělat to, co dělám, nebo ať mi k tomu vytvoří podmínky. A když to nejde, ať mi to kompenzuje. A to nejenom mně, úplně všem!“

Matěj Ruppert (1978) český zpěvák

O koronavirové krizi v ČR
Zdroj: Časopis Reflex č. 21, 2020, str. 22-27

„Přežití více společností v jediném státě je nejisté, protože předpokládá nadřazení vůle být spolu za podmínek určitého omezení všech segmentů, včetně potlačení pocitu „my jsme tu doma.““

Jan Kysela (1974) český právník

To ovšem znamená nové vytvoření tavicího kotle, v němž se rozpustí všichni. Evidentně k tomu však není ochota na žádné straně, neb důraz se klade právě na pěstování svébytných identit. Na přetrvání obce složené z nadmíru odlišných částí nevěřil už Aristoteles.
Jsem-li vybízen k formulaci závěrů stran Francie, Spojeného království, Nizozemí nebo Ukrajiny, tedy zemí s rozpadajícím se obecným konsensem o tom, jak být spolu, nemohu odpovědět jinak,než že nevím. (…) Jediné, co snad tuším, je, že je vhodné se přiučit od shora zmíněných států v regulaci migrace (kolik, odkud, s jakým očekáváním stran začlenění do společnosti); tím spíše, že nemáme žádnou koloniální zátěž. Všechno utrpení obyvatel Afriky nebo Asie nevyřešíme jejich přestěhováním do Evropy.
Zdroj: [Kysela, Jan, Stát jako obr na hliněných nohou. Opožděné poznámky k seriálu o budoucnosti státu, Právník, 2014, listopad, 153, 11, 945-969, https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:879d47f4-c5c2-49f7-aa42-a27559b5d6f7?article=uuid:30c0b505-76de-40eb-ba08-215dcdb6f3b7, 0231-6625]

O pocitech, O vůli

„Hodně lidí si myslí, že lékaři odcházejí kvůli penězům, ale jsou to opravdu spíše pracovní podmínky.“

Eva Dunglová

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/dunglova-mladi-lekari-jsou-v-cesku-jako-otroci-do-ciziny-neo/r~9c25c0be5cb611ebb0f60cc47ab5f122/

O penězích, O lidech

„Všechna náboženství spojuje jeden princip. Různá náboženství neznamenají to, že se má jeden princip povyšovat nad ostatní, znamená to, že ta různost vychází z místních podmínek a specifik a dané náboženství vyjadřuje historii dané společnosti.“

Monika Opatrná

O historii, O náboženství

„Česká republika nemůže diktovat podmínky Rusku a vydávat ultimáta. Narazí na snížení úrovně diplomatických vztahů, nebo na jejich přerušení. (duben 2021)“

Alexej Konstantinovič Puškov (1954)

Originál: (ru) Чехия не может диктовать условия России и выдвигать ультиматумы. Она нарывается либо на понижение уровня дипотношений, либо на их разрыв.
Zdroj: [Cтрижова, Ксения, Пушков прокомментировал ультиматум Чехии в адрес России, iz, 2021-04-22, 2021-07-05, https://iz.ru/export/google/amp/1155123?utm_source=smi2]

O vztazích

„Člověk se mění? Nevěřím. Jsme stále stejní, jen v jiných podmínkách, možnostech a "šatičkách".“

Ivan Douda (1943) Narozen 11.12.1943 v Hradci Králové. PhDr., psycholog, práce o drogové závislosti.

Zdroj: Časopis Reflex 20/2021, str. 52

„Každý občan, který splňuje vámi stanovené podmínky způsobilosti, má právo na veřejnou funkci.“

Maximilien Robespierre (1758–1794) francouzský politik

„Lužní lesy rostou „na vodě“, řeka je jejich matkou a podmínkou jejich rozmanitého života. Dokud teče nespoutanou nivou, lužní les má zachovány přibližně původní podmínky, které potřebuje k plnému životu.“

Bohumil Lošťák (1921–2017) Narozen 20. 7. 1921 v Drahanech, zemřel 5. 5. 2017 v Tvrdonicích. Ing., lesník, ochránce přírody a ekolog, …

z knihy "Zelená perla"
Zdroj: [Lošťák, Bohumil, Bohumil Lošťák, Zelená perla, Panorama, Praha, 1982, 1, 296, 11-054-82]

O vodě, O maminkách, O životě

„Kniha je opravdový parťák. Dokáže vyplnit naši samotu, otevírá dveře naší fantazii. Umí nás potěšit, ale i rozplakat. Klade nám spoustu otázek, ale zároveň nám dává odpověď. Nic nám nedluží a my nic nedlužíme ji. Neklade si podmínky a neřeší názory, vyznání či barvu pleti.“

Pavla Pavlíčková Kovaříková

O barvách, O fantazii, O knihách, O samotě

„Přisoudili jste darebáctví podmínky, které jsou prostě důsledkem hlouposti.“

Robert Anson Heinlein (1907–1988) americký autor sci-fi

O hlouposti

„Průmyslová krajina je již plná pozůstatků kdysi úspěšných společností, které nedokázaly přizpůsobit svou strategickou vizi změněným podmínkám konkurence.“

Ralph Abernathy (1926–1990)

O úspěchu

„Nedokázala si zjednat ani stranickou disciplínu, ani v sobě nenašla energii potřebnou k dosažení vyrovnaného rozpočtu. Za těchto podmínek se vláda, tak jako menšinová a navíc zbavena veškeré finanční důvery, nemohla udržet.“

Winston Churchill kniha Druhá svetová vojna 1. časť

„(A peklo začíná samou nepřemyšlivostí)
To co je lokální potravina pro mě to je o příbězích dřině těch lidí co na tím žijou celý život. A dělají to pro přežití a obřivu zisk i smysl. Je to prostě to co je vyprodukováno v místě kde žiju takže vím jak s tím bylo zacházeno. Tím pádem vím jak to žilo a jaký to mělo život to jídlo. Nejím slepě něco co nevím proč a jak to žilo a kdo to produkoval. Tím že člověk žere bez toho aby znal svojí stravu jak žila nebo rostla. Si jí taky méně váží je to vidět pak se i méně stará o prostředí kolem sebe přírody a klimatu protože nevi co to všechno obnáší a jaká je to i radost pro toho pěstitele. Slepí hloupí konzument je ten co pouze vychutnávají jídlo bez toho aby se staral jaký to mělo ten proces život a jak to rostlo. Protože věřím tomu že kdyby si lidi více važily surovin a živých tvorů a víc dokázaly vnímat a měly ty informace a mohli to zažít a cítit a sami svíma rukama to vyrobit. Míň byste ničily přirodu a víc si všeho vážily. Když se máte dobře a nemusíte pro to dřít je vám hej to je snadný život ale je to klam. Kterým dáváte šanci velkým společnostem které serou na vaše podnebí, serou na vaše okolí, serou na vaše ovzduší, serou na všechno co vás trápí protože můžou. A mají takový kapitál prachy že nevidí lidi vidí prachy nevidí tu lidskou dřinu vidí otroky vidí miliardy miliardy slepích ignorantů kterým je u prdele co a odkud a za jakých podmínek to bylo uděláno. Duležité je že každy dostane co chce poptavka bude uspokojena hloupí dostanou to co chcou. A ty velké společnosti jejich hlavní zájem je mít zisk za každou cenu, nehledě na lidi a přírodu vždyť uspokojujou lidi dávají jim co chcou. Omyl to nechcete vy to jenom oni vám perfektně vlezou do hloupých snadno ovladatelných mozečků. A ukážou vám miliony keců proč to potřebujete a vyvolají ve vás touhu emoce naladění to chtít ikdyž to nepotřebujete. Máte ten život všichni v rukách svich myslete na to. Nebuťte hloupí zajimejte se ciťte buďte lidští informujte se vnimejte ten život přírodu. Myslete na ta ten spravnej svět kde si budeme vážit sebe navzájem kde budeme žít a dýchat jíst i žít i pít čistější vodu kde se bude dobré žít nejen nám lidem ale i všemu živému. Protože bez tohohle živeho v nás přírody. Se jinak stáváme bezcenými krutými a né bytostmi nazívajícíma lidma ale ničitely bez soucitu bez respektu vděčnosti a úcty k životu všemu co nás obklopuje.“

Žádné

O pekle, O trápení, O vodě, O šanci

„Já udělám dvě minuty před dvanáctou dobrovolně raději to, co bych za nepříznivějších podmínek musel udělat dvě minuty po dvanácté.“

Edvard Beneš (1884–1948) druhý československý prezident

Zdroj: NOVÁČEK, Petr. Stojíme na křižovatce dvě minuty po dvanácté. Publicistika. Právo. Borgis, 5. září 2023, roč. 33, čís. 206, s. 6. [cit. 2023-09-05]. ISSN 1211-2119.