Citáty na téma procházka

„Myšlenky, které nás napadnou během procházek, mají často tu největší hodnotu.“

„Ptáte se mne, odkud své myšlenky beru? To nemohu s jistotou říci: přicházejí nevolány, nepřímo i bezprostředně, mohl bych je uchopit do rukou ve volné přírodě, v lese, na procházkách, v tichu noci, za časného rána; podníceny náladami, které se u básníka přemění v slova a u mne v tóny, jež znějí, šumí, bouří; až konečně stojí v notách přede mnou.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Mozek vás občas vyvede na takové procházky - a když nechcete jít odvleče vás násilím.“

„Utrpení je bohužel součástí lidského údělu. Pouze literatura a umění, poezie a milování, procházky v přírodě a lyžování, vědecké vynálezy a tanec, přítomnost těch, které milujeme, mohou bolest zmírnit.“

„Můj dědeček mne brával na procházky v horách a mnoho toho nenamluvil. Naučil jsem se od něj poslouchat ticho. A pro mne je poslouchání to nejdůležitější: Poslouchat se navzájem, poslouchat, co lidé říkají, poslouchat hudbu.“

„Při každé procházce přírodou člověk obdrží mnohem víc, než hledá.“

„Miluju procházky v dešti, protože mě nikdo nevidí plakat.“

„Jak sportuji? Já příliš nesportuji. Mým jediným sportem jsou takové smutné procházky. Proč smutné? Protože se jdu vždy projít na pohřeb některého ze svých přátel, kteří pravidelně sportovali, nebo je jedu navštívit do nemocnice, kde leží s nohou v sádře.“

„Vezmi do ruky sekeru nebo pilu, to ti pomůže víc než všechny lázně a procházky před spaním.“

„Neznám lepšího prostředku pro vyjasnění zamračené mysli nad hudbu nabeb na procházku v šírém poli.“

„Dnes mě čeká smrt: je jako uzdravení, jako procházka v zahradě po nemoci.
Dnes mě čeká smrt: je jako vůně myrhy, jako posezení pod plachtou dobrého větru.
Dnes mě čeká smrt: je jako běh potůčku, jako návrat otroka z galejí.
Dnes mě čeká smrt: je jako domov, jejž člověk touží spatřit po rocích v zajetí.“

„Kdo si myslí, že vede ostatní a přitom ho nikdo nenásleduje je jenom na procházce.“

„Z příliš mnoha informací s množstvím obsahu a dostávám existenciální strach. Stále se zastavuji na křižovatkách, kde je třeba učinit životní rozhodnutí a kde toho buď vím příliš mnoho, nebo málo. Život podrobený zkoumání není žádná procházka růžovým sadem.“

„Nač se namáhat myšlenkovými pochody? Procházky nejsou tak náročné.“

„Nejenže mě tihle mikrobi pomalu rozežírají, ale ještě abych je s sebou vodil na procházku.“

„To snad není pravda, dotkli jsme se hokejového nebe, Martin Procházka … prostřelil Curtice Joshepa!“

„Procházka deštným pralesem je procházkou v mysli Boha.“

„Studovat pravidla kompozice před vytvořením obrazu je trochu jako studovat zákon gravitace předtím, než se vydáte na procházku.“

„Život není procházka růžovým sadem je to procházka Černou cestou.“

„Jím, piju, spím, chodím na procházky a pracuji s pravidelností kostelních hodin.“

„Já nemám nic proti přemnoženým druhům zířat a hmyzu atd. Já si jenom uvědomuju že jsou. A dokud mě ta verbež neleze do domu, a nebo okolo něj tak je mě to celkem jedno. Já mám ráda zvířata a je to živí tvor on taky cítí emoce a bolest a je mě jich 😞 líto. Ale právě proto aby ta verbeš nikomu nic neudělala ale některé zvířata si to fakt nezaslouží smrt. Sice jo přenáší choroby ale taky žerou jiné druhy které škodí třeba plodinám. A pokud se neodváží napadnout člověka a jeho. Nebo ho nakej blbej člověk ohrožuje v jeho přirozeném prostředí proč mu sakra ubližovat. Přece si brání taky svůj domov. Tak jako sakra jako ale pokud je to zvíře chráněný jenom proto protože zmizelo s ty oblasti nebo je ohrožený a pak se vrátí příde a jediný co dělá je že jenom škodí a nic jinýho a ono samo nemá nepřátele které by ho vytlačili z území tak se bude jenom množit bez účelně to je k hovnu. Radši střílet vlky 🐺 než lišky🦊 ty aspoň netvoří gangy a netočí ve skupině. A taky co medvědi další verbeš těch je tam beztak hodně a pak už ani neví kde mají být. Lidi se jich bojí a medvědi nemají klid a tak utočí les je domov 🐻 tak otázkou kdo z koho. Jestli poklidné procházky v lese nebo se nechat sežrat medvědem. Kdyby se přesunuly do jiné oblasti klidné bez lidí a bez stád dobytka v ohradnicích kazdej medvěd jednotlivě tak by se nemohli potkat ani množit mezi sebou. Tak by měly větší možnost sežrat více jinejch volně divokých zvířat v různých lokalitách země. Jak by asi přežil medvěd třeba převezenej na Vysočinu na okolí Velkého Meziříčí a Jihlavy do přírody jak by tam žil když některá místa jsou vikácená a nebo totální džungle zarostla listnatýma stromama. Nikde u řeky nebo potoka aby mohl chytat v řece pstruhy a měl dost vody. To by byl zajímavý experiment jestli by tam přežil. A jaký vliv by to na něj mělo. Prostě mě to zajímá.“

„Život není procházka růžovým sadem, ale bojiště se spoustou nástrah, které tě posílí a posunou vpřed.“

„Epidemie pochybných názorů se rozmáhá. Například mladší generace jsou "infikovány" názorem, že jim život cosi dluží - že je jaksi jeho povinností, být jim "procházkou růžovým sadem", nebo přímo "Rájem na zemi", . . . ale to už od dob Adama a Evy - neplatí.“