Citáty na téma pud

„Považuješ za svobodného člověka toho, kdo je ovládán tělesnými pudy a není kvůli nim schopen jednat, jak se sluší nejlíp?“

„Ženská logika je vítězstvím pudu nad rozumem.“

„Pud je spíš líný, pokud ho nedráždí fantazie.“

„Rozvodové rozpočitadlo: svatý Freude, ach ty pudy, svatba z vášní, rozvod z nudy.“

„Ženská logika je vítězství pudu nad rozumem.“

„Láska bez ideálů je pouhý pud.“

„Židovské tiskoviny neměly nikdy jiný účel, než mystifikovat, zamlčovat, vést propagandu, dělat si legraci z křesťanských hodnot, z národa, útočit na lidské pudy, narušovat morálku, preferovat zvrácenosti a úchylnosti, propagovat revoluci, usilovat o rozvrat, o změnu režimu.“

„Každá bytost má základní pud k milujícímu objetí.“

„Namyšlenost je intelektuální pud.“

„Sebeláska je zvrhlý pud sebezáchovy.“

„Žádný lidský instinkt není silnější, než pohlavní pud když je naplno probuzen a obrazy které ho probouzejí jsou emocionálním tetováním, které nás nikdy neopustí.“

„Přátelství je darem, partnerství pudem.“

„Každý máme právo na pud sebezáchovy.“

„Pudy jsou člověku vrozeny. Lásku v něm nutno vypěstovat.“

„Láska je polidštěný živočišný pud množit se za všech okolností.“

„Pro muže existují jen dvě lichotky, které jim mohou ženy vyslovit. "Umíš dobře vařit." a "Jsi dobrý v posteli." V prvním i druhém případě jde o nejdůležitější pudy.“

„Politická strana je organizace pudu hromadnosti, jenž je prastarým pudem mužským; proto je zcela přirozeno, že ženy vstupují nesrovnatelně méně do politických stran než mužští. Politická strana je význačně mužský útvar; politika stranictví je mužská politika.“

„Je téměř nemožné pochopit dějiny lidových revolucí, neuvědomíme-li si jasně, jak hluboce konzervativní jsou pudy davů. Jako u všech primitivních bytostí jsou neodstranitelné. Jejich fetišistická úcta k tradicím je naprostá, právě jako hrůza před všemi novotami. Kdyby bývaly měly demokracie svou dnešní moc v období vynálezů parního stroje a železnic, stalo by se uvedení těchto vynálezů v život nemožné nebo jen za cenu opětovných revolucí. Naštěstí pro pokrok civilizace se nadvláda davů zrodila teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a průmyslu.“

„Pud zabíjet je v člověku nepřímo udržován na živu chutí člověka jíst maso.“

„Tělesná láska je přirozený pud jako je hlad nebo žízeň, jenže stálost v lásce není pud.“

„Láska znamená, že někomu působíme radost ze života tím, že uspokojujeme své vlastní přirozené pudy.“

„Koníček je mužský pud po odbornosti, projevující se v oblasti hry. Neboť koníček zůstává koníčkem, pokud je hrou a soukromým potěšením, jež člověk nechává pro sebe.“

„Já si myslím, že většina z nás má jasno. Teď se do těch zajetých partají dostala Strana zelených, kde nesmírně charismatický mladý pán vypráví o tom, jak zvelebí tuto zem. Já myslím, že on má k těm zelenejm asi takovej vztah jako já k těm svým kytkám, já jsem dosud zahubila všechny, který jsem měla… Ale ne tím, že bych se o ně nestarala… já prostě se vo ně starám asi blbě. Ale pravda je, že mám jedinou květinu, která dnes pude do popelnice. Nicméně já nemám ráda, když někdo utvoří nějakou novou stranu, kde byla prostě díra, tam to ještě nebylo. Znám Stranu zelených, kam se uchýlili všichni revolucionáři němečtí z roku šedesát osm, který mlátili policajty flaškama po hlavě. Mimochodem i bývalý ministr zahraničí byl dokonce vyfocen v té době a prošlo to tiskem a… jako kdyby se nestalo. A najednou je Strana zelených. A jim je ta příroda, nechci říct všem, ale jim je ta příroda zrovna tak ukradená jako nějakému vorvaňovi. Jemu je to jedno, když má svůj prostor, tak se tam cítí dobře. Strana zelených to je taková, smím-li použít v tuhle ranní hodinu, impotentní partaj. Oni mají taková hesla, která jsou samozřejmě všeobjímající, každý má rád stromečky, každý má rád přírodu, ale na tom nelze stavět politickou kariéru.“

„Příklad, zvláště příklad rodičů, je takřka morální athmosférou, v níž, jest-li příklad dobrý, děti jistý pud slušnosti, počestnosti a mravnosti vdechují, který jich nikdy zcela neopustí. Chybují-li a hřeší-li však rodiče sami, pozbývají práva na svých dětech neřády trestati, vydávajíce se v trapné nebezpečí, od dětí samých káránu a v posměch bránu býti.“

„Je přirozené, že životní úsek mládí může prostřednictvím dalekosáhlého uznání pudové stránky získat. Může například získat právě uznání sexuality, jejíž neurotické vytěsnění člověka v nehorázné míře vzdaluje životu nebo ho nešťastně přímo vnutí do nanejvýš nevhodného života, s nímž se pak přímo musí znesvářit. Oprávněné přijetí a uznání normálních pudů přivádí mladého člověka k životu a sloučí ho s osudy, jež ho vedou dále k nezbytnostem a s tím spojeným nutným obětem a výkonům, které posilují jeho charakter a utvářejí jeho zkušenost. Naproti tomu pro dospělého člověka ve druhé polovině života, jak je obecně známo, nepřetržité rozšiřování života už zřejmě není tím správným principem, poněvadž sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení, omezení a zvnitřnění, to znamená individuální kulturu.“

„Jakmile je něco tak komplikované, že by nám to mohlo přerůst přes hlavu, tak si z toho český člověk začne dělat srandu. To je tajemství pudu sebezáchovy. A v naší malé zemičce mezi Západem a Zapadákovem se to ani jinak dělat nedá. Už nevím, kdo řekl, že plovací vestou života je lehkomyslnost. V našem těžkomyslném světě je lehkomyslnost prakticky nezbytná.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Každému je jasné, jakou psychologickou skutečnost označuje jako pud, ale co vlastně pud jako takový je, jasné není. Právě tak je jasné, že například obraz Boha odpovídá určitému komplexu psychologických skutečností a že tedy představuje určitou veličinu, s níž lze operovat; ale co je Bůh jako takový, to zůstává otázkou, která je mimo veškerou psychologii.“

„Emoce jsou k ničemu, jsou nelogické, nutí nás dělat pro ostatní cokoliv, nutí nás chránit ostatní.. a proč? Protože je naše lidské tělo omezováno vedlejšími účinky pudu rozmnožování, oči kluka zahlédnou pohlednou holku, pár milých slůvek od ní uslyší jeho uši a hned pro ní udělá cokoliv… bohužel, proti tomu není obrany a pokuď se to stane jste tomu vydáni napospas, sami..“

„Potřeba náboženství se zdá být do lidského zvířete napevno zabudována, chování sekulárních humanistů tuto hypotézu rozhodně potvrzuje. Ateisté jsou obvykle stejně horlivě zaujati jako věřící a zcela běžně jsou intelektuálně strnulejší. Dnes se v Británii stačí pustit do diskuse s náboženskými filozofy, aby člověk rychle zjistil, že jsou v podstatě inteligentnější, vzdělanější a nápadně více volnomyšlenkářští než nevěrci (jak si evangeličtí ateisté stále ještě nemístně říkají). Nepochybně je pro tento stav věcí mnoho důvodů, ale já se obávám, že tu posedlou strnulost sekulárního myšlení vysvětluje potlačení náboženského pudu.“

„Všichni sme jenom loutky svého mosku hormonů a pudů myšlenek a plánů. Všichni sme obětí vesmíru na planetě Zemi.“

„Lidé nějak nabyli dojmu, že aby mohli žít úspěšný, dobrý a správný život, musí odmítat a ovládat své lidské pudy, lidské instinkty, lidské touhy, biologii člověka, fyziologii člověka, lidské potřeby, lidské limity, lidské myšlenky, lidské emoce. To je život v neustálém sebezapření a odmítání sebe sama.“

„Ženská logika je odrůda živočišného pudu přírody, přizpůsobeného lidskému rozumu.“

„Láska je pud ze všech nejméně prozíravý. Právě jeho slepota jí umožňuje existenci.“

„Opera Naše doba. Brzy započne III. jednání. Odložme ještě část pudů v šatně.“

„Láska zdolá každou překážku. Rozum káže, pud poroučí.“

„Ivan Hlinka na OH v Naganu 1998 o penaltovém rozstřelu s Kanadou: Měli jsme jen trochu problém s tím, že jestli Jarda Jágr pojede pátej nebo pojede pátej Vláďa Růžička, ale nakonec převážil takový řekl bych respekt, protože když Vláďa Růžička řek, že chce ject pátej, tak Džegr řek, že pojede čtvrtej. Jinak trochu překvapenej, když jsme ho demokraticky zvolili, byl Patýs, že na to pude, protože už v tom závěru nehrál, ale věřil jsem, že technikou něco dá.“

„Civilizace vznikla pomalým procesem sublimace vášní, a ne jejich „osvobozením“. Pudy jsou určeny k sublimaci, k níž se člověk dopracovává z donucení.“

„Celý pohyb lidstva, všechno dobré i zlé, pokrok i úpadek, není řízen plánem a inteligencí. Ty jsou jen vnějším lesklým obalem. Ve skutečnosti svět obládá obsah toho balíku. A tím jsou pouze a výlučně emoce a pudy.“

„Jsme permanentně nastaveni k tomu být spíš pesimisté, což posiluje pud sebezáchovy.“

„Skotská matka je nejlepší, co může chlapec toužící po kariéře v propagaci mít. Jeho pudy jsou hospodárnost a opatrnost, což je nejdůležitější. Claude C.“

„Starat se o sebe není požitkářství, je to pud sebezáchovy, a ten je aktem politické války.“

„Důvodem, proč dokážeme ohýbat zákony přírody, je umění ovládat své pudy.“

„“Mezi cudností a politickou ortodoxií je přímá a těsná spojitost. Jak jinak se dá udržet ve správné poloze strach, nenávist a šílená lehkověrnost, které Strana potřebuje u svých členů, než tím, že potlačí nějaký mocný pud a použije ho jako hnací síly? Sexuální pud je pro Stranu nebezpečný, a tak ho Strana obrátila ve svůj prospěch. Stejný trik provedla s rodičovským instinktem. Rodina se totiž nedá zrušit a oni vlastně lidi povzbuzují, aby měli své děti rádi skoro starodávným způsobem. Na druhé straně jsou však děti systematicky popuzovány proti rodičům a vedeny k tomu, aby je špehovaly a podávaly zprávy o jejich úchylkách. Rodina se tak vlastně stala jakousi prodlouženou rukou Ideopolicie. Nástrojem, jehož prostřednictvím je člověk ve dne v noci obklopen informátory, kteří ho důvěrně znají.”“