Citáty na téma subjekt

„Obecné principy berního úředníka podle S. P. Stewerse:
1. Daň se musí vybrat, ať to stojí co to stojí
2. Nejsilnější zbraní berního úřadníka jsou nejasné zákony.
3. Politické strany se doměřují až podle výsledku voleb.
4. Kdo si najal daňového poradce, má co skrývat.
5. Kdo má ještě na daňového poradce, tomu byla vyměřena malá daň.
6. Není vhodné kontrolovat subjekt, který má daňového poradce, lze-li kontrolovat subjekt, který nemá daňového poradce.

Výběrčí pragma (prohlášení k berním úředníkům S. J. Moora):
1. Nechoďte do bohatých firem. I když jim doměříte daň, ještě jim zbude na daňového poradce a můžete vybranou daň vracet.
2. Nechoďte do chudých firem. I když jim doměříte daň, nebudou mít na její zaplacení.
3. Hledejte střední firmy, které mají jen na doměřenou daň. Když je doměříte, už jim nezbude na daňové poradce nebudete daň vracet.
4. Vždy jednejte pomalu a nepřehledně.“

„Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.“

„Poněvadž naše síly nestačí, abychom právě na tomto místě vydrželi, protože nás odpor je poznenáhlu znehodnocován stejně zaslepenými jako bezcharakterními subjekty, chtěl jsem svůj osud sdílet s osudem milionů jiných, kteří jej na sebe vzali tím, že zůstanou v tomto městě. Rozhodl jsem se zůstat v Berlíně, kde zvolím smrt v okamžiku, kdy poznám, že sídlo vůdce a kancléře nelze již udržet.
—“

„Mám strach, že podstatnější témata zůstávají mimo pozornost. Týdeník Ekonom minulý týden mezi svými krátkými zprávami uvedl jednu velmi pozoruhodnou informaci: „Centrální registr úvěrů podnikatelských subjektů začne podle rozhodnutí Bankovní rady budovat ČNB““

„To, co nás zneklidňuje, je ve skutečnosti naše víra v 'objektivní' svět, naše moderní mentalita, která si říká racionální. Pořád se tváříme jako distancovaní pozorovatelé jevů, které pokládáme za vnější a jejichž fungování chceme zmapovat ve zřetelných obrysech. V rámci 'šamanské' mentality k podobným problémům vůbec nedochází. Nenacházíme tu ani pozorující subjekt, ani pasivní objekt - jediné, co existuje, je svět, sen plný hemžících se znaků a symbolů, pole vzájemných interakcí, kde se stýkají nejrůznější síly a vlivy. V takovém kontextu nezáleží na tom, jestli jsou operace staré léčitelky 'reálné', nebo ne.“

„Není tedy překvapující, že jak se zdá, dnešní ekonomie, ovládaná matematickým formalismem teoretiků rovnováhy obou pohledů (chicagská škola a noví keynesovci), prochází závažnou krizí. Tato krize vyvstává hlavně z následujících přícin: za prvé jde o hlavní zaujetí teoretiků stavy rovnováhy, které nemají nic společného s realitou, avšak jsou jedinými stavy, které mohou být analyzovány pomocí matematických metod; za druhé se jedná o absolutní ignorování role dynamických tržních procesů a reálné konkurence nebo jejich zkoumání z nevhodného úhlu; za třetí, je věnována nedostatečná pozornost roli, kterou na trhu hrají subjektivní informace, znalosti a procesy učení; a za čtvrté, jde o neuvážené používání makroekonomických agregátů doprovázené zanedbáváním zkoumání koordinace mezi plány jednotlivých subjektů účastnících se trhu.“

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

„Objektivní realita je sloučením každé subjektivní reality, která dohromady vytváří objektivní realitu ve vztahu k danému subjektu.“

„…. mystické koncepce symbolismu se vyznačují jednou vlastností: jsou vážné, předpokládají subjekt, který ve vztahu k chaosu jevů zaujímá pozici ochránce nejvyššího tajemství znajícího skrytý pořádek světa. V Pěterburgu A. Bělyj takovou pozici nezaujímá. Celý text románu je prosycen ironií.“

„Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)“

„Politické přesvědčení souvisí s naší identitou. Člověk téměř vždy skálopevně věří v naprostou správnost svého politického přesvědčení. A pak se setká se subjektem z opačného konce politického spektra, který je také neochvějně přesvědčený o tom, že jeho přesvědčení je to jediné správné, a neví si s jeho názory a postoji rady.“

„Rád bych se narodil v zemi, kde vládce a lid jednají ve společném zájmu, kde státní aparát sleduje pouze společné štěstí, což je možné pouze v případě, že lid a vládce tvoří jeden a tentýž subjekt.“