Citáty na téma úder

„Chci cítit na tváři úder zasažený do tváře kteréhokoliv člověka…“

„Je to váš přítel, váš společník, váš obránce, váš pes. Vy jste jeho život, jeho láska, jeho vůdce. Bude váš, věrný a oddaný, do posledního úderu srdce. Jste mu povinován zasloužit si takovou oddanost.“

„Galeje nejsou tam, kde se kope krumpáčem… Galeje jsou tam, kde údery krompáče nemají smysl, nespojují toho, kdo kope, se společenstvím lidí.“

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

„Umění žít má více společného s uměním zápasnickým než tanečním, totiž v tom smyslu, že musíš stát pohotově a nekolísavě tváří v tvář úderům i nepředvídaným.“

„Údery kladiva drtí sklo a zpevňují železo.“

„Můj pancíř je jako deset štítů na sobě, moje zuby jsou meče, moje drápy oštěpy, úder mého ocasu hrom, moje křídla uragány a můj dech smrt!“

„Před vámi stojí boxer, nad kterého není. Má železné pěsti a je krásně opálený. Hodně mluví a velebí své přednosti – jsou v tvrdém úderu a nedostižné rychlosti.“

„Účinek úderu nezávisí na tom, jakou silou udeříme, ale kam.“

„Rozum: "vždyť už jsem ti předložil desítky argumentů proč je lepší zapomenout"
srdce: "i kdybys předlozil tisíc, tak mě pořád stačí ten jeden"
Rozum: "nechápu, že ti to za za tu bolest a slzy stoji…"
Srdce: "my dva se nikdy nebudeme chápat… raději ucítím s každým svým úderem bolest dokud se nezastavím, než aby se ze mě stal studený kus masa…."“

„Kostelní zvon. Spravedlnost v pár úderech. Pro všechny vyzvání stejně.“

„Soulož je malou mrtvicí, člověk se při ní vyřítí z člověka a oddělí se od něho, jakoby jediným úderem uťat byl.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Odpuštění neznamená zapomenout, ale vzpomenout si - zapamatovat si a nevyužít svého práva vrátit úder. Je to druhá šance na nový začátek. A ta část s rozpomenutím je obzvlášť důležitá. Zejména pokud nechcete, aby se to, co se stalo, opakovalo.“

„Pan (Moše) Sharetta vám již řekl, že v galilejské oblasti nyní žije okolo 100 tisíc Arabů. Předpokládejme, že se rozhoří válka. Pak budeme schopni jedním úderem etnicky vyčistit celou oblast střední Galilee, včetně všech jejich uprchlíků. V tomto kontextu mi dovolte poznamenat některé zprostředkovatele, kteří nabídli vzdát nám Galileu bez války. Co měli na mysli, byla zalidněná Galilea. Nenabídli nám prázdnou Galileu, kterou bychom mohli mít jen prostřednictvím války. A proto pokud se válka rozšíří a pokryje celou Palestinu, naším největším ziskem bude Galilea. To proto, že bez jakéhokoli zvláštního úsilí, které by mohlo ohrozit jiné fronty, pouze použitím pěšáků již stejně přiděleným k tomuto úkolu, můžeme dosáhnout našeho cíle etnicky vyčistit Galileu.“

„John měl mimořádný talent a dokázal zjednodušit rytmický part přesně tak, jak to bylo potřeba. Tak, aby tam nebyl ani úder navíc. —Ian Paice“

„Všechno je v Ničem a kdyby Bůh chtěl shrnout stavbu světa, který stvořil, do Ničeho, nezůstalo by na svém místě nic jiného než Nic (právě tak jako tomu bylo před stvořením světa), tj. Nestvořené. Protože Nestvořené je to, jehož počátek nepředchází. Nic obsahuje všechny věci. Je vzácnější než zlato, bez počátku a konce, radostnější než vjem štědrého světla, vznešenější než krev králů, srovnatelné s nebesy, vyšší než hvězdy, mocnější než úder blesku, dokonalé a požehnané v každém směru. Nic vždy inspiruje. Kde je nic, tam ztrácejí práva všichni králové. Nic je beze všeho zla. Podle Joba se Země vznáší na Ničím. Nic je mimo svět. Nic je všude. Říkají, že vakuum je Nic; a říkají, že imaginární prostor – a prostor sám – je Nic.“

„John měl mimořádný talent a dokázal zjednodušit rytmický part přesně tak, jak to bylo potřeba. Tak, aby tam nebyl ani úder navíc.“

„Ať si nikdo nemyslí, že zabije hřích několika mírnými nebo jemnými údery. Ten, kdo jednou ranil hada, nepokračuje-li jej bít dokud jej nezabije, může litovat, že vůbec začal ten svár. A stejně tak ten, kdo se počal vypořádávat se svým hříchem, a nepronásledoval jej nepřetržitě až do smrti. “

„Nezveřejňujte to, jinak mne bojovníci za mír označí za barbara. Trvám však na stanovisku, že zachování míru v Asii je přímo úměrné míře smrtelných úderů, které přivodíte svým nepřátelům. Čím tvrději je zasáhnete, tím déle budou v klidu. V Geok Tepe jsme zabili asi 20 000 Turkmenů. Ti, kteří přežili, na tuto lekci jen tak brzy nezapomenou.“

„Mají-li být zatvrzelá srdce oblomena, musí to být ne hlazením, ale údery.“

„Jsou neuctiví vůči bohům a neposlušní našich nařízení, tak jsou pošetilí. Protože my nechceme, aby žádný z nich byl neochotně přitahován k oltářům proti své vůli… Je proto mým potěšením oznámit a zveřejnit všem lidem tímto nařízením, že nesmí podněcovat pobuřování kléru… Mohou uspořádat své setkání, pokud si přejí, a vzdávat modlitby podle jejich zavedeného způsobu… a do budoucna nechť všichni lidé žijí v harmonii… Lidé by se měli učit a vítězit rozumem, nikoli údery, urážkami a tresty.
Proto co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským (=křesťanům) a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

„Víte, proč jsou tak uvolnění? Protože, jak je vidět, tu nejsou žádná média, není zde nikdo od tisku, nejsou zde žádná média hlavního proudu, která by fotografovala… nejsou tu, aby zjistili, kdo jsou tito lidé. Takové lidi oni nesledují. Víte, ten mladík, který vede Generation Identity; dozvěděl jsem se, že média obtěžovala jeho rodinu. Chcete obtěžovat něčí rodinu? Vidíte toho muže, co začal být agresivní, když vcházel do budovy [00:21]? Muže čelícího obvinění z únosu, znásilnění a dětské prostituce? Obtěžovat ho, vyhledejte ho, bušit mu na dveře, sledovat ho, zjistit, kde pracuje a co dělá. Máte chuť zveřejnit obrázky online, volat lidem, pomlouvat lidi, co kdybyste to udělali jim? —… Ten mladík, [jak jsem o něm mluvil, ] má 23 roků, ani nebydlí u svých rodičů; byl jsem tím dost otrávený, protože ty stejné věci, co se přihodily jemu, se mi staly také; a tak vím, čemu čelí. […] Takže tak. Docela mě to naštvalo, protože si myslím, že jeho rodina je nevinná, a oni zveřejnili jejich jména, všechno online. Proč by to někdo dělal? Oni to dělají, aby způsobili… je to jejich taktika narušování, aby narušili váš život a zasadili co největší úder, maximum problémů. Tak například, v prvních letech mého aktivismu, moje máma seděla, plakala a prosila mě, ať s tím skončím.— Kontext předchozího výroku (Leeds, 25. května 2018)“

„Demokracie je jako ořech po úderu kladivem se rozpadne“

„Kdybychom byli nesmrtelní, byli bychom velmi bídnými tvory. ... Kdyby nám nabídli nesmrtelnost na Zemi, kdo by chtěl přijmout tento smutný dar? Jaké útočiště, jaká naděje, jaká útěcha by nám zůstala proti úderům osudu a proti lidské nespravedlnosti?“

„Nikdy jsem neviděl takového hráče. Byly to moje rané údery v Lize mistrů a vidět ho hrát bylo jako: Páni, tento hráč je z jiné planety než my ostatní.“

„Člověk bez vášně je jen latentní síla, jen možnost, jako kámen, který čeká na úder železem, aby z něj vyšlehly jiskry.“

„Jo. Ten chlap čelí obrovským výzvám, řeší následky a přemýšlí, jak dosáhnout toho, co chce a co považuje za správné. Prožívá svou nejhorší noční můru a dělá, co může. Je to zatraceně dobrý právník a zná systém, ale musí tahat žolíky z rukávu a vyhrávat určité věci jen silou vůle a hazardovat a vměšovat se, víte? Takže to dramata umožňují, víc než komedie. Jsou to reálné důsledky. Ty rány, ty údery opravdu bolí. Kulky opravdu dopadají. Lidé opravdu krvácejí. Lidé opravdu pláčou. Lidé si opravdu užívají vítězství. Lidé skutečně cítí bolest a porážku. Můžete milovat silněji. Můžete plakat silněji. Můžete se více zlobit, být tvrdší. To dramata umožňují.“

„Pokud voják neudeří jako první, dostane jako první úder.“

„Život ti dává údery, kterým se máš bránit.
Život ti způsobuje rány, které máš nechat zahojit.
Život ti přináší žal, který máš překonat.
Život ti ukazuje, že v Tobě je neuvěřitelná síla a dokážeš víc než si myslíš, jinak bys nepřežil, rány nevyléčil a slzy neutřel.“