Citáty na téma motýl

„Utrhl jsem květinu a zvadla mi. Chytil jsem motýla a umřel mi v dlaních. Pochopil jsem, že krásných věcí se lze dotýkat jen srdcem.“

„Láska? Člověk se mění z housenky v motýla, miluje-li.“

„Nevymycujte neřesti, chcete-li mít půvabné ženy! Podobali byste se hlupákům, kteří hubí housenky a touží po motýlech.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel. Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba dotýkat se srdcem.“

„Motýli nevidí svá křídla. Nevidí, jak opravdu jsou krásní. Ale někdo jiný může. Lidé takoví jsou.
A to je dobře!“

„Podle vzhledu můžete posuzovat květinu nebo motýla, nikoli však lidskou bytost.“

„Musím přece snést dvě nebo tři housenky, když chci poznat motýly.“

„Létám jak motýl, bodám jak včela.“

„Ústa krásné ženy jsou květinou, která láká mnoho motýlů.“

„Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se mají rád.“

„Od motýlů se můžeme učit, jak vykonávat krátké návštěvy.“

„Ne z každé housenky vylétne motýl.“

„Motýli nejsou hmyz. Jsou to samohybné květiny.“

„My v Čechách máme rádi přírodu. My chceme. My máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle!“

„Motýl nežárlí na květinu, že se s ní před ním mazlil jiný, stejně jako květina nevyčítá motýlovi, že zamilovaně poletoval kolem jiných.“

„Láska je přelétavá jako motýl z květu na květ. Zdržovat se na jednom místě ji nebaví.“

„Láska je motýl, láska je klam, přiletí, odletí, a zůstaneš sam“

„Co je lepší milovat, nebo být volný jako motýl?“

„Motýli mají krásná křídla, ale nevidí je. Tak jako lidé nevidí svoji krásu.“

„Na pasece zavoní večerní vůně, motýli uprchnou a něžný svit obestře listí a květiny. Pak zmizí i červánky nad horami, příroda utichne a nastane noc, která dýchne svěží chlad na trávu a uzavře koruny květů. Nastane bílá a tichá červencová noc, noc snů a lásky, noc průzračná jako studánka ve skalách.“

„To, co housenka nazývá koncem světa, mistr nazývá motýlem.“

„Touha po světle často zkrátí motýly o křídla.“

„Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.“

„Klid v hlavě je když nemyslíš a pouze vnímáš prostor okolí kolem sebe, myšlenky si někde plují v dáli. A ty jen cítíš tu orosenou trávu jak chladí ti nohy. O kousek dál za plotem motýli sosají šťávu ze spadlích hrušek jsou tam i vosy včely to je zvuků posloucháš hmyz. A v dáli zlatavé pole uzrálé pšenice vlní se od věru. teplý vzduch léta sluneční paprsky prohřívaji tělo. Ve větvích stromů šumí listy jak je vítr profoukává. Taky ptáčci vesele švitoří. Najednou si tou energií života co je všude nevnímáš čas ani sebe ego pouze přírodu v sadu. Klid a jsi pohlcen okolím kolem sebe a všechny starosti házíš za hlavu. Si klid soulad jako ta příroda cítíš jí svíma smyslama Čichem, ušima, očima, hmatem když se dotkneš kůry stromů nebo zrajícího ovoce cítíš vůmi chuť šťavnatost ovoce. Smysli tě najednou ovládají víc než myšlenky tehdy jsi klid.“

„Známkou vaší nevědomosti je hloubka vaší víry v nespravedlnost a tragédii. To, co housenka nazývá koncem světa, mistr nazývá motýlem.“

„Jen nízké povahy samy na sebe zapomínají a stávají se něčím jiným. Motýl úplně zapomene, že býval housenkou, a možná že zase zapomene, že býval motýlem, a to tak dokonale, že se třeba stane i rybou. Hlubší povahy nikdy samy na sebe nezapomenou, nestanou se ničím jiným než tím, čím vždycky bývaly.“

„Zdálo se Čuangovi, že je motýl, jenž poletuje kolem, motýl se cítil motýlem, nic mu nechybělo, nevěděl, že je Čuang. Náhle se probudil a ustrnul, je Čuang! A teď neví, zdálo se Čuangovi, že je motýl, nebo se zdá nyní motýlu, že je Čuang? Čuang nebo motýl, přece tu musí být nějaký rozdíl! A tomu se říká proměnlivost věcí!“

„Láska je jako motýli, nádherná, ale křehká.“

„Chycení motýli a ulovené ryby nejsou důležité, vzrušení pramení z motýlů a ryb, které nikdy nechytíme.“

„Nálada hlediště či jeho smích může mít nejrůznější podobu a povahu a tvar. Někdy je to vodotrysk či ohňostroj a někdy balvan. Někdy bystřina a jindy močál. Smích může vlát jako záclona, kmitat jako motýl, sjíždět jako blesk, anebo padat jako lavina. A někdy je to míč, kterým si pohazujete buď sám, anebo s diváky.“

„Poselství, které ti nesla housenka, odevzdá ti motýl.“

„Motýl je smlouva na krásu mající stejnou platnost na obou křídlech.“

„Život nestačí, řekl motýl. Človek musí mít k němu sluneční jas, svobodu a malý kvítek.“

„Štěstí je jako motýl. Když jej pronásledujeme, vždy nám uletí. Když se ale v klidu posadíme, možná na nás usedne.“

„Nyní je věčnost. Jsem v jejím středu. Jen já ve slunečním svitu. Jako motýl vznášející se ve světlem prostoupeném vzduchu. Nic víc se už nemusí stát, je jen teď.“

„V přítomném okamžiku
Když riskuješ pak teprve víš že žiješ okamžikem.
Když se vzdáváš jistot pro hlubší poznání.
Když neřešíš co bude v budoucnu protože nevěříš v budoucnost ale v přítomný okamžik. Když už od malička si naplánoval budoucnost a co všechno uděláš. Když si věříš v budoucnost a žil v přítomnosti. Když nemáš zaplněněnej diář plánováním toho co učiníš v budoucnu. Když se zbudíš a všechno co tě napadne to nák zařídíš aby se to stalo. Když padáš ani nevíš kam a proč a co tam bude za nástrahy. Když život bereš jako dobrodružnou cestu a všechny problémy jako vízvy a skoušky od osudu. Když koukáš na východy slunce na západy slunce a hvězdy a posloucháš cvrčky a pozoruješ světlušky a kolem v okolí lítají netopýři. Když slyšíš když koukáš když máš čas zastavit se a na nic nemyslet vnímat tu scenérií života okolo. Když si umíš vychutnat život se vším co nabízí a být vděčný za to že žiješ. A né ho brát jako samozřejmost. Ale dát životu náplň poslání hodnotu smysl a raroveň ho sebou obohatit. Tím charakterem tím osobním kouzlem lidskostí a svojí autentičností a spůsobem a přístupem ke všemu a myšlenkám. Takovím tím příjmutí svého já.Že chápeš že nejsi kopie ostatních a že máš svůj způsob života. A pohled na něj a vlastní svůj názor a vlastní myšlenky. Svobodnej jako letící motýl 🦋.“

„Opravdu máte doma sbírku motýlů? A za kolik se dá prodat?“

„Zapamatujme si: housenka je vyspělý motýl.“

„Štěstí je vzácné / jako když posadí se / na ruku motýl.“

„Mládeži škol obecných po soudě mém ani toho by se ukládati nemělo, aby si sbírala a napichovala brouky a motýle. Podrobné znalosti živočichů těch mládeži škol obecných třeba není, a zakládání sbírek takových při dětské neobratnosti neobešlo by se bez trýznění zvířat.“

„Motýl nemůže rozmýšlet o sněhu.“

„Housenka vše odedře, ale motýl slízne smetanu.“

„V housence není nic, co by vám říkalo, že se z ní stane motýl.“

„Pod hedvábím šera dřímá motýl snů..“

„Pod hedvábím šera dřímá motýl snů, budí jej hlas loutny písní pramenů.“

„Pokud člověku, který do Vás buší a řve na Vás, říkáte Láska, měli byste se zvednout a zapomenout na něho. Teďka jste ještě larvy a nechápete to, ale až budete motýlem, tak budete vděční, že jste uposlechli má slova.“