Citáty na téma stručnost

„Stručně k orální antikoncepci: Požádal jsem dívku, aby se se mnou šla vyspat, a ona řekla Ne!“

„Stručnost - sestra talentu.“

„Stručnost v umění je nezbytná a elegantní. Stručný člověk nutí k přemýšlení; mnohomluvný nudí.“

„Duší vtipu je stručnost.“

„Aforismus dokazuje, že hlouposti lze psát i stručně.“

„Když se žena vdává, řekne ano, a tehdy je to naposledy, kdy mluví stručně.“

„Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.“

„Buďme stručný, svět je přelidněn slovy.“

„Stručnost je duší vtipu.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Co je to stručnost? Vynech něco, ale ať i hlupák pochopí, že je to vynechané. Srozumitelnou nedořečenost lidé chápou a mají ji rádi.“

„Stručnost je vlastnost, která ochrání špatné dílo před přísnými výtkami a čtenáře před nudou.“

„Polibky vyjadřují stručně, bleskurychle nejdalekosáhlejší návrh, nejbezmeznější cit. Polibky jsou těsnopisem lásky.“

„Myšlenka, kterou nelze vyjádřit stručně, nezasluhuje, aby byla vůbec vyslovena.“

„Co je první povinností člověka? Odpověď je stručná: být sám sebou.“

„Obecně řečeno, nejlepší jsou stručné myšlenky. A úplně nejlepší jsou myšlenky staré, hlavně když jsou krátké.“

„Ať se pouštíte do jakéhokoliv podniku, je vždycky tím rozhodujícím faktorem pro dosažení úspěchu právě váš duševní postoj. Stručně řečeno, je správný duševní postoj důležitější než nadání. (kniha Na shledanou na vrcholu, str. 239)“

„Ve mně je něco pohanské, čeho se nemůžu zbavit. Stručně řečeno, nic nepopírám, ale pochybuji o všem.“

„Snažím se být stručný a stávám se nesrozumitelným.“

„Mimochodem nebezpečí globalizace spočívá v tom, že utváří omezenou skupinu překládaných autorů ze silných jazyků, zatímco o těch ostatních se ani nedozvíme. Začali jsme žít ve zhuštěných referátech, ve stručných doslovech a rychlých recenzích, které nám popisují knihy, jež si nestihneme přečíst, protože nemáme čas. Jsme uvězněni v metatextovosti, jíž ještě vzdoruje jediný žánr - a tím je poezie.“

„V mém životě je důležité, že jsem se narodil, že jsem se stal římskokatolickým knězem a že jsem byl uvězněn komunistickou StB. Zvláště poslední dvě skutečnosti mi dali mnohé pochopit. Nic od vás nečekám, nic od vás nechci. Kdykoliv jsem ochoten jít na smrt.
Stručný životopis pro potřeby vězeňské služby 1960“

„Dovoleným ulehčením je například to, když při přípravě na zkoušku nastudujeme stručný výtah z knihy, místo toho, abychom ji četli celou. Pokud je ten výtah dobře napsaný a obsahuje potřebná fakta, můžeme získat potřebné vědomosti způsobem, který nám ušetří spoustu času a úsilí. Opisování při zkoušce je ale nedovoleným ulehčením. Může sice ušetřit čas, ale získaná hodnost o svém nositeli podává klamavý a falešný obraz.“

„Cokoliv řekneš, buď stručný, aby mohla chápavá mysl tvoje slova rychle vnímat a věrně je navždy zachovat.“

„Představu, kterou si tedy můžeme učinit o Jeho slávě, je pouze taková, jakou můžeme mít o velikém svazku skrze stručný obsah, nebo o rozlehlé zemi skrze malou krajinu. [Bůh] nám o sobě dal pravé svědectví, ale ne plné; takové, které chrání naše představy – jsou-li jím vedeny – od bludu, ale ne od nevědomosti.“

„Psát francouzsky znamená větší tvůrčí soustředění na stručnost a přesnost výrazu.“

„Drama pochází z řeckého slova s významem „dělání, čin“. Proto se ujalo ve světě divadla. V emočním životě označuje drama stav, situaci nebo sled událostí, jež zahrnují silný konflikt. Když si to spojíme, pak dramatická osobnost je někdo, kdo jedná jakoby ve stavu silného konfliktu. Takový člověk je všeobecně vnímán jako někdo, kdo vystupuje afektovaně a přehrává nebo jedná, aby k sobě přilákal pozornost, podobně jako herec na scéně. Všichni takové lidi známe, jsou to ti, kteří reagují, jako by nějaká záležitost byla mnohem horší, než si vy myslíte, že skutečně je. Proto má slovo „drama“ trochu pejorativní podtext. Říkáme: „Mám už dost jeho věčných dramat“ nebo „Dělá ze všeho drama“. Já se s tímto pojetím vůbec neztotožňuji a ráda bych zde prohlásila jasně a stručně: pokud jde o lidské citové prožívání, nic takového jako drama neexistuje. Pokud si uděláte soud, že někdo vytváří dramata nebo je dramatický, pak umenšujete jeho pocity a vnukáte mu, že by se měl za ně stydět. Mohu vás ujistit, že ve skutečnosti jsou jeho emoce velmi reálné. Pravda je taková, že nikdo své emoce nepřehrává. Lidé reagují přesně ve shodě s realitou, kterou vnímají jen oni sami.“

„Přemýšlel jsem o sobě, ne jako o tanci a chaosu molekul, ale jako o stručné a nepatrné části tohoto majestátního procesu ...“

„Buďte upřímní, buďte struční a posaďte se.“

„Stručně řečeno, pravdu můžete najít pouze logicky, pokud jste ji již našli bez ní.“

„Stručnost v umění je nezbytná a elegantní.“

„Stručný člověk nutí k přemýšlení, mnohomluvný nudí.“

„Je to právě Teologie Separace, kvůli níž dnešní svět funguje tak, jak funguje: je místem, jež bolestně postrádá mír - a také schopnost ho dosáhnout. Nejde jen o mír mezi lidmi, ale také v lidských srdcích. Což je samozřejmě místo, kde musí mír vznikat; kde se musí rodit. Chování je dítětem víry a víra je přísně střežena v srdci. Uvěříme-li celým srdcem, že JSME VŠICHNI JEDNOU BYTOSTÍ, pak se všechno změní. Všechno. Naším úkolem je nalézt způsob, jak přimět lidi, aby jednali kolektivně, protože téměř vždycky jednají individuálně. Individuálně jednáme v nejlepším zájmu těch, jež milujeme. Zůstává tedy otázkou, koho milujeme. Naším úkolem je, stručně řečeno, dosáhnout kolektivního vědomí.“

„Je třeba objektivního kritického úsilí, revize pojmů a hesel, jež lehkomyslně a nesvědomitě proti sobě se staví, je třeba poctivého a vážného úsilí o filozofickou syntézu národní myšlenky a socialismu. Hlásíme se k této práci, vyzýváme k ní i ostatní bez rozdílu stran. Ze svého hlediska přitom důrazně pravíme: přirozené, poctivé, vědecky prohloubené národní uvědomění a vlastenectví není v rozporu se socialismem, naopak: je a musí být sociální a socialistické a čím hlubší, čím poctivější vlastenectví a národovost, tím socialističtější, tím upřímnější, účinnější zájem o lidský život, právo a rozvoj těch nejčetnějších, kteří národ tvoří, těch nejslabších a nejubožejších. Stručně řečeno: tvůrčí, konstruktivní, vědecky založený socialismus, nesený opravdovým soucítěním k trpícímu člověku, k spolubližním, je nejspolehlivějším měřítkem národního cítění a uvědomění, tak jako na druhé straně oběti schopný zájem o přirozenou národní kolektivitu, o její pokrok a bezpečnost je zkušebním kamenem socialistické poctivosti.“