Citáty na téma verš

„S verši je to jako s krásnými ženami, ty nedefinujeme, ty milujeme.“

„Manželství je kniha, jejíž první kapitola je psána ve verších a další v próze.“

„Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.“

„Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.“

„„Blábol,“ konstatoval zaklínač. „A navíc se ani nerýmuje. Každé pořádné proroctví musí být ve verších.““

„I pro ty, kteří jsou na milování staří, je příjemné poslouchat milostné verše, neboť je nutí myslit na lásku a oni jako by tím omládli.“

„Ten chlapík je blázen, nebo píše verše.“

„Básníci zastávají duševní svobodu, a přece sami ukovají myšlenku do okovů veršů a často tato pro rým zaniknout musí.“

„Volný verš je jako volná láska, je to protiklad pojmů.“

„Nesmrtelné verše umírají biflováním.“

„Zamilovat se je poetičtější, než dát se do psaní veršů.“

„Krásný verš je jako smyčec klouzající po našich ozvučných strunách. Básník v nás nerozeznívá své myšlenky, nýbrž naše.“

„Tehdy jsem hrával prince, kteří jezdí na bílém koni a recitují romantické verše. Nepředstavoval jsem si, že budu číst scénáře, kde stojí – Děda leží v posteli a mlčky civí do stropu.“

„Všechny mé verše nejsou správné a dobré, ale ani mí čtenáři nejsou všichni dobří a zdatní.“

„Dal by všechny své verše za dva řádky v encyklopedii.“

„Muž, který jde po ulici s krásnou ženou a nevšímá si ostatních krásných žen, podobá se turistovi, začtenému do svazku veršů v lanovce nad Alpami.“

„Nadlouho nebudou těšit a žít verše, jež napsali pijáci vody.“

„Zdám se vám nečinným? Na myšlenku nutno čekat jako básník čeká na verš.“

„Verše: to je boj se světem.“

„Lidé se uchylují k poezii jen v časech nespravedlnosti – časech společného mlčení – časech, kdy nejsou schopni slov ani činů. Veršům, jež šeptají a napovídají, mohou naslouchat jen lidé svobodní.“

„U nás má vokální hudba silnou tradici a ten, kdo se jí věnuje, se poezii nevyhne. Skladatel si vybírá buď básníka, který mu je duševně i umělecky blízký, a s ním pak spolupracuje, nebo si epizodicky volí verše různých autorů.“

„U lyrických básní se často druh verše znázorňuje takto: /-/---/-/ atd. Kdyby se myšlenky značily jedničkou a nesmysly nulou, vypadalo by to někdy takhle: 000/000/00.“

„Nouze mi odvahu dala a přiměla, abych psal verše.“

„Špatné verše můžeme citovat jen tehdy, jsou-li od velikých básníků.“

„Ti, kdož pořizují výbory z veršů, připomínají labužníky pojídající třešně nebo ústřice - zpočátku vybírají nejlepší a nakonec zhltnou všechno.“

„Všechno pomíjí, silné umění je věčné: busta přežije město, verš přečká bohy.“

„Verše nepodléhají smrti.“

„Lyrik R má pověst děvkaře. Ve skutečnosti se obklopuje děvčaty jen proto, aby měl komu předčítat své verše.“

„Cinemaskop? Až budu příště psát verše, použiji větší formát papíru.“

„Člověk může být počestný, a přesto psát špatné verše.“

„Jako je plachta v plnění svého úkolu závislá na dechu větru, tak je verš závislý na dechu živého člověka, který si jej odříkává a který jej předčítá.“

„S dojetím v hlase recitoval špatné verše a s dojetím v hlase odříkával násobilku, je jedno a totéž.“

„Slyš básníkovo slovo v jeho verši. Ale slyš také vlastní slovo ve svém srdci.“

„Jsou verše, které vás donutí želet neposkvrněné bělosti papíru.“

„Nikdy nebudu psát verše, abych si vydělal na dovolenou.“

„Verš „traktory, traktory - údernické prapory“ dal bukolické poezii nový lesk.“

„Naše nejznámější lidová balada Jehnička je dílo nezištné. Dříve prostě ovčáci skládali krásné verše a“

„Jsou verše, které leptají papír jako kyselina. Natolik touží být tesány do kamene.“

„Jeho verše dosáhly nudné dokonalosti.“

„V myslích mnoha Poláků se zapsal jako vynikající interpret poezie. Čtení veršů v „Lata z Radiem” mu přineslo neuvěřitelnou popularitu a vděčnost posluchačů. Krzysztof jako nikdo jiný uměl přiblížit poezii a předat ji smysluplně.“

„Abych tak řekl, pánové, kdybych si mohl vybrat, pak bych byl raději autorem těchto veršů než vítězem bitvy, která nás čeká zítra ráno.“

„Můj dědeček uměl zazpívat sedm veršů, moje generace znala tři a moje děti znají pouze začátek.“

„Doktor, který neříká příliš mnoho hloupostí, je napolo vyléčený pacient, právě tak jako kritik je básník, který přestal psát verše, a policajt je lupič, který pověsil řemeslo na hřebík.“

„Já poezii chápu jako organické spojení hudby a myšlenky. A když zůstane jen myšlenka, bez hudby, je to jen špatná próza. To je z mého pohledu volný verš. Tohle se stalo ve všech zemích – kromě Ruska.“

„Nicanor Parra řekl, že nejlepší romány jsou psané ve verších. A Harold Bloom řekl, že nejlepší poezie 20. století je psaná prózou. Souhlasím s oběma.“

„Básník, který čte své verše na veřejnosti, mívá obvykle i další hrozné zlozvyky.“

„Co je láska? Verš beze slov a slovo bez básnění.“

„… je tam také pokus o báseň věnovanou… mouše. Kdybych nevěděl, jak se věci mají, řekl bych, že ty verše sepsala nějaká ctihodná slečna, která tyká tvorům, o nichž pěje; ale protože jsem ji složil já, nezbývá mi než věřit, že byl-li jsem já schopen něčeho takového, pak už je každý schpen všeho.“

„Píseň Šalamounova, kapitola 7., verš 2: "Pupek tvůj jako koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím." V Bibli se vůbec dost míchá sex s jídlem.“

„Myšlení člověka je komplikované, a když už jsou všichni počítačoví a leasují a faxují, musí tu být někdo, kdo se kvůli veršům třeba zavraždí. Jako Jesenin. Na tom to stojí.“

„Po celý rok noviciátu jsem se rval s jedinou myšlenkou: budu moci jako řeholník psát verše? A po celou dobu studia jsem se dotazoval: do jaké míry budu moci pracovat literárně?“

„Rád si zaexperimentuji. Mám například verš Z jalové krávy tele vytáhlitelé, ze všednosti vykupitelé… Neologismům se nebráním, ale čeština jako jazyk pro básníky – to je poklad.“

„Nemám oblíbeného básníka. Nebo takhle: u všech uznávaných básníků jsem našel verše, které mám opravdu rád. Ale nemám jednoho oblíbeného. A moderní básníky čtu málo.“

„Ó rudých rtů ženské plémě,po polibku touhou černém na obočí milujte verše dobré, procítěné, ne pouze modré básníkovy oči!“

„Reálný zájem o poezii se ze společnosti vytrácí, třebaže z hlediska literární vědy je básnická tvorba stále vysoce hodnocena. Zkuste hledat vydavatele pro básnickou sbírku! A kdo si dnes bude vyznávat lásku verši, ať převzatými, nebo vlastními? Zatím se ještě pořádají soutěže včetně recitace.“

„I rapování navazuje na kulturní kořeny, které sahají pořádně hluboko. Poetika znovu a více
proniká do prozaických děl, zejména ve fantastice je to nápadné. Fantasy a subžánr „weird fantasy“ využívají často básnickou stylistiku a vnímání světa, poetické nástroje vyprávění, verše jako prvek textu.“

„Ať moje verše připomínají sad
který jen z dálky šumí
nevtírá se
a přece mnohý ví
o jeho klidné kráse“

„Umělec je samostatný i ve formě svých výtvorů, začínajíc rozměrem verše, i v celém objemu jejich obsahu, a končíc jeho názorem na svět, na dobro a zlo.“

„Kdo básníkem byl, básníkem zůstává, že často s přibývajícími léty opouští verše a přechází k próze. Ovšem i tu prózu musí psát jako básník, a ne jako publicista.“

„Zásluha každé velké zanícené knihy tkví v tom, že nás podtextem svého příběhu nebo verše nechá doputovat až k sobě samým, že najednou mnohem jasněji nasloucháme tikotu našeho času a že i poněkud laskavěji rozumíme lidem a světu.“

„Dej přednost verši lichému, bez tíhy, nestrojenému..“

„Verše mají podobnou vlastnost jako zvětšovací sklo.“

„Vory veršů mých po Otavě se plaví rozhrnujíce hvězdnou zář půlnocí.“

„Především ať verš hudbou žije.“

„Aby byl stůl rovný, musím verš trochu pokřivit.“

„Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností. ... Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn“ vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele. Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.“