Citáty na téma vysvětlení

„Jednoduché vysvětlení vždy následuje až po složitém řešení.“

„Za krásnou definici lásky považuji vysvětlení, že láska znamená být v temnotách věrným tomu, co jsme viděli ve světle.“

„Moře neví nic o minulosti. Prostě je. Nepotřebuje žádná vysvětlení. A stejně tak i hvězdy a měsíc. Ty také jsou a hledí na nás shůry. Co je jim po tom, co se stalo? Provázejí nás a radují se z toho. Vidíš, jak září a mihotavě se lesknou? Myslíš, že by tak zářily, kdyby je zajímala naše minulost?“

„Podle vysvětlení, které jsem nyní obdržel od ministra zemědělství, šlo o tzv. poplatkový lov a o odstřelení jednoho jelena, kde paroží zůstává i státním lesům. Přál bych všem mužům v této Poslanecké sněmovně, aby i jejich paroží, včetně vás, pane poslanče, zůstalo zachováno.“

„Vpřed nás nevede vysvětlení, ale naše vůle jít dál.“

„Pro lidské zlo neexistuje vysvětlení. Jen výmluvy.“

„V našich životech se najde leccos, co je až příliš komplikované na vysvětlení, i kdyby to mělo být jakým chce jazykem.“

„„Vaše vysvětlení,“ konstatoval Geralt, „je nepřesvědčivé a šlechetnost vašeho předsevzetí je pochybná jako panenství mladice ráno po vesnické tancovačce.“

„Vysvětlení : kamarád/ka a opravdový kamarád/ka?
Kamarád/ka : Proč?, Na co?, A kdy?, Kolik?, Tak brzo, Já teď nemůžu, já nevím, zase.
Opravdový kamarád/ká : nikdy se na nic neptá a udělá to bez otázek a výmluv.“

„Ačkoliv jsou dány stovky a tisíce vysvětlení, jen jedné věci je potřeba rozumět. Poznejte jednu věc, která osvobozuje vše - vědomí samotné, vaší opravdovou podstatu.“

„Věda se nesnaží o vysvětlení, stěží se pokouší interpretovat, převážně sestavuje modely. Modelem se myslí matematický konstrukt, který spolu s jistou verbální interpretací popisuje pozorované jevy.“

„Štěstí - to je vysvětlení pro úspěchy druhých.“

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“

„Věci nesou samy v sobě své vysvětlení a ospravedlnění pouze tím, že se dají znovu začlenit do celku, který je objímá.“

„Posláním vědy je hledat ta nejjednodušší vysvětlení složitých skutečností. Snadno podléháme omylu, že skutečnosti jsou jednoduché, protože jednoduchost je to, co hledáme. Vůdčím mottem každého filosofa přírody by tedy mělo být „Hledej jednoduchost – a nedůvěřuj jí“.“

„6.371 Celý moderní světonázor je založen na iluzi, že tzv. přírodní zákony jsou vysvětlení přírodních jevů.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Vždy počítejte s rezervou místa v textu pro případné vysvětlení, kdyby experiment dopadl jinak, než jak jste předpokládali.“

„Pro vše existuje racionální vysvětlení a to, že něco nechápeme. Neznamená, že to nemá racionální vysvětlení.“

„Knihy se nemůžete zeptat. Kniha vám nedá jiný výklad či jednodušší vysvětlení a taky z ní nelze poznat hned jestli jde o klam a nebo ne. A z cest "do nikam" se horko těžko vrací.“

„Nejedné Daumiérově litografii jsou vyobrazeni dva malíři a pod tím je vysvětlení: "Jeden kopíruje přírodu a druhý kopíruje toho prvního".“

„Je třeba si uvědomit, že co se týče jednoty a souvislosti, jde mytické vysvětlení mnohem dál než vysvětlení vědecké. Věda si totiž neklade za svůj primární cíl nalezení úplného a definitivního vysvětlení vesmíru… Spokojuje se s dílčími a podmíněnými odpověďmi. Jiné systémy vysvětlení, ať už magické, mytické či náboženské, zahrnují vše. Lze je vztáhnout na všechny oblasti. Odpovídají na všechny otázky. Ručí za počátek, přítomnost, a dokonce i za budoucí vývoj vesmíru.“

„Náboženství je věda minulosti, vyschlá a obrácená v dogma; je to jen slupka zastaralého vědeckého vysvětlení.“

„Není-li člověku volno v tomto slzavém údolí pozemském, obrací mimovolně své zraky ku blankytu nebeskému, za nočního klidu k velebné obloze hvězdnaté, aby útěchy neb aspoň zapomenutí svých útrap nalezl zde v nadzemských prostorách mezi věčně neskalenými světy vznešenými, klidně a soucitně k zemi patřícími. V jejich tajemném pohybu hledá klíč k vysvětlení svého temného osudu, z jejich podivuhodného sestavení snaží se vyzpytovati záhyby své budoucnosti, v jejich líbezné a klidné záři přichází i utrmácený duch jeho k poklidu vnitřnímu, na zemi marně hledanému.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Nejjednodušší vysvětlení je obvykle správné.“

„Nejedno vysvětlení je horší než samotná chyba.“

„Nemůžete přece popřít, že prostě Dostojevskij psal dobrou literaturu. Nemůžete prostě popřít, že Petrohrad je pěkné město.
(Peksovo vysvětlení jeho účasti na rautu s ruskými diplomaty v přítomnosti českých devadesátkových dinosaurů u příležitosti výročí konce druhé světové války. Peksa přitom zastává u Pirátů – strany vymezující se proti politikům 90. let 20. století – pozici mezinárodněpolitického experta a vystupuje jako vrchní stranický kritik Putinovy anexe Krymu)“

„Pro ta nejjednodušší vysvětlení musíme někdy projít tu nejdelší cestu.“

„Chci se ještě vrátiti k tomu místu řeči, kde ministerský předseda udělal dějepisný výlet až ke třicetileté válce a učinil skok na příčinu světové války. Také příčinu třicetileté války svaluje na sesazenou habsburskou dynastii. Tu musím přece jen říci, že každý jen průměrně znalý žák střední školy mohl by mu podati jiné vysvětlení o příčině 30leté války. Právě tak, jako nikdo nebude věřiti, že snad starý bývalý císař František Josef byl příčinou světové války.“

„Když nemají žádné vysvětlení, dávají krátké důstojné odpovědi, pohrdavé neznalostí zástupů.“

„Zpochybňování historických faktů a hledání jejich jakýchsi alternativních vysvětlení je dnes celoslovenským sportem. Zpochybňování a bagatelizování významu Slovenského národního povstání je nepochopením historie a hanobením všech těch, kteří v boji za svobodu položili své životy. Se ctí, patřičnou úctou a zejména hrdostí si v tento den pripomínajme oběť hrdinů, kteří nám přinesli svobodu.“