Citáty na téma zásah

Sbírka citátů na téma zásah, lidé, život, místo.

Citáty na téma zásah

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

O lidech, O penězích, O osobnosti, O chybách

„Rodinný život je zásah do života soukromého.“

Karl Kraus (1874–1936) český dramatik a novinář

O životě

„Morpork vypadal jako dvojče dehtové jámy. Nebylo mnoho věcí, které by mohly z Morporku udělat horší místo, než jakým už byl. Tak například přímý zásah meteoritem by se dal z určitého hlediska brát jako zušlechtění místní krajiny.“

Terry Pratchett kniha Pyramidy

„Prevence chrání naše zdraví před zásahy lékařů.“

Milan Kenda (1937)

O zdraví

„První pravidlo pro zásahy do občanských válek zní: nezasahovat. Druhé je: když už zasahujete, vyhýbejte se přijímání závazků. A třetí: jestliže porušíte pravidla jedna a dvě, postarejte se o to, abyste byli na straně vítěze.“

Madeleine Albrightová (1937–2022) bývalá americká ministryně zahraničí

O válce

„Už dvě desetiletí útočí politici zásadně na druhotné symptomy rostoucí nevole. Bylo snadnější vinu nepřiznat a z jakési pomyslné morální výše odsuzovat údajnou domácí nenávist. Islamofobie se stala ochrannou známkou menšiny, tak jako antidiskriminace. Jenže ta nevinná menšina, co si s sebou přinesla svou kulturu, má často velice vinné kazatele jako Abdul Q. Baksh, zakladatel islámského střediska v Lutonu v bývalé synagoze, který uznává bičování žen, ztrátu ruky za krádež a vyhlašuje smrt židům a homosexuálům. Nic naplat, místní politici na levici každý zásah státu odmítají, nechtějí si poštvat komunitu, která už čítá 20 procent voličů. A tak jsou prokázané projevy nenávisti chráněné, kdežto kritici předem vinni. Jak dlouho bude propast mezi politiky a většinou narůstat? … Humanistický kult lidstva a otevřených hranic si pletou s univerzální etikou a občanskými právy. Levice vidí v imigrantech potenciální voliče, Evropská unie nenávidí národní stát, a mohou mít i jiné důvody. Kde ovšem selhává stát, nastupuje zločin a rozvrat.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Islamofobie aneb Když selžou elity, Novinky.cz, Komentáře, 2017-06-23, 2018-04-29, https://www.novinky.cz/komentare/441616-komentar-islamofobie-aneb-kdyz-selzou-elity-alexander-tomsky.html]

O smrti, O ztrátě, O nenávisti, O ženách

„O kouření či nekouření v restauraci má rozhodovat majitel, vše ostatní je nepřijatelný zásah do svobody podnikání a občanů, svobodu prostě máte či ji nemáte. Protikuřácký zákon ji v tomto případě jasně bere.“

Josef Sláma

O podnikání, O svobodě, O zákonech

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

Kristohint

O přírodě, O pochopení, O myšlenkách, O knihách

„Pod heslem ‚vítěz bere vše‘ spoléhá ODS, že se rychle ujme moci a spolu se svými agenty přisluhovači zajistí těmto osobám beztrestnost. Toto já a sociální demokracie, jejíž jsem předsedou, nedopustí. Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Paroubkův povolební projev 6. června 2006, zdroj: idnes. cz http://zpravy.idnes.cz/dokument-povolebni-projev-premiera-jiriho-paroubka-fya-/domaci.asp?c=A060608_155234_domaci_tha

O rychlosti, O demokracii

„Musíme doufat v zásah bohů, což je trochu problém, protože já na bohy nevěřím.“

František Kotleta (1981) český spisovatel

Vlci

O problémech

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

David Weber kniha Honor Among Enemies

O bolesti, O pekle, O mrtvých, O vzdálenosti

„[...] Jakékoliv potlačování názorů, ba i násilné potlačování nesprávných názorů, směřuje ve svých důsledcích proti pravdě, protože pravdy je možno dosíci jen v dialogu názorů, které jsou rovnopravné a svobodné. Jakýkoliv zásah do svobody myšlenek a slov, ať už technologie i pojmenování takové cenzury je sebediskrétnější, je ve dvacátém století skandálem a pro naši rozbíhající se literaturu okovem.“

Milan Kundera kniha Unesený západ

sjezd československých spisovatelů v červnu 1967 <br class="br">Zdroj: [Kundera, Milan, Milan Kundera, Unesený západ, Anna Kareninová, ATLANTIS, Brno, 2023, 1, 70, 19-20, 978-80-7108-380-1, Nesamozřejmost národa, předneseno 27. června 1967] <br class="br">Zdroj: astronom.cz http://www.astronom.cz/jch/cestina/Kundera1967.htm cit. 2023-07-19

O myšlenkách, O literatuře, O pravdě, O svobodě

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

Ezer Weizman (1924–2005) izraelský politik, sedmý prezident Izraele

po raketovém teroristickém útoku v severním Izraeli, při kterém zahynula žena přeživší holocaust, se rozhoduje zda a jak reagovat na tento útok
Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. s. 475.

O cestě, O osudu, O dětech, O víře

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze

http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28

O lidech, O penězích, O síle

„Nenašel jsem u prezidenta republiky ani stopu porozumění, ani jediné slovo soucitu pro pronásledované. Vidí v Židech příčinu všeho zla a zásahy Němců proti Židům brání jakožto vynucené nejvyšší vojenskou nutností - zpráva Giuseppe Burzia, vatikánského charge d`affaires na Slovensku, papeži Piu XII. o intervenci ve prospěch deportovaných slovenských Židů, kterou na jeho příkaz vykonal u prezidenta Tisa na podzim 1944“

Giuseppe Burzio (1901–1966) italský kněz a diplomat

Zdroj: http://spravy.pravda.sk/lutost-mohla-tisovi-zachranit-zivot-dsi-/sk_domace.asp?c=A070412_231359_sk_domace_p04 Vladimír Jancura: Ľútosť mohla Tisovi zachrániť život, Pravda 13. dubna 2007

O podzimu, O porozumění, O zlu

„Lidé, probouzejíce se z pokrokářského snění, přestávají být pouhými očekávajícími účastníky. Neaspirují na svrchované manipulátorství dějinnými pohyby, ale berou své osudy a osudy svých bližních za svou věc, aniž by mysleli, že takovým či onakým zásahem jednou provždy zařídí dějiny podle své dobré vůle. Cítí, že příslušejí do dějin, že jsou členy veškerenstva.“

Radim Palouš (1924–2015) český filozof, komeniolog a pedagog

Zdroj: [Radim Palouš – přijmout běh světa a jeho výzvy, rozhlas.cz, 2014/12/04, 2015/01/03, http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/radim-palous-prijmout-beh-sveta-a-jeho-vyzvy--1428430]

O vůli, O osudu, O lidech

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: FISCHER, Josef Ludvík. Únor 1948: Slovo k vychovatelům. 1. vydání. Praha: Orbis, 1948. 20-[III] s. Přednášky a diskuse; Sv. 22. [Viz str. 17.]

„Chtěl bych, aby nádhera byla interpretována pomocí čoček bez zásahu umělce.“

Edward Weston (1886–1958) americký fotograf

O pomoci

„Nám nezbývá nic jiného než věřit tomu, že skutečně tito lidé ty informace mají, a na základě těch informací že tam ten zásah oprávněný byl.
(Černochové souhlasný povzdech nad koordinovaným raketovým útokem ozbrojených sil USA, Velké Británie a Francie proti Sýrii uskutečněný v noci z pátku 13. na sobotu 14. dubna 2018)“

Jana Černochová (1973) česká poslankyně (2010–2017)

O noci, O lidech

„Všichni jste určitě slyšeli mnoho výkřiků o zásahu vlády do podnikání a o plíživém socialismu. Chtěl bych připomenout pánům, kteří tyto stížnosti podávají, že většina z nich by neměla žádné podniky, do kterých by mohla vláda nebo někdo jiný zasahovat, pokud by události pokračovaly, jak se vyvíjely před 4. březnem 1933 – a takřka jistě bychom měli socialismus v této zemi, skutečný socialismus.“

Harry Truman (1884–1972) americký politik, 33. prezident Spojených států

Harry Truman v Detroitu, 14. květen 1950, zaznamenáno v Good Old Harry

O podnikání

„Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“

Richard Falbr

Zdroj: Rozhovor http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=20689 pro francouzský deník Le Monde, 29.dubna 1999 (viz též článek Humanitarian bombing http://en.wikipedia.org/wiki/Humanitarian_bombing na anglické wikipedii)

O povaze

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.
(z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze)
Zdroj: [Ladislav, Pošmura, Před revolucí jako esenbák uhodil obuškem dívku, teď jde do Sněmovny, iDNES.cz, http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28]

O lidech, O síle

„Nám nezbývá nic jiného než věřit tomu, že skutečně tito lidé ty informace mají, a na základě těch informací že tam ten zásah oprávněný byl.“

Jana Černochová (1973) česká poslankyně (2010–2017)

Černochové souhlasný povzdech nad koordinovaným raketovým útokem ozbrojených sil USA, Velké Británie a Francie proti Sýrii uskutečněný v noci z pátku 13. na sobotu 14. dubna 2018
Zdroj: [Jiří, Mach, Bombardování Sýrie rozdělilo české politiky. Vláda je pro, Právo, Borgis, a.s., 2018-04-16, 2018-04-16, 1, 4, 1211-2119, česky]

O lidech

„O koho som sa mal oprieť? O Brežneva? O Ulbrichta? O Gomulku, ktorý Brežneva v zásahu proti nám tiež vehementne podporoval? O Jánoša Kadára, ktorý nás chápal, radil nám ale proti Brežnevovi, no jeho aparátnikom a jeho maršalom sa nedokázal postaviť? Vedel som, že sovietskych vojakov z republiky vytlačiť nemôžeme. Ale štát bolo treba udržať, museli sme žiť, potrebovali sme pokoj. Tak som rozmýšľal nielen ja, ale aj ostatní ľudia vo vedení. V tomto zmysle som robil konsolidáciu s Dubčekom. Kadár mi rozprával, koľko hrôz, obetí na životoch, krvi a potom popráv zažilo Maďarsko od roku 1956. Takým hrôzam u nás sme chceli zabrániť. Chceli sme zabrániť zatváraniu ľudí a politickým procesom. Preto sme sa obávali demonštrácií, násilia z našej strany. Bol som presvedčený, že keď sa to podarí, odídu aj vojská.“

Gustáv Husák (1913–1991) československý kandidát na prezidenta, prezident Slovenska a politik slovenské národnosti

Zdroj: Viliam Plevza: Vzostupy a pády : Gustáv Husák prehovoril. Bratislava, Tatrapress, 1991, s.129

„Chybí nám důvěra, že lidské tělo zvládne porod samo, bez zásahů a rutiny doktorů.“

Alžběta Samková

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/samkova-kazda-tehotna-ma-smrt-za-pasem-rodit-doma-se-zkuseno/r~1c54e71eb3ae11e9a01c0cc47ab5f122/

O důvěře

„Flákanec vznikl intuitivně, to byl zásah vyšší moci.“

Lubomír Volný (1973) český učitel a politik

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/obtezujici-pravidla-mi-jsou-volna-flakanec-byl-zasah-vyssi-m/r~b6d8a1e26fd011ebb98b0cc47ab5f122/

„Všechny konečné bytosti nikdy nezůstávají zcela stejné, nýbrž neustále přecházejí z jednoho stavu do druhého, a to buď k lepšímu nebo horšímu... Lidský život je proto stále vystaven změnám. Protože tedy není věčný a neměnný, znamená to, že se stále znovu rodí. Jenže k narození v tomto případě nedochází cizím zásahem zvnějšku jako u tělesných bytostí. Je výsledkem svobodného rozhodnutí každého jedince. A tak se určitým způsobem sami stáváme svými rodiči tak, že se tvoříme, jak chceme, a vlastní volbou se znovu rodíme.“

Řehoř z Nyssy (335–395) biskup Nyssy

Zdroj: Život Mojžíšův, II, 2-3.

O narození, O rodičích, O životě, O rozhodnutí

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Smyšlený citát viz https://manipulatori.cz/vymysleny-citat-o-humanitarnim-bombardovani-vs-pravda-milose-zemana-svolil-s-prelety-vojenskych-letadel-v-ramci-bombardovani-jugoslavie/

O povaze

„Lékaři nahradili u normálních porodů porodní asistentky, ale výsledky výzkumů ukazují, že porodní asistentky poskytují bezpečnější péči. Nemocnice nahradily domov, ale výsledky ukazují, že pro normální (fyziologické) porody jsou domov a porodní centra umístěná mimo nemocnici stejně bezpečné a vykazují v průběhu porodu méně zásahů, které nejsou nezbytné. Členové rodiny byli z procesu porodu vyřazeni a nahrazeni nemocničním personálem, ale výsledky výzkumu prokazují, že, jsou-li přítomni členové rodiny, porod je rychlejší, snazší, méně bolestivě pociťovaný a doprovázený menším počtem komplikací.“

Marsden Wagner (1930–2014)

Zdroj: [80-7281-090-1, Vlastimil, Praha, Marek, 2002, Nová doba porodní: život před životem, porod jako zázrak, první tři minuty a jak dál : přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí, Eminent, sdružení podnikatelů, 232]

O domově, O rodině

„Všichni vedeme rozhovory s Bohem po celou dobu. Jednoduše je ale nazýváme něčím jiným. Říkáme jim například „moment inspirace“. Nebo „ženská intuice“, případně „zásah shůry“. Nebo také „skvělý nápad“. Nebo „hlubší porozumění“. Nebo „zjevení“. Nazýváme je také výsledky styku s „příjemným překvapením“, „shodou okolností“ či „šancí“.“

Neale Donald Walsch (1943) americký spisovatel

O šanci, O porozumění

„Neandrtalec nečte a nekouká na zprávy hej hej je mě to dění světa je u zadku a co z toho mám nic. I kdyby v Praze chodila Godzila tak je mě to fuk. I kdyby z nebe padali zlatý cihly tak by mě to nepřesvědčilo a nezajímalo protože po zásahu zlaté cihly bych už nebyla mezi existujícímy. Jakákoluv zpráva je k hovnu pokud nejde o život. A i kdyby o něj šlo já vím že už jsem dávno v háječku zeleným.“

Žádné

O světě, O životě