Aristoteles citáty
strana 2
199 moudrých citátů k zamyšlení

Objevte nadčasovou moudrost Aristotela prostřednictvím naší sbírky citátů, které nutí k zamyšlení. Pronikněte do hlubokých myšlenek jednoho z největších filozofů historie - od důležitosti vzdělání a sebepoznání až po honbu za štěstím a sílu volby.

Aristoteles ze Stageiry, nejvýznamnější žák Platonův, byl filosofem vrcholného období řecké filosofie. Narodil se v roce 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki a zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě. Jeho otec byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. Aristoteles studoval a vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách a po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu a na Lesbos. Roku 343 př. n. l. ho povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra. Po smrti Alexandra se Aristoteles vrátil do Athén, kde založil vlastní filosofickou školu nazvanou Lykeion. Roku 322 př. n. l. byl Aristoteles odsouzen a poslán do vyhnanství do Chalkidy, kde následující rok zemřel.

Aristoteles byl autorem rozsáhlého encyklopedického díla, které položilo základy mnoha věd. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů. Po smrti Alexandra Velikého byl obviněn z rouhání bohům a poté odsouzen k vyhnanství. V jeho závěti se nachází přání být po smrti pochován vedle své ženy.

✵ 384 př. n. l. – 321 př. n. l.
Aristoteles foto
Aristoteles: 430   citátů 3106   lajků

Aristoteles citáty a výroky

„Příroda nečiní nic bezdůvodně.“

Přisuzované

„Třebaže je bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.“

Přisuzované
Zdroj: Milujte se! 16/2011 strana 10 Nebesa vypravují o boží slávě... (Dostupné on-line) http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2011-16.pdf

„Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.“

Zdroj: Etika Nikomachova 1141a23

„Člověk je tvor společenský.“

Přisuzované

„V neštěstí poznáš přítele.“

Přisuzované
Zdroj: Eudemiánská etika

„Co je přítel?“

Jedna duše ve dvou tělech.
Přisuzované

„Jedna vlaštovka jaro nedělá.“
UNA HIRUNDO NON FACIT VER.

Zdroj: Kniha Etika Nikomanchova