Citáty o botách

„Optimista je člověk, který prošlape boty a prohlásí, že se konečně postavil na vlastní nohy.“

„Le Mercier spolehlivě dokázal, že je pouze 1% pravděpodobnost, že se ti povede přišlápnout na ulici rozvázanou tkaničku cizí boty, když se o to budeš snažit, ale proti tomu je 99% pravděpodobnost, že se ti to povede neúmyslně.“

„Jediné, co vám asi bude bránit jít za svými cíly je osoba, která stojí ve vašich botách, nosí vaše šaty a uvažuje vašimi negativními myšlenkami.“

„Člověk myslí, že umí chodit po vodě, jenže pak se ukáže, že má jen načuráno v botách.“

„Odpuštění je vůně, jíž fialka potřísní botu, která ji rozdrtila.“

„Dvojice - to jsou dva lidé, kterým se daří dobře až večer. Partnerství začíná ráno a trvá celý den. Partnerství řeší všední, banální, nudné, trapné a tísnivé otázky - rozpočet, nákupy, zmatky, únavy, opravy bot či vymalování bytu, ledacos a všechno.“

„Lež může oběhnout půlku světa, zatímco pravda si teprve obouvá boty.“

„Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři – navždycky.“

„"Pravda je rodu ženského, protože je spíše krásná než praktická" pomyslel si Výsměšek, když se dovnitř s bručením a funěním vrhnuli čelové Rady. To by také vysvětlovalo rčení, že lež oběhne svět dřív než si pravda obuje boty, protože pravda by se rozhodovala, který pár bot si má obout.“

„Boty změní řeč vašeho těla i váš životní postoj. Pozvednou vás fyzicky i psychicky.“

„Bota, která sedí jednomu, tlačí druhého; neexistuje recept na život, který by vyhovoval všem.“

„Člověk přestával být pouhým lovcem tehdy, když se zrodili jedinci, kteří byli velmi špatnými lovci. Kdyby všichni lidé uměli šít boty, nebylo by ševců. Kdyby nebylo nás nemehlů, nebylo by ani Edisona.“

„Neurotik je člověk s děravými botami, který vydá spoustu energie na to, aby si nenamočil ponožky, místo toho, aby si šel koupit nové boty.“

„Mama mi na krk dala klíč a pak mě pohladila.
Budu teď chlapče pár let pryč, ale jako bych tu byla.
Až půjdeš mezi lidi, očisti si boty,
ať hned každý vidí, že nejsi z luzné Lhoty.
Nenech na sebe křičet od nějakých pobudů.
A choď do holiče, ať neděláš ostudu.
A když poletí bláto, neboj se a stůj.
Nezapomeň na to, že jsi můj!
Na lidi buď slušný, a nechoď furt v tom tričku.
O neděli svatodušní zapaluj mi svíčku.“

„Velká rozhodnutí v lidském životě vznikají často pod vlivem instinktů a dalších záhadných dějů podvědomí a jen zřídkakdy jsou dílem vědomé vůle a zdravého rozumu. Boty, které padnou jednomu, druhého tlačí; neexistuje proto univerzální návod, jak žít. Každý z nás si nese svůj vlastní život - vnější pevnou slupku - a iracionální podobu, které se nelze zbavit.“

„Některé myšlenky se prošoupou jako boty.“

„Nestačí mít pravdu. Musíte mít velké číslo bot.“

„Když si sednu na Hektora (třináctiletého hnědáka z Uher), jako když vklouznu do starých bot.“

„Nesuď nikoho, dokud neujdeš míli v jeho botách.“

„Když vidíte někoho obouvat si své velké boty, můžete si být docela jistí, že se blíží dobrodružství.“

„Náboženství je jako pár bot ... Najděte ty, které vám sedí, ale nenuťte mě nosit vaše.“

„Nekritizuj, čemu nerozumíš, synu. Nikdy jsi nechodil v botách toho člověka.“

„Skladatel je podoben výrobci, který horlivě vyrábí stále nové boty, které nikdo nechce nosit.“

„Podle jedné anekdoty, která se stala součástí baťovského folklóru, byli do zámoří vysláni dva zástupci, aby přezkoumali možnost prodeje v Africe. Jeden z nich domů telegrafoval: „Nikdo nenosí boty. Žádná možnost odbytu. Vracím se domů“. Druhý, pravý Baťův žák, reagoval jinak a ústředí sdělil: „Všichni jsou bosí. Obrovská šance odbytu. Pošlete, co nejrychleji, první zásilku bot!“ Pro podnik, jehož cílem bylo obout veškeré lidské nohy, byla Afrika logicky prostorem, kde nemohl chybět.“

„Od císaře až po cídiče bot žádný Vídeňák nestojí za nic.“

„Být Ymorovou pravou rukou bylo totéž, jako nechat se něžně ubičovat k smrti navoněnými tkaničkami do bot.“

„Nikdo neví, kde bota pálí, jen ten kdo ji nosí.“

„Se špagetou si botu nezavážeš.“

„Skákání po hlavě do publika mi nevadí. Jenom mám depresi, když vidím, jak nějaký pár bot bez ustání kope někoho do hlavy.“

„Co je láska? Na ulicích jsem potkal velmi chudého mladíka, který byl zamilovaný. Jeho klobouk byl starý, jeho kabát byl obnošený, voda protékala jeho botami a hvězdy jeho duší.“

„Krásný boty, krásný mergl, krásný život“

„Ale kdybych chtěl boty a ty bys mi dal kus kůže, abych si z ní udělal boty, tak by se mi smáli, kdybych si ji vzal.“

„Učení stoiků, že máme svým žádostem odpomoci vyhlazením svých potřeb, mi připadá jako výzva: uřízněme si nohy, abychom nepotřebovali boty!“

„Bahno nám vadí teprve tehdy, když si potřísníme boty.“

„„Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile. (…) Rozhodně o mně se nedá říct, že bych chodil oblečený jak od táboráku. (…) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (…) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (…) Rozdíl mezi 930 a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“Paroubkova tisková konference, počátek října 2007, na základě vyhlášené sbírky Blesku na J. Paroubka, sestříháno v pořadu České televize 168 hodin,“

„On byl barokní člověk, světa znalý, nosil krásné obleky a boty na míru. Mluvil několika jazyky a hodně četl. Vzpomínám si na jednu příhodu z roku 1968. Měl tehdy hodně práce a nemohl se zúčastnit setkání skupiny Bilderberg, však víte, důležitých a vlivných lidí. A tak tam místo sebe poslal mě, obyčejného novináře z Financial Times. To něco vypovídá o jeho velkorysosti. Pro mě to byla osobnost století.“

„1932 zahynul můj otec. Podnik jím založený vyráběl ročně už šestatřicet miliónů párů bot. Třetinu z nich vyvážel do celé Evropy, Severní Ameriky a Asie.“

„Neexistuje žádný důvod pro to, abychom udržovali staroturecké oblečení. Civilizovaný mezinárodní oblek je dobrý také pro náš národ. Proto si jej oblečme. Na nohy obujme střevíce nebo boty. Pak přijdou kalhoty, košile, vázanka, vesta, sako – a přirozeně, jako doplněk toho všeho, se na našich hlavách bude zvedat pokrývka hlavy. Ano, neváhám to říct otevřeně – tato pokrývka hlavy se jmenuje klobouk.“

„Často přemýšlím o náhodě – o tom, že jedno zaslechnuté slovo, jeden oblázek v botě můžou změnit celý vesmír.“

„Církev je zvyklá na to, že je rohožkou na které si lidé čistí boty.“

„Pro koho je důležité dobře a elegantně se oblékat, musí počítat s tím, že nezanedbatelnou část svého výdělku i volného času bude muset věnovat tomuto cíli. Dobrý styl nikomu nespadl do klína a jen málokdo vyrůstá v takovém prostředí, kde by do sebe nasával vkus s takovou samozřejmostí jako vše ostatní. Stejně jako většina z nás neměla jako děti nejkrásnější a nejdražší kalhoty a v dospívání si nezaplnila šatník obleky a košilemi šitými na zakázku, nejkvalitnějšími kravatami a hlavně botami.“

„Je lepší jít životem bos nebo v ponožkách a omlouvat to náboženstvím nebo krádeží zavazadla než si obout levné boty.“

„Jestliže má student ročně na oblečení 1000 marek, musí věnovat polovinu těchto peněz na jeden pár bot. Ještě lepší je věnovat celou částku na boty…“

„Máte-li nohu v sádře, během šesti týdnů svaly atrofují o čtyřicet až šedesát procent. Cosi podobného se stane s vaším chodidlem, je-li uvězněno v botě.“

„Může se ti zdát poněkud absurdní, ale je rozhodně lepší přijít večer do společnosti ve svetru, džínsách a a bundě Barbour než v nevhodných botách nebo ve špatně střiženém smokingu.“

„Nedostatek peněz však není pravý důvod žalostného stavu bot většiny našich spoluobčanů. Podstatou je nedostatek vkusu.“

„A teď, když vstupoval do závěrečných fází svého aktivního života, začínal chápat, že pokud nedojde k nějaké nepředvídané souhře okolností, jeho život se nezmění. Byl oklamán. Odjakživa se domníval, že v jeho dospělosti jednou nastane čas jakéhosi stabilizovaného stavu, kdy se naučí využívat veškeré triky, jak řídit svůj život nebo jen jednoduše žít. Kdy vyřídí veškerou poštu a e-maily, všechny papíry bude mít v pořádku, knihy vyrovnané na policích podle abecedy, oblečení a boty v dobrém stavu v šatnících a v botníku, všechny věci na svých místech, kde je bude umět najít, Svou minulost včetně dopisů a fotografií roztříděnou v krabicích a šanonech, soukromý život usazený a poklidný, stejně jako bydlení a peníze. Za celé ty roky nikdy k žádnému podobnému urovnání nedošlo, stabilizovaného stavu nikdy nedosáhl, ale přesto nadále předpokládal, aniž by nad stavem věcí uvažoval, že je už na dosah chvíle, kdy po vynaloženém úsilí kýženého stavu dosáhne, že nastane okamžik, kdy jeho život bude přehledný a duše svobodná, a jeho dospělá existence bude moct náležitě začít. Ale nedlouho po narození Catriony, přibližně v době, kdy se seznámil s Darlene, se domníval, že situaci poprvé vidí v celé její nahotě: v den, kdy umře, bude mít na sobě ponožky, které nepůjdou do páru, v počítači bude mít hromadu nezodpovězených e-mailů a v brlohu, kterému říká domov, budou nadále košile s chybějícími manžetovými knoflíčky, selhávající světlo na chodbě, nezaplacené složenky, neuklizená půda, mrtvé mouchy, a kolem něho budou kamarádi čekající na odpověď a milenky, k nimž se nebude hlásit. Zapomnění, poslední slovo v uspořádání všech věcí, mu bude jedinou útěchou.“

„Navíc vojáci dělají jen to, co jim řekne politické vedení, a ruské politické elity si pravděpodobně uvědomily, že anexe Krymu byla bota. Nikdy to sice nepřiznají a selektivně budou eskalovat napětí na Krymu, Donbasu i v Pobaltí, ale rozhodně si nemyslím, že by bezprostředně hrozilo opakování krymského scénáře.“

„Stále mám nohy na zemi, nosím jen lepší boty.“

„Země přeplněná nebem a každý společný keř planoucí Bohem, ale jen ten, kdo vidí, si sundá boty; zbytek sedí a trhá ostružiny.“

„Žena v pláči - horší, než když bota tlačí.“

„Padal jsem po schodech věčné nevědomosti
Dokud jsem nepoznal tzv lepší lidi
Lepší myšlenky
Když jsem se poučil začal jsem padat rychleji a rychleji život nabral rychlejšího spádu než kdykoliv předtím
Po těžkém pádu jsem se postavil na své nohy
Setřel z bot výkal co pod mě nasral svět
A začal stoupat po schodech života víš a víš
Silnější a pyšný s vědomím že moje nirvána je blíž a blíž.“

„Lidé milují čistotu. Umyjí si ruce, obují čisté boty, oblíknou vypranou a vyžehlenou košili a potom si koupí v nejbližší trafice, bulvární noviny s tím největším svinstvem.“

„Někdo si myslí že vlastním moc kabelek nebo párů bot, ale ke každé věci se upíná kousek mého života a tím i kousek mě samotné“

„Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile. (…) Rozhodně o mně se nedá říct, že bych chodil oblečený jak od táboráku. (…) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (…) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (…) Rozdíl mezi 930 a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“

„Podle jedné anekdoty, která se stala součástí baťovského folklóru, byli do zámoří vysláni dva zástupci, aby přezkoumali možnost prodeje v Africe. Jeden z nich domů telegrafoval: „Nikdo nenosí boty. Žádná možnost odbytu. Vracím se domů“. Druhý, pravý Baťův žák, reagoval jinak a ústředí sdělil: „Všichni jsou bosí. Obrovská šance odbytu. Pošlete, co nejrychleji, první zásilku bot!““

„Vybavení na Čho-Oju jsem si (kromě bot) ušila nebo upletla sama, na bundu jsem měla goretexovou látku.“

„Kdybyste viděl moje nohy, když si sundám boty, vytvořil byste si představu o tom, co je to nevyžádaná náklonnost.“

„Všechno to začalo botou na zdi. Bota na zdi tam vůbec být neměla.“

„Nevnucujte nikomu svoje vlastní boty, mohl by z nich mít puchýře.“

„Příliš přísná výchova ubíjí osobnost dětí, postrádá radost a unavuje rodiče. Přílišná volnost zase dětem nedává pocit jistoty a zájmu o ně - je jako špatně zavázané boty, ve kterých se blbě chodí.“

„Nechybí mi jen trochu málo,
Mít peníze o trochu víc,
Když jdou boty na dračku,
Teď mám jen na žvýkačku.“

„Když vám stát dupne na krk, je jedno, jestli pravou nebo levou botou.“

„O vodě
Vyskoušej nikdy sundat si boty a za teplého počasí sucha běhat v travě v dešti. Pak pochopíš jak krásná je voda po umornem suchu.“

„O módě
Každej je unikátní umělec stylista. To jaké barvy má na sobě mají svůj víznam psychologie barev. Čím víc osobitější charakter tím víc stylu v oblékání. Placení oblečením mě sere. Chápu že každý chce vypadat skvěle. To se dá ještě přežít. Ale zase trpí příroda tuny hadrů bot odpadu. Štve mě když koukám na eshopu. Na oblečení nahovno ušité nebo z hnusného materialu co škodí přírodě je mě z toho na hovno. Ale jaké to má řešení???“

„Noha ví nejlíp, kde jí bota tlačí.“

„Tohle Československo musí být úžasná země. Všechno sem z ní přichází – boty, sklo, rukavice – a teď i těsnopisná soustava.“