Citáty o duši

strana 12

„Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!“

„Když se srazí dva upřímné pohledy: musí to v duši cinknout.“

„Každá forma vázanosti spoutává duši.“

„V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.“

„Největší dokonalost duše je její schopnost radosti.“

„Člověk v druhých lidech je právě duše člověka.“

„Slza je plovoucí duše vody.“

„Kumšt to je vláha, to je svěžest duše.“

„Dobrořeč má duše Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní !“

„Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní.“

„Řeč loutky zasáhne duši dítěte hlouběji než řeč jeho vlastní matky.“

„Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme.“

„I sochy z kamene mají duši.“

„Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší.“

„Velký herecký výkon se dokáže trvale odrazit v duši diváka a jeho život také trvale obohatí.“

„Snad je to jen nesplnitelný sen – namalovat krajinu tak, aby mohla unést každý stav vaší duše!“

„V mojí mysly moudrost minulosti. V mojí duši marnivosti života květ jak velký a moudrý je tenhle svět. Nevidím co pravda je ve zmatku se utápím a pochybností trpím. Nevím co si počít mám v téhle existenci. Přide mi ten svět tak plny myšlenek a emocí že když to cítím není mě pomoci v zmatku se utapím. A ikdyž z přírody spoustu porovnání znám tak z toho lidského chaosu nasavám. Jak sílná je myšlenka hlava a všechno v ní co obklopuje svět to je síla monstrózní.“

„Nejlepší je necítit tu bolest v lidských duších. U lidí co jsou prázdní ve svém nitru bez lásky.“

„Na dně duše není jiných krajin kromě krajin dětství.“

„Studium bylo duší poezie.“

„Co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši.“

„Jen u Boha je utišení mé duše.“

„Píši do duší lidem světlem poznání.“

„Kdo střeží svá ústa, chrání svou duši.“

„Pojďte ke mně, poslouchejte a vaše duše ožije.“

„Umění, duši vyjádřiti musí.“

„Nikdo nemá větší lásku než tu, že položí svou duši za své přátele.“

„Tak dopadne každý, kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.“

„Trpíme, protože jsme zaprodali svou duši honbě za cílem, který je duchovně pochybený.“

„A co jiného je duše, ne-li láska, ne-li vtělená bolest?“

„Píši do duší lidem světlem poznání.“

„Veleb duše má Hospodina.“

„Ty, Hospodine, jsi zachránil mou duši, aby nezahynula.“

„Duše má, chval Hospodina!“

„Má duše žízní po živém Bohu.“

„Je lidská duše jako les a lehce v ní zabloudíš.“

„Filozofie je péčí o duši v její vlastní podstatě.“

„Soulad těla a duše je radost.“

„Obrazy jako pohlazení maluje přítel. Umí se vnořit do krajiny a odnést si sebou léčivou bylinku na všechny bolesti duše.“

„Nikdo nemá větší lásku než tu, že položí duši svou za své přátele.“

„Soulad těla a duše je radost.“

„Na jevišti by se mělo hrát tělem i duší v prostoru tak, aby se divák stal součástí představení, spolutvůrcem divadla.“

„Člověk ztratí svůj cit, jakmile svět, v němž jediném se srdce může rozpínat, nechá padnout závoj, jakmile člověk přestane věřit v síly duše.“

„Nechci šokovat, abych na sebe upozornil. Maluji pro bezbranné lidi s citlivou duší.“

„Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě.“

„Bůh, jemuž z celé duše sloužím evangeliem je mi svědkem.“

„Vás, lesy miluji! Jste naše české moře, jež duši sílu dá a zbaví chmur a hoře.“

„Láska je hra těla, ale modlitba duše.“

„Střed duše je místo, odkud se nám ozývá hlas svědomí.“

„Duše je klavír s mnoha strunami.“

„Láska je duše rozběhlá do dálky.“

„Milovaný, modlím se, abys ve všem prospíval a byl zdráv tak, jako prospívá tvá duše.“

„Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní.“

„Klid duše je mi vždy nad všechnu slávu.“

„Nikdo nemá větší lásku než tu, že položí svou duši za své přátele.“

„Tak dopadne každý, kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.“

„Všecko má duši a každý ji najde, kdo má kus uměleckého srdce.“

„Pravá láska je spojení dvou duší, které se rozvíjí společně.“

„Psaní cítění je terapií pro duši.“

„Užitkové zvířata jsou oblíbenější na talíři než jako mazlíček a bráno jako zvíře co má duši a emoce. A domácí mazlíčci co se dají zavřít do klece jsou vězni pro lidské potěšení takoví zvirecí terapeuti. Laboratorní zvířata trpí pro větší dobro. A jenom člověk si příde neviny a čistý jako kopretina. Vždyť jim dal lepší účel a uděl než příroda. Všecho je to pro přežití pro dobro. Hmm pro nikoho dobro pro nikoho pekličko. A nikdo to nevnímá a je rád že má co žrát čím si prdel umyje a nebude mit virážku protože je to otestovano. Nákýho zviřecího kamaráda co kouše ale je roztomilej a je nejspíš Adhd ale jeho radost a z života rozveselí den. 🤯“

„Přátelství je paleta barev, kterými vybarvíte
interiér vlastní duše;
s pokorou a vděkem,
za všechny ty okamžiky, otisknuté ve vzpomínkách.“

„Přátelství je celistvost empatické duše.“

„Život je termín na neurčito. Nikdy nevíš přesná čísla kdy život skončí. A proto je tak důležitý být veselý protože samotnej život má nás na háku. A má nás za bandu čůrá**. Samotnej vesmír nás ignoruje jenom všechno se mu podmiňuje. A věda to odkrývá za zády se nám posmívá.Chytří světu dominujou hlupáci se u piva smějou.Chudáci dřinu žijou a pro svět hodně sebe obětujou.A skuteční boháči těško nad něčím zapláčí.Maji všeho dosti až je jim to k marnivosti.Ten kdo nic nemá ten je v prdeli a už ani nemá tu naději.Bez ostatních by byl v prdeli kazdej sme zavyslej na snaze jiných lidí toho co sami nesvedeme .Obzvlašť ten systém v jakým žije jeho duši zahlcuje dokonalostí která se stává závislostí.Ale né praktičností nýbrž hloupostí ne jasností a radostí ale nezaživností doby.Málo sporů v názoru vášně pro život nikdo nechce být problémový a jedinečný.A raději mít klid a nehadat se diplomatické žádný povyk žádné emoce vášnivá predstavivost nadšení pro budoucnost.Drží to v sobě a jinak žít už ani nedokážou.No jo ale když jsou všichni myši kde je predátor.?“

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

„Lidská duše není jako pneumatika. Duše je od slova dýchat.“

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

„Ti, kdo přemýšlí srdcem, jsou krásné, cenné duše.“

„Vztah mezi mužem a ženou vytrvá, pokud se jejich duše prolnou hlouběji a pevněji než jejich těla.“

„KDYŽ PŘÍJDE HODINA…. A OBJEVÍ SE TMAVÁ NOC. KDY JEN HVĚZDY SI ŠEPTAJÍ A SVÁ TAJEMSTVÍ SI SDĚLUJÍ…. TAK NASTÁVÁ ČAS KDY NAŠE DUŠE SE UŽ HLEDAJÍ A SPĚCHAJÍ, PŘITULIT SE K SOBĚ A POLOŽIT SI SVÉ HLAVY DO BEZPEČÍ NA POLŠTÁŘ. POSLECHNI SI CO SI SPOLU ŠEPTAJÍ. NOC SE KRÁTÍ DUŠE MAJÍ KRÁTKÝ ČAS…. DOBROU NOC…“

„Když mě líbá a kouše do mých rtů, jakoby říkala ‚‚chci tě‘‘.
Je jako anděl s duší démona, její doteky mě pálí a zároveň hojí mé jizvy.
V jejím objetí cítím hřejivý pocit který říká ‚‚děkuji‘‘.
Jejím krásným úsměvem, mi zlepšuje náladu ve špatných dnech.
A ten krásný smích? Jako bych byl ve snu ze kterého se nechci probudit…“

„[…] Když zpíváš píseň jiného člověka, stáváš se částí jeho duše […]“

„Upřímný úsměv sílu dodává. Ten koho úsměv oslní jeho duši. Ten kdo srdcem vnímá svět vděčně a pokorou. Toho nikdy nezničí zlí svět.“

„To staré je moudré pokud to učí duši být lepší člověk. A být tu šťastný v tomhle životě.“

„Já jsem královna říše snů a ty jsi veselý blázen v mojí duši. Vesmire jenom ty víš jakou fantazí svět lidí ovládá svět. A jak by byl prázdný a smutný bez života bez radosti bez emocí by to přeci nebylo ono. Bez snů si nemůžeš vysnit krásnou budoucnost. Představivost fantazie pozitivní vesela laskava hodná milá kreativita z hodným klidným nadšeným
vděčným vroucim srdečným způsobem přeci nemůže být ta realita zlá. A pokud nevěříš tak už nikdy neuvěříš.Život může být dřina ale tak je to spravně. Můžeš se být jako lev ale i lev sám má svojí strategií ví že je silnej ví že může kousnout uvědomuje si že je sám mocný a nepochybuje o sobě protože v přírodě pochybností neexistujou. Pro zvíře je jenom teť a tady a budoucnost zna z treninku života. Užívá z moudrostí si života a i za svojí krátkou dobu na světě stihne být víc samo sebou víc než někteří lidě kteří příklady z přírody necítí a neznají.Život bez představivosti snů barev a radostí lásky naděje viry v sebe a něco ze sebe představ a spoustu dalšího. Nicota prázdnota svět bez představ barev predstavivosti a reálných radostí tak to je mi sakra svět plný blbosti.“

„Dětinskost
To dává životu lehkost protože je každej dospělej v hlouby duše přerostlé dítě co si hraje na život s životem“

„Melancholik.
Je mi z toho žití na blití 🤮. A taky to teče řítí 💩. Ty všechny víplody sraček světa. A chce se mi brečet 😭 je to všechno psychologie a drama. Mám asi horečku přehřívám se🤒 s toho myšlení.
Ne moc mě rmoutí 🤑. Bláznovství tíží 🤪. Láska mě taky hodně naštvala 🥰. Kapesníčky přibejvají v koši🤧. Reklamy mi dávají do tlami duši hipnotizujou 😵‍💫.Ďábel ne v mé duši Ďábel je můj místr 😈. Pro hlubší poznání vždycky vždycky dávat než brát 💔. Nauky nauky jak žít jak být jak snít období nedostatku síly na cestě skoušen životem dramatik pocitu v duši. Obejmi neznámého vždyť všichni jsme neznámí 🫂.“

„Čím více jste ve spojení se svým srdcem, tím více jste propojeni se svou osobní pravdou a tím více jste propojeni se svou duší.“

„Mužeš být šťastná duše co vidí šťastný svět.Když to uvidíš a pocítíš sám v sobě.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

„O kráse, o přírodě, o peklu, o ráji
Přírodni krása to je vnímání přirozené krásy. Prostě jak to zrodila příroda takové jaké to je nepozměné neupravené a to muže být i hodně děsivé. A to i to myšlení být sám sebou to znamená přijmutí se tak že znáš peklo svých myšlenek i ráj svojí duše když člověk zná jen jeden dobro ráj nebo nebe nemůže pochopit peklo zlo to je neautentické nepřirozené nebo to popírat to je samo o sobě zlé a zaslepené. A proto jsou andělé a čerti, dobro a zlo, jing a jang, býlá a černá, smrt a život, naděje a skáza, radost a smutek, mládí a stáří, voda a oheň, země a vzduch, deprese a euforie. Vychitralost a blbost, snaha a lenost, závist a obdiv, smutek a smích“

„O válkách
Proč vždycky mocní strapení muži spusobujou války. To si nemůžete vymyslet jinej koníček míň ubližující planetě Zemy a lidem. Vždyť je tolik jinejch věci a povolání třeba farmáření nebo zahradničení nebo ornitologie, průvodčí nebo sportovní komentátor. Cokoliv jinýho vám dává možnost sám život na výběr. Ale ono né sám život utvořil krutost ve vašich duších a pro něco víc jste bolestí světa a historie. Proč diktátoři? Pro dobro svého národa? Vždyť i vi jednou zestárnete a svět se zase změní jiné stromy vyrostou a jiným se zase vše stane. Ale jedno se vám musí nechat ví víte co chcete a jak toho dosáhnete.“

„O naštvanosti o emocích o přírodě o svědomí
Naštvala jsem se a vyškubla dýňi z kořenem a na květy stále litaly včely tak jsem květy a dýně rozdupala a rostlinu dýni hodila na kompost. Pak pokácela broskvoň🌳🍑 která stejnak tři roky neměla broskev. Ale ne celou jednu větvičku jsem na tom stromě nechala a pak jsem o ni brečela protože jsem v hlouby duše👻 věřila že budou na ní broskvičky🍑. Sice mě serou ty skurveny broskvičky 🍑🍑🍑okrajovat nesnaším ten povrch ale ty byli tak sladoučky a šťavnytý 😭. sakra Jenomže když mě chytne amok tak ničím všecho co mi přide pod ruku. Ale jak to bylo odreagování až jsem se z toho přepálila na sluníčku☀️. Prostě tím chci říct že si uvědomuju že jsem ubližila stromu ke kterému mám cit a i k těm večelkam co opilovaly daňové květy 😓 jsem jim vzala rostlinu kvůly vlastní vsteklosti. Ale co hůř došlo mě že nemusím obhajovat život jako něco dobrého život je praštěná zvracenost i příroda je jeblá. A všechno je to jen posraná chemie fyzika psychologie přirodověda a působení hloupostí na okolni pičoviny a vnější total kokotizmus lidské hlavy.“

„Já umím řadit jako prominutá to jsi ještě neviděl to drama pominutí zcvoknutí nasranosti. Ten ďábel v duši mé to je super úlet.“

„Úsměv jó sice nic nestojí ale falešný úsměv duši bolí a kazí. Navíc pochybuju že make up nic nestojí a dentalní pomůcky na úpravu zubů a oblečení aby člověk nechodil nahej. Jo za vším nic nehledej všichni jsou přirození přírodní taková kravina. Tak to by i čarodějnice byla fešanda protože by byla originální svá a autentická.“

„Žvanit umí každej na tom není nic motivujícího. Ukaž to v praxi života jak tě to učinilo opravdu šťastným moudrým ohleduplným veselím radostním na tomhle světě ve tvém životě. Nebo ti to zase jenom dává moc žvanit a myslet si že to každý cítí a myslí stejně jako ty. A pak znovu ve víru myšlenek se jen rochňat v myšlenkách slov pravd zkušeností toho co ti dominuje v hlavě.No tak pokračuj protože to stejnak vnitřně rochňá všechny.Tak či onak z důkazem prosperity života nebo totální skázou topící se v bolesti duše a reality chaosů.Přitahuje to přesně ty sámé co jsou jako ty.“

„Nezáleží na tom co je v naší hloubce naší duše a jací opravdu jsme. Ale na tom jak hluboce žijeme myslíme ve svém okamžiku a co tomu okamžiku daváme a jak ho vnímáme. Protože co když je nikdo extra zlí manipulátor a prostě si to nepřipustí ale žije dobrý život protože. Ostatní okolo neřeší okamžiky ale víc činností které vedou ke zlosti protože jsou extra nepodstatný. A tím jak dělají čin bez vnímaní okamžiku. Pak čas a myšlenka v okamžiku strací na hodnotě tím že nebyla hluboká ale povrchní bez většího efektu na vnímání myšlení. A pak nemají náhodou všichni problém z vnímáním myšlením vědomě okamžiku. A ten zbytek jsou jen duševně psychicky kyborgové prostě umělé myšlení reálné tělo co složí těm co jsou v okamžiku myšlením vědomí.“

„Blázen se směje poskoci poskakujou.Šašek se směje normální dřou tělem i duši ve svém nevědomí protože musí.Šaškem je svojí duší není upřispusoben být jináčí. Ostatní se smějou naivitě hlouposti Šárka však oni nesou zátěž se staletí věčnou.Šašek se směje okamžiku protože je osvobozen nic jiného nezná. Budoucnost je rozruch zmatek vždycky byl. Jen šašek pochopil budoucnost tím že žil přítomnost. Soustředěnost okamžiku naučí tě v mžiku tolikati moudrosti. Vsak humor ovládají moudří to je svatá Boží pravda. Smutek smívá z tebe ten okamžik kdy rozhodl nikdo o tvém naladění on tě má v moci svého naladění.“

„O houbách
Houby jsou magie přírody houby jsou život lesů a ty léčivé magie pro tělo život v žilách probouzejí a duši jinam posouvají tělo moudře probírají.Miluju tuhle dobu a na YouTube čučet na videa o houbách a jejich účincích a i pěstování doma.Když v lesy nikde nejsou zalité houbama.“

„Sny jsou odrazem naší duše.“

„Kdyby jsem si pamatovala svůje minulé životy.Že jsem prožila příliš mnoho staletí že. Mi to příde že se toho zas tolik na tom svě nezměnilo. Jiné techniky udělátka cesty a domy stavby. A co jako je na tom životě vlastně tak super když člověk má pocit že žije věčně tím že přide do nového těla. A pak si musí znova zvykat na nové postavy a zápletky a jejich myšlenkové pochody. Život není dar když člověk si táhne horor ve svém myslení z minulých životů. Ale co si budem tohle doba je fakt líná a tak pitomá že je to ani nedává smysl. To už je úplně motous minulých životů zavřený za oponou minulých časů. Který si ani neuvědomujou že jsou protože řeší ty lidi víc co chcou než to co už bylo. A pak když se stane něco co měli udělat ale vysrali se na to. No protože proč né proč by mužska duše měla patřit do mužského těla a naopak. Proč by to nemohl být mix chutí a povah a energií. Proč proč proč.“

„Duše na věčnost zacyklená nikdy nenalezne skutečný pocit radosti z života stará přemoudřelá duše nechce dobro hájí svoje složitosti. A proto dlouho na věčnosti času musí odplouvat prázdná jako čistá voda vidí skrze všecho. I čistá voda se strátí v hloubce v neznámé tmě která je děsivá a chladná. Taková je i věčnost klidná teměř prázdná čistota z černoty na teplé světlo slunce hrne se bestie. Co oslepla premudřelostí svých emocí při pohledu na nekonečné nebe a nekonečně moře. Příliš pohlcena souladem se vším co bytost může přijmout citem svím a duší celou. Kdo jsem nevím snad jen tou duší nebeskou na pohled nehezkou.“

„Jakmile člověk přijme sebe jako složitou osobnost, jako chybu, za kterou je rád, ale s nedokonalými činy, kterých mu je líto, ale ne sebe, může být sám, ale nebude osamělý z nedostatku lidí kolem sebe, protože je to jako kdyby s ním hovořilo tisíce různorodých duší.“

„Upřímný smích je zpěvem duše toužící po Bohu.
Smích i pláč jsou téměř totožným voláním touhy.“

„Sex propojený dušemi je známkou společného vyvrcholení. Proto to tolik páru strádá.“

„Duše přijímá svět, život v celku. I se strašlivostí vesmíru, s drtivostí věčna a nekonečna. Osoba jen zčásti; ale považuje tuto svou část za všechno, za celý život, celý svět.“

„Krása je krásná duše v člověku, která probouzí lásku, jako slunečný den.“

„Každý máme spřízněnou duši v někom, komu se moc nevěnujeme, ale po letech setkání společně brečíme smíchy.“

„Když máš děti a rozvedeš se, je to jako rozpůlit jim duše. Ty poloviny se jim jednou zahojí, ale už nikdy nebudou celek.“