Citáty o lidech

strana 57

„Ani lidé hloupí nenatropili na světě tolik zmatků, kolik lidé chytří, kteří si byli příliš vědomi své chytrosti a spoléhali jen na ni.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Lidé by rádi fandili umělcům - ale musí vidět nějaký zápas.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Nejzákladnější ukazatel - procento člověka v člověku.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Není člověka tak dokonalého a tak nezbytného svým přátelům, aby neměl vlastnosti, pro nějž by jej rádi oželeli.“

Jean de La Bruyere (1645–1696) francouzský spisovatel a filozof

„Jsou lidé, které ani největší výhoda nepřiměje k tomu, aby se vzdali toho nejmenšího.“

Luc de Clapiers de Vauvenargues (1715–1747) francouzský spisovatel, moralista

„Skromnost básníků je vždy falešná, protože jsou to lidé jako ostatní.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Všechny věci jsou plné kvaltování, aniž toho člověk může vymluviti, nenasytí se oko hleděním, aniž se naplní slyšením.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

„Vize spojuje lidi v rámci organizace. Propojuje to, co lidé dělají a co je pro ně důležité, s tím, čeho chce dosáhnout organizace. Každý ve firmě musí vizi znát a musí také cítit, že je její součástí, má-li dojít naplnění!“

Ian McDermott

„Kdyby mělo platit, že lidé budou provinění oplácet proviněním, bezpráví bezprávím, jaké pohromy by z toho vzešly?“

Michel De Montaigne (1533–1592) francouzský spisovatel

„Ach, ten člověk tak často chybuje a nikdy doopravdy neví, co ho mine.“

Wilhelm Busch (1832–1908) básník a výtvarník

„Lidi je třeba pochválit.“

Ján Johanides (1934–2008) slovenský dramatik a spisovatel

„Až na neobyčejné velikášství bývají hrdinové ze stejného těsta jako obyčejní lidé.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Jsou pravdy, které mohou zabíjet lidi.“

Jean Hippolyte Giraudoux (1882–1944) francouzský romanopisec, esejista, dramatik a diplomat

„Základem lidského světa nemůže být izolovaný jednotlivec, nýbrž dva lidé, jimiž začíná společnost.“

Bertolt Brecht (1898–1956) německý básník, dramatik, divadelní režisér

„Zdá se, že se lidé zrodili k tomu, aby podváděli ostatní i sami sebe.“

Luc de Clapiers de Vauvenargues (1715–1747) francouzský spisovatel, moralista

„Hlad naučil lidi vymýšlet nové pokrmy.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

„Mám výčitky svědomí - zbytečně zaměstnávám svou osobou lidi, kteří mě bezdůvodně podezírají.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom řadí své představy.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Sladkost žití nutí člověka mnoho potupného dělat i snášet.“

Valerius maximus římský historik

„Lidé obchodu nesmí porušit slovo dvakrát.“

Thomas Fuller (1608–1661) anglický kněz a historik

„V některých dobách sní lidé hromadně.“

Leszek Kumor (1924)

„Ľáska je jako pojištění, čím později člověk začíná, tím vyšší jsou prémie.“

Neznámý autor

„Člověk se obejde bez člověka, a proto tak snadno obětuje člověka ve válce.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Bědný je člověk jež miluje.“

Titus Maccius Plautus (-254–-184 př. n. l.) římská dramatik

„Lichocení je jed, kterého lidé snesou nevídaná kvanta.“

Oldřich Fišer

„Kariéry se dělají obvykle jen na doporučení určitých lidí. Protože úřední činitelé nemají čas na nějaké obstarávání informací o kandidátech, vybírají si toho, jehož jmenování udělá radost nejvýznamnějším osobám.“

Gabriel Chevallier (1895–1969) francouzský spisovatel

„Dobré způsoby odpovídají zkušenosti, že lidé mají mezi sebou udržovat bezpečnostní odstup právě tak jako lodě na moři.“

Willy Birgel (1891–1973) německý herec

„Zbraně se vždycky dají odebrat padlým, ale nejdřív se člověk musí naučit zabíjet.“

Graham Greene (1904–1991) anglický spisovatel, dramatik a literární kritik

„Pro některé lidi je realita širším pojmem než pro jiné, protože se více dívali, více zažili, více četli a více přemýšleli.“

T. A. Harris

„Diplomat je člověk, který vás pošle do horoucích pekel takovým způsobem, že se na tu cestu dokonce těšíte.“

C. Stinnett

„Noviny poskytují lidem dost materiálu k přemýšlení - tisknou přece křížovky.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Život je krásný! Když prožíváš štěstí tak ho dávej druhým. Když máš bolest nevyprávěj o tom všude a poper se s tím sám. Nefňukej a buď statečný, ať si tě lidé mohou vážit.“

Neznámý autor

„Lidé často zapomínají na pravdivost onoho rčení o tom, že všude je chleba o dvou kůrkách. A když si to přece jen uvědomí, mají hned pocit, že právě oni dostali patku.“

Zdeněk Vrbík (1975) Narozen 11.1 1975. Překladatel z italštiny, hudebník, aforista.

„Já se probouzím na jevišti. Lidé, kteří přijdou do šatny před představením, mají chuť po špičkách odejít a lístky vrátit. Před nimi sedí zmučený stařec… Bouchne gong, já vejdu na scénu a jsem živý.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

„Lidé se potkávají a míjejí, lidé se zabývají lidmi druhými, lidé se někdy navzájem obdivují a jindy naprosto nechápou. Jak kdo, jak koho.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

„Lidé nemají nic proti velkým a ušlechtilým myšlenkám, pokud je s nimi neobtěžujete.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

„Měl odvahu nazývat věci pravými jmény. Lidi však již nikoli.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

„Nikdy mu nešlo o peníze, ale vždy o lidi. O ty, kteří se za ně dali koupit.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

„Hlupáci koketují se svými slabostmi, lidé moudří s nimi zápasí.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Jak málo lidí dovede držet krok s tím, koho provází.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Je to zlé, nudíš-li se ve společnosti lidí. Ale nejhorší je, nudíš-li se sám.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Paradox našeho věku: Ještě nedávno se lidé styděli za špatné skutky - dnes, jak se zdá, se začínají stydět za dobré.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Vy, příští lidé, jen berte z našich dílen surovinu, jež tam zbyla nevyužita a pracujte s ní dále podle své vůle. Musíte nás však dovedností předčít!“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Neexistují nemajetní lidé – existují pouze takoví, kteří si nejsou vědomi svého bohatství.“

Pavel Kosorin (1964) český humorista

„Staří lidé se nestávají osamělými tehdy, když nemají někoho, kdo by s nimi jejich trápení sdílel, ale tehdy, když se starají jen o své vlastní trápení.“

Anthony de Mello (1931–1987) indický spisovatel

„Chvála nesouměrnosti. Na jednom konci se lidé smějí, na druhém pláčí, tady je sucho, tam zase povodně, někdo je šťastný, jiný slzí, je to krásné i hrozné, svět je nesouměrný, ale my si toho nevážíme a prahneme po souměrnosti. Naštěstí marně.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

„Tvůrčí síla některých umělců budí úžas. Když Rossinimu upadla právě napsaná árie, nenamáhal se ji zvedat, ale hned napsal jinou. Ne, ne, lidé si nejsou rovni.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

„Hommage na J. Fučíka Lidé, bděte! Co nevidět budete beztak navěky spát.“

Peter Gregor (1944–2014)

„Hřbitov. Ó, kameny, proměňte se v lidi!“

Valeriu Butulescu (1953)

„Majetek některých lidí přesahuje výši, jaké se mohou dopočítat.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Mírni se i v rozletu. Přiblížíš-li se k Slunci, vzdálíš se od lidí.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé potřebují nápovědu, aby přesně uvedli, kým jsou.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Bůh tvořil lidi na hrnčířském kruhu. Lidé našli jednodušší metody.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Uran se zušlechťuje snáz než lidé.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Tráva se na rozdíl od lidí nedokáže sama kosit.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé se musí k ideálům postrčit.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Nejtěžší bývá přimět lidi myslet. Anebo nemyslet.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Stal se velice učeným, poslouchal za dveřmi vzdělaných lidí.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Lidé: čím jsou laskavější, tím snáz se dají opanovat.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Lidé od nás ze vsi mi věří. Čekají, že už budu mít každou chvíli památník, protože pak jim vyasfaltují silnici.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Věčnost génia: jeho dílo jako zázračný pyl dokáže vždy ulpět v paměti živých lidí.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé jsou jako ty lodě, které dojdou pokoje až na mořském dně.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Napřed se určitě objevily peníze. Teprve pak hodnotní lidé.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Jsou lidé, kteří nestojí za to, abyste jim pohlédli do očí. Před takovými se rád skloním.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Zvláštní. První lidé byli nazváni primitivy, místo aby byli nazváni primáři.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Kanibalismus vzal za své. Svět pokročil. Lidé se navzájem požírají jen v přeneseném slova smyslu.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Budoucnost některých lidí snadno uhodnete podle vizitek.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Lidé mají k sobě stále blíž a blíž. Obzvlášť v autobusech.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Co může lidi více sbratřit než tíha téhož jha?“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé přivírají oči, když hluboce přemýšlejí. Občas přitom i zachrápou.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Ve společném neštěstí drží lidé víc pospolu než ve společné radosti.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Čajový obřad u Japonců. Dojemná trpělivost těchhle lidí, kteří se po celé dvě hodiny točí kolem jednoho šálku teplé vody.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Jakým právem se asi poctiví lidé vměšují do vnitřních záležitostí zlodějů?“

Valeriu Butulescu (1953)

„Co brání reformě? Lidé si zachovali starý způsob myšlení, mezi jiným i chuť k jídlu.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé jsou jako zlato. Nemají užitnou hodnotu, pročež se stanou známkou hodnoty.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Zdá se, že budoucnost některých lidí bude děsivým vyústěním jejich minulosti.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Někteří lidé jsou jako Slunce. Pokud se kolem nich netočíte, nedá se svítit.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Když jsem ještě používal Myspace, smazali mi píseň ‚Fly Me to the Moon‘ (od Franka Sinatry) z mého profilu. A kdo ji smazal? Odpověď je jednoduchá – chamtivost a nevědomost. Chamtivost, která nechápe, že svět se změnil. Nevědomost, co se domnívá, že lidé si nekoupí CD, pokud bude hudba k dispozici zdarma.“

Paulo Coelho (1947) brazilský textař a spisovatel

„Boxerský zápas je jako kovbojka. Musí tam být jeden zlý a jeden dobrý kovboj. A všichni lidé chtějí vyhrát, toho dobrého.“

Sonny Liston (1932–1970) americký boxer

„Osud je dán jen pro ty lidi, kteří ho nedokážou změnit.“

Neznámý autor

„Lidé slyší jen to, co chtějí slyšet a je na politicích, aby jim tuto lež oddělili od pravdy.“

Affonso Celso Pastore (1939) brazilský ekonom

„Abychom lidi získali, musíme v nich vzbudit víru.“

Jeremy Bentham (1748–1832) britský filosof, právník a sociální reformátor

„Leniví nemají ponětí o kouzlu lenivosti, pouze lidé pracovití doceňují hodnotu nicnedělání.“

Georges Simenon (1903–1989) belgický spisovatel

„Můžeme omlouvat poměry, ale nemůžeme omlouvat lidi.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

„Domov, to nejsou jen čtyři zdi, mezi kterými bydlíte. Domov, to jsou přece i lidé kolem, především rodina, děti, přátelé, jsou to i generace předků, bez kterých bychom nebyli a nebyli takovými jakými jsme. Jsou to i naše povinnosti k odkazu těch před námi, i k budoucnosti našich dětí.“

Pavel Poličanský (1943–2011)

„Historie vědy je dlouhou řadou úspěchů a neúspěchů, bojů myšlenek a lidí, radostí a zklamání. Je v ní extatický duch stejné síly a niternosti jako v historii umění a literatury. Stavět duševní život vědcův a jeho práci na nižší úroveň v pomyslné hierarchii hodnot je projevem zakrnělé mysli.“

Jiří Krupička (1913–2014) český geolog a spisovatel

„Mnoho lidí šlo do sebe – a také tam skončilo.“

Ivan Fontana (1946–2025)

„Lidé, kteří spolu muzicírují se nemohou nenávidět - alespoň po dobu hraní.“

Paul Hindemith (1895–1963) německo-americký skladatel, houslista, učitel a dirigent

„O počtu pak všech předurčených lidí, jaký jest, praví někteří, že tolik bude z lidí spaseno, kolik andělů padlo. Někteří však, že tolik bude spaseno, kolik andělů zůstalo. Někteří však, že tolik z lidí bude spaseno, kolik andělů padlo a nad to tolik, kolik andělů bylo stvořeno. Ale lépe se řekne, že „jedinému Bohu je znám počet vyvolených, určený pro místa v blaženosti na výsosti“.“
De numero autem omnium praedestinatorum hominum, quis sit, dicunt quidam quod tot ex hominibus salvabuntur, quot Angeli ceciderunt. Quidam vero, quod tot salvabuntur, quot Angeli remanserunt. Quidam vero, quod tot ex hominibus salvabuntur, quot Angeli ceciderunt, et insuper tot, quot fuerunt Angeli creati. Sed melius dicitur quod soli Deo est cognitus numerus electorum in superna felicitate locandus.

Tomáš Akvinský (1225–1274) italský dominikánský kněz římskokatolické církve

„Tak lidé si zvyknou na leccos. Lidé si zvyknou, když bude dobře fungovat koalice s lidovci, a když s komunisty, tak samozřejmě i na ni. Lidé přece nebudou měnit věci, které jim vyhovují.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

„Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

„Davos jistě nic z těchto věcí definitivně nevyřešil, ale jasná a ostrá výměna názorů velmi důležité skupiny lidí je v každém případě přínosem. Přínosem je i nezbytné vzájemné naslouchání si, stejně jako objevování nových tváří, nových osobností světové politiky, byznysu, vědy a kultury. Člověk si rád popovídá se „starými“ davoskými známými – namátkou zmíním Šimona Pereze z Izraele, polského prezidenta Kwasniewského, amerického ministra financí L. Summerse, Grigorije Javlinského z Ruska, loňského nositele Nobelovy ceny za ekonomii prof. Mundella či mexického guvernéra centrální banky Ortize, ale i s neúnavným a nestárnoucím panem Baťou – a uvidí Umberto Eca a Billa Gatese.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

„Tvrdím, že ti, kdo relativizují pravo-levou diferenciaci a opakují matné fráze o tržní společnosti, chtějí především popřít možnost nutné změny, vyloučit existenci alternativy ke kapitalismu. Rád bych viděl, jak se české politické spektrum přestává dělit na ty, kdo hájí zájmy lidí průměrných a nižších příjmů, a na ty, kdo prosazují platby školného, platby za základní zdravotní péči.“

Miroslav Grebeníček (1947) český člen českého Parlamentu (1996-1998), člen českého Parlamentu (1998-2002), člen českého Parlamentu (2002–20…

„Šlo mi o to, abych informoval své lidi o tom, jak to chodí venku mimo náš stát, mimo naši říši, jaké jsou tu snahy všesvětové, všelidské. Materialu jsem měl dost. Četl jsem cizí časopisy a předplatil jsem si sám některé. Zvláště Steadův Review of Reviews mi byl pramenem výborným.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

„Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě… Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tamtěma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!
Při volbě prezidenta republiky k Martinu Bursíkovi, 10. 2. 2008“

Ivan Langer (1967) český ministr informatiky ČR, ministr vnitra ČR, místopředseda PSP ČR, člen českého Parlamentu (1996-1998), člen…

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu". Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

„Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení!
Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti.
To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.“

Juan Antonio Samaranch (1920–2010) prezident IOC