Citáty na téma faktor

Sbírka citátů na téma faktor, život, svět, duch.

Citáty na téma faktor

Adolf Hitler foto
Nikola Tesla foto
Albert Einstein foto
Dalajláma foto
Paul J. Alessi foto
Avicenna foto

„Děje tohoto světa jsou výsledkem tří faktorů: přirozenosti, lidské vůle a náhody.“

Avicenna (980–1037) středověký perský učenec, lékař a filozof

Přisuzované

Antonín Buček foto

„Příkladem stresového faktoru v rodinném prostředí může být tchyně.“

Antonín Buček (1942–2018) český ekolog a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Brno, 9.11.1994 - přednáška předmětu Krajinná ekologie: Stabilita a stres

Erich Fromm foto

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Jasmuheen foto
Ludvík Armbruster foto
Zig Ziglar foto
Gustáv Husák foto

„Február netreba ani glorifikovať, ale ani zatracovať. Vstúpil do dejín ako historický medzník. Musí sa hodnotiť vedecky pravdivo, čo si vyžaduje vysvetliť všetky faktory, ktoré určovali jeho priebeh a výsledky. Len takýto postup môže byť zdrojom poučenia aj pre súčasnosť. … V Česko-Slovensku sa oveľa výraznejšie než vo väčšine krajín Európy zakorenila socialistická idea. Príťažlivé boli predstavy o socializácii veľkého priemyslu, baní, peňažníctva, o nevyhnutnosti rozsiahlej pozemkovej reformy a ďalších ekonomických, sociálnych a kultúrnych premien, o zásadnom riešení postavenia slovenského národa a česko-slovenských vzťahov. Za ich uskutočňovanie nebojovali len komunisti, ale aj sociálni demokrati a ďalšie strany, odborári, odbojári, mládež. Podporovali ich aj prezident republiky Beneš. Pravda, verilo sa, že sa tieto premeny nedotknú majetkových práv poľnohospodárov, živnostníkov, remeselníkov, drobných podnikateľov. … Február bol vyvrcholením zápasu za riešenie otázky moci, a tým aj ďalšieho vývoja republiky. V tomto mocenskom stretnutí doznievali predstavy o špecifickej ceste Česko-Slovenska k socializmu, ktorú podporovala nesporne väčšina Čechov a Slovákov. Žiaľ, ďalší vývoj sa uberal iným smerom, i v rozpore s predfebruárovými predstavami komunistov. Praktický realizácia socialistických ideí sa zdeformovala. Ale to už nie sú dejiny febuára 1948, ale dejiny popierania jeho najvlastnejšieho zmyslu, ako sa presvedčil i sám, na vlastnej koži na jar 1950 a najmä po uväznení.“

Gustáv Husák (1913–1991) československý kandidát na prezidenta, prezident Slovenska a politik slovenské národnosti

Zdroj: Viliam Plevza: Vzostupy a pády : Gustáv Husák prehovoril. Bratislava, Tatrapress, 1991, s.61

Jiří Rusnok foto

„V životě, ekonomice, ale i v lidském organismu je všechno otázka mnoha faktorů, které se posilují nebo vyrovávají.“

Jiří Rusnok (1960) český ekonom a politik

Zdroj: Časopis Reflex, 2022, č. 3, str. 25

Jan Trefulka foto

„Moc spisovatelů skončila v okamžiku, kdy se rozhodujícím faktorem ve společnosti staly peníze. Spisovatel se osvobodil od svého vlivu, když odmítá jejich prioritu, může si napsat, co chce, ale jeho názor nemusí být a není respektován, protože není podepřený vydatným bankovním kontem.“

Jan Trefulka (1929–2012) český romanopisec

Zdroj: [Prouza, Petr, Jan Tefulka:Moc spisovatelů skončila, literarky.cz, 2011-07-20, 2011-07-26, http://www.literarky.cz/rozhovory/4953-moc-spisovatel-skonila]

„Za účelem vytvoření plánů, strategie zkoumá vztah mezi časem, pozicí, prostředky a různými zájmy, a bere každý faktor v úvahu.“

Paul-Gédéon Joly de Maizeroy (1719–1780) francouzský vojenský teoretik

Zdroj: STRACHAN, H.: The lost meaning of strategy, In.: MAHNKEN, T. G.; MAIOLO, J. A. (2008):Strategic Studies: A Reader, Milton Park, Abingdon, Oxon: Routledge, s. 422

Petr Kropotkin foto
Lunačarskij foto
Simon Singh foto

„Polský úspěch v prolomení Enigmy byl dán třemi faktory: strachem, matematikou a špionáží.“

The Code Book: The Science of Secrecy from Ancient Egypt to Quantum Cryptography

Robert Anson Heinlein foto
Carl Gustav Jung foto

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

Jesús Huerta de Soto foto
Vince Lombardi foto

„Cosgravova síla a omezující faktor jeho síly byla jeho velmi silná emocionální vazba na instituce tohoto státu a jeho nepřátelství vůči všemu, co by je mohlo svrhnout nebo poškodit.“

Conor Cruise O'Brien (1917–2008)

1986
Originál: (en) Cosgrave’s strength and the limiting factor on his strength, was his very strong emotional attachment to the institutions of this state, and his hostility to anything that might overthrow or damage them.
Zdroj: [Liam Cosgrave, Irish Premier Who Helped End Violence, Dies at 97, nytimes.com, 2017-10-09, 2017-10-13, https://www.nytimes.com/2017/10/09/obituaries/liam-cosgrave-dead-prime-minister-of-republic-of-ireland.html?rref=collection%2Fsectioncollection%2Fobituaries&action=click&contentCollection=obituaries&region=stream&module=stream_unit&version=latest&contentPlacement=4&pgtype=sectionfront]

Ludvík Armbruster foto

„Nemyslím si, že celibát by měl být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím úbytek povolání, protože tutéž starost mají evangeličtí křesťané, jejichž faráři se žení a farářky vdávají… Spíše bychom měli uvažovat, zda nevytvořit různé kněžské kategorie – na jedné straně by působili kněží "misionáři" a na straně druhé kněží "údržbáři."“

Ludvík Armbruster (1928) český filozof, profesor, teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

Určitá farnost by se obrátila na svého biskupa a představila mu někoho s rodinou, kdo brzy půjde do penze, a bude tudíž existenčně zajištěn a mohl by navštěvovat na teologické fakultě dálkové kurzy a doplnit si vzdělání... Jako údržbář v nejlepším smyslu by mohl v neděli předsedat eucharistii, křtít, konat pohřby, vést společenství, zatímco misionáři, mladí lidé, by vedli celibátní život a prováděli tzv. kategoriální pastorace, obraceli by se k nemocným, k vojákům, k vězňům či chudým a snažili by se být solí země a světlem na svícnu.
Zdroj: Lidé u nás vůbec nepočítají s tím, že budete mluvit pravdu, rozhovor na idnes.cz, 14. 1. 2009 http://zpravy.idnes.cz/lide-u-nas-vubec-nepocitaji-s-tim-ze-budete-mluvit-pravdu-rika-jezuita-ludvik-armbruster-g6a-/kavarna.aspx?c=A090109_165715_kavarna_bos

Kurt Gödel foto

„Každá chyba je důsledkem vnějších faktorů (například emocí či vzdělání), rozum sám nechybuje.“

Kurt Gödel (1906–1978) Rakouský filozof, logik a matematik

Zdroj: [Houdek, František, Věda plná omylů: Největší voloviny, vesmir.cz, 2015-09-24, 2020-04-16, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2015/09/veda-plna-omylu-nejvetsi-voloviny.html]

Joan Margarit i Consarnau foto

„Jsem člověk v ohrožení, a to kvůli čtyřem faktorům: jedním je lymfom, dalším chemoterapie, dalším můj věk a posledním pandemie. (2021)“

Originál: (es) Soy una persona de riesgo, por cuatro factores: uno es el linfoma; otro, la quimioterapia; otro, mi edad y el último es la pandemia.
Zdroj: [Joan Margarit: "La verdad no siempre es bella, este es el gran equívoco romántico", elcultural, 2021-01-08, 2021-01-10, https://elcultural.com/joan-margarit-la-verdad-no-siempre-es-bella-este-es-el-gran-equivoco-romantico]

Václav Klaus foto

„Strach je mocným faktorem.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

Zdroj: Časopis Reflex č. 49, 2020, str. 22 - 24

Søren Kierkegaard foto

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“