Citáty na téma náležitost

„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?… Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle… Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“

„Čas je onen brus, který ty surové milostné záležitosti dvou lidí teprve vybrousí do náležité podoby, buď lásky nebo nenávisti.“

„Na tomto světě není dokonalosti, která by mohla být oddělena od náležitého života.“

„Nedovol, aby ti někdo vzal třeba jen den tvého drahocenného času, pokud se ti to náležitě nevrátí.“

„Kdo zaujímá v životě své náležité místo, nedychtí po vnějších věcech.“

„Ryzí islám a náležité čtení Koránu se staví proti jakémukoliv násilí.“

„Vzdát se nebo nevzdát?
Vrátit se nebo navrátit?
-
Příliš se zaobíráš tím co bylo a tím co bude.
Existuje rčení:
Včerejšek je ten tam, zítřek nám není znám … ale dnešek to je dar.
Tak si toho daru náležitě važ.“

„Každý okamžik je posvátný. Dejte všemu význam a smysl, všemu váhu své pozornosti, všemu skutečné a náležité naplnění.“

„… tyto společnosti, ponechané bez náležitého dozoru, mohly by se zvrhnout do výstředností, nebezpečných pro náboženství, řád a mravy. Mně sice jejich tajemství nejsou známa, přece však vím, že skutečně udělaly leccos dobrého pro nejbližší, chudé a pro šíření vzdělanosti…“

„Cílem člověka je následovat bohy a podstatou dobra je náležité užívání představ.“

„Humor je ventil, kterým se snáší přetlak vážnosti a myšlenka se přivede na svou náležitou temperaturu.“

„U koní a jiných zvířat je sebe prostší člověk přesvědčen, že náležité čištění kůže nezbytně potřebno jest. Pacholek raději nespí, aby mohl svého koně pořádně cíditi a plaviti. Hubení-li kůň nebo slábne li, přemýšlí nejprve, nezanedbal-li čistiti jeho kůži. Ochuraví-li mu však dítě a spadá li, myslí mnohem spíše na čáry a jiný nesmysl než na příčinu pravou, že totiž zanedbal čištění kůže jeho.“

„Aby veškerá školní mládež učila se jazyku německému, a třeba dělo se to i za náležité propravy, není věcí nutnou.“

„Časem zvykne člověk všemu, časem zvykne si i redaktor na konfiskace a naučí se je považovat za chléb svůj vezdejší. Konfiskace spisu tištěného, má-li skutečně mít účinek, nesmí se tak příliš zhusta opakovat a musí také vždy jen zasahovat spis skutečně nebezpečný. Jestli si naše čtenářstvo povšimne úředního oznámení c. k. podkrajského úřadu (resp. státního zastupitelství) stran zabavení našeho posledního sobotního čísla, zpozoruje tam, že c. k. zastupitelství jenom v tomto čísle nachází sedm přestupků. (následuje výčet přestupků a odpovídajících trestních sazeb) Musí se tedy říci, že pan kutnohorský státní zástupce má dobře na zřeteli zásadu: Co děláš, dělej důkladně, neboť 26 let 6 měsíců žaláře a k tomu ještě 5100 zlatých pokuty je zajisté pro každého redaktora dostatečné kvantum a zvláště pro takového, který má na krku ještě několik jiných procesů. Půjde-li to takto dále, budou zajisté někteří páni biskupové donuceni vypsat všeobecné modlení za redaktora Slovana a přiměřené prodloužení jeho života, aby spravedlnosti mohl být dán náležitý průchod, neboť by se jinak mohlo lehce stát, že by tento redaktor při vší své známé úctě a poslušnosti k zákonům a při vší své naději na dlouhé stáří, přece k velkému svému zármutku nebyl v stavu celý trest náležitě odsedět.“

„Že je snadné být odvážný, když nehrozí žádné nebezpečí? Ale jen tehdy lze tento ušlechtilý pocit náležitě a v klidu vychutnat.“

„Odevzdáváme skromnost pro hledání zpětné vazby. Odevzdáváme moudrost pro její pochopení, vyhodnocení a pro možnost si na ní náležitě hrát.“

„Kdybychom lidé, stvoření boží, neměli rozumu, paměti, řeči, umění - jinak bychom na světě nebyli, nežli jako hovada a ničemní neznabohové. Lidskému pokolení náležité a užitečné jest psaním a tisknutím minulé v tomto světě příběhy potomkům zanechávati, tak abychom sobě jeden druhému nápomocni byli a sebe křesťansky fedrovali.“

„Státy jsou jako lidé. Když pochopíš jejich vzájemné ovlivňování, není těžké porozumět, proč jsou věci, zde v náležitosti mezinárodní politiky, konány danou cestou. Ale státy nejsou jako lidé ve smyslu toho, jak jsme obecně představováni jinými. A jejich interpretace našich zájmů se nemusí míjet se skutečností. A to je velmi nebezpečné, zvláště pak v demokracii.“

„Kdo se chce s dítkami modliti teprve, když už dospěli náležitého rozumu, začíná obyčejně příliš pozdě nebo nikdy.“

„Nechť tedy praví křesťané s náležitou upřímností usilují ve všem doporučovat své vyznání a umlčovat marné posměšky nevědomých odpůrců. Nechť odvážně hájí věc Kristovu ve věku, kdy tolik těch, co nosí jméno křesťan [kristovec], se za Něj stydí; a nechť berou v úvahu, že je na ně vložena důležitá povinnost aspoň trochu zdržovat úpadek jejich země, a možná i vykonávat o to rozsáhleji všeobecnou službu společnosti; ne skrze všetečné míchání se do politiky, o kterém nemůžeme než vyznat, že je v něm mnohá nejistota, ale raději skrze ten jistý a radikální užitek obnovení vlivu náboženství a pozvednutí standardů mravnosti.“

„Netravte svůj čas ničím, o čem víte, že z toho musíte činit pokání; ničím, o čem nemůžete prosit, aby tomu Bůh požehnal; ničím, co nemůžete zhodnotit s čistým svědomím na své smrtelné posteli; ničím, v čem nemůžete být bezpečně a náležitě nalezeni, kdyby vás měla v průběhu toho překvapit smrt.“

„A teď, když vstupoval do závěrečných fází svého aktivního života, začínal chápat, že pokud nedojde k nějaké nepředvídané souhře okolností, jeho život se nezmění. Byl oklamán. Odjakživa se domníval, že v jeho dospělosti jednou nastane čas jakéhosi stabilizovaného stavu, kdy se naučí využívat veškeré triky, jak řídit svůj život nebo jen jednoduše žít. Kdy vyřídí veškerou poštu a e-maily, všechny papíry bude mít v pořádku, knihy vyrovnané na policích podle abecedy, oblečení a boty v dobrém stavu v šatnících a v botníku, všechny věci na svých místech, kde je bude umět najít, Svou minulost včetně dopisů a fotografií roztříděnou v krabicích a šanonech, soukromý život usazený a poklidný, stejně jako bydlení a peníze. Za celé ty roky nikdy k žádnému podobnému urovnání nedošlo, stabilizovaného stavu nikdy nedosáhl, ale přesto nadále předpokládal, aniž by nad stavem věcí uvažoval, že je už na dosah chvíle, kdy po vynaloženém úsilí kýženého stavu dosáhne, že nastane okamžik, kdy jeho život bude přehledný a duše svobodná, a jeho dospělá existence bude moct náležitě začít. Ale nedlouho po narození Catriony, přibližně v době, kdy se seznámil s Darlene, se domníval, že situaci poprvé vidí v celé její nahotě: v den, kdy umře, bude mít na sobě ponožky, které nepůjdou do páru, v počítači bude mít hromadu nezodpovězených e-mailů a v brlohu, kterému říká domov, budou nadále košile s chybějícími manžetovými knoflíčky, selhávající světlo na chodbě, nezaplacené složenky, neuklizená půda, mrtvé mouchy, a kolem něho budou kamarádi čekající na odpověď a milenky, k nimž se nebude hlásit. Zapomnění, poslední slovo v uspořádání všech věcí, mu bude jedinou útěchou.“

„Ve jménu Boha, Nejvznešenějšího, Nejsvětějšího. Posvátnému a slavnému dvoru Pána svrchovaného, Jenž v mystériu Podstaty Své vlastní božské od věčnosti dlí a po věčnost nadále dlíti bude, Jenž ve věčnosti Své nesrovnatelné od nepaměti přebývá a navěky nadále přebývati bude, povznesen nad dosah a obzor všech bytostí stvořených, chvála a sláva veškerá náleží. Znamením Zjevení Jeho nesrovnatelného, tak jak Jím utvořeno a do skutečnosti všech bytostí otisknuto bylo, nic jiného není nežli bezmocnost jejich Jej poznati. Světlo, jímž věci všechny zalil a zalévá, ničím jiným není nežli září Já Jeho vlastního. On Sám po všechen čas nad jakéžkoliv spojení s tvory Svými povýšen jest. On stvoření veškeré způsobem takovým utvořil, že by bytosti všechny, schopnostmi svými vrozenými, před Bohem v Den vzkříšení dosvědčiti mohly, že On druha žádného, ni Sobě rovného nemá a od jakéhožkoliv podobenství, podobnosti či srovnání oproštěn jest. On ve slávě transcendentní bytí Svého božského jediným a nesrovnatelným vždy byl, jest a navždy bude a v ušlechtilosti Panstva Svého svrchovaného nepopsatelně mocným vždy jest. Nikdo nikdy schopen nebyl náležitě Jej rozpoznati, ni člověk žádný nikdy neuspěje Jemu porozuměti tak, jak opravdu vhodné a patřičné jest, neboť jakážkoliv skutečnost, na niž se termín „bytí“ použíti dá, svrchovanou Vůlí Všemohoucího stvořena byla, Jenž ji září Já Svého vlastního zalil, která z postavení Jeho nejmajestátnějšího vyzařuje. On navíc dovnitř skutečností všech věcí stvořených emblém rozpoznání Svého vložil, by jistojistě každý věděti mohl, že On Počátkem i Koncem jest, Projeveným i Skrytým, Tvůrcem i Udržovatelem, Všemohoucím a Vševědoucím, Tím, Kdož věci všechny slyší a vnímá, Tím, Kdož v moci Své neporazitelným jest a v totožnosti Své vlastní jako svrchovaný stojí, Tím, Kdož oživuje i zemříti dá, Všemocným, Nepřístupným, Nejvznešenějším, Nejvyšším. Každé zjevení Podstaty Jeho božské znamením jest ušlechtilosti slávy Jeho, vznešenosti posvátnosti Jeho, nepřístupných výšin Jednosti Jeho a velebením majestátu a moci Jeho. Počátek Jeho počátku žádného nemá krom prvosti Jeho vlastní a konec Jeho konce žádného nezná vyjma poslednosti Jeho vlastní.
Báb
I, 1
Výňatky z perského Bayánu“

„Každý by se měl o své tělo náležitě starat. Ne proto aby krásně vypadalo, ale aby správně fungovalo.“