Citáty na téma paradox

„Jak si máte věřit v nové práci, když jste nikdy předtím nic podobného nedělali? Jak si věřit ve společnosti, když jste byli celý život neoblíbení? Jak si věřit v současném vztahu, když ty předchozí skončily fiaskem? … Paradox sebedůvěry nevyřešíte tím, že si budete namlouvat, že vám nic nechybí a že máte vše, o čem jste vždy snili. Řešením je naučit se cítit se dobře i přesto, že něco potenciálně postrádáte:
Sebevědomí podnikatelé jsou sebevědomí, protože dovedou zvládat neúspěch.
Muži věřící ve své svůdnické dovednosti jsou sebevědomí, protože dovedou zvládat odmítnutí.
Lidé sebevědomí v otázce vztahů se smířili s tím, že čas od času je někdo může zranit.“

„Láska je paradox. Znamená jistě jedno z dvojího - odpouštět neodpustitelné nebo milovat lidi nehodné lásky.“

„Víš, co je paradox. Nejvíc tě tajně pozorují ti, kteří ti nepřejí.“

„Život je humor, paradox a změna“

„Je paradox, že neustálé smrti svých buněk nepovažujeme za svou smrt, zatímco smrt sebe jako jedince ano, přestože jsme buňkou společnosti.“

„Paradox štěstí spočívá v tom, že štěstí vzniká jako vedlejší produkt něčeho jiného, něčeho, co absorbuje celou naši energii a vyžaduje naše veškeré dovednosti a schopnosti.“

„Zajímavým paradoxem je, že když se přijmu takový, jaký jsem, pak se můžu změnit.“

„Paradoxem je vztah mezi paměti a stavem svědomí.
Čím horší svědomí, tím horší paměť.
Čím horší paměť, tím lepší svědomí.“

„Člověk je ztělesněný paradox, uzlík protikladů.“

„Po moři příčinných souvislostí se rozběhly vlnky paradoxu.“

„Velkým úkolem teologie i pastoračního duchovního doprovázení dnes je odmítnutí banálního boha (kterého fundamentalismus hlásá a ateismus vyvrací) a hledat živého Boha Bible a mystiků, Boha paradoxů.“

„Paradox britské politiky: v tom okamžiku, jakmile se někdo dostane k moci, je rázem bezmocný.“

„Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. --str.41“

„Kobutsu je plný paradoxů: zenový mnich, který si zapaluje jednu od druhé, vykládá vtipy hraničící s pornografií a vždycky dokáže uznalým zašilnáhím ocenit ženskou anatomii. Je to svatý člověk, pouťový vyvolávač, anarchista, umělec, přítel a kretén, a to všechno zabalené do jednoho hábitu. Okamžitě jsem v něm našel zalíbení.“

„Pohled na církev je vždy dvojího druhu – zevnitř a zvenku. Tridentský koncil řekl, jedině skrze víru lze pojmout tajemství církve. Potíž spočívá v tom, že církev je lidskou institucí, a tedy obtíženou všemi lidskými nedokonalostmi a nešvary, a zároveň je dílem Božím. Je to paradox, který bude vždy budit vzdor. Stejný problém měli už ve starověku Židé. Považovali se za vyvolený národ – kdo hleděl z venku, považoval to za pýchu, vždyť každý národ má spoustu nedostatků a slabostí. Podobně je to s církví – vždy bude působit jako zkamenělina na ty, kdo hledí pouze zvenku. Ti, kdo na ní hledí ve víře, postřehnou, že skála není zkamenělinou. Že skála, na které vyrostla církev, je Kristus.“

„Víra je paradox, který je v stavu udělat z vraždy svatý a bohulibý čin; je i tím paradoxem, který Abrahámovi Izáka vrací. Myšlenka se ho zmocnit nemůže, neboť víra začíná právě tam, kde myšlenka končí. --str.46“

„Umělecké dílo je výrazem nesdělitelné skutečnosti, kterou se člověk pokouší sdělit jiným - a kterou se někdy podaří sdělit. To je jeho paradox a jeho pravda.“

„Zřídkakdy v dějinách lidstva přijde na svět muž, který je zároveň ocel i samet, tvrdý jako skála a jemný jako vznášející se mlha, jenž skrývá v srdci a mozku paradox strašlivé bouře a nevýslovně dokonalého duševního klidu.
1959 o Abrahamu Lincolnovi“

„Já myslím, že nejhorší by bylo, kdybych se uzavřel před dalším sebepoznáváním a začal mít pocit, že už se znám. Myslím, že jakmile bych uplatňoval rozumovou nadvládu nad tím, co dělám, tak by to přestalo mít smysl. Protože by mi to nepřinášelo už žádné překvapení. V tom cítím krásný paradox umění i života.“

„Paradoxem je, že i během povodně je možno zahynout žízní.“

„Jak úžasné, že jsme se setkali s paradoxem. Nyní máme naději na pokrok.“

„Život je preplněný paradoxem všeho.“

„Paradox našeho věku: Ještě nedávno se lidé styděli za špatné skutky - dnes, jak se zdá, se začínají stydět za dobré.“

„Paradox? Když slunce projde ledem čočky, stane se paličským.“

„Je to paradox, protože když má člověk určité množství známých písní, tak je velmi složité prosadit novou věc, protože lidé chtějí poslouchat pořád jen ty staré, notoricky známé. Na Slovensku přitom v rádiích hrají i nové písně od zpěváků mé generace, zatímco u nás to je stále Hurikán, Kaskadér…“

„Kinematografie je plná paradoxů. Při natáčení vycházíte z osobní zkušenosti, můžete evokovat minulost. Ale jakmile je hotový, stává se světem sám pro sebe. Lidé o něm píšou a mluví, jako by šlo najednou o cizí vesmír. Pokud vznikne film otevřený různým interpretacím, nabývá na vlastním životě. A není nic, co by mohlo filmaře více odměnit. Film je jako nebezpečná magie.“

„Paradoxem Ackroydova psaní je, že v přezkoumávání literární minulosti a imitaci ostatních neimituje vlastně nikoho.“

„Žiju v následujícím paradoxu: jsem významný básník, ale nikdo mi nerozumí. Moje básně znamenají to, co říkají, ale není tu žádné poselství, nic jimi světu nechci říct, jenom to, o čem přemýšlím, když píšu.“

„Každá pravda je jako ovoce, které, když se zelená, nazývá se paradox, a když je zralé - klišé.“

„Humor vyplývá z rozpoznání lidských paradoxů.“

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

„Nejkrasnejsi laska je ta, ktera je vzajemna a trva dosmrti.
Paradox je, ze vetsina z nas ji nema.“

„Smutným paradoxem dneška je, že takzvaný Islámský stát je za reprezentanty islámu pokládán mnohem více nemuslimy než muslimy. Tak to bohužel v současné době je.“

„Není-li většího paradoxu, než že lidskostí oplývá tak málo lidí.“

„Technologie je nástrojem pro pomoc lidem i pro jejich zničení. To je paradox naší doby, kterému jsme nuceni čelit.“

„Čím víc možností jak žít a jak přistupovat k životu a ruzným myšlenkám. Tím víc paradoxů v tom jak ten život vlastně vnímat a jak k němu přistupovat. Je tolik možností jak žít a každá možnost. Ukazuje to jak tady na tom světě být. A chtít tady být.“

„Jaký paradox! - jednotlivci kteréhokoliv národa se během svého relativně krátkého života dokáží v lecčems poučit, zatímco celé národy (jak dokládá historie a potvrzuje současnost), toho nejsou schopny ani za dlouhá tisíciletí.“

„A já jsem Kikina bláznivá tolikrát jiná a tak různá. A nemůžu si pomoci v té myšlence že vy jste taky cvoci.Život je jeden velkej paradox jednou je sutnej jindy veselej. Ale každej je různej a každej žije život tak jak si ho uskuteční. Ticíckrat budeš chtít mě znát tisíckrát se stratíš v mlze a labyrintu cítění. A pak nakonec pochopíš že jsi sám chaosem. A já krásně normálním člověkem.“

„Pokud je mega pitomost blbost tak moje myšlení je superextrablbost v paradoxu času a všeho.“

„Můj smysl života? Je přežít další den a nepodělat se z okolností života a smrti. Myšlenek a paradoxů všeho. Protože jsem v tom zamotalá jako bodlák ve svetru.“

„Člověk je paradox: touží po svobodě, ale zároveň se bojí prázdnoty, kterou svoboda přináší.“

„Učím se od lidi být jako oni.
Učím se být normální! Paradox je ten že většina lidi by chtěla můj život a byt jako ja ale nikdo ale málo z nich na to doopravdy má.“