Citáty na téma poznatek

„Sdílejte svoje poznatky. Je to způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti.“

„Kýros věřil ve správnost poznatku, že vždycky se stanou nejlepšími ti, kteří se přestanou rozptylovat mnoha věcmi a obrátí svou pozornost na činnost jedinou.“

„Žijeme v nadprodukci poznatků, které už nemůžeme zkonzumovat.“

„Cabirolův poznatek: Moudrého člověka potěší, když odhalí pravdu; hloupého potěší, když odhalí podlost.“

„Minulost je důležitá, protože v ní můžeme najít moudrost a informace. Ale člověk se v ní může taky ztratit. Musíš se naučit, jak si v sobě zachovat ty poznatky z minulosti, ale soustředit se na přítomnost.“

„Čistého poznání mohou dosáhnout jenom ti, kdo jsou mravně čistí podle předpisů jógy. Každý jiný člověk, i kdyby viděl do propasti bytí, uvidí vše brýlemi nižšího já, proto jeho poznatky nebudou pravdivé. I kdyby to byl člověk nejupřímnější a bohabojný, bude svými informacemi klamat, neboť vše přizpůsobí svým slabostem, domněnkám a spekulacím.“

„Diskuse je výměna poznatků, hádka výměna emocí.“

„Lidé, jejichž životní poznatky jsou stejné, nezůstanou si na dlouho nejlepším společenstvím druh pro druha.“

„Krása světa je krásou lidí co v tom světě žijou čemu věří, jaké hodnoty a poznatky mají a jak svět svím srdcem cítí. Lidský svět je stvořený z myšlenek a dřiny a emocí. A proto svět nemůže být dokonalí když je tak pestrý a plný života to by nebyla ta pestrost co koluje ve všem a všech to je ten život co se nedá zastavit ale je bohactvím lidského bytí.“

„Když vědec nezná odpověď na problém, žije v nevědomosti. Když výsledek tuší, žije v nejistotě. A když má proklatě velkou jistotu o charakteru výsledku, ještě pořád ho hlodají nějaké pochybnosti. Zjistili jsme, že pro dosažení pokroku to má ohromný význam. Musíme uznat naši ignoranci a ponechat prostor pochybám. Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm jistoty – některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně.“

„Odvrhneme od sebe veškeré sobectví, nebudeme shromažďovat ani statky, ani poznatky, ani milence, ani přátele, ani zásady, ani sebe samé: následkem toho se otevře naše mysl, uvolní se vůči člověku i zvířeti a bude tak přístupná, že už vůbec nebudeme moci zůstat sami sebou a zachováme se pouze ve spojení s celým světem!“

„Věda je více než jen soubor poznatků. Je to způsob myšlení. Způsob skeptického vyslýchání vesmíru s jemným porozuměním lidské omylnosti.“

„Filozofie člověka by se neměla odvíjet jen z poznatků dané doby, ale měla by mít širší rozsah, protože tam vzniká rozdíl mezi chudobou a bohatstvím naší osobnosti.“

„Možná, že moji následovníci v tomto bádání odmítnou leckterou moji domněnku jako mylnou. Neměli by však přitom zapomínat, že jsem mohl budovat své závěry pouze na tom materiálu, který jsem měl k dispozici, nikoli na jejich dokonalejších poznatcích, a že právě bloudění pomáhá často k tomu, abychom v neznámé krajině nalezli správnou cestu.“

„Věda samou povahou svou domáhá se toho, aby byla sdílena; o samotě v duchu se rodíc, hledá v duších svého potvrzení; každá myšlenka a každý objev hledí osvědčiti svou sílu tím, že stýkající se s myšlenkami cizími, v novém sdružení dávají vznik poznatkům novým.“

„Jak to vypadá v praxi? Když se člověk zdokonaluje sám, disponuje duchovními zkušenostmi a má jistou vnitřní potřebu šířit duchovní Znalosti, ve svém volném čase pomáhá dalším lidem. Ti se učí a také v těchto otázkách pomáhají druhým a ti zase dalším. Ale všichni by měli pracovat ve prospěch společnosti, mít nějaké civilní povolání, vydělávat si svou prací na živobytí. A ve volném čase by se měli jít učit, dělit se o zkušenosti a poznatky s druhými, jednat s nimi jako se sobě rovnými, jako s dobrými přáteli, měli by při tom potlačovat svůj Živočišný princip, řídit se ve svých činech svým Duchovním principem. Toto je reálná pomoc lidem a současně reálná práce nad sebou: člověk v sobě rozpoznává projevy Duchovního a Živočišného principu, přísně kontroluje vlastní myšlenky, zkoumá vlastní povahu a duchovní rozvoj. V tom i je podstata: sám rosteš a pomáháš druhým.“

„Mým cílem je vytvořit co největší studnici co nejpřesnějších poznatků.“

„Předčasný soud se stává předsudkem pouze tehdy, je-li nezvratný i tváří v tvář novým poznatkům.“

„Tento svět je přes všechnu naši vědu a poznatky stále zázrakem; úžasným, nevyzpytatelným, kouzelným a ještě mnohem víc, pro toho, kdo se nad ním zamyslí.“

„Přesvědčení o nezbytném úsilí, o úsilí, bez něhož se určitý díl bytí neuskuteční, je jedním z mých poznatků tohoto roku.“

„Pedant je člověk, který má ducha přecpaného spoustou předsudků, rozumování, znalostí a používá toho skoro vždycky tam, kde nemá. Je to člověk, který přizpůsobuje svět svému duchu, místo aby přizpůsoboval svého ducha světu, člověk, který má systém apriorních poznatků.“

„Věda jsou organizované poznatky.“

„Jako kulturní historik již léta užívám celé řady různých přístupů a věnuji se rozličným tématům…, od sociální historie vysoké i lidové kultury a historické antropologie až k historii, představení’, a rád bych společně s Edith Piaf prohlásil, že „je ne regrette rien“ (ničeho nelituji) a že se domnívám, že všechny tyto přístupy a témata stále přinášejí cenné postřehy a poznatky.“

„Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by semu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.“

„Jestliže u mých prací někdy vzniká dojem primitivnosti, je vysvětlitelný mou disciplínou redukovat vše na minimum stupňů. Je to jen úspornost, poslední profesionální poznatek, tedy opak skutečné primitivnosti.“

„Samotný mozek se našimi zkušenostmi a objevováním světa mění, ale sám o sobě neurčuje povahu těchto zkušeností ani neovlivňuje výsledek lidské vášně sdílet s druhými poznatky o životě.“

„Naplněný život nemusí být dokonalý život a to je pro mne nádherný a uklidňující poznatek.“

„Vědecké poznatky jsou pro mě základnou, ze které mohu odletět do vesmíru, kdykoli se mi zachce.“

„Při všech mých horolezeckých akcích nejsou nejdůležitější úspěchy nebo sláva. Nejdůležitější je nakonec poznávání sebe sama. Poznatky, které jsou stále nové a učí mne najít nový vztah ke svému okolí, ke světu.“

„Novinář se nemůže smířit s tím, že všechno je všude nějak jinak. Nemůže se smířit s tím, že nezná příčiny a souvislosti toho, co se děje právě teď a právě na našem kontinentě v souvislosti s tím, co jsem kdysi viděl na těch druhých kontinentech. Pokud k tomu má novinář možnost a předchozí poznatky z jiných kontinentů, nemá se bránit tomu, aby jeho samotného utvářela nebo formovala stále znovu a znovu realita okolního světa. Ten tu je a bude i bez nás. A musíme ho brát v potaz a nesnažit se před ním uzavírat.“

„Nejsmutnější aspektem dnešního života je, že věda získává poznatky mnohem rychleji, než společnost nabývá moudrost.“

„Který ze všech mých důležitých poznatků vám řeknu jako první?“

„Školy jsou dobré v předávání poznatků, máme strategie a metody jak to dělat, ale umět rozvinout charakter nám uniká.“

„Krása světa je krásou lidí co v tom světě žijou čemu věří, jaké hodnoty a poznatky mají a jak svět svím srdcem cítí. Lidský svět je stvořený z myšlenek a dřiny a emocí. A proto svět nemůže být dokonalí když je tak pestrý a plný života to by nebyla ta pestrost co koluje ve všem a všech to je ten život co se nedá zastavit ale je bohactvím lidského bytí.“

„Co mi dalo uvědomění moudrost
1] Moje vlastní minulost
2]Lidi co mě obklopujou
3]Filmy které mě učí vážit si života a nebo mě inspirují. Nákým způsobem ovládají můj pohled na život. Nebo ve mě něco proberu emoce myšlenky napětí drama lásku smutek nadšení filozofické myšlenky s duševně psychickou hodnotu života. Upřímné láskyplné s vtipem reálného života.
4] Prostě život. Ten pohled na život vnímám všechno co mě obklopuje jak lidi tak věci a živé stromy živočichy situace okamžiky pocity smysly.
5] To jak v tom co je přírodou přirozené a co je realita a co není. Co je jenom systémem a obchodem ovládá naše myšlení. A co je sociální šílenství.
6]Můj charakter a moje osobnost tím taky docházím k poznání. S čím cítím že je to správné a co není.
7]To co jsem kdy slyšela a četla a souhlasila s tím.
8]Co ve mě naučil život jako zakladka střední a všechny ty myšlenky a životní poznatky o všem možném i nemožném.
9]Všechny moje pohledy přístupy na život během chvílí kdy mě bylo nejvíc na hovno. Kdy jsem musela brát prášky na soustředění a na deprese. Mě proběhl celej život mě před očima, cítila jsem hodně silně přítomný okamžik všechny ty informace začali dávat hlubší smysl.
10]Možná to změnilo i moje fyzické já i moje naladění se na svět celkově bylo mě tehdy 14 let. Kdy jsem pochopila že svět je plnej sraček. Kterej si člověk dělá sám jen svím pohledem na svět. Nechápala jsem proč to všechno proč se tolik lidí vsteká nad tím co nemá smysl co není takovej průser že jsou i horší věci.
11]Ten fakt že každá generace ujížděla na ničem jiném a že to ovlivňuje jejich myšlení. No jo no každej to cítí vnímá jinak. Starej mladej přikryplenej. Každej jinej každej jinak ovlivněnej svou dobou.
12]Životní trable a pochybnosti a znovunalezení svojí pravdy a toho správného postupu pro život pro svojí budoucnost pro svoje myšlenky a to dobrý.“