Citáty na téma tendence

„Inteligentní lidé mají tendenci mít méně přátel než průměrný člověk. Čím jste chytřejší, tím se stáváte selektivnější.“

„Život má tendenci se časem ucpat, zejména ten manželský.“

„Mám rád přátele, kteří mají nezávislou mysl, protože mají tendenci přimět vás vidět problémy z jiných úhlů.“

„Jednou z netragičtějších věcí je tendence odkládat svůj život. Všichni sníme o nějaké magické růžové zahradě v budoucnostimísto toho, abychom se těšili z růží kvetoucích pod našimi okny.“

„Tato rostoucí tendence žen zastiňovat mužské pohlaví je známkou zhoršující se civilizace.“

„Jak se vylepšují vaše komunikační dovednosti, nepropadněte pokušení soudit komunikaci druhých. Budete mít tendenci kritizovat svého partnera, přátele či děti, že nekomunikují „správným způsobem“. Zejména rodiče často vzájemně hodnotí sebe i děti, stěžují si na nedostatek laskavosti či obviňují slovy „ty neuznáváš“, „ty nevyjadřuješ pocity“, „ty odsuzuješ“ nebo třeba „ty jsi věčný negátor“.“

„Příběhy představivosti mají tendenci rozrušit ty, které žádné nemají.“

„Proč nemáte rád Hitlera? Protože je to ošklivý prcek, s hrozným knírkem, kterým má tendenci neustále řvát.“

„Každá velká strana má tendenci uchopit moc. Všechnu. Demokracie je opozice.“

„Bytost dobrého srdce vidí všude dobrotu a člověk špatný zase jen samou špatnost, neboť člověk má tendenci vidět v druhých odraz sebe sama.“

„…Zásady a ideály fašismu a nacionálního socialismu uvedené poprvé v život v Itálii a Německu měly, mají a jistě i budou mít stále větší vliv a míru inspirace pro další generace politiků i prostých, ale uvažujících lidí. Vždyť jen to, co dokázal vůdce a všichni nacionální socialisté po I. světové válce, když se jim dostalo možnosti vést Německo, to se doslova rovnalo zázraku. Ze země zmítané sociálními nepokoji, anarchií, bolševickými tendencemi, hyperinflací, stagnací hospodářství a ostatními negativními jevy dokázali za několik málo let vybudovat moderní a akceschopný stát …“

„Mysl má tendenci vytvářet z nevyjádřených emocí drama, které pak často omezí emocionální svobodu na celý život.“

„Mám hroznou tendenci, jak někdo napíše do CV, že je abstinent a nekuřák, myslet si o něm že je debil.“

„Hierarchie mají tendenci vytvářet malé generály z naprosto normálních lidí.“

„Síla má tendenci být zamlklá.“

„Lidé, kteří mi ublížili nebo mě ohrožovali, mají tendenci se ztrácet.“

„Lidé zaměstnaní v nějakém podniku mají tendenci přebírat řadu vlastností svých nadřízených.“

„Není mojí vinou, jak dopadla tendence filmu, a že Vlasta Burian hraje blba, jako by nebyl jiné produkce schopen. Doporučuji panu Trojanovi k přečtení moji divadelní hru, aby poznal, že i nejlepší stránky té tragikomedie zůstaly bez nejmenšího vlivu na Vlastu Buriana….“

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

„Čím je člověk nedokonalejší, tím přísnějším kritikem má tendence se stát.“

„Je to už tak daný, že má člověk tendenci ubližovat těm, kteří vědomě či nevědomě ublížili jemu.“

„Všichni smrtelníci mají tendenci změnit se ve věc, na kterou se hrají.“

„Básník je ten, kdo dovede souvislosti pojmenovávat neobvyklými metaforami, působivými básnickými obrazy. Slovo je darem nesmírné ceny. Slovo je účinnou hrází proti nicotě. Říká se, že kvalitní báseň má tendenci vyústit v modlitbu.“

„Umění není bez tendence. Každý celý člověk něco miluje, něco nenávidí a za něco bojuje. A to vše je pod písmeny a tiskařskou černí každé jeho stránky a řádky.“

„Máme obvykle tendenci bagatelizovat to, co neznáme, a přeceňovat to, co známe.“

„Duch hrdinství a odvahy zmizel v židovském ghettu, kde pro něj není místo. Namísto toho se Židé přizpůsobili bystrou myslí, hbitostí, poddajnosti vůči ostatním a trpělivostí, zbabělostí a nesmělostí ve vztahu ke svým sousedům a vládcům. Toto židovské chování vyústilo v tendenci spoléhat na zázraky, jak Židé ztratili buď sebedůvěru či sebemotivaci ke zlepšení své situace.“

„Z pozdního střetu křesťanského stoicismu s islámem se zrodí nejvýraznější tendence zbožného ducha Španělska - mysticismus a fanatismus.“

„Mají tendenci se sdružovat do organizací a usilovat o vysoké funkce. Moderní přístup je považuje za zdravé lidi, já bych se nebál, že se neumějí přihlásit o svá práva. Tyhlety ostrůvky existují…. Máte firmy ovládané věřícími, emancipovanými ženami, homosexuály. Bylo by divné, kdyby to tak nebylo, jsou to zájmová lobby.“

„Že pociťujeme tvář jako symbol nejen ducha, ale také nezaměnitelné osobnosti, bylo, zvláště počínaje křesťanstvím, mimořádně zvýhodněno zahalením těla. Tvář byla dědicem těla, které má v té míře, ve které panuje nezahalenost, jistě svůj podíl na výrazu individuality… Svým svébytným utvářením stala se tvář takřka geometrickým místem niterné osobnosti, pokud ji lze nahlížet, a také v tomto směru se křesťanství, jehož tendence k zahalování nechaly zjev člověka zastupovat tváří samotnou, stalo školou vědomí individuality“

„Stav reality se stal nepopiratelnou provokací pro kolumbijské spisovatele. Někteří, jako García Márqueze, ji mají tendenci mytizovat; jiní, jako Oscar Collazos, demystifikovat.“

„Poláci a Židé toho mají společného mnohem více. Obě komunity mají tendenci si myslet, že pokud nevyhlásíte své ústřední postavení jasně a s přehnanou naléhavostí, neustále vám hrozí marginalizace.“

„Víme, že v církvi jsou někteří více duchovní, někteří jiní jsou více sociální. Budeme hledat harmonii mezi těmito dvěma tendencemi.“

„Kdo vlastně o husitství a Žižku ještě stojí? Hrdinové Hřebejkových filmů s tendencí, co jsme si to jsme si‘, jimž jsou dříve uznávané i vysmívané sokolské ctnosti cizí?.“

„Rakouská literatura, podobně jako česká, má tendenci k realistickému obrazu, ke hledání absurdity a humornému pohledu. S tím se setkáváme i dnes. Právě v naší různosti spočívá plus současné literatury.“

„Ve světě, který má tendenci se neustále rozšiřovat, potřebuje svobodný lid zdravé národní sebevědomí. Pouze ten, kdo sám v sobě nalézá klid jistoty a je si vědom kořenů svébytnosti, bude moci jít touto cestou aniž by zbloudil.“

„Zdá se, že vědecký pokrok má tendenci zkracovat životnost platných teorií.“

„Budoucnost judaismu ve Francii vede skrze otevřenost a spojení všech tendencí, všech energií. Otevřenost je samotným základem života synagogy. Dveře není možné zavírat, je třeba je otevřít.“

„Máme tendenci být velmi povrchní v důležitých otázkách.“

„Domácí mazlíčci, stejně jako jejich majitelé, mají tendenci se rozšiřovat v období Vánoc.“

„Ze zkušenosti staletí a tisíciletí víme, že moc je něco, co se ukázalo jako nezbytné. Každá společnost potřebuje mocenské prostředky, nějaký mocenský aparát, který ji chrání a zároveň je nebezpečný. Každá moc má tendenci se emancipovat, postavit se proti společnosti, která vlastně tu moc vytvořila. A intelektuál je tu od toho, aby důsledně rozlišoval, kdy jde o moc, která slouží, a kdy o moc, která vládne a chce opanovat společnost. To však žádná moc nemá ráda – odtud vzniká napětí vůči intelektuálům a intelektuál na to musí nějak reagovat.“

„Máme tendenci považovat industrializaci za něco opovrženíhodného. Já vážně nevím, co si o ní myslet. Má v sobě něco křehkého. Samozřejmě bych raději seděl s piknikovým košíkem pod stromem než pod stojanem benzínové pumpy, nicméně billboardy a nápisové bubliny v komiksech jsou jako témata zajímavé. Komerční umění je praktické a přímé, působí na člověka intenzívně. Používáme tyhle věci, aniž bychom přitom podporovali hloupost, mezinárodní kult teenagerů a terorismus.“

„Proti tomu vyvinulo vědecké krédo naší doby pověrčivou fobii vůči fantazii. Skutečné je však to, co působí. Fantazie nevědomí účinkují – o tom není dovoleno pochybovat. I ten nejmoudřejší filosof může být dokonalou obětí naprosto pitomé agorafobie. Naše famózní vědecká realita nás ani v nejmenším nechrání před takzvanou irealitou nevědomí. Něco za závojem fantastických obrazů působí, ať už tomuto něčemu dáváme dobré nebo špatné pojmenování. Je to něco skutečného, a proto se také jeho životní projevy musí brát vážně. Napřed je ale třeba překonat tendenci ke konkretizování, jinými slovy, jakmile přistoupíme k otázce výkladu, nesmíme brát fantazie doslova. Ano, pokud fantazii právě prožíváme, musíme ji brát více než doslova. Když jí však chceme porozumět, nesmíme zdání, totiž fantazijní obraz, považovat za to, co působí z pozadí. Zdání není ta věc sama, ale pouze její výraz.“

„Z pohledu dynamické teorie podnikání vytváří jakýkoliv zdánlivý případ veřejného statku jasnou příležitost pro někoho, aby ji objevil a eliminoval skrze podnikatelskou kreativitu v právní a/nebo technologické oblasti. Proto z rakouskéého pohledu má množina veřejných statků tendenci se zmenšovat, a tak jedno z nejotřepanějších alibi používaných k ospravedlnění státní intervence do ekonomiky v mnoha společenských oblastech zaniká.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Dalším problémem je tendence si myslet, že nejlépe víme, co je pro dítě dobré. Potřebujeme dětem plně důvěřovat a předpokládat, že pokud si samy sebe cení, považují se za milované, schopné a mohou volně vyjadřovat své city a myšlenky, potom se postarají samy o sebe nejlépe a nejlépe sdělí své potřeby. S přáteli jednáme laskavě a neočekáváme, že by se kvůli nám změnili. Když rozmlouváme s kamarádem, není naším cílem ho ovládat.“

„Čím více je rozhodovací problém složitější, tím více máme tendenci vybírat výchozí variantu.“

„O historickém románu dalo by se mnoho povídati a disputovati. /…/ Než tolik myslím, pokud historický román vyhoví modernímu pokroku ve vědách a umění, pokud především bude šetřiti plné pravdy a pravdivosti, ovšem na umění nezapomínaje, potud bude vždycky oprávněn a udrží se přese všechny útoky, tak jako že pravá historická malba nedá se zapuditi a zničiti třeba sebe věrnějším malováním všední a sprosté přítomnosti. A pak /…/ nám jmenovitě je nezbytně třeba živého připomínání naší minulosti. To nás sílí, osvěžuje, vzpružuje. Litujeme sice, že tu tam se někdo při tom nudí; ale sta srdcí se při tom zahřeje a rozehřeje. — /…/ Je pravda, najdeme mnoho tendence – /…/ Ale nejen u nás, jinde také. A také pravda, že jí začasté umění trpí. Ale jsme v zápase, a bojujeme o život. A život národa nade všecko. Pro něj musí všecko zápasit, i umění.“

„Lidé mají tendenci se pravdě smát.“

„Demokracie není svatá kráva. Velké masy se mají tendenci rozhodovat špatně, můžeme sledovat jak demokracie selhává. Sice občas došlo k světlým okamžikům, jako bylo například zvolení Ronalda Reagana, či Lady Thatcherové, avšak v porovnání s většinou případů jsou tito úspěchy minimální.“

„Čím více si účtujete, tím více vás budou lidé respektovat. U levných věcí mají lidé větší tendenci hledat chyby.“

„Máme tendenci se sebemrskat.“

„Myslím, že hlavní nedorozumění spočívá v tom, že lidé mají tendenci vytrhnout vždycky něco z kontextu a na tom postaví celý svůj názor.“

„Tahle tendence k ležérnosti je zničující. Není to nic jiného, než lenost!“

„Já mohu říci jedinou věc. Je třeba, abychom byli velice opatrní a prozíraví. Neustupovat fašizujícím tendencím, protože někde to začíná, vypadá to úplně nevinně, potom jsou důsledky takové, jako šest milionů padlých lidí. Toto chci uvést jako poselství pro budoucí generace.“

„Jestliže máte tendenci se radikalizovat, algoritmus Facebooku to ví a zásobuje vás takovými zprávami, aby vaši radikalizaci podpořil. A je mu úplně jedno, jestli se radikalizujete směrem doleva, nebo doprava.“

„Měla jsem vždy tendenci koukat se na realitu s růžovými brýlemi, po smrti Miloše to nestačilo.“

„Moderní lidé mají tendenci smrt vytěsnit ze svých životů.“

„Mám tendenci nelitovat se a nepříjemné zážitky vytlačovat.“

„Všechno co má tendenci... k ponižování ke sobeckému egoismu, probouzení poblouznění malostí a neúctu k velikosti, byste měli odmítnout nebo potlačit. V systému Francouzské revoluce je to, co je nemorální, nepolitické, a to, co má tendenci korumpovat, je kontrarevoluční. Slabosti, neřesti a předsudky jsou cestou k monarchii. Unášeni, snad až příliš často, silou odvěkých zvyků i vrozenou nedokonalostí lidské povahy, k falešným představám a vlezlým citům, máme se více obávat přemíry slabosti než přemíry energie.“

„Hříchy mají tendenci se nafukovat.
Neříkám, že hřešit je v pořádku. Ale rozhodně by to, že děláme hříchy, nemělo ovlivňovat naše budoucí rozhodnutí, naše ideály. "pochopil jsem, že kostlivec ve skříni je nic, pokud jsi zdravej člověk poučenej z chyb." - Restowski“

„Mýty, kterým se věří, mají tendenci stát se pravdivými.“

„Máme tendenci zbavovat se moci. Máme tendenci věřit, že na nás nezáleží. A tím, že si tuto myšlenku přisvojíme, odevzdáváme všechno někomu jinému, něčemu jinému.“

„Když jsou si lidé navzájem podobní, mají tendenci se mít rádi.“

„Zjistil jsem, že mě snaha po společenském chování stojí velké úsilí a výdej energie. Mám tendenci urychlovat tok informací. Vyjadřuji se přímo. Výsledek často není příjemný.“

„Tendence se neustále srovnávat s ostatními vede jen a pouze k sebehodnocení.“

„Každý opomíjený či nedořešený problém má tendenci se vracet - a zpravidla pokaždé naléhavěji a v horším stavu než předtím.“