Citáty na téma trapnost

„Mluvit pravdu je trapné. Ale muset mluvit lež je mnohem horší.“

„Myslím, že každý je divný. Všichni bychom měli oslavovat naši individualitu a neměli bychom se za ni stydět nebo se za ni cítit trapně.“

„Dvojice - to jsou dva lidé, kterým se daří dobře až večer. Partnerství začíná ráno a trvá celý den. Partnerství řeší všední, banální, nudné, trapné a tísnivé otázky - rozpočet, nákupy, zmatky, únavy, opravy bot či vymalování bytu, ledacos a všechno.“

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

„Je příjemné pěstovat přátelství ze záliby a z úcty; trapné je pěstovat je pro zisk: to vlastně znamená doprošovat se.“

„Žádný choulostivý dotaz dítěte není tak trapný, jako rozpaky rodičů nad odpovědí.“

„Penelovo prohlášení:
Ty křížovky jsou trapně jednoduché! Podejte mi nějaké daňové přiznání!“

„Trapná je řeč hlupákova, jenž udílí rady, jako vášeň nešťastnice, které chybí vnady.“

„Trapná je nečinnost, škodlivá nemírnost, obtížná nevzdělanost.“

„Řeči o milování jsou trapné jak u mladých dívek, tak u starých mužů - u prvních proto, že jim bohužel věříme, u druhých proto, že jim bohudíky nevěříme.“

„Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.
— Netrpělivost srdce“

„Víte, někdy vše, co potřebujete, je dvacet sekund šílené odvahy. Doslova jen dvacet sekund pouhé trapné statečnosti. A já vám slibuji, že z toho vzejde něco velkého.“

„Nemyslíte si, že je trapné, co my lidi udělali se světem? Práce, dlouhé a nekonečné studování, peníze, k čemu vlastně, když lidi dřív byli šťastni z toho, že dokázali rozdělat oheň.“

„(O snech)… Tvrdím, že v devadesáti devíti případech ze sta jsou sny šmízo, brak, haraburdí, veteš, zadina, šmejd a plevel, které nestojí za fajfku tabáku. Jsou sice virtuosové ve snech, jako například pan K. M. Čapek-Chod, kterému se zdá, co si před usnutím umíní, takže si může předem udělat koncertní program snů na celou noc; ale my všichni ostatní si dnes upřímně řekněme, že za rok tak dva tři sny se povedou a stojí za to, aby si je člověk pamatoval, ale jinak že máme sny tuctové, plytké, všední, směšné, nicotné, pitvorné, trapné, nestydaté, nemotorné, jaklové a nedůstojné. A krom toho popletené, nesmyslné, stokrát opakovené, děravé, nejasné, zločinné, nudné, šmírařské a nejapné. A nadto ještě hloupé, bez děje, nastavované a mrzké a pokořující; a nás vůbec nehodné.“

„Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.“

„Ujmeš-li se nějaké úlohy, která je nad tvé síly, budeš se v ní trapně vyjímat a zároveň zanedbáš i tu, kterou jsi mohl zdárně splnit.“

„Chytrý mlčí pokuď je sám trapný, hloupý stejně otevře hubu.“

„Půvab hovoru se ženami je v tom, že v něm zůstává mnoho nevyřčeného, a toto nevyřčené, které mezi muži působí trapně nebo alespoň fádně, je ve styku mezi mužem a ženou příjemné.“

„Příklad, zvláště příklad rodičů, je takřka morální athmosférou, v níž, jest-li příklad dobrý, děti jistý pud slušnosti, počestnosti a mravnosti vdechují, který jich nikdy zcela neopustí. Chybují-li a hřeší-li však rodiče sami, pozbývají práva na svých dětech neřády trestati, vydávajíce se v trapné nebezpečí, od dětí samých káránu a v posměch bránu býti.“

„Občas je dobré, když se cítíte trapně. Občas je dobré, když ostatním připadáte zranitelní. Občas je to nutné, protože díky tomu v sobě následující den objevíte dosud nepoznanou část sebe sama.“

„„Mně to trapné nepřišlo. Jsem rád, že nás viděl,“ řekl Erik spokojeně.
„Ty jsi rád? Vzrušuje tě, když se na tebe při líbání někdo dívá, nebo co?“

„já vím jsem trapná, tak jako ty“

„Mám rád humor na hraně, rád uvádím kolegy do trapných situací.“

„Růst můžete pouze tehdy, pokud jste ochotni cítit se trapně a nepohodlně, když zkoušíte něco nového.“

„Ostýchaví muži a nehezké ženy mají trpý úděl na tomto světě, kde je třeba hroší kůže, chce-li jím člověk projít s jakýmsi pohodlím. Tlustá kůže je věru naším mravním šatem. Bez něhož se nelze objevit v civilizované společnosti. Ubohý, udýchaný a zardívající se tvor s třesoucími se koleny a s nervózníma rukama je pro každého trapnou podívanou a ježto si neumí pomoci, čím dříve jde a pověsí se, tím lépe.“

„Je-li život plný běd, je trapné snášet jej. Je-li šťastný, je hrozné jej ztratit. Jedno jako druhé.“

„Mám rád, když lidé reagují vášnivě a nahlas vyjadřují svůj názor, ale může to být silně trapné, když pár lidí ovládne prostor hlasitým bučením.“

„Současná vláda USA mi přijde prostě nechutná. George Bush by nedokázal řídit ani baseballový tým - vždyť ten člověk neumí ani pořádně mluvit! Připadá mi trapný.“

„Kde se objevily ženy na politickém jevišti (v parlamentě), dělaly všude dojem trapně komický.“

„Hlavní způsob, jak měřit pokrok, je ptát se, jak si vedeme v porovnání s našimi skutečnými možnostmi. Když se zeptáte, jestli máme dnes lepší zdravotní péči než před pěti sty lety, pak je odpověď samozřejmě ano. Mnohem lepší. Ale uvědomíme-li si, jaké jsou dnes technologie, jak silné jsou mnohé ekonomiky a jejich státní správa, tedy co bychom skutečně mohli dokázat, pak je trapné, že stále tolik umírá na AIDS, tuberkulózu, malárii, žloutenku.“

„Dalo by se tedy stejně dobře říci, že by se člověk měl cvičit v umění mluvit sám k sobě z afektu a v jeho rámci, jako by to byl sám afekt, který hovoří bez ohledu na naši rozumnou kritiku. Dokud afekt hovoří, je třeba kritiku zadržet. Jestliže však svůj případ prezentoval, musí být stejně tak svědomitě kritizován, jako by naším protějškem byl skutečný, nám blízký člověk. A tím by to nemělo končit; výroky a námitky by se měly střídat tak dlouho, dokud se nedojde k uspokojivému závěru. Jeli výsledek uspokojivý či nikoli, o tom rozhoduje jen subjektivní pocit. Nemá přirozeně smysl si něco namlouvat. Trapná upřímnost vůči sobě a žádné ukvapené předjímání toho, co by druhá strana snad mohla říci, jsou nezbytné podmínky této techniky, jak vychovávat animu.“

„Proč se lidé bojí vyjádřit svoje city v okruhu svých nejbližších ? Ať už přátel rodiny nebo vztahu… Přece nikdy nemůžete vědět kdy daného člověka vidíte naposled! I když se to v danou situaci může zdát trapné tak každý má právo a zaslouží si vědět co a jak k němu chováme či cítíme.

Nebojte se mluvit!“

„Není trapné připustit si pravdu, ale je trapné sebe sama přesvědčovat o opaku.“

„Líbí se mi, jak herci čtou mé básně, ale vždy se cítím trapně a nejistě.“

„Mám rád trapnost, vždycky se stydím.“

„Bod trapnosti je dovršení tvých sil.“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Asi jako většinu dul mě k jejich práci přivedly moje vlastní porody. Obě holčičky jsem rodila ve Vrchlabí, ještě v éře „za primáře Kavana“, a byla jsem tam velmi spokojená. Ač byly oba moje porody na můj vkus trochu dlouhé, byly prostě krásné. Jenže já jsem pak zjistila, že takovou pozitivní zkušenost se mnou vlastně žádná moje kamarádka ani známá nesdílí! Cítila jsem se za svoje skvělé zážitky z porodu až trapně. Pak jsem se dozvěděla o dulách a následně o kurzu a bylo nesmírně posilující zjistit, že se svými postoji k porodu zdaleka nejsem tak sama, jak jsem si myslela.“