Citáty na téma vůně

„Santalové dřevo, dřevo aloe, modrý lotos, rozkvetlý jasmín - i mezi těmito voňavými věcmi je ze všeho nejlepší vůně čestného jednání.“

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

„Odpuštění je vůně, jíž fialka potřísní botu, která ji rozdrtila.“

„Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.“

„Růže rozkvétá a pak opadá, ale její vůně trvají v mysli navěky.“

„Když si vezmeš na cestu knížku, stane se něco podivuhodného: začne shromažďovat tvé vzpomínky. Později ji stačí jen otevřít a ty budeš zase tam, kde sis z ní poprvé četla. Všechno se vrátí už s prvními slovy: obrazy, vůně, zmrzlina, kterou jsi při čtení jedla… Věř mi, knihy jsou jako mucholapka. Na ničem neulpívají vzpomínky tak dobře jako na potištěných stránkách.“

„Když barvy a vůně se slily v tvar, vznikla z toho květina.“

„Muž na dvorku hrabe
listí do kup, do hromad,
pak se opře o hrábě &
listí zapálí.
Ta vůně naplní les
Děti skončí s hrou &
nasají dým, jenž se
za pár roků změní v nostalgii“

„Vůně těla zve na hostinu lásky, nikoliv jeho krása.“

„Láska není byznys, takže není třeba mít obavy ze ztráty nebo zisku. Lásku je třeba dávat a užívat si se stejnou samozřejmostí, s jakou květiny rozdávají svou vůni.“

„Opravdový básník se málo stará o poezii. Stejně tak zahradník neparfémuje své růže. Podrobí je určitému řádu, který dá jejich vzhledu a jejich dechu maximum barvy a vůně.“

„Vůně růže nám dává zapomenout na trny.“

„Není naším úkolem vyšetřovat, co je náboženství a jak v člověku vzniká; stačí nám, víme-li, že je a dodává člověku, jako neviditelná vůně květině, jeho vlastné hodnoty: odstraň vůni, a květina bude tvé oko těšit, ale nebude se ti již zdát tak něžnou; odejmi člověku cit náboženský a učiníš z něho bytost, již budeš moci ctít a snad se jí i obdivovat, ale z celého srdce s ní už nebudeš moci být spojen.“

„Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho - jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky - a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.“

„Není to zvláštní, o kolik knížky ztloustnou, když je člověk čte víckrát? Jako by pokaždé zůstalo něco přilepené mezi stránkami. Pocity, myšlenky, zvuky, vůně… A když pak po mnoha letech v té knize zas listuješ, objevíš v ni sebe samu, o něco mladší, tak nějak jinou, jako by tě ta kniha zachovala jako vylisovaný květ, cizí a důvěrně známou zároveň.“

„V tónině moll mi zníš jak houslové sólo,
máš vůni borovic.
Tvůj hlas mě celou rozechvívá,
být s tebou a víc nic.

Pět křížků na krku a šedý vlas tě zdobí,
světýlka v očích máš,
můj chlapče, má modrá chrpo,
jestli mi lásku dáš?

Milenče, k modlitbě poklekající,
proč přišels pozdě? Řekni: co ti je?
můj horský orle, šumavský vlku,
modlí se s tebou……. tvoje Marie“

„Krása a vůně víry nás mohou dovést k jakémukoli cíli.“

„Přirozená touha přežít dala květinám vůni a ženám krásu.“

„Na pasece zavoní večerní vůně, motýli uprchnou a něžný svit obestře listí a květiny. Pak zmizí i červánky nad horami, příroda utichne a nastane noc, která dýchne svěží chlad na trávu a uzavře koruny květů. Nastane bílá a tichá červencová noc, noc snů a lásky, noc průzračná jako studánka ve skalách.“

„Závidím ptákům vysoké letní nebe, květinám vůni a stromům, že pevně drží se země.“

„Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší…“

„je slyšet vůni stůně růže
a vítr usnul znaven v seně
měsíček jako malé slůně
po nebi chodí obráceně“

„Osamělost dodává životu krásu. Dává západům slunce zvláštní plamen a nočnímu vzduchu lepší vůni.“

„Dnes mě čeká smrt: je jako uzdravení, jako procházka v zahradě po nemoci.
Dnes mě čeká smrt: je jako vůně myrhy, jako posezení pod plachtou dobrého větru.
Dnes mě čeká smrt: je jako běh potůčku, jako návrat otroka z galejí.
Dnes mě čeká smrt: je jako domov, jejž člověk touží spatřit po rocích v zajetí.“

„Když to bylo možné, snažil jsem se spát u místních - každá rodina má svůj úžasný příběh, atmosféru, vůni domova - a taky jídlo a sprchu.“

„Buď jako květina, která dává svoji vůni i té ruce, která ji zničila.“

„Zisk má příjemnou vůni, ať je jakéhokoli původu.“

„Myšlenka, která u muže a ženy trávících spolu noc, potřebuje - k tomu, aby byla pochopena - být vyslovena, je květ bez vůně.“

„Voňavky kupuj podle vůně, ne podle kramářových řečí.“

„Ve tvých očích jsem viděl krásu.
Tvojí vůní jsem poznal lásku.
Tvým hlasem jsem poznal svoji vášeň.
Tvým srdcem jsem poznal Tebe.“

„Když už jsme se rozhodli
nevím už v jakém a čím zájmu
trhat růže
trhat a nikdy nesázet
tak zachycujte alespoň vůni.“

„Kdybych už nikdy nepřivoněla k tvému květu, který jsem dřív tak hloupě přezírala, nevadí, neboť jeho vůni ucítím na každém kroku…“

„Čím jednou načichl džbán, když ještě byl nový, tu vůni dlouho si uchová.“

„Miluji vůni nerozvité růže, vůni francouzského venkova z jara a vůni ženského podpaží na podzim.“

„Dobrá je vůně zisku, ať přichází odkudkoli.“

„Agonie květin ve váze naplňuje náš pokoj vůněmi.“

„Bavilo mě líčit se. Miloval jsem vůni šminek, mastixu. Někteří kolegové byli nešťastní, když museli lepit kníry. Já ne. Já jsem se vždycky rád schovával za nějaký ten knír, knírek, štrupík, bíbr, šnůrbart, kufr, bradku, pejzy, licousy, kotletky, tupé, glacny… To bylo zamlada. Teď zastara už nemám důvod se zestařovat, takže v maskérně většinou prohlásím: „Nelíčit, netělkovat, nepudrovat, nechť hraje stařecká tvář sama sebe, jak nejlíp umí!““

„Jsem jako pes, před něhož dají kousek buřta, aby za sebou táhl vůz. Stejně jako ten pes chňapá po mase, natahuju se i já po tom, co mi voní před nosem. Někdy mě ta vůně vyžene z postele. A někdy mě přinutí k úvahám, jak je dobře, že jsem vůbec vstal.“

„Papá vůně a slyší barvy.“

„Srdce bez lásky je jako rostlina bez květů a vůně.“

„Každá vůně, vždy vyprchá.“

„Včely mají vůni, víte. A pokud ne, měly by, protože jejich nohy jsou zaprášené kořením z milionu květin.“

„Kde je tvá pozornost tam se nachazí tvé já. Jsi zpěvem ptáků, světlem hvězd a vůní čerstvě posečené trávy.“

„Užírám se v myšlenkách o tobě, chybí mi tvůj hlas. Tvá melodie, která se mi z mysli vytrácí. Tvá vůně, vůně připomínající květy na louce a horský vánek. Chybí mi se dívat, dívat na tvé ladné pohyby a slyšet podpatky znázorňující tvou přítomnost, přítomnost…“

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Kouzelná zahrada. Barevné světy. Úžasné vůně. Krásné květy. Vdechuji vůně, které přináší čerstvý vzduch, a vracím se do země krásných rozlehlých, voňavých luk.“

„Život bez velkoleposti je jako vůně.“

„Z poraněné jedle vytéká pryskyřice - její vůní prostoupená bolest.“

„Lípa je plna vůně. Proto jí lámou větve.“

„Po objevu mýdla zaniklo mnoho zvláštních vůní.“

„Nohy Ježíše měly vůni a teplotu růže.“

„Má-li člověk smysl pro slovo a začne-li je chápat jako materiál, který lze všemožně modelovat a zároveň cítit jeho vůni, válet je po jazyku jako staré víno a vychutnávat z něj závany času, hravosti a vtipu, pak mu staré lesácké mapy řeknou mnohem víc než mnohé někdejší turistické příručky.“

„Majestátně prostým gestem, díky nimž byl Napoleon tak úspěšný generál, umístila ve výloze svého salonu oznámení, že pro americké vojáky jsou vůně zdarma. Američané stáli frontu na Chanel N 5, a kdyby jí francouzská policie zkřivila vlas, vyvolali by skandál.“

„Vinyl zažívá obrodu, protože je to dokonalé spojení hudby a umění. Pro mě je to více než muzika. Když kupuji desku, chci mít ten pocit hmoty a vůně. Poslech je vlastně skoro až to poslední. Je to zkrátka potěšení pro všechny smysly.“

„Z partitury Čarostřelce proudila zvláštní divoká vůně, jejíž rozkošná svěžest mne omamovala.“

„Vůně inkoustu je určitě i vůní střední Evropy. Kdybyste žili v Řecku, páchli byste olihněmi.“

„Žít v kráse a vůni srdce znamená s každou vteřinou mládnout.“

„Kdo maluje květinu, nemaluje její vůni.“

„Když mi přes nos přejede vůně knih, je to nádherný zážitek.“

„Budu se ukrývat před lidskými zraky, kdykoliv budu dělat něco dobrého, aby byl mou odplatou Bůh sám a jako malá fialka skrytá v trávě nezraní nohu člověka, který po ní šlape, ale zapomínajíc zcela na sebe vydává vůni, aby byla příjemná tomu, kdo po ní šlape. I když pro přirozenost je to velice těžké, ale milost Boží přichází na pomoc.“

„Hvozdy času zpívají minulosti a vůně jejich kvetoucích stromů do budoucnosti vchází.“

„Múza s francouzskou vůní
má nekončící šarm
a sem tam i nebeskou příchuť.“

„Naše pohledy, úsměvy, vůně, naše dotyky ti internet nijak nezprostředkuje, tam to objetí není. Přes internet se neobejmeš.“

„Bylo to neodvratitelné: vůně hořkých mandlí mu vždy připomínala osud neopětované lásky.“

„Dětství je měřeno zvuky, vůněmi a pohledy, než nastane temná hodina rozumu.“

„Vzácný. můj romantik a když čtu tvé řádky, jako bys byl přede mnou.
@Jako vůně ve větru….. kde si svobodu užívají nejen ptáci…… jako slovo útěchy…. kde fantazie šíří své lásky.“

„Obyčejná knížka nese v sobě i vůni nostalgie, existuje i když vypnou proud a můžete ji vzít i do postele, kdykoliv se vám zlíbí.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“