Citáty na téma knížka

„Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.“

„Ze všech věcí na světě mám nejraději knížky.“

„Buďme vděční za knížky, dokud ještě jsou. Já vím, že čtečka je modernější, levnější a skladnější. Ale knížka je každá jiná, nikdy jí nedojdou baterky a voní.“

„Někdy prší na spravedlivé. Tomu věřím.
Někdy prší na nespravedlivé. I tomu věřím.
Ale já taky věřím tomu, že někdy prostě jenom prší.
A nijak s tím nesouvisejí Bůh, spravedlnost ani víra.
- citát z knížky
Slova, která jsem si přál napsat sám“

„Kraďte ze všeho, co srší inspirací nebo probouzí vaši představivost. Hltejte staré filmy, nové filmy, hudbu, knížky, obrazy, fotky, básně, sny, náhodné rozhovory, architekturu, mosty, cedule, stromy, mraky, řeky a jezera, světlo a stíny. Vyberte si ke svým loupežím pouze to, co vám promlouvá přímo do duše. Držte se mé rady a vaše díla i vaše krádeže budou autentické.“

„Když si vezmeš na cestu knížku, stane se něco podivuhodného: začne shromažďovat tvé vzpomínky. Později ji stačí jen otevřít a ty budeš zase tam, kde sis z ní poprvé četla. Všechno se vrátí už s prvními slovy: obrazy, vůně, zmrzlina, kterou jsi při čtení jedla… Věř mi, knihy jsou jako mucholapka. Na ničem neulpívají vzpomínky tak dobře jako na potištěných stránkách.“

„Člověk chce cestovat ze stejného důvodu, jako nechce číst jednu a tu samou knížku dokola – chce neustále poznávat něco nového.“

„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul, ale vyskočil z postele a rovnou v podvlíkačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“

„Není to zvláštní, o kolik knížky ztloustnou, když je člověk čte víckrát? Jako by pokaždé zůstalo něco přilepené mezi stránkami. Pocity, myšlenky, zvuky, vůně… A když pak po mnoha letech v té knize zas listuješ, objevíš v ni sebe samu, o něco mladší, tak nějak jinou, jako by tě ta kniha zachovala jako vylisovaný květ, cizí a důvěrně známou zároveň.“

„Muž, který touží po šťastném manželství, musí držet pusu zavřenou a šekovou knížku otevřenou.“

„Flirt na dálku je totéž jako dort v obrázkové knížce.“

„Za vše děkuji kuchařské knize své matky a spořitelní knížce mé ženy.“

„Dobré knížky, novinové články a projevy by měly mít dobrý začátek a konec a pokud je to možné, co nejblíže u sebe.“

„Kdyby má knížka přinesla radost nebo dobrou náladu byť jen jedinému člověku, řeknu si, že stálo za to ji napsat.“

„Bylo nás právě devět. Ale to nebyl nikterak důvod ke jménu spolku. V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato.“

„Potrhané a páskou vyspravené stránky, oslí růžky, uvolněné a znovu vlepované listy, obrysy ilustrací vyryté do papíru, pastelkou počmáraná a následně gumovaná obálka - to jsou čestné znaky nejvyššího vyznamenání dětské knížky.“

„Slyšet část svého života je jako přečíst si na knížce obal, znáš autora ale ne knížku….“

„Když si člověk lehne s knížkou, tak už má strach, že je to prokrastinace – ale je to odpočinek.“

„Nikdy, ale opravdu nikdy nečti špatné knížky či noviny. Kdyby se ti někdy do rukou dostaly, odstraň je a vyhoď s takovým pohrdáním, s jakým bys odhodil trus.“

„Nejohmatanější knížkou v mé knihovně je Slovník jazyka českého. Mám rád slova, přemýšlím o nich, dívám se na ně z druhé strany, protože z jiného pohledu mají často jiný význam.“

„Spisovatel Iks nikdy neudělá kariéru. Jeho knížky jsou beznadějně dobré.“

„Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu. l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…“

„Věci, které říkám ženám a píšu ve svých knížkách, mě stály kus života.“

„Terapie psaním, vyprávění příběhů, se pro mou povahu a pro mé psaní velmi osvědčila. A když jsem knížku dopsala, už jsem o tom nikdy nevyprávěla. A začala jsem žít, jako kdyby toho nebylo. Zachránilo mi to život.“

„Jako kdybych kopla do vosího hnízda. Knížka si sama udělala reklamu tím, jak byla dramatická a jak ji najednou leckdo bral osobně. Překvapilo mě to a inspirovalo k dalšímu uvažování o tom, jak může literatura ovlivnit jednu komunitu.“

„Člověk, který píše knížky pro děti, píše především pro to dítě, které zůstalo v něm. To se musí bavit. Takže se tedy bavím.“

„Když už si člověk nechal říkat fotograf, přestože mu tahle činnost byla po celý život pouhopouhou zábavou a prostředkem k poznávání vrstevníků, měl by sestavit ze svých obrázků knížku mluvící jeho řečí.“

„Noviny jsou jako spořitelní knížka. Skutečnost, že jsou hustě popsány ještě nic neznamená.“

„Píšící žena se dopouští dvou zločinů: rozmnožuje množství knížek a zmenšuje počet žen.“

„Že je moje knížka tenká? Šekové knížky milionářů také nejsou tlusté.“

„Jeho nejoblíbenější četbou byly vkladní knížky.“

„Přineste si vojenské knížky. To bude těžké. Mě ji Žižka nevystavil.“

„Obrázkové knížky otvírají dítěti pohled do světa krásnějšího, jak by vlastně vypadat měl a někdy dítě vzrušují a okouzlují tak, že si tímto způsobem vytváří první ideály.“

„Za sto let se budou na náš sídlištní kubofuturismus dívat jako na Knížky šestery o obecných věcech křesťanských.“

„Když tato cena před sedmi lety vznikala, její tvůrci chtěli, aby byla něco jako anglická cena Bookera - tedy prestižní, mediálně dobře udělaná a propagovaná. A také financovaná. To není jako například Zlaté pero v Sochačevu, kde člověk maximálně dostane diplom a kytku. 100 000 zlotých jsou konkrétní peníze, a to lidi motivuje. A je to dobře. Nejdříve 20 nominací, potom sedm finalistů a nakonec finále, které celé přenáší TV. Výsledkem je, že i ti, kteří se o literaturu vůbec nezajímají, oceněné knížky kupují.“

„Raději být skromný a odchod uspíšit, než ho dokládat do doby až se bude jevit všem, že by pan umělec už toho měl nechat. U mě to ale nebylo tak drastické. Horší je to u toho, kdo má jen to hraní. Pro mně zůstalo ještě komponování a psaní knížek. Můj koncertní frak visí už v hloubi skříně, ale přiznávám, že když to tam zahlédnu, tak se mi zasteskne. Já jsem jel po více kolejích, ale ty hlavní byly komponování a klavírní koncertování. To se krásně doplňovalo.“

„Je to spíš jihoafrický Dostojevskij než Tolstoj. Coetzee se zajímá o lidské niterné a filosofické záležitosti. Explicitní vyjadřování jihoafrické nositelky Nobelovy ceny za literaturu za rok 1991 Nadine Gordimerové je mu však cizí. Její knížky, to jsou vlastně moderní dějiny Jihoafrické republiky. To se o Coetzeeho knihách říct nedá.“

„Nevadí mi, že si mě lidé spojují s doktorem Cvachem, protože ta role byla zajímavá a komplikovaná. Navíc mě zaujalo, že scenárista Dietl měl odvahu ukázat prstem na takového člověka – kripla, který jiným lidem otravuje život a brání jim v hezkém životě nebo práci a který četl úplně zbytečně knížky, protože z nich nikdy nic nepochopil.“

„Kompozice, to je takovej vořech. Kdybyste přečetli všechny knížky, které o tom jsou, tak se jich, když se tak trochu koukáte, nemůžete moc držet. To je jenom předpis. Vy musíte vycítit tu svoji kompozici! Postupně. Ono to nejde najednou. Ovšem ty základní prvky, ty tam vždycky trochu musí bejt! Určitě jo.“

„Zadarmo má člověk dělat věci, pro který je sám nadšenej, a ne podporovat bez peněz nadšení jiných. Ale z čeho má člověk žít? Vyjde mi knížka jednou za x let, dostanu za ni deset nebo dvacet tisíc, což je dneska, jak když plivne. Když někde čtu, dostanu tisíc nebo dva. Žiju dneska z tohohle a z podpory přátel, bez té by se to přežít nedalo.“

„Ty knihy prostě nestály za nic. Byly špatné, byly odfláknuté. Snažily se být exaktní, ale používaly příkladů, které byly skoro správné, ale vždycky na nich byly nějaké mouchy. Definice nebyly přesné. Všechno bylo trochu mnohoznačné - autoři nebyli dost chytří na to, aby chápali, co „přesnost“ znamená. Jen ji předstírali. Vykládali něco, čemu nerozuměli a co bylo v dané chvíli dítěti úplně k ničemu. Psal to někdo, kdo pořádně nevěděl, o čem mluví, takže to bylo vždycky trochu špatně! A jak dobře učit podle knížek napsanými lidmi, kteří pořádně nerozumějí tomu, o čem mluví, to nedovedu pochopit. Nevím proč, ale ty knížky byly mizerné; MIZERNÉ PO VŠECH STRÁNKÁCH! Něco vypadalo na první pohled dobře, a pak mě z toho jímal děs. A takhle to vypadalo se všemi těmi knihami. Vykládaly o věcech, které byly neužitečné, zmatené a matoucí, mnohoznačné a částečně nesprávné.“

„Pepík je přírodní úkaz, neuvěřitelně silnej, který si jde za svým cílem. Jeho životní peripetie jsou náplní té mé knížky. Je přímočarej, všechno řeší hned na rovinu, je naprosto zásadovej.“

„S herectvím jsem přestala, když jsem si uvědomila, že patrně nedostanu příležitost hrát to, co bych chtěla. U knížek jsem také cítila, že se tahle etapa uzavírá - co se diety týče, dala jsem lidem vše, co jsem mohla.“

„Dobrá knížka pro děti nesnižuj se k dětem příliš, nýbrž obsahuj vedle věcí zcela jasných jako nějaký pobádající osten přísadu věcí temnějších.“

„Vybranými a zkomolenými citáty dal úplně jiný smysl té knížce a ještě mě sepsul mravně: prý bych mohl napsat objektivní knihu o USA, kdybych se prý… nebál.“

„Skoro jsem z toho vytvořil závěr, a to že jako prostředek literárního projevu, pouze pseudonym nestačí, že je třeba ještě napsat pár knížek.“

„Spousta mých kamarádů už umřela, ale mně se tam ještě nechce. Mám na to fígl: začnu chystat knížku, a dokud není hotová, musí zubatá pěkně počkat, až to dodělám!“

„Žít v USA, Anglii nebo ve Švédsku jako spisovatel a psát znovu a znovu o osudech cizinců znamená ztratit zájem domácích čtenářů, kteří nenalézají ve vašich knížkách nic, co se jich osobně dotýká.“

„Existuje spousta teorií, že tištěné věci úplně zmizí. Myslím, že to tak nebude. Elektronické komunikace jistě bude víc a víc, ale lidé budou chtít stejně stále číst klasické knížky, budou se chtít dívat na věci, které jsou hmotné.“

„Vkladní knížky čtené odpředu bývají optimističtější.“

„Čtení mne baví, velmi. Pokud bych si mohl zvolit svou smrt, tak bych se chtěl učíst. Ale fakt pořádnými knížkami.“

„Můj život nesmírně ovlivnil spisovatel František Kožík a jeho knížka Největší z pierotů. I nyní ji mám s sebou.“

„Některé fáze života jsou nevratné. Rok 1989 přišel pro mě příliš pozdě. Když jsem dostala dopis z Prahy, jak si představuji svou rehabilitaci, připadalo mi to absurdní. Přála jsem si jen, aby vyšli znovu moje knížky.“

„(Řekl o Rusku a Rusech a svém románu Zulejka): Jestliže lidi, kteří už nezažili svoje prarodiče, díky téhle knížce aspoň trochu začnou chápat – pro ně naprosto abstraktní – pojmy jako stalinismus nebo rozkulačení, dostanou se k jádru těchto závažných témat, bude to pro mě opravdu zadostiučinění.“

„Psaní je obrana nejen proti nudě, ale psaním se člověk tak nějak léčí z melancholie, je to nakonec milé, když vyjde knížka, ale když nemáte děti, tak co opravdu dělat? Psát dál, aby se člověk vyléčil z tesknoty a opuštěnosti.“

„Život je jako knížka. Můžeš v něm vytvořit, co budeš chtít, a když ti dojde tužka nebo papír, stačí jen jít a ten problém vyřešit.“

„Dělat knížky je veliká radost, kniha je nádherný artefakt a dnešní koukání do nejrůznějších obrazovek mě upřímně děsí. Kniha rozvíjí fantazii, bez fantazie není romantika, bez romantiky asi není tramping… A virtuální trampování si opravdu nedovedu představit.“

„Život je jako knížka. Když je zrovná smutná kapitola vím,že se časem uzavře a začne se psát nová.“

„Špatné knížky mohou rozumnému a moudrému čtenáři sloužit k tomu, aby něco objevil, vyvrátil nebo osvětlil.“

„Knihovna není jen věda, umění, hledání, nalézání, studium, půjčování knížek, je to také místo setkávání, rozcházení, místo radostí.“

„Obrázkové knížky otvírají dítěti pohled do světa krásnějšího, jak by vlastně vypadat měl.“

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

„Obyčejná knížka nese v sobě i vůni nostalgie, existuje i když vypnou proud a můžete ji vzít i do postele, kdykoliv se vám zlíbí.“

„Mám krásnější den, mám krásnější léto, mám krásnější Silvestr, mám krásnější celý život, radost z nové knížky je tady už napořád!“