Citáty na téma mudrc

Sbírka citátů na téma mudrc, hlupák, život, moudrost.

Citáty na téma mudrc

Konfucius foto

„Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.“

Konfucius (-551–-479 př. n. l.) čínský učitel, editor, politik a filozof
Sókratés foto
Sókratés foto
Giacomo Casanova foto
Karel Havlíček Borovský foto

„Kdyby stáří dodávalo moudrosti, byl by dubový pařez největším mudrcem.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Přisuzované

Francois Coppée foto
Christopher Paolini foto
Thomas Paine foto
Stefan Zweig foto

„Mudrc se nemá přít se zběsilcem…“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec
Gilbert Keith Chesterton foto
František Jaromír Rubeš foto
Carlos Ruiz Zafón foto
Gabriel Laub foto
George Bernard Shaw foto
Valeriu Butulescu foto
Josef Jiří Kolár foto

„Spokojenost jest onen vzácný drahokam mudrců, který vše, čeho se dotkne, v zlato promění.“

Josef Jiří Kolár (1812–1896) český herec, překladatel a spisovatel

Zdroj: [Koráb, Julius, Zlatá zrnka, [1885], Plzeň, V. Steinhauser, 335]

Pythagoras foto
Jean Jacques Rousseau foto
Marcus Valerius Martialis foto
Jean Paul foto
Valeriu Butulescu foto
Ferdinand Verbiest foto
Václav Klaus foto
Sri Chinmoy foto
Stephen King foto

„Myslím si popravdě, že kámen mudrců nosíme každý sám v sobě, a tím je vůle k životu.“

Marie Kubátová (1922–2013) česká spisovatelka

Zdroj: Kalendárium http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/217562235300028/

Jean Jacques Rousseau foto

„Pokud je Sokratův život a jeho smrt životem a smrtí mudrce, je Kristův život a jeho smrt životem a smrtí Boha.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 339, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 16

Jean Jacques Rousseau foto
Laco Novomeský foto

„Je taková moudrost: kleknout si před koncilem, přiznávat kardinálem blud a bloudění a bludy, raději si pokleknout, než klesnout na hranici, raději skrýt pravdu v sobě kdesi jakoby v klenotnici, pak si doznat, že se přece kroutí. Však, soudruhu Galilei, je taková moudrost?! Lež nad mudrce moudřejší je dítě, ten pohádkový chlapeček nerozumně smělý, ten chlapeček, který vykřikl hlasitě, až běda, že král je nahý, že nahý je celý.“

Laco Novomeský (1904–1976) československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, básník, novinář a …

Originál: (sk) Je taká múdrosť: kľaknúť si pred koncilom, priznávať kardinálom blud a blúdenia a bludy, radšej si pokľaknúť, než klesnúť na hranici, radšej skryť pravdu v sebe kdesi akoby v klenotnici, potom si doznať, že sa predsa krúti. Však, súdruh Galilei, je taká múdrosť?! Lež nad mudrca múdrejšie je dieťa, ten rozprávkový chlapček nerozumne smelý, ten chlapček, ktorý skríkol hlasito, až beda, že kráľ je nahý, že nahý je celý.
Zdroj: Laco Novomeský (zb. Stamodtiaľ a iné básne)

„Lůza je společenská spodina (ve vztahu ke společenství slušných lidí), jejímiž znaky jsou: neúcta
k pravdě a spravedlnosti, odpor k vyšším hodnotám a jejím nositelům nebo vnějším projevům těchto hodnot, ignorance a snadno propukající agresivita; nejedná se tedy vždy jen o lidi chudé. Členové lůzy = zmetkové. Obzvláště agresivní zmetkové: divocí lidé. Opakem zmetka je člověk řádný neboli slušný.

Kdo nemá úctu k pravdě (= pokora) a spravedlnosti, člověkem řádným rozhodně není. Odtud je vidět, že padnoucí oblek, drahé auto, chování se podle společenských pravidel atd. z příslušníka lůzy člověka řádného učinit nemohou; tomu se totiž v žádném rychlokursu pro pracující (to dříve) či managery
(po r. 1990) naučit nelze. Tím se člověk s pomocí Boží, s nezbytnou vnější pomocí – tedy pod správným vedením – a ze své multisignální svobodné vůle svým usilováním časem může stát.

Postmoderním lidem, pseudohumanistům, feministkám nebo levičákům ovšem pojem zmetka s pojmem člověka řádného splývá; jsme si přece všichni ve všem rovni, a všichni máme svou nepopíratelnou lidskou důstojnost. A cítíme i stejnou radost a bolest… Odkud to ale tito mudrci asi vědí? Že by se již ani neuměli dívat kolem sebe a lidi podle jejich skutků hodnotit?“

Zdroj: Novák J.: Sebeobrana MS-1. Praha, Alogodos 2014