Citáty na téma paní

„Dvakrát týdně se svou paní oddávej se milování, stočtyřikrát v roční době neuškodí jí ani tobě.“

„Pamatuji si, jak jsme ve škole psali na papír, kdo chce mít jakou práci. Napsal jsem, že chci být fotbalistou, ale paní učitelka mi řekla, že fotbalista není povolání. Řekla také, že profesionálním fotbalistou se stane jen jedno dítě z tří set a zeptala se mě, jestli si myslím, že já budu tím jedním. Řekl jsem, že budu a všichni moji spolužáci se mi začali smát.“

„Je štěstí jako holka hravá, jež nezdrží se dlouhý čas,
když přijde, vlas si počechrává, dá pusu jen a pryč je zas.
A neštěstí je starší paní, jež na krk se Ti pověsí,
má času dost a bez optání se usadí a plete si.“

„Mladá paní máte raději v rodině manžela nebo vysavač?“

„Klid je pomilováníhodná paní a bydlí blízko moudrosti.“

„Pane vrchní, já bych si dala něco malinkého.
– Ano, paní Gollová, plněnou papričku, plněné rajčátko?
– Víte co, dejte mi malou vodku.“

„Já na smrt samozřejmě myslím, jsem zralá osmdesátiletá paní, takže na to musím myslet. A mám to štěstí, že jsem rozumná, že se jí nebojím. Jenom bych nechtěla umírat v bolestech, že. Ale přijde to, to je samozřejmé.“

„Když jsem byl malý, říkala paní Bigeoisová: „Když se budeš dívat moc dlouho do zrcadla, uvidíš opici". Asi jsem se díval ještě dále: to, co vidím, je hluboko pod opicí, na pomezí rostlinného světa, na úrovni polypů.“

„Paní Zagorová, je to hodná holka…“

„Paní Michelová se pohybuje s elegancí ježka: zvenku je obrněná ostny jako pořádná pevnost, ale mám pocit, že uvnitř je stejně ušlechtilá jako ježci. To jsou totiž neprávem opomíjená zvířátka. Plaší samotáři, a přitom strašně elegantní.“

„Bohatství je dobrou služkou, ale tou nejhorší paní.“

„Paní Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu, v televizních zprávách řekla – Gotta a další z minulé éry u nás nehrajeme, posluchači si to nepřejí. Nemluví se přitom o podstatě věci – že je, tak jako v dřívějších dobách, vydán zákaz nehrát některé interprety nebo skupiny. Nevidím v tom velký rozdíl. Mně to připomíná třídní boj.“

„Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ty náhodou neprotestovali.“

„Najednou praví paní: "Proč si neodpočinete? proč vlastně píšete?" Na to jsem řekl: "Abych se neoběsil."“

„Pařez Pařezovič Kořen- Kopretiny pro zámeckou paní“

„"Nikdy nedělejte věci jen proto, že to chce chlap." - paní Kováčová, Za facku“

„Bóh s vámi! A rač vám dáti odplatu věčnú, že jste mi mnoho dobrého činili… Také prosím, aby dobře živi byli a Boha poslúchali, jakož jste slýchali. Králové, mé milostivé paní, děkujte ode mne ze všeho dobrého, jež jest mi činila. Čeledi své pozdravte, i jiných věrných přátelóv, jichž nelze jest popsati. Prosím také všech, aby za mě Pána Boha prosili, u jehož svaté milosti skóře se shledámy s jeho svatú pomocí. Amen. Psán list v čakání odsúzenie na smrt v žaláři, v okovách, jež úfám, trpím pro Boží zákon. Pro Boha, nedajte hubiti dobrých kněží! Mistr Hus, v naději slúha Boží.“

„Inspirace? Setkávám se s tou paní, ale dávám jí najevo, že nejsem jejím sluhou.“

„Když žádáš o ruku za přítomnosti paní matinky, hned prvním slovem dej jasně najevo, že vyjednáváš o dceru.“

„Zapomněl jsem říci, že jedním z těchto nápadů je také zákaz kouření. Tam naštěstí máme na své straně paní doktorku Králíkovou, protože kuřákovi zakázat kouření v autě, tak je z něj silniční pirát, horší než když má 4,5 promile. To vám garantuji a zeptejte se každého chudáka, který kouří v autě, že kdyby nekouřil, tak se vůbec jet nedá, to by ani nezařadil rychlost. A ujišťuji vás, že my máme svoje metody a takové povídky, že vám vajgl někam spadne, my už to máme za ta léta tak vypracované, že to umíme dokonale, opravdu to nám vadí nejmíň, to nám vadí jiné věci.“

„Toto je paní Schwartzová. Pečuj o ni, prosím Tě, jako by byla moje sestra. Vlastně ne, pečuj o ni, jako by byla tvá sestra, protože v Kristu tvou sestrou je. - komentář, se kterým Giuseppe Palatucci předal jednu z židovských uprchlic jednomu ze svých spolupracovníků“

„Vysvětlete mi, prosím, proč v Pendolinu nemůže být jeden z posledních vagónů kuřácký, když kouř jde přece dozadu. Takže vyprávěnky „paní Langové“ nebo jak se ta krásná blondýna jmenuje, o tom, že by to tam někoho rušilo – koho to tam ruší? Nikoho to neruší!“

„Paní Vrbická tady byla, ale neměla žádná fakta. Jenom dohady a osobní subjektivní tvrzení. víte, kolik takových domácích pranic tady v obvodě máme? Nakonec se manželé dohodnou, najednou jsou jako hrdličky a špatný je policista.“

„Já jsem byl kdysi v Maďarsku, ještě když jsem se zabýval zemědělstvím. Přišel jsem tam zkoumat ty otázky, jak oni to dělají, prostě. Oni vyráběli, bych řekl, tu…, to obilí vyráběli v družstvě a tu živočišnou výrobu měli u těch družstevníků. Dali jim krmivo a ty to tam prostě dělali. Přišel jsem k jedné paní, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím asi 10 tisíc měli těch broj… brojlerů a měli 7 prasat, no. No tak s ní mluvím o tom, jak to dělá, kdo dělá, říká: ‚Děti pomáhaj, všichni pomáháme‘ a tak dál. Já říkám na to: ‚No tak mi taky jako se snažíme pěstovat… taky, my máme… my pěstujeme koně.‘ Ona se tak zarazila a dívá se na mě: ‚Koně? Jak to? Proč koně?‘ Já říkám: ‚Železný koně. U nás totiž ty kravíny, ty chlívy se přeměnily v garáže a většinou tam stojí to auto.‘ A ona mi na to odpověděla: ‚Až já budu na to auto mít, já se na to taky vykašlu a taky tam dám to auto místo tý krávy a místo těch prasat,‘ prostě. Tedy je vidět, že ty lidi myslí obdobně, no ale reagujou na danou situaci. Na danou situaci prostě tak, aby se…, hledají jak se mít lepší. Co udělat pro to, aby se měli lepší. A my jsme to trochu přehnali, my už jsme příliš, bych řekl, zpohodlněli. A doba žádá, aby nás…, doba nás z toho pohodlí vyvádí. A budeme nuceni z něho vystoupit, jestli chceme obstát. My jsme si zvykli už, na rok všechno jako by to bylo zapsaný v kalendáři, co bude, kdy půjdeme na to, kdy uděláme to, kdy půjdeme na chatu, a tak dál, a tak dál, jinde to tak není, nikde. Jinde se musí, prostě, ty lidi rvát, i v tom kapitalismu.“

„Vážená paní ministerská předsedkyně, s velikým zájmem a se znepokojením sledujeme případ zatčení a bleskového odsouzení pana Stephen Christopher Yaxley-Lennon (Tommy Robinson). Jako bývalá země komunistického bloku máme řadu negativních zkušeností v boji o svobodu slova a s bojem o právo na informace. Proto nás znepokojuje tento případ a uvítáme další informace, které objasní okolnosti případu a zejména nebývalou rychlost mezi zatčením a odsouzením. (z konceptu dopisu adresovaného Therese May, 6. června 2018)“

„Čeho se bojíš, paní? Klece, zůstat za mřížemi, dokud je zvyk a stáří nepřijmou a možnost vykonat velké činy nebude nenávratně pryč a neztratím i touhu po nich.“

„Paní historie má tu smůlu, že ji nejčastěji znásilňují impotenti.“

„Paní, Vy jste dnes zřejmě nebyla na ranním odběru jedu.“

„Manželství - stav skupiny, sestávající z pána, z paní a ze dvou otroků a čítající celkem dva lidi.“

„Některá manželství jsou jako hrad. Za pevnými zdmi mrazí a bílá paní vyhlíží osvoboditele.“

„Paní ředitelka kočovné společnosti byla poněkud kredenciózní.“

„Jeho paní ho obdařila dítkem, jež někteří považovali za apokryfické.“

„Paní, máte něco z ladných pohybů laně a část její inteligence.“

„Já tedy se pokusím dokázat panu poslanci Janečkovi, že nemá pravdu. V tomto ctěném shromáždění více než polovina senátorů kouří, jak jsem zjistil. Takže kdyby platila teorie pana poslance Janečka o tom, že reklama nějak funguje, tak já mu dokážu, že reklama nefunguje. Prosím, pane poslanče, toto je přenosný popelník, abychom nedělali svinstvo a paní ministryně Součková nám nemusela zakazovat kouřit na zastávkách - ne ze zdravotních důvodů, ale proto, že házejí ty „vajgly“ na zem. Ale ty žvýkačky, hází žvýkačky, je třeba nutně zakázat reklamu na žvýkačky. Podívejte se po všech našich městech. Na rozdíl od „vajglů“, které se dají zamést, tak na žvýkačky je vypsána vysoká odměna, kdo vymyslí, jak odstraňovat žvýkačky z dlažby. Je to skutečně veliký a finančně náročný problém. Takže, pane poslanče, promiňte, bude to jenom vteřina, já to hned zase típnu. Podívejte se. Zapálím, rozhlédněte se po sále, podle vaší teorie by teď všichni už, kdo nás tu dlouho poslouchají, by si rádi zakouřili, neudělají to. Takže vidíte, že reklama absolutně nefunguje. Děkuji vám za pozornost.“

„Ten příběh je velmi smutný. A jsou i úplně jiné smutné příběhy, kolik lidí skočí v létě do vody, neznaje terén, a jsou potom na vozíku. Kolik lidí si koupí řetězovou pilu, aniž je jakkoli poučeno. Ale to s tím velmi souvisí. Souvisí to s tím, že pokud je člověk svéprávný, tak musí bejt taky zodpovědný. A musí vědět, že když to udělá, tak mu nikdo nepomůže.Celý tento systém je založen na tom, že vlastně sociální dávky putují od státu do těch heren a vlatně ty herny na nich vydělávají. […] Ano, já se tomu bráním, já se bráním tady tomu velkému oku, já nejsem přítel sbírání těchto údajů. […] Já jsem prostě z principu proti, aby se svoboda omezovala. A tady někdo se tváří, že on ví všechno nejlépe. Člověk je především za svůj život zodpovědný sám. Každý, každý je za svůj život zodpovědný sám. Jenom některé výjimečné případy vyžadují (nedořeknuto do konce). Jestli někdo si vydělá peníze a rozhodl se je prohrát ve sportce, tak je to přece jeho problém. […] Ale přece paní Nováková když jde žádat o ty dávky, tak podepíše čestné prohlášení, protože je závislá na státu a ne na sobě, že nebude hrát. A když bude přistižena, že hraje, tak jí ta dávka bude odebrána.“

„…za jakékoli epochy skladatelé skládali pro stávající soubory. Když kolem Mozarta projela paní se skleněnou harmonikou, napsal jí koncerty. A stejné je to i teď. Pokud někdo ví, že hraji s violoncellem, nebo s bicími nástroji, nebo s paní Soňou Červenou, napíše skladbu přímo pro toto obsazení, protože ví, že se bude provozovat a že se dostane k posluchačům.“

„Každý velvyslanec je ze mne na mrtvici. Například paní předsedkyně Ústavního soudu z Lotyšska se divila, když jsem se jí ptal, když už v jednom Sovětském svazu byli, proč se tak hrnou do dalšího.“

„Nejhorší bylo, když nás nutili podepsat prohlášení, že souhlasíme s odsouzením dr. Milady Horákové k trestu smrti za domnělou vlastizradu. Odmítl jsem připojit svůj podpis na tu listinu, podobně jako prof. Herles a sekretářka paní Borovcová. To ovlivnilo můj další osud na klinice.“

„Někdo by měl prověřit mentální zdraví paní Clintonové. Cítí se být nadřazená Obamovi… Protože je bílá, cítí se být nadřazená černému prezidentovi.“

„Pokud bude navíc brát za bernou minci lži protikuřácké aktivistky paní doktorky Evy Kralíkové, která vůbec nebere v úvahu, že lidé kromě toho, co zaplatí na daních, si kuřáci platí i zdravotní pojištění. Mrzuté je, že například z cigaret jsou o mnoho větší příjmy do státního rozpočtu než výdaje na léčení, ale nikdo z novinářů to nenapíše a nepošle jí někam. Naopak jí pořád využívají jako vrcholného experta.“

„Starší lidé bez herecké průpravy si snadno zvyknou před kamerou, nemají tolik zábran, nejsou ješitní, jsou spontánní. Tady jsme třeba našli paní Navrátilovou, hraje babičku-sýčka, je vždycky tam, kde se zle naplňuje osud. Když jsme za ní přišli poprvé, hodila po nás lopatou - právě odhazovala sníh.“

„Paní ombudsmanka patří z mého pohledu do skupinky aktivistických teroristů, kteří jako červotoči rozežírají základní hodnoty, na kterých tato společnost a její instituce stojí.
O veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové“

„Chtěl bych říci, že nevím, kdy paní Radičová vstoupila do politiky…před čtyřmi a nebo pěti roky? Ani nevím. Osobně si myslím, že to by už potom mohla kdejaká prodavačka být prezidentkou tohoto státu. reaguje na fakt, že Iveta Radičová kandiduje na post prezidenta SR v relaci "Na telo."“

„Chtěl bych říci, že nevím, kdy paní 'Radičová' vstoupila do politiky…před čtyřmi a nebo pěti roky? Ani nevím. Osobně si myslím, že to by už potom mohla kdejaká prodavačka být prezidentkou tohoto státu.“

„Když jsem nastoupila na DAMU, tak mi hodně lidí říkalo malá Šafránková. Já bych si ale vůbec netroufla se s paní Šafránkovou srovnávat.“

„Žena se nemůže stát paní domu, nepřijme-li nadvládu manžela.“

„Já dodnes považuju herectví za řeholnickou práci. Je to zpověď o mých špatných vlastnostech, o mých dobrých vlastnostech, ale hlavně to je veřejná služba. Je to totéž jako být autobusák. „Paní, nastupte si, já vás dovezu o tři stanice dál. Já jsem váš služebník.““

„Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu – a nebylo by jich příliš mnoho –, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní „Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy.“ Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: „Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane.““

„Když se tak ohlédnu zpět.
Všichni měli pravdu, co říkali, že za pár let vše pochopím a budu se na vše zlé koukat opačně.
Člověk, kterému dáte celé své srdce a čas, Vás nakonec podvede a zničí Vás! Všechnu špínu hodí na Vás, protože je pro něj lehčí všechnu vinu hodit na druhé, než sám sobě přiznat, že vše zničil. Bude všude lhát a dál podvádět. A vy budete stále věřit, že se vše změní k něčemu lepšímu a budete dávat další a další šance. Nic se nezmění! A raní Vás znova a znova! Až nakonec spadnete na samé dno plné zklamání a nenávisti. Dokud budete na dně a plni neštěstí, on bude za to rád. Sám je totiž nešťastný a nechce ani Vás vidět šťastnými.
Časem zjistíte, že to nikam nevede. A tak řeknete stop utrpení a odpoutáte se od všeho, co Vás ničí. Vyhrabete se z toho dna a půjdete s hlavou vztyčenou a plný síly. Řeknete si, že už všeho bylo dost a je čas být šťastný! Vše zlé se stalo proto, abychom, mohli potkat někoho lepšího a pochopit, že bezhlavá láska nikam nevede. Naučil ses milovat a neztrácet hlavu, je to hlubší a opravdovější.
Nikdy nezapomínejme na to, že se vše každému, co dělá, vrátí jako bumerang.
Když nevinného potopíš, nejlepší přítel ti vrazí kůl do zad! Tomu se říká rovnováha. Můžeš srazit autem muže, který byl tvůj syn, na kterého jsi celý život kašlal. Můžeš pomoct paní, která je dcerou osoby, která tě před mnoha lety okradla….
Nikdy nevíš, koho potkáš, a co ti osud nachystal. Bud opatrný na to jaké kroky uděláš.“

„Toto je paní Schwartzová. Pečuj o ni, prosím Tě, jako by byla moje sestra. Vlastně ne, pečuj o ni, jako by byla tvá sestra, protože v Kristu tvou sestrou je.“

„Dílo paní Hadid poznamenané kaligrafií připomíná oslnivý nádherný svět a po právu jej požaduje. Pro ni nejen že moderna ještě neskončila, pro ni sotva začala.“

„Paní Dallowayová řekla, že si koupí květiny sama.“

„Když lidi potkají na ulici paní, která má péro na hlavě, tak od vás nic neočekávají, což je velká výhoda. Já můžu tím pádem cokoliv.“

„Ve třiceti jsem si myslel, že už jsem vše zažil a už nemusím žít. Tak jsem se chtěl oběsit. Paní sousedka zavolala mým kamarádům, ti přišli, donesli mě do volkswagenu, odvezli mě na chatu do lesa. Tam mě zavřeli do sklepa a nechali mě tam asi osm měsíců. Tam jsem spal a křičel, že je zavraždím.“

„Jednou jsem si před práci zase šňupl. Stříhal jsem paní v roláku, tak jsem stříhal, stříhal tak, že jsem jí ostříhal nejen vlasy, ale i celý rolák Pak přišel její manžel a já musel zadními dveřmi utéct.“

„Jednou za mnou přišla jedna paní a řekla: Pane! Jste opilý, na což jsem odpověděl: Dnes jsem opilý, madam, a zítra budu střízlivý, ale vy budete stále ošklivá.“

„Hudebkář nás jednou místo obvyklého „Nehučte!“ vyzval, abychom nezvučeli, a už mu to zůstalo. Profesorka biologie nám již tradičně říká, abychom neštěbetali. Chemikářka nás posledně doslova zpražila: „Vy pořád kecáte mezi sebou a na moje dotazy vůbec nereagujete.“Ani učitelka tělesné výchovy se s námi nemaže. „Jen počkejte – jestli tady nebude ticho, já s vámi zacvičím!“ Paní profesorka na hodině dějepisu si posledně posteskla, že by se v naší třídě ticha nedočkala ani za sto let. Učitelka výtvarky nedávno projevila údiv nad skutečností, že nás za to věčné vyrušování ještě nikdo nezmaloval. Dokonce i na hodinách první pomoci nám slibovali, že nás z toho kecání vyléčí. A minulý týden jsem přes dveře slyšela, jak se matikář sexty rozčiluje. „Tak budete zticha?!? Jen počkejte, já vám to spočítám!““