Citáty na téma podvědomí

Sbírka citátů na téma podvědomí, život, lidé, člověk.

Citáty na téma podvědomí

„Překonávat strach je méně děsivé než žít s podvědomým strachem, pramenícím z pocitu bezmoci.“

Susan Jeffers (1938–2012) americká psycholožka a autorka

O pocitech, O strachu, O životě

„Přání je víc než jenom přání. Je to cíl, který může tvoje podvědomí pomoci udělat realitou.“

Michael Jackson (1958–2009) americký zpěvák

O pomoci, O realitě

„Rodiče chválí své děti; tím podvědomě chválí sebe.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

O dětech, O rodičích

„Československo už neexistuje. Nezanedbatelná část slovenské společnosti podpořila ve volbách politickou reprezentaci, která dala po složitých státoprávních jednáních přednost samostatnému státu před další existencí federace. Češi tuto vůli respektovali. Přesto nemá smysl si namlouvat, že se nic nestalo. Mnozí z nás, byť možná v podvědomí a nepřiznaně, pociťují rozdělení Československa jako neúspěch. Bylo by nepřirozené, kdyby tomu tak nebylo.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

V projevu k 28. říjnu 1993

O neúspěchu, O vůli

„Když hloupý člověk shrne to, co řekl někdo moudrý, tak to není nikdy přesné, protože to, co slyší, podvědomě převádí do něčeho, čemu dokáže porozumět.“

Bertrand Russell (1872–1970) logik a jeden z prvních analytických filozofů

O hlouposti, O moudrosti

„Ke všemu, co máme v našem domově, nás pojí pomyslné pouto a někde v našem podvědomí víme, že to tam máme. Proto přeplněný domov vytváří přeplněnou mysl a tím i přeplněný život. I když si uvědomujeme, že chceme do svého života vpustit to nové, nemáme pro to místo. Pokud uděláme místo ve hmotě, tedy v našem domově, uděláme ho tím i ve své hlavě a v našem životě…“

Markéta Reichertová, Mifari

O domově, O životě

„Žárlivost je milostné podvědomí, zbavené pocitu sounáležitosti. Je o to otřesnější, že vzývá lásku, aniž má smilování nad druhým.“

Lion Feuchtwanger (1884–1958) německý spisovatel

O pocitech, O žárlivosti, O lásce

„Cokoliv, co zasadíme do svého podvědomí a zaléváme emocemi a tím, že se k tomu neustále vracíme, se jednoho dne stane skutečností.“

Earl Nightingale (1921–1989) americký motivační řečník

„Když se tak zamyslím nad tím, co jsem v životě napsal - a co se mi povedlo, tak si tak říkám, jak je to všechno svázáno s mou rodnou krajinou… Jak se v člověku hromadí všechny ty zkušenosti a ukládá se to do podvědomí. Všechno svoje vyprávění jsem vynesl po kapsách z krajiny svého dětství. Zalidnil jsem ji lidmi….“

Jan Drda (1915–1970) český československý politik, dramatik, novinář, politický spisovatel, romanopisec a spisovatel

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2011-03-20, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153-vyhledavani/?searchType=date&kMonth=11&kDay=28]

O životě, O dětství

„Každá dobrá či špatná myšlenka, která je vložena v podvědomí, se v rámci možností může proměnit v realitu.“

Emile Coué (1857–1926) francouzský psycholog a farmaceuta

O myšlenkách, O realitě

„Vaše podvědomá mysl se s vámi nehádá. Přijímá příkazy vaší vědomé mysli. Jestliže řeknete: "Nemohu si to dovolit," vaše podvědomí se snaží to uskutečnit. Vyberte lepší myšlenku. Rozhodněte: "Koupím to a přijímám to ve své mysli.“

Joseph Murphy (1898–1981)

O myšlenkách

„Velká rozhodnutí v lidském životě vznikají často pod vlivem instinktů a dalších záhadných dějů podvědomí a jen zřídkakdy jsou dílem vědomé vůle a zdravého rozumu. Boty, které padnou jednomu, druhého tlačí; neexistuje proto univerzální návod, jak žít. Každý z nás si nese svůj vlastní život - vnější pevnou slupku - a iracionální podobu, které se nelze zbavit.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

O botách, O rozumu, O vůli, O zdraví

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O lidech, O umění, O životě, O osobnosti

„Poezie je pamětí světa, podvědomím rodů, předjímatelkou budoucna.“

František Halas (1901–1949) český československý politik, básník a spisovatel

O světě

„Vaše podvědomí má nekonečnou moc.“

Joseph Murphy (1898–1981)

„I přehnaná touha po vědění ze strany dítěte i bez okamžitého porozumění či odmlouvání. Může být známkou přirozeného intelektu. Je třeba vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat a zůstat klidným. Protože i když to nezaznamená vědomí, tak podvědomí dítěte to zaznamená jistou formou i když si toho nebude vědomé.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

O porozumění, O dětech

„Lidská osobnost má jen dvě masky a jeden obličej, Maskou první, divadelní, touto jsme milování, nebo nesnášeni, obhajováni nebo zamítnuti. Rozhoduje o Názoru, zraku. Druhou málokdy objevenou ostatními je maska chuti, jazyka a názorů, představ a snů, iluzí i nočních můr, obličejem se stává to jací jsme podvědomě, tvář má polovinu ošklivou a hezkou, často masky střídáme že už ztrácíme rozum která z nich je pravá a jak vypadá náš skutečný obličej“

cizinec_z_povzdálí

O rozumu, O snech, O milování, O osobnosti

„O identitě státu či národa či společnosti se mluví často a nejeden odpůrce evropské integrace se národní identitou ohání. A z její ztráty se strachuje. Domnívám se, že většina těch, kdo takto mluví, podvědomě vnímá identitu jako jakousi osudovou danost, jako cosi genetického, málem jako identitu krve, tedy jako něco, na co nemáme vliv. Myslím, že je to veskrze zvrácené pojetí identity. Identita je určitý výkon, určité dílo, určitý čin. Identita není mimo odpovědnost, ale naopak je jejím výrazem.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Rudolfinský projev z 9. prosince 1997. Citováno Petrem Pithartem https://www.kdu.cz/aktualne/archiv/2016/petr-pithart-projev-k-80-narozeninam-vaclava-havla

O ztrátě

„Nejblíž nekonečnu je kámen, říkal reb Zalman. No ano, podvědomě to cítíme všichni, a proto sbíráme oblázky na břehu řek a moří a nosíme je těm, které máme rádi, jako závazek, jako kus Nekonečna, jako záruku, že aspoň něco trvá věčně, neboť věčné a nekonečné je přece totéž.“

Jaroslav Putík (1923–2013) český spisovatel

O moři

„Namanula se mi otázka, proč nepoměrně více mužů než žen kouří. A hned také jsem měl odpověď. Většina mužů kouří z »neuvědomělého hrdinství«. Kouření přináší s sebou otravování nikotinem a mužové »chtějí ukázat ženským, že se otravy nebojí«. Každý kuřák podvědomě si říká: »Hleďte dívky (dámy) — jaký jsem to chlapík — já se denně otravuji, a to jen k vůli vám!«“

Jan Janský (1873–1921) český lékař, neurolog a psychiatr

Proč však také mnohé dívky a mladé ženy kouří? Odpověď teprve přelehká. Co se provádí při kouření? Dává se cigareta (doutník) do úst – čili »psychologicky řečeno«: vkládá se něco do těla. A »kde se jedná« o vkládání něčeho do těla »par excellence?« Jediná odpověď možná: při koitu. Při kouření jedná se — »musí se jednat« o »symbol koitu«. Cigareta (doutník) je »symbolem« penisu — ústa »symbolem« vaginy – a kouření samo »symbolem« immissionis penis.
Tím končím, ač podobných »psychoanalytických« poznatků zásobu mám již převelikou.
Zdroj: Prof. dr. Jánský, Ku článku „Několik statistických a psychologických pozorování z letošního očkování“, Čas. lék. čes. 55, 1916, 12–13.

O vůli, O mužích, O ženách

„Charakter se pozná soubojem mezi vědomím a podvědomím.“

film Hvězdná Brána

„Afirmace je tvé přán, které vysíláš do svého prostoru. Ale ve skutečnosti je to mnohem víc. Je to záměr, který vkládáš do své mysli. A pravidelným opakováním ho zapisuješ hluboko do svého podvědomí. Tak dlouho, až se stane tvou vlastní realitou.“

Pavel Vondrášek (1978) Narozen 6. 5. 1978. Fyzioterapeut, lektor a propagátor kvantových terapií. Autor sbírky povídek.

Zdroj: Kvantová afirmace (kniha 2024)

O realitě

„Naše předsudky jsou tak mocné, že podvědomě zablokují a upraví to, co vidí naše oči.“

Neznámý autor

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

Ezer Weizman (1924–2005) izraelský politik, sedmý prezident Izraele

po raketovém teroristickém útoku v severním Izraeli, při kterém zahynula žena přeživší holocaust, se rozhoduje zda a jak reagovat na tento útok
Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. s. 475.

O cestě, O pocitech, O osudu, O dětech

„Sklon klást Bohu podmínky, podvědomě se snažit, aby jeho vůle odpovídala našim představám, je nám, lidem, vlastní. A čím je situace závažnější, čím víc se nás týká nebo může ovlivnit naši budoucnost, tím snadněji upadáme do představy, že to, co chceme my, musí být zaručeně i vůle Boží. Vidíme jen jedno řešení a připadá nám jako samozřejmé, že Bůh nám k němu dopomůže.“

Walter Ciszek (1904–1984) polsko-americký jezuitský kněz a misionář

Zdroj: Ciszek, Walter, On mne vede, Zvon, Praha, 1995, 80-7113-113-X

O vůli, O budoucnosti, O bohu, O lidech

„Celý život fandím Slavii. Začalo to tak, že se mi strašně líbily její sešívané dresy. V dětském podvědomí mi připomínaly kašpárky z pohádky.“

Josef Vinklář (1930–2007) český dabér a herec

O životě, O pohádkách

„Šťastní lidé žijí podle své vnitřní integrity. Vnímají štěstí jako vnitřní smlouvu se sebou samými. Používají tuto vnitřní smlouvu jako vodítko, které jim zaručuje, že nikdy neztratí ze zřetele své pravé já. Být k sobě upřímný znamená vynést věci z podvědomí do vědomí. Čili odkrýt své nejhlubší strachy, nejistoty, myšlenky, pocity a přání.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

kniha Stíny před úsvitem

O myšlenkách, O pocitech, O lidech, O strachu

„Zeugma je ovocem studie o Talmudu a zvířatech zmíněných v řecké mytologii. Talmud a jeho jazyk jsou jako podvědomí naší západní společnosti.“

Gérard Garouste (1946)

Originál: (fr) Zeugma est le fruit d'une étude du Talmud et des animaux traités dans la mythologie grecque. Le Talmud et sa langue sont comme l'inconscient de notre société occidentale.
Zdroj: [La chasse aux couleurs de Gérard Garouste, franceculture.fr, 2018-03-23, 2018-03-28, https://www.franceculture.fr/emissions/la-grande-table-1ere-partie/la-chasse-aux-couleurs-de-gerard-garouste]

O zvířatech