Citáty na téma sféra

„Životní prohry a trápení, ale člověka posouvají do vyšších duchovních sfér. Když se mu všechno daří, považuje to za samozřejmost. Teprve, když se propadne na dno a vyhrabe se z něho vlastní silou, začne se kolem sebe rozhlížet a všímat si důležitých věcí, které by ho jinak vůbec nezajímaly.“

„Studium a obecně snaha o pravdu a krásu je sférou činnosti, ve které máme dovoleno zůstat dětmi po celý život.“

„Moudrost je hloupost ve vyšších sférách.“

„Demokracie zůstává nakonec nejlepší nadějí na rozšíření sféry společenské moci.“

„Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“

„Duchovní mistři všech tradic se už odedávna shodují v tom, že přítomný okamžik je bránou do sféry duchovna.“

„Hudba není iluze, je to zjevení. A její vítězná síla spočívá v tom, že zjevuje krásu, která nám není přístupná v žádné jiné sféře, a jež nás smiřuje se životem. Radost z hudby není v žádném případě fyziologický jev, i když se pochopitelně nervy jako tělesné orgány na vnímání hudebních dojmů podílejí. (Čajkovskij Naděždě von Meck 5. 12. 1877).“

„Lichocení nikdy nevyzařuje z velkých duší, je výsadou malých lidí, kterým se podaří se zmenšit ještě víc, aby mohli lépe vejít do životní sféry jiné osoby, kolem níž krouží.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Informace znamená všechno; za války jako v míru, v politice jako ve finanční sféře.“

„Dnešní lidé by Ježíšovi uvěřili na slovo, ale církev nepovažují za věrohodnou. Protože to prostě již nejde! Ježíš například říká: buďte chudí. Papež a biskupové bydlí v palácích. Ježíš říká: mluvte pravdu a nepřísahejte. Každý biskup v Německu musí složit úřední přísahu na ústavu a každý teolog na učitelský úřad církve. Ježíš říká, že máme lidi osvobozovat od jejich démonů a nemocí. Nyní naši teologii a církevní zbožnost zatěžuje podezření, že již po mnoho století zavádí lidi do duchovního utrpení absurdní morálkou týkající se sexuální sféry. Ježíš říká: nesuďte. My máme kodex církevního práva, který se - ve dvou hlavách - neskládá z ničeho jiného než z trestů.“

„Příroda je nekonečná sféra, jejíž střed je všude a obvod nikde.“

„Od islámu se požaduje, podobně jako v případě všech ostatních náboženství, rozlišení občanské a náboženské sféry. Muslimové musí pochopit, že nemohou celé společnosti vnucovat určité požadavky a nároky, které jsou závazné v jejich náboženské komunitě. Myslím, že to může být šance pro islám a pro muslimy, kteří opustili země, kde islám byl dominantním náboženstvím, kde stát a náboženství byly spojeny bez jakéhokoli rozlišení. Ve Francii mohou vyjádřit vlastní náboženství novým způsobem, přistoupit k nezbytnému rozdělení náboženství od politiky. Katolická církev se to také musela naučit a ukázalo se to pro nás velmi osvobozující. Jsem přesvědčen, že pokud islám tuto distinkci přijme, bude se moci začlenit harmonicky do evropské společnosti. Zjistí, že jej to nijak neochuzuje ani neomezuje, nýbrž že jde o normální cestu rozvoje v pluralitní společnosti.“

„Kdyby základní vlastností lidských bytostí nebyla morálka, nebyla by možná ani společnost, ani sociální řád, ani kultura, ačkoliv se společnost, řád i kultura, ať už to zní jakkoliv ironicky, snaží tuto vlastnost likvidovat, nebo alespoň neutralizovat její důsledky. Člověk je za své volby odpovědný – právě proto je pro „řídicí sféru“ (a to v každém systému bez výjimky) tak výhodné, aby se člověku namluvilo, že „nemá alternativu.““

„V zemi, která čelí problémům s nezaměstnaností, bohatí neplatí spravedlivě, a to jak v individuální, podnikatelské nebo jakékoliv jiné daňové sféře.“

„Naše tělo se může stát vstupní bránou do sféry Bytí.“

„Fyzický svět, jejž vnímáme v každodenním životě, je pouhým stínem skutečného světa. Skutečný svět, svět ducha, existuje za oponou naší společenské podmíněnosti. Ve skutečnosti nejsme spoutáni světem prostoru, času, hmoty a kauzality, ale opona nám brání uvědomit si tuto pravdu a žít ve sféře síly, svobody a milosrdenství.“

„Všechny lidské názory se až dosud utvářely v pozemských měřítcích, opíraly se o předpoklad, že technika nikdy nepřekročí zemskou sféru. Jakmile se však lidstvu podaří vyjít do meziplanetárních prostor, bude třeba přezkoumat a zrevidovat všechny naše názory filosofické, sociální i morální.“

„Hvězda jest jednoduché kulovité těleso, jehož přirozené místo je sama sféra. Jeho úkolem je vydávat světlo. Nepodléhá ani vzniku, ani zániku a pohybuje se kolem středu, který leží mimo.“

„V mém filmařském životě jsou tři učitelé-vzory: Buňuel, Bresson, Bergman. Bergman film posunul do sfér moderního románu. Můj vyvolený film jsou Lesní jahody. Bergman byl pro mne inspirací a často jsem ho nevědomky kopíroval. Jeho výjimečnost závisela i na okolnosti, že Švédsko nebylo nikdy nikým okupováno. Tvůrce byl respektován a stát mu umožnil svobodně tvořit.“

„Současný geografický obraz daného území, krajiny, oblasti, státu i světadílu nelze zcela pochopit, vysvětlit a dokonce ani prognózovat bez poznání jeho vývoje v minulosti. To, co kolem sebe vidíme, je výsledkem dlouhodobého vzájemného působení přírodní a společenské sféry.“

„Sex by neměl být diskutován veřejně při každé příležitosti. Je to otázka respektu k sobě navzájem, posunout velmi osobní věci, jako je sexualita, zpět více do soukromé sféry.“

„…. přepadl mě onen rozjařený pocit jako z jiného světa, který někdy zakouším, když vstupuji do sféry života někoho jiného, pocit (který se na chvilku jeví jako zcela reálná možnost), že změním své banální návyky a začnu žít právě takhle, pocit, který se vždycky rozplyne hned další ráno, když se probudím do starých známých neměnných kulis svého vlastního života.“

„Přemluvit člověka je obtížné, pokud jste samy, ale když bude 10 lidí přemlouvat, tak je to otázka času….
Myšlenka je nejsilnější v potenciální energetické sféry, díky tomu může překonávat čas i prostor…..“

„Já si neumím svoji tvorbu nijak logicky vysvětlit. Pochází ze sféry nevědomí mého mozku. Když opravdu skládám nebo opravdu hraju, vůbec na nic nemyslím. Jsem prostě jen při tom, cítím to a jsem v tom. To právě chci; udělám všechno pro to, abych toho pocitu dosáhl.“

„Je nezbytně nutná sekularizace, oddělení náboženství od politické sféry, a to v muslimských zemích stejně jako v muslimských komunitách usazených v Evropě. Pokud toho islám nebude schopen, tak časem zkrátka vymizí; zatím stále zůstává uvíznutý v jednom překonaném stadiu. Nejhorší je, že muslimem se narodíte a nemáte na výběr – determinuje vás to na zbytek života.“

„Nutno říci, že z politických důvodů není připomínání Ukrajiny v módě. Ukrajina je zemí, která způsobila či prohloubila potíže ve vztazích mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem, postavila je do šachu. Mluvit dnes o Ukrajině by tedy znamenalo mluvit o vlastních neúspěších. Nemyslím si, že by mlčení o Ukrajině bylo zcela spontánní. V tom smyslu, že Ukrajina, která se samozřejmě nacházela ve sféře vlivu Ruské federace, se rozhodla – rovněž nepochybně pod západním tlakem – obrátit směrem k Evropě a Spojeným státům. Došlo na Majdan, na faktické oddělení od Ruska se všemi hospodářskými důsledky. Ale zároveň z různých důvodů Západ nenastoupil na místo Ruska, nepřemýšlí o zlepšení životních podmínek místního obyvatelstva. Proto tedy v této chvíli Ukrajina prohrává na všech frontách.“

„Drž se toho, co v životě nepomíjí a nerozpadá se. Drž se pravdy, dobra, drž se lásky, drž se Boha. Tolerance, která připouští Boha jako soukromý pohled, ale upírá jí místo ve veřejné sféře, je pokrytecká.“

„Náboženská svoboda, jak několikrát připomněl svatý Jan Pavel II. a znovu zopakoval papež František, je matkou všech svobod, protože s ní souvisí svoboda myšlení a slova, svoboda projevu a sdružování, svoboda svědomí a bohoslužby. A protože náboženská svoboda se týká sféry smyslu, konečného horizontu existence, hnutí lidského rozumu, který se snaží odpovědět na základní otázky sebe sama.“