Citáty na téma snažení

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“

„Ztracený ráj vstupuje do téže logiky jako zlatý věk; koncept, jenž má svou obdobu i v jiných civilizacích. Specifičnost judeokřesťanského dědictví tkví, jak už bylo řečeno, v lineárnosti času, v níž je předurčen zrod západního historického myšlení. Nový zákon nadto kodifikuje zdokonalitelnost lidského plemene; lidské snažení může být eventuálně smysluplné. Pokusy o znovunalezení či později vybudování pozemského ráje, chiliasmus a příprava k poslednímu soudu se podílejí na urychlení historického času, který je dán lidskému společenství.“

„Nové potřeby ducha, srdce i sluchu nám ukládají nové snažení a v některých případech nás nutí, abychom rušili staré zákazy.“

„Dělat vnitřní pokrok je nakonec vše, na čem záleží, vše ostatní pomine kromě plodů našeho duchovního snažení.“

„Když je tvé snažení neúspěšné, tak i přes bolest a utrpení se můžeš dočkat pozitivního konce.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Odjakživa jsem byl nepřítelem marného naříkání a kvílení, přesvědčen jsa, že jenom pilná práce a snažení kupředu pomůže.“

„Proč ulpívat na životě
kráse a vášni
tak vzdáleném?
Půvabné jsou pivoňky,
leč přijdou o své květy a uvadnou.
Když snažím se, hory na mne shlíží.
Když odpočívám, vzhlížím já na ně.
Může to vypadat stejně, ale tak to není,
neboť snažení nepředčí zahálení.
I když zrovna kvetou,
smutek visí
nad květy.
Myslí snad na to,
že také jednou opadají?“

„Touha po splynutí mezi osobami je nejmocnějším snažením člověka. Je to nejzákladnější vášeň, je to síla, která drží po hromadě lidstvo, rod, rodinu, společnost. Nedosáhnout tohoto splynutí znamená šílenství či zničení - zničení sebe nebo zničení jiných. Bez lásky by lidstvo nemohlo žít ani den.“

„Rád bych lidem, kteří se už mnoho let buď smějí, nebo potřásají hlavou, když vidí naše obrazy, udělil menší lekci. Nechápou, že v těch impresích může být i troška rozumu – že podle okamžitého dojmu prostor může být červený nebo modrý. Od dětských let jsou zvyklý na to, že listí a tráva jsou zelené a barva pleti růžová. Nejsou schopni pochopit, že naše snažení je myšleno vážně – považují je za humbuk, nedbalost, nebo duševní poruchu, ta se jim zdá nejpravděpodobnější. Nemohou pochopit, že umělci to s těmi obrazy myslí vážně, že vznikly v trýzni a za probdělých nocí, že stály krev a nervy.“

„Umění není náhodný vedlejší produkt lidského snažení, nýbrž váha a míra nejvlastnější hodnoty národa.“

„Touha po seberealizaci je součástí života. Člověk potřebuje vidět nebo alespoň cítit před sebou směřování své existence někam. U převážné většiny z nás pravděpodobně už od dětství stojí za naším snažením a chováním touha dosáhnout aspoň trochu výrazného a osobitého statusu mezi ostatními lidmi. čím silnější je tato snaha, čím větší je ctižádost člověka, tím širší okruh společnosti se snaží zaujmout k uznání své osobnosti.“

„Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení!
Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti.
To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.“

„Podle pánů senátorů veškeré lidské snažení spojené s obdobím let 1945 až 1990, s lidskými touhami po sociálně spravedlivé společnosti, bylo zločinem. Všichni občané až na nečetné výjimky, typu bratrů Mašínů, byli zločinci.“

„Zdědil po předcích několik dobrých instinktů, ale díky usilovnému snažení se mu podařilo je překonat.“

„Život je pouze o dvou nejdůležitějších okamžicích. Vše ostatní děláme právě kvůli nim, ale ve výsledku veškeré naše celoživotní snažení anulují. (Život a smrt, leden 2020)“

„Teprve se asi znovu učíme odlišovat věci podstatné od věcí naprosto nepodstatných, učíme se vnímat skutečnou podstatu rodiny, přátel, potřebu pracovat a vytvářet hodnoty jako jednoho z nejdůležitějších motorů lidského snažení.“

„Slohově impresionistickému snažení snažení podléhala gesta právě jako interiéry. Náš aranžérský, dobový vkus kolem roku 1900 byl nespokojen po výtvarnické stránce s prostředím, vkusem našich rodičů. Chtěli jsme umělecky náladové prostředí, něco, co by mluvilo osobitě, umělecky, básnicky revolučně. Zvláště při fotografování snažili jsme se pózou, podepřenou tváří, sklonem vyjádřit mystická vytržení březinovská, Garborgovy Umdlené duše. Že pozadím scény byla prošívaná přikrývka z tatínkovy postele, to nám nevadilo.“

„Nic není náhoda, vše je výsledek trpělivosti a snažení ale jen ty nejméně očekávané věci přijdou z ničeho nic“

„Někomu k velikosti stačí málo, někomu spadne do klína, někdo se o ní musí neustále snažit a usilovat, je to výsledek usilovného snažení“

„Cit a touha jsou hybnou silou veškerého lidského snažení a lidských výtvorů.“

„Bojuj za to za co bojovat chceš. Myluj to co milovat můžeš.Žíj jak myslíš podle sebe a nikdy neprestávej ve svém snažení. Ikdyby 100×tě to mělo srazit. Pokračuj bude se ti dařit. Snaha tvá je mojí vírou přístup tvůj je mojí sílu.“