Citáty na téma techničnost

Sbírka citátů na téma techničnost, možnost, lidé, pokrok.

Citáty na téma techničnost

„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

O fantazii, O myšlenkách, O lidech, O světě

„Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

O penězích, O lidech, O pravdě, O osobnosti

„Těsně předtím, než svět vybouchne, zazní v televizi hlas odborníka, který prohlásí, že je to technicky nemožné.“

Peter Ustinov (1921–2004) anglický herec, spisovatel a dramatik

O světě

„Zákon je jen technické a ne vždy podařené provádění spravedlnosti.“

Emil Vachek (1889–1964) český spisovatel

O spravedlnosti, O zákonech

„Zdánlivě to nyní vypadá tak, jako bychom byli vytvořili takovou českou vládu, která dovede do říše celý český národ. Chtěl bych zdůraznit, že poněmčení zamýšlíme, ale pouze těch, kteří jsou skutečně k poněmčení způsobilí. Počítám zhruba se 40 až 60 procenty…
Těm, kteří jsou způsobilí poněmčení, by se později pokud možno zprostředkovala práce v říši, aby se sem vůbec nevrátili. Ti, kteří poněmčení způsobilí nejsou, se odešlou po otevření osídlovacího prostoru kolem Ledového moře, v němž umístíme v budoucnu koncentrační tábory pro 11 miliónů židů z Evropy. Tam bychom pak mohli usadit Čechy, kteří nejsou způsobilí poněmčení. Jejich úkol by byl pozitivní, udělali bychom z nich dozorce, předáky, měli by možnost přivést si sem rodiny…
Dalším problémem, a to nejdůležitějším, je otázka českých škol a za druhé otázka mládeže. Obě budou vyřešeny společně… Zde je třeba uhodit především na české učitelstvo, které je sborem vychovatelů opozice. Tady do toho musíme jasně říznout. Není technicky možné dát zavřít všechny české učitele a vytrhnout mládež z dosavadního ovzduší. To půjde bezpochyby při českém postoji k těmto věcem asi nejlépe na poli sportu…“

Reinhard Heydrich (1904–1942) německý nacistický úředník během druhé světové války

z tajného projevu 4. 2. 1942

O škole a vzdělávání, O rodině, O moři, O sportu

„Smrt lépe využívá technického pokroku než život.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O životě, O smrti

„Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.“

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) francouzský letec a spisovatel

Přisuzované

„Technický pokrok nám zaručuje stále složitější umírání.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Podnikové zákony platící v době krize: Obchodní oddělení je pro. Finanční oddělení je proti. Právní oddělení to musí přezkoumat. Osobní oddělení je znepokojeno. Plánovací oddělení je v šoku. Technické oddělení si žádá více prostoru. Tiskové oddělení neví.“

Murphyho zákon

O zákonech, O osobnosti

„Všechny velké práce ve světě hmoty, které lidstvo od pravěku vykonalo a kterými změnilo tvář země i vnější způsob života na ní, nejsou ničím ve srovnání s úsilím, jež by dnes muselo vynaložit, aby změnilo člověka, jeho smýšlení, zaměření i charakter tak, aby všech technických možností, jimiž vládne, užíval už jen pro dobro a mír, ne ke zlu, násilí a zkáze.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O zlu, O světě, O míru, O životě

„Patřím k těm, kteří věří s Nobelem, že nové technické objevy přinesou lidstvu víc dobra než zla.“

Pierre Curie (1859–1906) francouzský fyzik

O zlu

„Je to velmi technicky vysoce vybavený interpret. Hudebník, který má natolik bohaté hudebně-emocionální zázemí, že dokáže prodat romantickou, ale i modernější hudbu způsobem, který publikum bere. -- o Lang Langovi“

Petr Veber (1960)

Zdroj: [Kaňková, Markéta, Na Pražském jaru vystoupí Lang Lang, klavírista se slávou rockové hvězdy, rozhlas.cz, 2014-05-22, 2014-05-29, http://www.rozhlas.cz/zpravy/hudba/_zprava/na-prazskem-jaru-vystoupi-lang-lang-klavirista-se-slavou-rockove-hvezdy--1353192]

O hudbě

„Ať se obrátíme kamkoli, na každém kroku se setkáváme s úkoly, které je lidstvo s to okamžitě úplně rozřešit. Brání tomu kapitalismus. Nakupil hromady bohatství - a udělal z lidí otroky tohoto bohatství. Rozřešil nejsložitější technické otázky - a zabrzdil provedení technických zlepšení pro bídu a nevědomost milionů obyvatel, pro tupé mamonářství hrstky milionářů.“

Vladimír Iljič Lenin (1870–1924) ruský politik, vedl Říjnovou revoluci

Zdroj: K. V. Ostroviťanov, Politická ekonomie: Učebnice (SNPL, Praha 1955, str. 266)

O lidech, O bohatství

„V okamžiku, kdy technický pokrok umožnil využívat jaderné štěpení, byl učiněn skok do zcela nových rozměrů násilí.“

Robert Jungk (1913–1994) rakouský novinář a spisovatel

Originál: (de) Mit der technischen Nutzbarmachung der Kernspaltung wurde der Sprung in eine ganz neue Dimension der Gewalt gewagt.
Zdroj: [Holzinger, Hans, Atomenergie: Jetzt ist es Zeit, die Lehren zu ziehen, 2011/03/08, 2012/07/02, http://www.zeitpunkt.ch/news/artikel-einzelansicht/artikel/atomenergie-jetzt-ist-es-zeit-die-lehren-zu-ziehen.html]
Zdroj: kniha Der Atomstaat, 1977

„Mnohé nedostatky technických děl bývají zaviněny tím, že navrhovatel dbá sice přísně na technickou správnost díla, zapomíná však při tom na člověka, jemuž má dílo sloužit.“

Karel Chmel (1908–1983)

„Režisér je jakýsi automat na myšlenky a vkus; film to je sled tvůrčích a technických rozhodnutí.“

Stanley Kubrick (1928–1999) americký režisér, scénárista, kameraman a producent

Zdroj: [Töteberg, Michael, 2005, Lexikon světového filmu, Orpheus, 12]

O myšlenkách, O rozhodnutí

„Mám radost z toho, že pravidla pro Josého Mourinha jsou jiná než pro ostatní trenéry. Já nemohu opustit technickou zónu, ostatní ano. Já nesmím zvednout míč, který chce protivník, ostatní mohou. Já nesmím mluvit se čtvrtým rozhodčím, ale ostatní mohou.“

José Mourinho (1963) portugalský profesionální fotbalista a manažer

Zdroj: [ČTK, Jsem šťastný, protože mi závidíte, vzkázal Mourinho směrem k UEFA, sport.cz, 2010-12-05, 2011-02-09, http://fotbal.sport.cz/clanek/179199-jsem-stastny-protoze-mi-zavidite-vzkazal-mourinho-smerem-k-uefa.html]

O radosti

„Úlohou houslí je v prvé řadě zpívat. Nesoustřeďovat se pouze na technickou ekvilibristiku, ale také na tvoření krásného, oduševnělého tónu.“

Zdeněk Gola (1929)

Zdroj: [Štraus, Ivan, Zdeněk Gola - houslista a pedagog, Hudební rozhledy, 2013, 11, 6]

„Co je to za věcičku?" zeptal se děkan. (…) "Říká se tomu rýč," odpověděl mu starší pAsák. "Viděl jsem, jak ho používá zahradník. Zastrčíte ten ostrý plochý konec do země. Pak to ale začíná být poněkud technicky náročné.“

Terry Pratchett (1948–2015) anglický spisovatel

„Poprvé ve světových dějinách technická reprodukovatelnost emancipuje umělecké dílo od jeho parazitické závislosti na rituálu… Místo, aby bylo založené na rituálu, začíná být založené na jiné praxi – politice.“

Walter Benjamin kniha Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti

Zdroj: Ritter, Martin (2009). Walter Benjamin. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. Revue labyrit 23-24. Praha: Labyrint – Via Vestra. s. 169

O závislosti

„Hudba je můj hlas. Když hraji na housle, cítím se, jako kdybych sama zpívala. Nebo hovořila. Vyjadřuji se prostřednictvím houslí. Nemám žádnou bariéru mezi sebou a nástrojem. Výraz vychází ven přímo. Jen pokud by existovala nějaká technická bariéra, tak od toho je pak soustavné cvičení.“

Janine Jansenová (1978) nizozemská houslistka

Zdroj: [Janine Jansen a její sdílení, casopisharmonie.cz, 2016-03-18, 2016-06-03, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/janine-jansen-a-jeji-sdileni.html]

O cvičení, O hudbě

„Jestliže jste na lidech citově závislí, jak je můžete milovat? Pokud člověk závisí na jiných lidech ohledně učení, technických dovedností nebo potravy, je to v pořádku. Záviset ovšem na druhých lidech, pokud jde o štěstí, to je neštěstí.“

Anthony de Mello (1931–1987) indický spisovatel

Zdroj: Čirá radost

O učení, O lidech, O milování, O lásce

„Ze světového názoru, jak nám ho zprostředkovává starozákonní Jahve nemohla vyrůst věda našeho typu. Z tohoto věčně cizího protikladu také povstal zápas římského církevního systému proti germánské vědě. To co dnes nazýváme vědou není nějaký technický výsledek, ale důsledek určité specifické formy kladení otázek světu.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O vědě, O světě

„Pokud Bůh existuje, tak zklamal on, nebo jeho pozemská technická podpora.“

J.M.Bruca

O bohu, O podpoře

„Auto - technický prostředek, který nám umožňuje dostat se zpravidla rychleji a pohodlněji do nejbližší opravny, než bychom to dokázali pěšky.“

Helmar Nahr (1931)

O autech

„Chvála mobilu, neboť budoucnost je růžová Úžasné, co vše umožňuje mobilní telefon! Ještě troška technického vývoje a bude se možné dovolat i spravedlnosti.“

Peter Gregor (1944–2014)

O budoucnosti, O spravedlnosti

„Technický pokrok. brzy bude ze země místo konopí vyrážet textilní zboží.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Technicky vzato, zákulisí pekla by mělo být plné hořlavin.“

Valeriu Butulescu (1953)

O pekle

„Moje zřejmá angažovanost vyústila do možnosti pomoci poníženému lidstvu a protože technické schopnosti poskytují výhled na řešení, snad právě to je otázka: komu lze pomoci rozřešit bezvýchodnou situaci a to jak na úrovni sociologické či politické, tak individuální i kolektivní a tím zabránit destrukci. V tom nemůže být má víra jiná než bojovná.“

André Glucksmann (1937–2015) francouzský filozof

Zdroj: [André Glucksmann převzal cenu Osvětimské nadace z rukou Benedikta XVI., radiovaticana.cz, 2009-12-10, 2012-05-05, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12148]

O pomoci, O víře

„Umělec potřebuje svobodu, ne aby dělal, co chce, ale aby byl, kdo je. Umělec chce, co musí; technik chce, co může. Umělec žádá svobodu pro to, co je bytostně nutné; technik pro to, co je technicky možné. Kritériem umělcovým je schopnost svět obývat, činit jej obyvatelným; kritériem technikovým je schopnost svět dobývat, činit jej konzumovatelným. Rytmus prvého je bytostný; rytmus druhého ekonomický. Umělec se dává vést virtuálním rytmem přírody; technik usiluje vést svým strojovým rytmem přírodu.“

Josef Šafařík (1907–1992) český dramatik, esejista, filozof, inženýr, publicista a vědecký spisovatel

Zdroj: Na každý den 2011. Kalich 2010. Praha, s.124–125

O světě, O svobodě, O přírodě

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: FISCHER, Josef Ludvík. Únor 1948: Slovo k vychovatelům. 1. vydání. Praha: Orbis, 1948. 20-[III] s. Přednášky a diskuse; Sv. 22. [Viz str. 17.]

„V našem geoprostoru přichází mezi prvními s novým technickým vnímáním, uvolňuje rukopis, začíná pracovat se špachtlí, byť s jistým posunem oproti tomu, co se dělo ve Francii. Je však v tomto posunu jedním z nejradikálnějších..“

Katarína Beňová

„Architektonické struktury, které vzhledem k jejich specifickým technickým vlastnostem často přežívají po staletí, patří k základním památkám minulosti a kulturního rozvoje celého národa. Zároveň jsou důkazem jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Díla architektury a urbanismu tak ztělesňují historii lidí, kteří je vytvořili.“

Adolf Ciborowski (1919–1987) polský architekt a urbanista

Originál: (en) Architectural structures which because of their specific technical features frequently survive for centuries, belong to the basic monuments of the past and the cultural development of the entire nation. At the same time they are evidence of its economic and social development. The works of architecture and town planning thus embody the history of the people that created them.
Zdroj: [Larkham, Peter J., 1996, Conservation and the City, Routledge, 3, angličtina]

O historii, O vzhledu, O minulosti, O lidech

„Měl jsem omezené technické schopnosti, co se týká fotoaparátu. Vlastně, neměl jsem žádné schopnosti…používal jsem levné komerční laboratoře k vyvolávání snímků…Nikdy jsem nevešel do temné komory.“

Richard Prince (1949) americký umělec

Originál: (en) I had limited technical skills regarding the camera. Actually, I had no skills … I used a cheap commercial laboratory to blow up the pictures … I never went in a darkroom.
Zdroj: [Bates, Stephen, Richard Prince ordered to destroy lucrative artwork in copyright breach, guardian.co.uk, 2011-03-23, 2011-03-31, http://www.guardian.co.uk/world/2011/mar/23/richard-prince-artwork-copyright-breach]

„O mně se říká, že nemám rád ženské v obchodě, ale já je nemám rád jen za pultem. Chlap si od ženy v technických věcech nenechá poradit – copak může věřit čtyřicetikilové blondýně, že někdy vyvrtala nějakou díru? Když si má zákazník vybrat, tak za pultem v železářství by měl být chlap.“

Václav Břenda (1958)

Zdroj: [Vlková, Jitka, Dnešní kutilové? Bída, Mladá Fronta DNES, 2013, červen, 20, A14, rozhovor]

O chlapech, O ženách

„Z patnácti mých spolupracovníků je sedm žen. Snažím se, ale přece jen, ten obor je velmi technický.
jako ministr zemědělství“

Stéphane Le Foll (1960) francouzský politik

Zdroj: [Jak nebýt sexistou: Francouzští ministři chodí na speciální kurzy, ihned.cz, 2012-11-02, 2012-12-16, http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-58258790-jak-nebyt-sexistou-francouzsti-ministri-chodi-na-specialni-kurzy]

O ženách

„Moderní civilizace, tím že dala rozhostit mechanistickému světovému názoru a technické vzdělanosti, přetrhla jakékoliv spojení s duchovním a mravním kosmem.“

Vladimír Hoppe (1882–1931)

Zdroj: Vladimír Hoppe, phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hoppe.html

„Máte za to, že Evropané způsobili na planetě větší devastaci než jiné civilizace? Pokud bychom to působení měli kvantifikovat, tak nejspíš ano, ale mimoevropské země to už dnes silně dohánějí. Ale Evropané mají odpovědnost i za to, co se děje mimo Evropu, protože vina je i tam, kde jsme něco zapomněli udělat anebo prostě neudělali, nejen tam, kde jsme sami něco zlého provedli. To je ostatně také jeden z dosud málo doceňovaných evropských morálních vynálezů. Souvisí to velmi hluboce s chápáním svobody: jsme skutečně svobodni jen tam, kde jsme ochotni na sebe vzít vinu i tam, kde jsme sami aktivně a osobně nic nezavinili. Kdo toho není schopen, nemůže být a ani není opravdu svoboden. Svoboda bez odpovědnosti přestává být svobodou a stává se libovůlí nebo svévolí. V tom smyslu jsme my, Evropané, odpovědní za to, že třeba v Africe dnes ozbrojené černé bandy terorizují a přímo masově likvidují jiné kmeny, které považují za nepřátelské: ty zbraně, jichž používají, pocházejí od nás – už jako vynález a technický prostředek, většinou i jako výrobky.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Perspektiva člověka je svoboda, 2006 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=253

O osobnosti, O zlosti, O svobodě

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Lidovky.cz, rubrika Čtvrtek Alexandra Tomského, 2010-11-18, 2019-04-03, https://www.lidovky.cz/noviny/postizena-spolecnost.A101118_000069_ln_noviny_sko]
Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Aktuálně.cz, Blogy, 2019-11-19, 2019-04-03, http://blog.aktualne.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=11322]

O pomoci, O budoucnosti, O maminkách, O penězích

„Technická preciznost nedostačuje. Je to sirotek bez opravdové duše tanečníka.“

Sylvie Guillem (1965)

O duši

„Cílem všeho je využití svých technických znalostí, moudrosti a lásky ke hře, abychom snížili šance, snížily riziko.“

Robert T. Kiyosaki (1947) americký investor

O šanci, O lásce, O moudrosti, O hře

„Komunistický manifest teoretiků beztřídní společnosti Karla Marxe a Bedřicha Engelse je strhující předpověď dopadů globalizace na společnost na konci 20. století. Žádný z velkých problémů, před nimiž lidstvo stojí na začátku 21. století, nemůže být vyřešen na základě neomezeného hospodářského růstu a technického pokroku, tedy principů, které jsou pro rozvinuté západní země stále určující.“

Eric Hobsbawm (1917–2012) britský marxistický historik

Zdroj: [Eric Hobsbawm – uznávaný historik, který do konce života obdivoval Marxe, rozhlas, 2017-06-15, 2019-12-10, https://plus.rozhlas.cz/eric-hobsbawm-uznavany-historik-ktery-do-konce-zivota-obdivoval-marxe-6512330]

O problémech

„Neskutečný technický vývoj a zběsilé tempo, ve kterém se dnes žije, zásadním způsobem mění obsah pojmu kultura.“

Vadim Petrov (1932–2020) český hudební pedagog, hudební skladatel a klavírista

Zdroj: Časopis Reflex, 2. ledna 2020, str. 23-27

O životě

„Úkolem moderní fotografie je dokument a absolutně prvním příkazem moderní fotografie je technická dokonalost jak negativu, tak pozitivu.“

Josef Ehm (1909–1989) český fotograf

1940
Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=e&start=1&count=20, 2016-07-27, Libri]

O fotografii, O dokonalosti

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: [Z dopisu Jaroslavu Šabatovi, 5. března 1986]

O síle, O vztazích, O šanci, O naději

„Maýr měl lyrický tenor příjemného témbru, i když ne příliš zvučný. Pěvecky vyškolen a formován v cizině, nevyslovoval zpočátku mluvený a zpívaný český text bez obtíží. Tím víc se snažil zdůrazňovat technické prvky přednesové kvality árií. V hrdinných rolích obvykle přepínal a nevyvaroval se pak hlasových poruch. Také Maýrovy pohyby a postoje byly při zpěvu často nucené až křečovité.“

Jaromír Paclt (1927–1994) Narozen 24.2.1927 v Hradci Králové, zemřel 11.11.1994 v Praze. PhDr., muzikolog, autor publikací z oboru.

Zdroj: [Salieri české hudby. Před 200 lety se narodil Jan Nepomuk Maýr, operaplus, 2018-02-17, 2020-05-31, https://operaplus.cz/salieri-ceske-hudby-pred-200-lety-se-narodil-jan-nepomuk-mayr/]

O zpěvu

„Pixar je technicky nejpokročilejší tvůrčí společnost; Apple je nejkreativnější vyspělá technická společnost.“

Steve Jobs (1955–2011) americký podnikatel a zakladatel společnosti Apple Inc.

„Technický vývoj nás sice udivuje svou rychlostí, avšak tak rychle, jak bychom si někdy přáli, to zas nejde. A nebo možná právě dnes nebo zítra přijdeme na úplně nové myšlenky. Teprve půl století poté, co se jim odborníci přestanou smát, budeme mít šanci začít je realizovat…<ref“

Marcel Grün (1946–2020) český astronom

O myšlenkách, O šanci, O rychlosti

„Fotbal je jednoduchá, ale zároveň strašně náročná hra, protože je to jediný sport, kde technickou i pohybovou složku vytvářejí nohy.“

Jindřich Trpišovský (1976) český fotbalový trenér

Zdroj: Časopis Reflex č. 32, 2020, str. 20-25

O fotbale, O sportu, O hře

„Dodnes bitcoinu skoro nikdo nerozumí, a pokud někoho zajímá, tak ne z technické stránky, ale především jako prostředek k zázračnému zbohatnutí.“

František Fuka

Zdroj: Časopis Reflex č. 10, 2021, str. 46-49

„Největším úspěchem lidstva nejsou umělecká, vědecká nebo technická díla, ale uvědomění si vlastní dysfunkce.“

Eckhart Tolle (1948) německý spisovatel

O úspěchu

„Technicky byl velmi nadaný, ale také značně omezený. Jeho hudba je dobře vystavěná a účinná, ale monotónní ve struktuře, která se v podstatě skládá především z umělých a tryskajících melodií doprovázených nejrůznějšími figurami odvozenými z arpeggií. Obrovský populární úspěch, který mělo několik málo Rachmaninovových děl za jeho života, pravděpodobně nevydrží dlouho a hudebníci ho nikdy nepovažovali za příliš oblíbeného.“

Sergej Rachmaninov (1873–1943) ruský hudební skladatel, klavírista a dirigent

O úspěchu, O hudbě, O životě

„Lidsky je to lepší než technicky dokonalé.“

Žádné

O dokonalosti

„Navzdory obrovskému pokroku prožívá dnes lékařská péče v Evropě a Severní Americe hlubokou krizi. Rozsáhlá nespokojenost se zdravotnickými institucemi má mnoho příčin. Navíc přes obrovský nárust prostředků věnovaných během posledních tří desetiletí na zdravotnictví a přes pokračující nároky na vědeckou a technickou dokonalost lékařské profese se nezdá, že by se zdraví populace podstatně zlepšilo.“

Fritjof Capra (1939) rakouský fyzik, holista a teoretik

Zdroj: 80-7281-090-1, Vlastimil, Praha, Marek, 2002, Nová doba porodní: život před životem, porod jako zázrak, první tři minuty a jak dál: přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí, Eminent, sdružení podnikatelů, 135

O zdraví, O dokonalosti

„Věda je pro většinu lidí a zvláště pro konzervativce dost nepříjemná, protože vyžaduje technický pokrok.“

John Burdon Sanderson Haldane (1892–1964) genetik a evoluční biolog

O vědě, O lidech