Citáty o vzteku

„Tolik z nás na planetě žije ve strachu; strach plodí celou škálu dalších negativních emocí, jako jsou pocit viny, nenávist, úzkost, stres, panika a vztek. Ty potom narůstají až do nezvladatelné úrovně a my se „zasekneme“. Stáváme se sami tím, z čeho máme největší strach.“

„Děti chtějí cítit, že mají schopnost dovolat se odezvy na to, co potřebují. Zatímco dospělí se ve prospěch budoucnosti dokážou vzdát něčeho, co chtějí v přítomnosti, děti něco takového nedokážou. Potřebují vědět, že lidé kolem nich berou jejich okamžitá rozhodnutí vážně. Dítě, které bojuje s pocitem bezmoci a strádá tím, že neovládá svůj život, může zachvátit vztek, agrese nebo deprese podobně, jako to způsobují jiné emocionální deprivace.“

„Odvaha z víry, třebas je to víra falešná, vždycky překoná odvahu ze vzteku.“

„Když někdy jsem s člověkem, kterého rád mám, vyvře mi vztek strachy, že plýtvám neopětovanou láskou, / dnes však si myslím, není neopětované lásky, mzda přijde tak či onak / (já žhavě miloval jednoho člověka a má láska nebyla opětována, / však z toho jsem napsal zde ty písně).“

„Nebudete potrestáni za svůj hněv, budete potrestáni svým hněvem.“

„V dnešní době jsou zvířata řemeslně vražděna v ovzduší hrůzy, vzpoury a nevýslovného utrpení. Důsledkem toho je, že dnešní lidé nestravují jen maso, ale zároveň vztek, vzpouru a vlastní zvířeckost.“

„Někdy mě jímá zoufalství a vztek z toho, že se člověk v dnešním Německu už nemůže jasně vyjádřit a nazvat věci pravým jménem. Tohle znám jenom z totalitních států.“

„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“

„Co se týče rasismu, jde u mě přímo o fyzický odpor - jedná se o nejostudnější, nejzvířečtější součást lidského bytí -, zatímco moje reakce na kafkovskou byrokracii má blíž k vzteku a depresi - to je plod naší lidské moudrosti.“

„Často neříkám věci nahlas, i když bych měl. Dokážu všechno držet v sobě a rozškatulkovat si to, až už je to někdy k nevydržení: moje nitro je někdy jako sklep, ve kterém jsou uloženy stovky lahví vzteku, zoufalství a strachu, ale nikdo to na mně pouhým pohledem nepozná.“

„Ten výbušný vztek, který prostě jenom přijde, zatemní člověku oči a způsobí, že mu naběhnou žíly na krku a na čele a chvějí se jako kytarové struny.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Je mi líto našich autorů renesančních a humanistických. Kdyby bývali věděli, že se je budou studenti učiti s vztekem a nechutí - vykašlali by se na psaní děl literárních. Pokud by měli svědomí.“

„Ty jsi nerozumný, splašený hlupák! Nechceš myslet, nechceš si dát říct, nechceš se poučit, nejsi ochoten držet na uzdě ani svůj jazyk ani vztek.“

„pamatuješ si na svojí první lásku? byla jemná, byla chladná, bylo to všechno najednou. Jako člověk jsem pociťovala všechno najednou, vztek že nemůžu být zrovna s tebou, štěstí jak něco, jak něco může být tak krásné, ale někdy jsem si říkala proč s ním vlastně jsem, proč? neměla bych si dát od toho pauzu? co? mám na vše ještě hafo času ani neznám sama sebe, kdyby se mně někdo zeptal,, jaká je tvoje oblíbená barva" asi bych nevěděla co říct, protože jak už jsem již psala, sama sebe neznám…. nebo bych řekla růžová, protože jsem bezúhonná "barbie" a nebo bych řekla černá, protože jsem neomezený psychouš. Dobře to zase přeháním, ale proč ne? život je jeden přehnaný film o růžové žížale, kterou uklovnul ptáček. co tady vlastně děláme? budeme propadat negativním a depresivním myšlenkám o té žížale, nebo se zaměříme na toho ptáčka? říkáte si že odbočuji, ale teď se zamyslete vy, kdo chcete být? žížala? nebo ptáček?“

„Odpověď, když je mírná, odvrací vztek, ale slovo, které působí bolest, budí hněv.“

„Ptáci každé ráno za rozbřesku křičí z plných plic ve strašlivém pekelném vzteku, aby nás všechny varovali před pravdou, ale my bohužel neumíme ptačí řečí.“

„Bylo by mi skoro milejší, kdyby se mne má žena jednou do roka pokusila ze vzteku probodnout, než aby mne každý večer ubíjela svými rozmary.“

„Jen u člověka se vztek může stát chronickým a zplodit nenávist.“

„Mé tvrdé paže dál svírají uzdu života – / dál jako bezbřehý oceán / má duše vztekem a vášní klokotá. / Zůstanu nespoután. // Mé levhartí oči dál lítý mají lesk / a drží ve své moci / divoký a zádumčivý blesk / planoucí tmou pravěké noci. // Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu / kultury lidské každý čin. / Jsem barbar z nejhlubšlho stínu, / který se tyčí nade vším.“

„V dobách, kdy jsme trpěli, mohli básníci psát o svém smutku a vzteku. Nebylo to od nich nijak samoúčelné, básně nám pomáhaly přečkat těžké časy. Když nic jiného nebylo možné, jejich texty nám byly oporou. Básníci nás posilovali k dalšímu odhodlání. Abychom se nevzdali. Stáli jsme s poezií nazí proti násilí.“

„Zlo není tak všudypřítomné, jak si mnozí myslí. Když propukne, dokáže být sice jako u holokaustu strašlivé, to nás ale nesmí svádět k tomu, zaměňovat ho se zlobou, vztekem nebo podlostí. Ty jsou běžnou součástí života. Zlo je velmi vzácné.“

„Zvláště trýznivou úzkost způsobovaly dosavadním původcům americké zahraniční politiky záchvaty studentského hněvu. Nejistota dospělých proměnila obvyklé výhrady dozrávajícího mládí v institucionalizovaný vztek a národní trauma. Veřejné demonstrace dosáhly rozměrů, které prezidenta Johnsona (jenž válku nadále prezentoval tradičním způsobem, tedy jako obranu svobodného lidu před postupem totalitarismu) donutily omezit během posledního roku v úřadu svá veřejná vystoupení skoro výhradně na prostory vojenských základen.“

„Neberte na sebe zodpovědnost za pocity dítěte, ale dejte si pozor na jinou běžnou chybu, což jsou věty typu „je mi líto, že se necítíš dobře kvůli té věci“. Tato fráze může znamenat, že vy jste nic špatného neudělali a že to je dítě, které odpovědělo „špatným“ pocitem. Výsledkem je obvykle vztek. Držte se toho, co se stalo, a dítě vám bude věřit a bude vědět, že vám jde o něj a ne o to, abyste smazali svou chybu.“

„Rock and roll trochu připomíná Las Vegas: chlápci navlečení do šatů sestry předstírají revoltu a vztek, ale ve skutečnosti na nic vztek nemají.“

„Lidi snaz pochopi tvuj vztek vuci nim, ale nepochopi, kdyz jim odpustite a dete dal.“

„Šansony jsou jako malé divadelní hry. Jsou typicky francouzské. Jsme lidé, kteří v písních vyjadřují lásku, vztek, a dokonce i revoluci. To je velmi francouzské. A dobře to zapadá do naší skvělé anarchistické tradice.“

„Upřímnost a pravda je pro mě víc než láska a naděje. Smutek a vztek je pro mě víc hnací motor než klid a pohoda. Dobro nemá smysl bez rozumu a štěstí a vděčnosti. Moudrost hraje hry s vesmírem a osudem.Životní lekce jsou lekce pro moudrost změnu a nové nápady a pohledy.“

„Život není žádná podělaná duha a radost. Je to něco, kde když prožíváš radost, lásku nebo vztek, tak to vždycky končí bolesti. To je ta daň, které se chce každý člověk zbavit a to jakýmkoli způsobem.“

„Vztek je přirozená emoce. Je to nástroj, který nám umožní říct: „Ne, děkuji.“ Nemusí být agresivní ani nemusí ubližovat jiným.“