Citáty na téma četba

„Četba dobrých knih je jako hovory s těmi nejpočestnějšími lidmi z minulého století.“

„Vývoj ženy je tajemstvím. Pořád nic - paráda a tance, hadí jazýček a četba románů, očka a slzy - a najednou se objeví gigantická vůle, zralá myšlenka, kolosální rozum.“

„Buďte opatrní při četbě lékařských knih. Kvůli tiskové chybě byste mohli umřít.“

„Lidé mají v dnešní době zvláštní názor, že se lze všemu naučit z přednášek. Já však myslím, že přednášky nemohou tolik prospěti jako četba knih, z nichž se přednášky konají.“

„Jesliže četba nemá vliv na náš život, činy a myšlení, pak je škoda číst.“

„Četba zásobuje naši mysl pouze materiálem vědomostí. Teprve myšlením se zmocňujeme toho, co jsme přečetli.“

„Při četbě ze sebe vždycky trochu rádi vystupujeme a cestujeme.“

„Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa.“

„Četba Božího slova pozvedá naši duši, aby nás nepřemohlo zoufalství, a na druhé straně v nás vyvolává bázeň, aby námi nezmítala vichřice pýchy.“

„Potěšení z četby se zdvojnásobuje, když člověk žije s někým, kdo sdílí stejné knihy.“

„Lidská mysl má být utvářena spíše důkladnou četbou než četbou mnohého.“

„Četba je doslova rozhovor s lidmi mnohem moudřejšími a zajímavějšími, než jsou ti, s nimiž se můžeme seznamovat kolem sebe.“

„Mnoha lidem by jako četba na celý život úplně stačily vánoční nabídkové katalogy, inzeráty v novinách, návody přibalené k ústní vodě, k mýdlu, k termoskám a k petrolejovým kamnům, a potom snad ještě referáty.“

„Běžná zkušenost nám praví, že knihu je nutno číst od první věty k poslední a že obraz můžeme přijmout prvním a často i jediným pohledem. Jako většina běžných zkušeností i tato je mylná. Taky obraz je nutno číst. A pokud jde o působivost, je to, řekl bych, jak kdy a jak pro koho. Jsou vnímatelé, na které působí silněji obraz a naopak - někdo je zasahován především četbou.“

„Staré knihy čtou jen intelektuálové, a ty jsme už dokonale zvládli; právě u nich je nejméně pravděpodobné, že by četbou knih zmoudřeli.“

„Četba je pro mysl totéž, jako strava pro tělo.“

„Šířka četby nikterak ještě nezaručuje šířku obzoru.“

„Četba knih nám poskytuje tu neocenitelnou možnost, že při ní nejsme vázáni na svou současnost, ale můžeme si za společníky zvolit lidi kterýchkoli uplynulých dob.“

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

„Minulé dva týdny jsem strávila četbou stovek reakcí na encykliku. Většina jich byla pozitivních, ale kritikám vládlo jedno společné téma: Papež František se nemýlí vědecky, ani morálně, ale ekonomiku a politiku by měl přenechat odborníkům. Právě oni prý rozumějí obchodování s uhlím a privatizaci vody i tomu, jak účinně tržně vyřešit jakýkoli problém. Rozhodně s tím nesouhlasím. Nynější nebezpečný stav částečně zavinili mnozí ekonomičtí experti tím, že své technokratické schopnosti uplatňovali bez moudrosti. Vytvořili modely, které přisuzovaly skandálně nízkou hodnotu lidskému životu, zejména životu chudých lidí, a zároveň chránily firemní profit a ekonomický růst za každou cenu.“

„Lidé nezkušení v četbě mnohdy nepojmou ani stín podezření, že by se text mohl mýlit, neboť vše psané berou jako dokument, který stvrzuje sám sebe.<ref“

„Ti, kdo se domnívají, že četba je jakýmsi únikem, jsou na hony od pravdy: číst znamená postavit se tváří v tvář skutečnosti v jejím nejkoncentrovanějším stavu - což je kupodivu méně hrozivé než mít co dělat s její věčně ředěnou podobou.“

„Inspiraci čerpám z mnoha různých zdrojů. Může to být poslech oblíbeného alba, pohled na obraz či četba, prostě cokoli, co probouzí smysly.“

„Přečetl jsem si nakonec Trans-Atlantik od Witolda Gombrowicze. A jsem v šoku: Tohle má být četba pro mládež? Vždyť je to příběh člověka, který utíká před vojenskou službou do Jižní Ameriky a tam hledá různé ‚zážitky‘. Doporučovat takovou četbu by narušovalo základy polského vlastenectví.“

„Jeho nejoblíbenější četbou byly vkladní knížky.“

„Ve volbě četby musíme být opatrní a ne jako Odysseovi námořníci přijímat měchy větru za pytle peněz.“

„Znal jsem ho jen z četby, byl pro mne legendární postavou, kterou jsem pozoroval z dálky. Stejně jako demokrat Stevenson jsem měl na LBJ velmi běžný názor, že je schopný politický manipulátor, 'vyjednávač', který je ochoten kvůli dohodě ustoupit i v politice, jíž jsem byl zcela oddaný.“

„Jedním z důvodů, proč mi středověká literatura skýtá potěšení, je touha zachovat při životě všechna ta zastaralá slova a zapomenuté gramatické konstrukce. V tomto smyslu má moje četba v sobě i jistý prvek užitečnosti – byť se trochu zdráhám použít tento výraz, neboť samozřejmě literatura se nečte kvůli praktickým účelům.“

„Vyučování, četba, pospolitý život, příroda, ukládají v dětském duchu velikou zásobu představ, soudů, citův a nálad myslí, zásobu větší, než obyčejně se domníváme. Tato zásoba, tento duševní poklad jest ovšem mlhovitý, beztvarý, nespořádaný. Avšak není lepšího prostředku poklad ten spořádati, vyjasniti a na vědomí přivésti, nežli jej ustáliti a viditelně zobraziti v písemných pracích slohových.“

„Každý vychovatel má po boku ještě tajné spolupracovníky. Je to rodina, náboženství, druhové, mravy, zvyky a obyčeje v jeho okolí, časové mínění a předsudky, divadlo, četba, velcí vrstevníci, tisk, veřejné příhody a příběhy, ať soukromé či národní nebo světové. Osoba vychovatelova je tedy v tom celém velkém díle vychovacím jen dosti malou částí.“

„Nyní je posilováno pohrdání klasickou tradicí a humanistickým formováním. Toleruje se jen povrchní četba. Zvítězí-li tento proud, vstoupíme do světa robotů.“

„Dostojevskij se dotkl téměř všech témat, která znepokojují moderního člověka – svobody, důsledků existence či neexistence Boha, individuální oběti ve prospěch celku, revoluce a zániku lidské racionality. Našim problémům můžeme dost dobře porozumět prostou četbou Dostojevského románů.“

„Není třeba ani bohatství, ani důstojenství, aby byl člověk šťasten. Ukájení neprostších potřeb stačí tělu, pěkná četba baví mysl, přesné konání povinností plní radostí svědomí, láska k Bohu a lidem přivádí v duši klid a mír.“

„Užitek z četby Bible odpovídá tedy tomu, co uvědomělý čtenář sám ze sebe odhaluje, a odpovídá nebezpečím, která na sebe bere, když se v konfrontaci se slovy, s nimiž se setkává, vystavuje zraněním. Tato skutečně prostá zásada platí samozřejmě nejen pro četbu Bible, avšak při ní se potvrzuje rozhodně zřetelněji než v jiných případech.“

„Jestli jsem se něčemu zavázal poznáním, zkušeností, četbou, vzděláním, tak především sám sobě. Považoval bych za nemravné, kdybych se kvůli jakémukoliv okamžitému prospěchu vzdal svého přesvědčení, že se mám chovat tak, jak pokládám za nutné.“

„Gombrowicze potrestali vyškrtnutím coby národního a morálního nihilistu s podezřelými erotickými sklony a na seznamu četby figuruje Aristoteles jako autor Obrany Sokrata, i když jde o spis Platona, snad proto, že Platon byl asi gay.“

„Vyhýbej se špatné četbě. Kdybys narazil dokonce na věci lhostejné nebo zarážející, okamžitě přeruš čtení.“

„Nemohu ztrácet čas ve škole četbou těchto knih, abych se učil nazpaměť slabomyslné domněnky průměrných smrtelníků.“

„Vliv rané četby bývá hluboký. Mnoho z budoucnosti leží skryto na poličkách knihovny.“

„Četba v mládí ovlivňuje chování víc než náboženská výuka.“

„Knihovna a četba jsou zdrojem duchovního života.“