Citáty na téma naivnost

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Žena tak zamilovaná, že se stane naivní a dovolí číst ve svém srdci, je cosi neobyčejně vzácného a krásného!“

„Pouze ti, kteří byli natolik naivní, že si mysleli že dokážou změnit svět, ho dokázali opravdu změnit.“

„Život je fascinující, nesmíš přemýšlet nad věcma moc, jinak si vymýšlíš falešný konce. Když ale nepřemýšlíš vůbec, bude z tebe naivní kokot. Být realistou je těžší než se zdá.“

„Naivní malíři jsou dospělé děti, které najednou vzaly tužku nebo štětec a tím prvním pohybem ruky na čistou plochu zjistily, že obrazy jsou nejen jejich dětským hřištěm, ale i obranou proti nudě, hojivou krásou, prostou jak léčivé byliny.“

„Nejvíc tě ničí ten naivní pocit, že pro někoho něco znamenáš.“

„Láska je cit, který si lidé vymysleli, aby měli vymluvu pro své naivní chování.“

„Věda nám prozradila, že z celkového záření vidíme jen nepatrný úsek. A přece chce člověk tvrdit, že je skutečné jenom to, co vidí. To je úžasná naivnost.“

„Já a Steve jsme velice odlišní. Ale oba jsme byli dobří ve vybírání spolupracovníků. Oba jsme byli velice energičtí a pracovali jsme hodně tvrdě. Původní Mac software jsme navrhovali společně. Byli jsme v té době velice naivní. Steve Jobs říkal, že počítač bude stát 500 dolarů ale nakonec stál 2000 dolarů. Ale byla to skvělá zkušenost.“

„Zkoumáme minulé věky a útrpně se usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám.“

„Jen v jediném nesmí přestat být umělec naivní, totiž že musí stále věřit tomu, že svým uměním spasí svět.“

„Tvořivost je spolupráce člověka a andělů. Nesmíme si ji představovat tak naivně, že by někdo do mysli géniů vkládal hotová řešení, ale ani tak, že člověk duchovně tvoří z ničeho. (…) Duchovně nežijeme v prázdnotě, ale obklopeni světovými myšlenkami tvořivých bytostí, z nichž člověk čerpá a přepracované je vrací zpět kosmu.“

„Neustále naivně vycházíme z domněnky, že jsme jedinými pány ve svém vlastním domě. Naše chápání si proto musí nejdříve zvyknout na myšlenku, že i ve svém nejintimnějším duševním životě žijeme v jakémsi domě, který má přinejmenším dveře a okna do světa, jehož předměty a obsahy na nás sice působí, ale nepatří nám.“

„Bylo by naivní čekat, že předsudky ze společnosti úplně vymizí.“

„Lidé si naivně myslí, že stojí se svým politickým přesvědčením na straně jedné, proti rozdílnému názoru strany druhé. Avšak jsou to právě všichni ti politici, kterých by se občané měli obávat.“

„Doba nazrála k tomu, že je třeba zakázat slovo komunismus jako označení politické strany. Nejsem tak naivní, že bych tím zrušil toto společenství. Mně jde jenom o to slovo. Jazyk je totiž, obdobně jako právo, důležitým nástrojem komunikace a koexistence lidi.“

„Ostrou satiru mohou psát pouze lidé naivní, plní důvěry v lidstvo. Ti protřelí, kteří lidstvu nevěří, píší naivní humorky.“

„Spisovatelé, kteří vědí, o co jde, kladou naivní otázky. Ti, kteří nic nevědí, dávají přesné odpovědi.“

„Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.“

„Imaginace, kterou už nespoutávají zákony strachu, tvoří s vizí jednotu. A svůj smysl, plný vášně, nalézá potom v Činu - naivním i absolutním.“

„Jsem tak naivní, že jsem si myslel, že můžu stát vedle odjištěného granátu a nic se mi nestane.“

„Naivní je slovo, které výstižně popisuje toho, kdo věří, že tě opravdu zajímá, zeptáš-li se ho, jak se mu daří.“

„Idealisté se naivně domnívají, že mají-li pravdu, jsou v právu.“

„Ukazuje se, jak naivní byla naše víra na konci 80. let, že dobrý kapitalismus zařídí všechno sám. Dopadlo to tak, že šikovní podnikatelé skoupili vydavatelství a ruší někdejší programy a orientují se na jiné, ziskovější. Stát to tak dopustil. Je to jako kdyby někdo zprivatizoval Ústřední nemocnici, zrušil nejdřív onkologii a pak i další oddělení, protože se to nevyplatí, a zřídil tam osmipatrový obchoďák.“

„Zdá se, že odeznívá „kocábovsko-abbásovská“ doba, kdy se natažené ruce nepřizpůsobivých občanů plnily sociálními dávkami, novými byty a jinými výhodami s bezbřehou štědrostí a naivní ministerskou podporou.“

„Jednou nohou notorický malíř, druhou tragikomický filmař, příslušník 'věčně nastupující střední generace', trochu post-sklepácké, trochu post-tvrdohlavé. (…) Byl to jeden z mála lidí na naší výtvarné scéně, u něhož by bylo naivní a hloupé nebrat ho vážně, přestože mluvil a vyjadřoval se zhusta s nadsázkou. -- o Vítu Soukupovi“

„Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.“

„Argumenty o tom, že by reklama nějak ovlivnila někoho v kouření, jsou scestné. Já sám jsem začal kouřit až v 25 letech, ale přiznám se, že jsem to do dneška velmi výrazně dohnal. Ty argumenty jsou tak naivní, jako kdyby reklama na vložky měla ženám zkrátit menstruační cyklus. Prostě je to nesmyslné.“

„Pokud je politik tak naivní, že neví, že spolupracuje s Mrázkem, tak je to možná ještě větší riziko, než kdyby s ním vědomě spolupracoval. Jestli máme v nejvyšších politických kruzích infantilní děti, přijde mi to jako veliké riziko.“

„Zahraniční politika tohoto prezidenta je nejnezodpovědnější v americké historii. Je nesmírně naivní, že důvěřuje Íráncům. Tímto jednáním vede Izraelce ke dveřím pece.“

„… mlhavá koncepce (básnického jazyka u formalistů) byla do značné míry ovlivněna naivní futuristickou představou o zvláštním jazyce poezie, o možnosti bezprostřední shody básnických a jazykových příznaků. V důsledku toho byla teorie básnického jazyka formalistů jenom nekritickým přenesením úzce směrově, futuristicky chápané básnické struktury na jazyk a jeho formy.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Rusové byli tak naivní, nebo tak smělí, že se rozhodli, že Američany potrestají za to, jakým způsobem se ve světě chovají, což mimochodem nevadí jenom Rusům, to vadí kdekomu a rozhodli se zasáhnout Spojené státy na velmi citlivém místě. Tím byla snaha ovlivnit volební soutěž. Těžko se můžeme divit, že jsou Spojené státy naštvané, zejména jejich zákonodárci, a chtějí to Rusům vrátit.“

„Ono člověk, který žije ve strachu a křivdách léta. Je nakonec už nesnese ani v malé míře a nepřehlíží to zlé - není naivní - a to ostatní asi těžko pochopí. Pro ně to je "sranda" protože si od toho můžou odpočinout.“

„Je fascinující kde veškerá náboženství berou své přesvědčení. Když je pravda, že si nikdo nemůže být jist co bude po smrti. Naivní hlupáci? Nebo vlci v rouše beránčím?“

„Předpokládat, že to, co dělalo firmu úspěšnou v minulosti, platí i pro její budoucnost, je naivní a nebezpečné.“

„Víte, je pravda, že nejsem úplně průbojný typ člověka. Dříve jsme si trochu naivně mysleli, že když člověk vystuduje dobrou školu a bude mezi těmi nejlepšími studenty, že potom třeba začnou zvonit telefony. Takhle to samozřejmě v dnešním světě nechodí. Dnes jsou velmi podstatné například soutěže, což je přesně ta kategorie činnosti, která mému charakteru moc nesedí.“

„Naivní je ten, kdo si myslí, že jedna verze příběhu/situace je pravdivá.
I soudce musí slyšet verze i jiných osob, aby mohl udělat úsudek celé situace!“

„Miluji tě taky naivně… Vše ti odpouštím nic ti nezazlivám ani ti to nevyčítám, Miluji tě lásko má ❤️💔“

„Nacisté vstoupili do této války s dosti dětinsky mylnou představou, že budou bombardovat kohokoli jiného, ale že nikdo nebude bombardovat je. V Rotterdamu, Londýně, Varšavě a půl stovce dalších míst uvedli tuto velmi naivní teorii v život. Zaseli vítr, a teď budou sklízet bouři.“

„Jak vyhrát v pokeru? Je to jednoduché. Posaďte se ke stolu, postupně posuďte všechny ostatní hráče a najděte jednoho naivního idiota. Tento idiot bude neustále přicházet o peníze. Pokud idiota nenajdete, probuďte se - jste to pravděpodobně vy!“

„Smutný čas, kdy se ve veřejném životě poctivé nazývá naivním a upřímné hloupým.“

„Žena je naivní nejčastěji tak, že si něco přeje, nalhává si a věří ve šťastný konec“