Citáty na téma posedlost

„Když jsem byl mladý, byl jsem posedlý vlastnictvím reklamních předmětů, aut, oblečení, hloupostí. Teď, když to všechno mám, rozumím tomu, že vás tyto věci mohou proměnit ve velkého idiota. Ve východním Německu byla spousta věcí, ale bylo zde také vědomí solidarity, které již není. Nyní jsme po krk v rozhazování, vlastním egu a individualismu. Teď je obchodování před přátelstvím.“

„Tvé soustředění na druhého - tvá posedlost druhým - je příčinou neúspěchu tvých vztahů.“

„Aby člověk mohl zapomínat, musí být duševně zdráv. Neustále si pamatovat znamená posedlost, pomatenost mysli.“

„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“

„Neohýbejte to; nezalévejte to; nezkoušejte to udělat logicky; neměňte svou duši podle módy. Spíše nemilosrdně následujte své nejsilnější posedlosti.“

„Jsem posedlý láskou - ale kdo není?“

„Život je nemocnice, v níž každý pacient je posedlý touhou změnit postel.“

„Není spočinutí bez lásky, není spánku beze snů o lásce - ať jsi šílený nebo zkřehlý, posedlý anděly nebo stroji, konečné přání je láska.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Muži se děsí malérů. Dopustili by se nevím čeho, nevím jaké posedlosti, nevím jaké lži, jen aby se vyhnuli scéně.“

„My lidé lpíme na myšlence, že realita existuje odděleně od nás, a že abychom byli šťastní, musíme tuto realitu odhalit a přihlásit se k ní. Jsme posedlí potřebou odhalit, co je „pravda“. Ve skutečnosti je to ale tak, že naše fyzická dimenze byla vytvořena jako obrovské holografické zrcadlo. Jejím účelem je, aby se stala hmotným odrazem našich myšlenek. A proto je realita, kterou zažíváme, odrazem našich převládajících myšlenek, jež můžeme nazvat „přesvědčení“. Proto není realita žádného člověka stejná jako realita někoho jiného. Můžeme zažívat pouze manifestace svých vlastních myšlenek. Můžeme se setkat pouze se svými projekcemi.“

„Máme strach z ticha, jsme posedlí mluvením, individualismus vede k prázdnotě.“

„Proč se říká milenec, když mnohem správnější je zajatec, posedlý ženou jako ďáblem. Právě jméno je zajetí.“

„Narodila jsem se v New Yorku, vyrůstala ve spořádané rodině a chodila do normální školy. Ale vždycky jsem byla posedlá herectvím. Jako malá jsem chodila na zpěv i na hodiny stepu. Jsem dítě umělecké čtvrti Greenwich Village. New York mě zasvětil do umění a do kultury vůbec, proto ho mám tolik ráda.“

„Chcete-li být dobří, musíte být svou profesí posedlí.“

„Přátelství poznamenává život ještě hlouběji než láska. U lásky hrozí, že se zvrhne v posedlost, přátelství není nikdy nic jiného než sdílení.“

„V Americe je sex posedlostí, v ostatních částech světa je to fakt.“

„Jakákoliv posedlost je důležitá, protože vždycky k něčemu směřuje.“

„Myslím, že posedlost mými vlasy je zábavná. Lidé kopírují můj vzhled. Při srazu s fanoušky, lidé se dotýkají mých vlasů. Nemám na nich žádný přípravek.“

„Násilí vždy není zlo. Zlo je posedlost násilím.“

„Potřeba náboženství se zdá být do lidského zvířete napevno zabudována, chování sekulárních humanistů tuto hypotézu rozhodně potvrzuje. Ateisté jsou obvykle stejně horlivě zaujati jako věřící a zcela běžně jsou intelektuálně strnulejší. Dnes se v Británii stačí pustit do diskuse s náboženskými filozofy, aby člověk rychle zjistil, že jsou v podstatě inteligentnější, vzdělanější a nápadně více volnomyšlenkářští než nevěrci (jak si evangeličtí ateisté stále ještě nemístně říkají). Nepochybně je pro tento stav věcí mnoho důvodů, ale já se obávám, že tu posedlou strnulost sekulárního myšlení vysvětluje potlačení náboženského pudu.“

„Většina lidí jsou lidé žitých fikcí. Buď jde o lidi prosté, kteří nemají ani čas ani schopnost se účinně existenciálně tázat, uvězněné v mělkostech obstarávání banálního nebo vulgárního života, žijící a umírající se zmatenou myslí. Nebo o lidi ubohé, osamocené a absurdně končící s myslí zoufalou či zblbělou jako oběti ponižujících nemocí, nesmyslných očekávání, nevystižitelných Gulagů… Anebo, a hlavně, o lidi rozumově podvyvinuté či nikdy nedospělé, tupou masu nevychovaných, nevychovatelných a neschopných rozumově sami sebe řídit, o lidi opakovaně a iracionálně posedlé slaboduchými idoly, znovu a znovu do podřadnosti uvádějící každé náboženství, každou morálku a výchovu, a každý stav právní, ekonomický a politický; Aristoteles je nazýval otroky, Masaryk pathologickou ssedlinou, političtí demagogové a levicoví intelektuálové lidem.“

„Někteří skladatelé mají strach, aby neupadli do banality. Bojí se být prostí a děsí je představa, že třebas každým novým dílem nepřevrátí vesmír. Tahle permanentní revoluce je taková zvláštní posedlost.“

„Nepůjdu tak daleko, abych řekl, že zabývat se historií myšlení bez důkladného studia matematických idejí jednotlivých epoch je jako vynechat Hamleta ze hry, která je podle něho nazvána. To by bylo přespříliš. Ale jistě by bylo analogické vynechat postavu Ofélie. Takové přirovnání je obzvláště přesné, vždyť Ofélie je pro hru dosti podstatná, je půvabná – a poněkud bláznivá. Řekněme, že posedlost matematikou je posvátným šílenstvím lidského ducha, útočištěm před naléhavými požadavky každodenního dění.“

„Historické budovy, stejně jako podniky, často vyžadují podnikatelský přístup. Ti, kteří je vidí hlavně jako zátěž, jsou dvojího druhu. Jedním z nich je spekulant, developer, který se jich chce zbavit pro finanční zisk. Na druhé straně je správce, který nerad ztrácí čas a peníze při péči o starší stavby nebo který postrádá zkušenosti, rady a představivost, jak by mohly být prakticky a ekonomicky adaptovány. Oba typy jsou často posedlé myšlenkou, že nová budova, která nahradí tu starou, nebude zázračně potřebovat údržbu.“

„Kdybych měl srovnat Tarantina a Burtona, musel bych říct, že oba jsou blázniví svým způsobem. Tim je dospělejší než Quentin, ten je pořád jako dítě. Je posedlý, kreativní, je to pošuk v tom nejlepším slova smyslu.“

„Pan Bean mi přijde jako celkem nesympatický chlapík. Všechno se točí jen kolem něho. A tuto posedlost sebou samým opravdu nemám rád. V hloubi srdce je pan Bean anarchista. A i část mého já chce revoltovat.“

„Má práce není jen obcese Japonkami. Je v tom i fetišismus a posedlost nehodami.“

„Talent je určitá dispozice, která přichází v určitou chvíli. Osobně si myslím, že každý člověk má nějaký talent, jen ho musí rozeznat. A pak s tím začít pracovat, věnovat tomu čas, úsilí. A přitom nezbožňovat peníze. Ty buď přijdou, anebo také ne. Talent se musí milovat a člověku musí být jedno, zda se tím talentem živí. Tato určitá posedlost talentem je pro jeho rozvoj velmi důležitá – jen tak ho může člověk proměňovat a díky němu přinášet další ovoce.“

„Ženy kritizovaly mou práci jako penisem posedlou. Muži se cítili ohroženi.“

„Moc dneska vědou, pomocí vědy vládne. Dneska se žádná mocenská struktura bez vědy neobejde. Jednak se neobejde bez produktů vědy, ale ta lepší, vyšší se neobejde ani bez vědy samotné. To, že se věda nechává kupovat a dělá svou práci na objednávku, je dokladem jakési upadlosti intelektuálství do něčeho, co je pokleslé. Postmodernita začala de facto v modernitě, v té vědě, která přestala být posedlostí hledání pravdy a stala se výrobou toho, co si kdo objednal. A v tom smyslu intelektuál, který by byl podnikatelem a dodával by potřebnou intelektuální zbrojnici komukoliv, tak vlastně poklesá na úroveň „vědce“. Proto si myslím, že povědomí té povolanosti je strašlivě důležité, ale nelze se při tom pouze odvolávat na tradici, ale musíme analyzovat také to, co to ještě může znamenat dnes. Tedy intelektuál není ten, kdo má pravdu, ale ten, jemuž je pravda důležitější než jakákoli politika, jakákoli mocenská pozice, jakýkoli omezený zájem.“

„Cesta k úspěchu vede přes náš smutek, strach, bolest, víru v sebe, vášeň, disciplínu až k posedlosti.“

„Vadí mi posedlost vyvážeností - pět minut Žid, pět minut Josef Mengele. Děje se to velmi často.“

„Buďte posedlí svými zákazníky, ne svou konkurencí.“

„Popírači jsou, obecně, antisemity, a jsem naprosto proti tomu diskutovat s nimi. To vás nedostane nikam, vždy najdou tzv. detail ukazující, že všechny ty příběhy o plynových komorách byly vtip. Jsou posedlí myšlenkou, že Židé si mohli vymyslet příběh o svém vyhlazení.“

„Moc dneska vědou, pomocí vědy vládne. Dneska se žádná mocenská struktura bez vědy neobejde. Jednak se neobejde bez produktů vědy, ale ta lepší, vyšší se neobejde ani bez vědy samotné. To, že se věda nechává kupovat a dělá svou práci na objednávku, je dokladem jakési upadlosti intelektuálství do něčeho, co je pokleslé. Postmodernita začala de facto v modernitě, v té vědě, která přestala být posedlostí hledání pravdy a stala se výrobou toho, co si kdo objednal. A v tom smyslu intelektuál, který by byl podnikatelem a dodával by potřebnou intelektuální zbrojnici komukoliv, tak vlastně poklesá na úroveň „vědce.““

„Posedlost oblymi predmety muze byt zpusobena zamilovanosti.“

„Co je to láska? Když máš v sobě neukojitelnou touhu, chceš se milovat od rána do večera, vzdát se všeho na světě, jen abys mohla být s tím druhým - to je vášeň. Hraničí to s posedlostí.“

„Hlavní hrdinka románu je posedlá smrtí a sebevraždami a já jsem se stala posedlá spolu s ní, smrt mě přitahovala, zajímala mě absurdita bytí a nebytí.“

„Pokud s časem zacházíme jako s něčím, co nám patří a co můžeme kontrolovat, zřejmě svůj život zhoršujeme ještě v dalším smyslu. Nevyhnutelně začneme být posedlí jeho "dobrým využitím" a přitom odhalíme neblahou pravdu - čím víc se zaměřujeme na to, abychom čas využívali dobře, tím víc nám bude každý den připadat jako něco, čím musíme projít na cestě k nějakému klidnějšímu, lepšímu, uspokojivějšímu bodu v budoucnosti, který ale nikdy nenastane. Problém tkví v instrumentalizaci. Využívat čas z definice znamená zacházet s ním instrumentálně, jako s prostředkem k dosažení cíle. Děláte to samozřejmě každý den - varnou konvici nedáváte z lásky k ohřívání vody, ponožky do pračky nedáváte z lásky k ovládání pračky, ale proto, že chcete šálek kávy nebo čisté ponožky. Jako zrádně snadné se však ukazuje vkládat do tohoto instrumentálního vztahu příliš a soustředit se výhradně na cíl, místo abyste se zaměřovali na to, kde jste. Výsledkem je, že mentálně žijete v budoucnosti, že "skutečnou" hodnotu svého života umisťujete do bodu, kterého jste zatím nedosáhli a ani nikdy nedosáhnete.“

„Věřím,že matka příroda ještě nevydala své poslední tajemství. Tajemství bývá často však spojována s posedlostí ducha hledače tohoto tajemství.“

„Říkával jsi, že musíme žít, jako bychom nikdy neměli zemřít. Copak nevíš, že tak žijí všichni, včetně těch, kteří jsou posedlí smrtí?“

„Pokud jsi chorobně posedlý myšlenkou ničit a zničit! - předurčil jsi tím svůj vlastní osud.“