Citáty na téma přežití

„Naše žízeň po přežití v budoucnu nám bere schopnost žít v přítomnosti.“

„Zrození člověka je zrozením jeho strastí. Čím déle žije, tím hloupějším se stává, neboť jeho úzkost vyhnout se nevyhnutelné smrti je stále aktuálnější. Jaká trpkost!
Žije pro něco, co je vždy mimo dosah! Jeho žízeň po přežití v budoucnu mu bere schopnost žít v přítomnosti.“

„Ptáte se, jaká je naše politika? Řeknu to takto: vést válku na moři, na pevnině a ve vzduchu, celou naši silou a s veškerou silou, kterou nám Bůh může dát; vést válku proti zrůdné tyranii, nikdy nepřekonané v temném, žalostném seznamu lidského zločinu. Tak vypadá naše politika. Ptáte se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: vítězství - vítězství za každou cenu, vítězství navzdory všem hrůzám, vítězství, byť by cesta byla dlouhá a těžká; neboť bez vítězství není přežití.“

„Téma soucitu nijak nesouvisí s náboženstvím. Je to věc celého lidstva, sjednocující podmínka přežití lidské rasy.“

„Přežití lidské rasy závisí na selektivní zodpovědnosti.“

„Udržování aktivní mysli bylo zásadní pro mé přežití stejně jako udržování smyslu pro humor.“

„V přírodě je přežití a úspěch otázkou těch nejschopnějších a nejpřitažlivějších.“

„Lidé, kteří se něčím odlišovali to v historii neměli nikdy snadné. Nyní je odchylka od normy receptem na přežití.“

„Zvířata a lidé, dva naprosto odlišné druhy živých bytostí. Společně obýváme stejnou planetu. Zvířat je mnohem více, zabíjí se za účelem potravy a přežití.
Lidé mají co jíst a žijí tak jak sami chtějí. Když mají všechno, zabijí ty co bojují o přežití.“

„Vzájemné soupeření je mezi sourozenci něco, jako bojem o přežití, jen ne tak čestným.“

„Nervové buňky postupně prorůstaly mnohobuněčnými organismy, bez vědomí genů nad nimi přebíraly moc, radily buňkám, jak žít a staraly se o jejich přežití.“

„Reewův zákon viditelnosti za horizont (o nesmyslnosti zákonů):
(podle skutečných událostí)
1. Čím pomaleji jedete do kopce, za jehož horizont určitě nevidíte, tím vyšší je pravděpodobnost, že za horizontem stojí jiné auto, kterého si ani přes pomalou rychlost nevšimnete
2. Tato pravděpodobnost nárůsta přímo úměrně s tím, čím měnší je viditelnost
3. Pravděpodobnost srážky s tímto vozidlem je přímo úměrná rychlosti jiného vozidla, jedoucího v protisměru
4. Tato pravděpodobnost dále narůstá s hmotností a opotřebovaností brzd nákladního automobilu, který za vámi jistě jede
5. Pravděpodobnost toho, že vám bude udělena pokuta za způsobení dopravní nehody je nepřímo úměrná vaší momentální rychlosti v době nárazu do výše zmíněného za horozontem stojícího neosvětleného automobilu, neoznačeného toujúhelníkem, jehož objetí vám znemožnil rychle jedoucí automobil v protisměru. V účinném a rychlém zabrždění vám samozřejmě bude bránit nákladní automobil jedoucí za vámi, jehož nárazník byste jen neradi viděli na místě zadních sedadel vašeho vozu.
6. Pravděpodobnost, že po vydatné pitce (kterou uspořádáte po příjezdu z policejní stanice na oslavu přežití dopravní nehody, způsobené body 1-4 a korunované bodem 5) dostanete další pokutu za výtržnost, je přímo úměrná vašemu pocitu ukřivdění.“

„Všechny národy mají stejnou míru smyslu pro humor. Některé ho jen víc potřebují - k přežití.“

„Musel jsem se dívat na to, že lidem příliš nezáleží na vlastním přežití nebo na přežití celého lidstva, jako spíše na zničení svého protivníka.“

„Přežití se rodí ze strachu stejně často jako z odvahy.“

„Zánik je pravidlem. Přežití je výjimkou.“

„Průměrně inteligentní člověk by rychle odhadl, že Mort a jeho zlato mají ve Stínově stejnou naději na přežití jako třínohý ježek na šestiproudé dálnici.“

„Všichni jsme myšlenky, které bojují o vlastní přežití.“

„Pěstování konopí tak, jak ho příroda navrhla, je zásadní pro naši naléhavou potřebu snížit skleníkové plyny a zajistit přežití naší planety.“

„Na přírodě jsme závislí
nejen kvůli fyzickému přežití.
Potřebujeme ji také proto,
aby nám ukázala cestu domů,
cestu z vězení naší vlastní mysli.
Jsme totiž ztraceni ve své
činnosti a myšlení –
ztraceni v bludišti
zdánlivě neřešitelných problémů.
Zapomněli jsme něco,
co stále ještě vědí kameny,
rostliny a zvířata.
Zapomněli jsme, jak být –
jak být sami sebou,
jak být tam, kde je život:
tady a teď.“

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

„Bylo nebylo, jeden člověk. Jedna planeta, ten člověk je každej z nás. Co píše příběch téhle planety a i svůj vlastní. Jsou možnosti našich rozhodnutí a našich pohledů na svět. Pro co žijete tam jsou hodnoty přání a sny. Každý se za něčím ženám jako liška za zajícem. Protože to nás posouvá dál dává to životu smysl. Historie jasně říká že člověk se žene za přežitím. Ale když to nemá vyšší hlubší smysl myšlenku hodnotu respekt k předkům a jejich moudrosti a bolesti i radosti tradici. Kým jsme bez minulosti předků, a jejich dřiny v minulosti. Pokud žijeme život bez hodnoty minulosti a smyslu v přítomnosti. Jaká bude budoucnost to je volba každýho z nás. Čemu dáváme smysl podle sebe tak žijeme.“

„Nemusíte nic měnit. Přežití není povinné.“

„Učme se z chyb druhých. Učit se z vlastních chyb má tu nevýhodu, že chyba již byla udělána a účastníci (obzvláště v politice) poškozeni nebo poraněni. Jakoukoliv hloupost se chystáte udělat, buďte ubezpečeni, že ji někdo jiný už udělal a ze své chyby se poučil (pokud ji přežil). Učit se z chyb druhých je tedy základním instinktem k přežití.“

„Rodiče ji naučili dvě věci. Vtloukli jí je do hlavy. Tou první bylo přežití: nejen základy, nýbrž i detaily, přesné postupy pro každou situaci, v níž by se mohla ocitnout. Tou druhou byl život: jeho důležitost, jeho vzácnost, povinnost přežít a nedovolit, aby skončil předčasně.“

„Nesnáším stupidní rasismus ať už jakým koliv směrem. Nesnáším skurvenou solidaritu, která zasáhla do rukou přírody a napomáhá k mísení ras, které spolu neměli nikdy žít po boku, neboť historie rozdělila světy do různých časových "sejfů", kde historicky kódy znali jenom místní a sem tam se objevil zloděj, který využil nestřežené chvíle, aby pokradl. Sem tam zradili i místní a za vidinou zisku prodali tajemství svého lidu. Co se do sejfu nevešlo pro nadbytek daného zboží, stalo se výhodným obchodním artiklem. A u toho mělo i zůstat.
Tisíce let touha po přežití tvořila z lidí nejhorší monstra lačnících po krvi, kohokoliv i čehokoliv co jim zkřížilo cestu.
Pak dá se popřemýšlet nad náboženstvím:
Když hledám význam, který je lidem vtloukán do hlav přečtu si toto:“

„Skutečným cílem přežití je přežít.“

„Teorie přežití je přežít a následně v praxi zemřít.“

„Okamžik je bláznovství když přemýšlíš o budoucnosti a co se všechno stane podělá udělá a nadělá a kam lidstvo spěje svím přístupem k přežití a býtí celkově.“

„Myslí jen ten kdo trpí. Každá přežitá myšlenka je vyznáním utrpení.“

„Každý jedinec je tvořen centrální hybnou silou, která ho pohání skrz existenci. Touto hnací silou, hybnou silou pohánějícího skrz existenci, je přežití. Je to úsilí organizmu přežít. Popud směrem k přežití nazýváme dynamika.“

„Menachem Begin byl vyhnán nacisty z Polska, vězněn Sověty, pronásledován Brity a téměř zavražděn Židy. I samotné přežití by bylo samo o sobě dostatečně působivé. To, čeho dosáhl – vedl první [židovskou národní] revoluci po téměř dvou tisících letech a podepsal první mírovou smlouvu v izraelských dějinách – se téměř rovná zázraku. – Sidney Zion“

„Je velmi chytrý, pocházející z úplně jiného světa, hluboce obeznámen s tibetskou tradici a v mnoha ohledech velmi tradiční. Klíčem k němu je starost o přežití tibetského lidu a jeho náboženství.“

„Žádná z vlastností, kterým se můžeme naučit, není užitečnější a důležitější pro přežití, žádná nezlepší kvalitu našeho života s větší pravděpodobností než schopnost transformovat různá protivenství do podnětů a úkolů, které nám mohou přinášet radost.“

„Žurnalismus ospravedlňuje svou vlastní existenci velkým darwinistickým principem přežití těch nejsprostších.“

„Ne normativní věty se svým ‚buď - anebo‘, ale mnohovýznamovost a mnohovrstevnost určují praxi přežití.“

„Miluji moderní režie, pokud mají logiku. Nenávidím všechno, co je v operní režii staromódní a dávno přežité.“

„Přežití závisí na designu.“

„V koncentračním táboře jsem zažil nejsilnější pocit štěstí. Neumíte si představit jaké to je ležet v táborové nemocnici nebo zažít desetiminutovou pauzu během nepopsatelné práce. Být velmi blízko smrti je také druh štěstí. A pouhé přežití představuje největší myslitelnou svobodu.“

„Zákon o přežití silnějšího může horolezec snadno eliminovat, ale mohl by se při tom i ukázat jako lehkomyslný nebo neschopný.“

„Věšina lidí se domnívá, že neandertálci byli našimi předky, ve skutečnosti to však byl paralelní druh (lépe řečeno poddruh), který s Homo sapiens soutěžil o přežití. Výraz "soutěžil" je k nám přitom poměrně laskavý, protože neandertálci nás předčili takřka ve všem. Byli silnější, vytrvalejší a pravděpodobně také chytřejší.“

„Vždycky, když jdu na scénu, vracím se k pocitu, že rozhodující otázkou života a smrti je, jestli mě rodiče mají nebo nemají rádi. V jistém okamžiku jsem pocítila, že abych získala lásku svžch rodičů, musím pro ně hrát. Jejich láska znamenala přežití, takže někdy tenhle pocit přenáším na diváky, a když mě nemilují, je to moje smrt.“

„Když jsme dorazili sem, do třetí dimenze, došlo k fyziologickým změnám a k změnám funkčního pojetí této Reality. Nejdůležitější změna nastala ve způsobu dýchání prány, což je hindské slovo pro životní energii univerza. Prána je pro naše přežití mnohem důležitější než vzduch, voda, jídlo nebo další látky, a způsob, jak dostáváme tuto energii do svých těl, zásadně ovlivňuje to, jak potom vnímáme Realitu.“

„Strach byl a stále je primární silou, která dokáže zastavit osobu v růstu do světla. Když se přesouváme do vyšších světů světla projevujeme svoje myšlenky a pocity okamžitě. Tento přirozený fakt se stává ohromným problémem, jelikož téměř vždy nejdříve manifestujeme svoje strachy. A při manifestaci svých strachů v novém světě, v nové dimenzi existence, zničíme sami sebe a jsme přinuceni opustit vyšší světy. Starobylé lidské rasy objevily - a my to nyní v moderních dobách znovu objevujeme -, že pro přežití ve vyšších světech musíme nejprve překonat strach zde na Zemi. Aby toho Egypťané dosáhli, vybudovali speciální chrámy podél Nilu. Chrám v Kóm Ombu představuje druhou čakru, sexuální, z dvanácti čaker, které se táhnou podél Nilu - třináctá, pokud si ji přejete připočítat, je Velká pyramida.“

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

„Není nutná změna. Přežití není povinné.“

„Skauting zprostředkovává soubor mravních hodnot, které lidská osobnost i lidská společnost nutně potřebují ke svému přežití a zdravé existenci – mohli bychom je souhrnně nazvat fair play – čestná, poctivá hra. Kromě jiného skýtá skauting důležitou pozitivní alternativu a takříkajíc záchrannou síť pro mnoho dospívajících, kteří se uvolnili z vazeb rodiny a hledají nové prostředí, které by je přijalo a v němž by se mohli plně realizovat. Nenajdou-li něco podobného, je to leckdy krok k sociální patologii. V neposlední řadě skauting vyučí solidaritě, kázni a odvaze – ctnostem, bez nichž by demokratická společnost nemohla obstát.“

„Dříve lidé potřebovali k přežití produkty. Nyní produkty lidi, aby přežily.“

„Koncept levice a pravice je přežitý... Jsme liberálně demokratická středová strana.“

„Skutečným národním zájmem - ne státním, protože státní zájem je zájem vládnoucí partaje - by měla být kultura, jazyk, přírodní prostředí, památky, protože to je to, co opravdu umožňuje přežití malému národu, to věděli už v 19. století. Jenže právě na to dnes skoro všichni kašlou.“

„Mladá generace je pohodlná. Nezažila válku a chybí jí instinkt přežití.“

„Přežití více společností v jediném státě je nejisté, protože předpokládá nadřazení vůle být spolu za podmínek určitého omezení všech segmentů, včetně potlačení pocitu „my jsme tu doma.““

„Řešíme přežití firem a ne přežití lidí.“

„Ten instinkt přežití, o němž píšu ve svém fiktivním příběhu, nyní v realitě pozoruji s velkým zájmem - projevuje se dojemnou péčí o komunitu, ve které žijeme, ale taky o potřebu postarat se hlavně o sebe a o svou rodinu. Je to pochopitelné.“

„Podstatou přežití je nejistota dožít se dalšího dne.“

„Žijeme pro přežití lásku a záhubu. Vesmír se s nikým nesere. Osud šťastný cesta trnitá. Spoustu medu tlam omezených. Lžou a řítí se k vrcholu co řídí se slepotou. Až změní se přístup změní se svět. Do té doby pořád dokola dokola hloupé myšlenky přikryplené všeho.“

„(A peklo začíná samou nepřemyšlivostí)
To co je lokální potravina pro mě to je o příbězích dřině těch lidí co na tím žijou celý život. A dělají to pro přežití a obřivu zisk i smysl. Je to prostě to co je vyprodukováno v místě kde žiju takže vím jak s tím bylo zacházeno. Tím pádem vím jak to žilo a jaký to mělo život to jídlo. Nejím slepě něco co nevím proč a jak to žilo a kdo to produkoval. Tím že člověk žere bez toho aby znal svojí stravu jak žila nebo rostla. Si jí taky méně váží je to vidět pak se i méně stará o prostředí kolem sebe přírody a klimatu protože nevi co to všechno obnáší a jaká je to i radost pro toho pěstitele. Slepí hloupí konzument je ten co pouze vychutnávají jídlo bez toho aby se staral jaký to mělo ten proces život a jak to rostlo. Protože věřím tomu že kdyby si lidi více važily surovin a živých tvorů a víc dokázaly vnímat a měly ty informace a mohli to zažít a cítit a sami svíma rukama to vyrobit. Míň byste ničily přirodu a víc si všeho vážily. Když se máte dobře a nemusíte pro to dřít je vám hej to je snadný život ale je to klam. Kterým dáváte šanci velkým společnostem které serou na vaše podnebí, serou na vaše okolí, serou na vaše ovzduší, serou na všechno co vás trápí protože můžou. A mají takový kapitál prachy že nevidí lidi vidí prachy nevidí tu lidskou dřinu vidí otroky vidí miliardy miliardy slepích ignorantů kterým je u prdele co a odkud a za jakých podmínek to bylo uděláno. Duležité je že každy dostane co chce poptavka bude uspokojena hloupí dostanou to co chcou. A ty velké společnosti jejich hlavní zájem je mít zisk za každou cenu, nehledě na lidi a přírodu vždyť uspokojujou lidi dávají jim co chcou. Omyl to nechcete vy to jenom oni vám perfektně vlezou do hloupých snadno ovladatelných mozečků. A ukážou vám miliony keců proč to potřebujete a vyvolají ve vás touhu emoce naladění to chtít ikdyž to nepotřebujete. Máte ten život všichni v rukách svich myslete na to. Nebuťte hloupí zajimejte se ciťte buďte lidští informujte se vnimejte ten život přírodu. Myslete na ta ten spravnej svět kde si budeme vážit sebe navzájem kde budeme žít a dýchat jíst i žít i pít čistější vodu kde se bude dobré žít nejen nám lidem ale i všemu živému. Protože bez tohohle živeho v nás přírody. Se jinak stáváme bezcenými krutými a né bytostmi nazívajícíma lidma ale ničitely bez soucitu bez respektu vděčnosti a úcty k životu všemu co nás obklopuje.“

„Cit, duše,čas, vnímání, a co já vím🤔💩
Pouze mě rmoutí ten pocit citů v duši. Při pohledu na bolest v duši zarmoucených. Příliš cítit znamená příliš trpět. V tomhle prapodivném světě psychologických her a instintivních taktik přežití. Je toho tolik toho poznání že nevím co dřív. Snad asi srdečným citem nechám se vést.Čas postrádá smysl u věcí co nemají velký smysl v budoucnu. Ale co když má všecho velký smysl akorád to člověk málo prožívá a vnímá. Nedá do toho sebe a svojí duši a svoje naladění a svehlavost osobitost. A v tom je rozdíl mezi těma co jsou víc a co jsou míň myšlením a vnímáním tady na tomto světě. Ta síla co každý člověk ze sebe vizařuje. Vlastně nic není marný je to jen pocit marnosti.“

„Užitkové zvířata jsou oblíbenější na talíři než jako mazlíček a bráno jako zvíře co má duši a emoce. A domácí mazlíčci co se dají zavřít do klece jsou vězni pro lidské potěšení takoví zvirecí terapeuti. Laboratorní zvířata trpí pro větší dobro. A jenom člověk si příde neviny a čistý jako kopretina. Vždyť jim dal lepší účel a uděl než příroda. Všecho je to pro přežití pro dobro. Hmm pro nikoho dobro pro nikoho pekličko. A nikdo to nevnímá a je rád že má co žrát čím si prdel umyje a nebude mit virážku protože je to otestovano. Nákýho zviřecího kamaráda co kouše ale je roztomilej a je nejspíš Adhd ale jeho radost a z života rozveselí den. 🤯“

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

„A můžu si psát co chci jak můžu vědět že to jednou nebude nikdy k něčemu užitečný v poznátcích pohledu na svět. Jak se na to kouká jedna bezvýrnamná osoba. Která sice trochu šílí gramatiku ale každej má svůj styl. Chybný styl je taky styl. Nejde mě o dokonalost jde mě o hlubší úvahy sice to je nezaživné. Ale třeba to co je nudné a nezaživné lidi v budoucnosti pochopí z časem jinak. Třeba za 1345 let no jak to můžu vědět. Třeba to změní realitu no kdo ví. Hlava tělo a nálada kdo ví jak se člověk přizpůsobí složitému světu svého vlastního zmatku svého umělého světa. Je to únavné. Ale příroda je energie a síla života. Člověk je co vlastně jen myšlenka mezi myšlenkama z myšlenkou která prostě je. A každej člověk je tu různě v té možnosti života. A tom přežití je to zase jen zmatek 🤯.“

„V tom je krutost a bláznovství v tom že si člověk může myslet a říkat co chce a cítit co chce. Vesmír ani život neurčil pravidla jak přistupovat k myšlenkám životu a přežití. A tak to může být ten život jakýkoliv.“

„Všichni jsme zázrak zrození a přesto se chováme jako by život pro nás nic neznamenal. Víc koukáme do svítících displejů víc zdílíme informací a zmatku našich postřehů z života a informací. A síla života se stává myšlenkou přežití tak nák jinak. A ve finále je to jen přežití z míň dřinou a vícero pohledů a možností pro cokoliv když jsou prostředky. Ti co musí dřít aby přežily další den ti možná nejvíc pociťují přítomný okamžik protože jde jim o všechno. Těm co nejde o všechno ti mají asi dost nahrabáno tím pádem pro ně okamžik je jen přežitek. A ti co jsou něco mezi tím tak ti se nejvíc boji budoucnosti. To je o vychcanosti kazdýho člověka si to udělat dobrý na tyhle pojebaným světě.“

„Soucit je tím nejdůležitějším, co se lidstvo musí naučit. Upřímně řečeno, závisí na tom přežití našeho druhu. Již se nenacházíme v bodě, kdy bychom mohli čekat, až soucit spontánně vyklíčí. Nastal čas podniknout kroky, které mu pomohou vyrůst.“

„Nikdy jsem nezažila, že by pacient líčil své rodiče negativněji, než jak je v dětství skutečně vnímal, ale vždy o nich mluvil pozitivněji - protože idealizace rodičů byla pro jeho přežití nezbytná.“