Citáty o víře

strana 9

„Následovat Krista znamená dbát o jeho přikázání, cítit soucit s trpícími, mít srdce pro chudé; znamená to také mít odvahu bránit víru proti ideologii, důvěřovat církvi a jejímu výkladu. Podstata nebe je v tom, že se tam neustále plní Boží vůle, nebo trochu jinak řečeno: kde se plní Boží vůle, tam je nebe.“

„Bez liturgie a svátostí by vyznání víry nebylo účinné, protože by chyběla milost, která podporuje svědectví křesťanů. Podobně i učení katechismu o mravním životě nabývá svého plného významu, je-li zasazeno do kontextu víry, liturgie a modlitby.“

„Během liturgie vstupujeme do něčeho mnohem většího; svým způsobem se necháváme ponořit do prostoru bez hranic. Liturgie je v podstatě proces, kterým se necháváme uvést do velké víry a velké modlitby církve. Tento vztah s nebem a zemí je velmi důležitý.“

„Víru nelze dát člověku. Víra v člověku vzniká a roste.“

„O selhání
Stratila jsem motivaci disciplinu a víru mám dilema život můj je utrpení podlehla jsem svému duševnímu dramatu.“

„Musím si znovu věřit - protože moje víra je velmi oslabená; zdá se mi, že moje role skončila.“

„Učili mě, že se mám snažit ne proto, abych měl záruku úspěchu, ale proto, že samotná snaha je jediný způsob, jak si udržet víru v život.“

„Bojuj za to za co bojovat chceš. Myluj to co milovat můžeš.Žíj jak myslíš podle sebe a nikdy neprestávej ve svém snažení. Ikdyby 100×tě to mělo srazit. Pokračuj bude se ti dařit. Snaha tvá je mojí vírou přístup tvůj je mojí sílu.“

„O smutku,
Snaha víra laskyplnost v srdci představivost humor i smutek je pro mě víc než pouhé přežívání. Myšlenky hodnoty víra v dobro psychický proces sebekontrola to vše mě tak dává sílu. Je to těší než se zdá je to mnohem složitější. Když cítím toho opravdu hodně ale za ty roky jsem se naučila.Že emoce jsou problém ostatních kdo je neumí pěstovat ovládat. Možná empatie a citlivost jsou dobré pro ty co se obětujou pro druhé. Ale né pro ty kdo je umí ovládat a ví jak v který situaci jak kdo zareaguje je to hnusný. Jak ty myšlenky a emoce představivost tak málo lidí používá dohromady, a neuvědomuje si že tím může skrz sebe ovládat ostatní to naladění tu náladu v nich samotných. A společně s počasím a tou energií vesmíru takřka si nic neuvědomujou že to má sví cykli.“

„Pravá víra nikdy neumírá.Když věříš v sebe věříš ve svoje myšlenky.Tak jsi pán svého bytí.A nic jiného nemůže překonat tu pravdu.Že víra v sebe je samo uvědoumění si samo sebe.“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Slepá víra = slepá ulička“

„Možná ti co osvobodí nosí jenom smrt. Ale pokud nejsi srdečný a bez svědomí nemůžeš soudit kroky minulosti. Ani budoucnosti ve vším se skrývá mnohem větší síla která přesahuje naše chápání. Musel by si mít boží svolení aby si mohl měnit k lepšímu. Každý člověk je sám sobě Bohem. Ruzným ale silným zároveň ta víra je síla ta naděje pandořina skříňka jest navěky věků. Můžeme být jako hrdinové davnověku nebo padnout jako lidi co nevěřili sílu uvěřit svojí síle. Vesmír a život je moc moc života smrti a něčeho víc. Jsme lepší než zvířata přesto tolik lidí se snaží pouze přežít a né mít hloubku a skutečný smysl. Jsem stejná snažím se pouze přežít ale cit můj je veliký větší než dokážeš si představit. Boj za to se z toho vymanit ukázat duši praví úděl. Stracím se padám všechno mě ničí alkohol otupuje moje smysly notak člověče mysli tvoje síla je i v mojích myšlenkách. Matka příroda sama přes mě mě žáda neubližij mě. Příde ti to malicherné nevěříš v život a v jeho krásu. Maš jeho spásu ve svích rukách člověče pouze jen ty jediný. Víš jak mi pomoci ale přesto to není radikální. Ti kdoš promlouvají ti velkou sílu nemají.Životem žijem to těšký znají nemůžu nutit to samo moudrost nalezne. Tehdy až sama potřeba nouze svou sílu a potřebu uvidí. Pak svojí pravdu míjí svou zem sama odhalí. Slová má jsou pouhý rým však v jeho pravdy síly vím. Jedna nemůže změnit vše však může ukázat zápal to já vím.“

„Ten kdo prožívá realitu opravdu hrusostrašně. Ten už se nebojí o to že to bude lepší. A ten kdo si neumí představit horší realitu. Ten je vůdči všemu negativnímu v neklidu. Lepší je mít rovnováhu v pohledu na svět. Prostě na všem se dá hledat to dobré stejně jak to špatné. Vzdycky ta realita může být už jenom lepší. Když má člověk víru v to že to tak prostě bude. A nastaví si v hlavě že to prostě tak bude. A i kdyby ne tak prostě si to špatný člověk vůbec nemusí přiznat ve svím vnímání a pohledu na svět. Proč taky každej sám sobě tvůrce svého bytí a myšlenek.“

„Vědecké argumenty a logika nemusejí znamenat nic, dokud porodníci nezmění svoji víru.“

„Pravidla života se liší vírou.“

„Vánoční moudro
Mír v duši se všema
Klid v mysli se nervovat
Láska co ze svého srdce dáváš
Víra v něco víc co sílu tomu dává myšlenka
Vděčnost co projevuješ tím ostatní nenasereš
Naděje to je vděčná síla k tomu všemu zdílná
A moje slova smysl nedávají, afirmace trochu to je ani se to nerýmuje.“

„Víra vede ke spravedlnosti, vyznání ústy vede ke spáse.“

„Víra je velký strom.“

„Moudrost je složena z času, hledání, vědění, starostí, zoufalství, proher i víry.“

„Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Dospěl jsem tak k důkazům, které tvoří náboženství věrohodným i pro přírodovědce.“

„Každý člověk je před Bohem hříšník a potřebuje vykoupení skrze víru v Pána Ježíše Krista.“

„Skutečná víra se prokazuje jako určitá božská moc, která nás povede na zemi k dobrým skutkům.“

„Skutečná víra se prokazuje jako určitá božská moc, která nás povede na zemi k dobrým skutkům.“

„Skutečná víra se prokazuje jako určitá božská moc, která nás povede na zemi k dobrým skutkům.“

„Víra a vědění není totéž, ale kdo věří – ten jako by věděl.“

„Pochybovat je privilej starých – mladým patří víra.“

„Víra je velký strom.zakořeněný v srdci země.“

„Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.“

„Milostí spaseni jste skrze víru.“

„Člověk není sám ve víře v opravdovost.“

„Kdo pro mě zlím svim bytím je
Kdo představivost nemá
Kdo se omezuje
Kdo otrokem duševním je
Kdo líný je a nesnaží se
Kdo nechápe a mračí se
Kdo zlí je přitom nemusí
Kdo žije jako všichni bez rozumu
Kdo prožil život marný
Kdo jenom přehrává hlouposti minulosti
Kdo neovládá svoje emoce
Kdo podléhá davu bez vlastního analyzování
Kdo moc žvaní a mála poslouchá upřímě
Kdo kazí náladu když všechno je v dobré
Kdo neposlouchá a odsuzuje
Kdo histericky je a furt řve
Kdo manipuluje zle s ostatními
Kdo je protivný ikdyž má všechno
Kdo neodpouští a zlí je na všechno
Kdo sebestredně kouká na svět
Kdo nemá žádnou víru ani v sebe
Kdo nepodporuje ale kritizuje
Kdo bere naději a jen diktuje pravidla
Kdo svět ničí svim zlém v hlavě“

„Umění předpokládá zápal, vášeň, vnitřní fanatismus, víru a naději, lásku a nenávist až náboženskou, a nejen v zaujetí odborném.“

„Pokud lidé ztratí víru, která je vedla, řítí se z jedné propasti do druhé.“

„Bože, dej mi víru pramene, který tryská v naději, že dojde k cíli.“

„Víra je úvěrem pro dobré skutky.“

„Zázrak je událost, která tvoří víru.“

„Víra je velký strom, je to dub zakořeněný v srdci Francie.“

„Vzdávám díky svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, že se zvěst o vaší víře šíří po celém světě.“

„Milostí spasení jste skrze víru, ne ze skutků, aby se někdo nechlubil.“

„Víra v to, že to hezké přijde, nám pak smutné chvíle pomáhá přežít.“

„Jste zachráněni milostí skrze víru, ta záchrana není z vás – je to Boží dar.“

„Odvaha dokazuje víru.“

„Blízko tebe je to slovo,… slovo víry, které hlásáme.“

„Milostí spasení jste skrze víru, ne ze skutků, aby se někdo nechlubil.“

„Každý prázdný den mě děsí, do zlých snů nás zamotá, jenom víra s láskou kreslí dávný obraz života.“

„Mezi vědou a vírou nemohou vznikat opravdové rozpory.“

„Báseň bez víry, báseň bez naděje, báseň určená nikomu.“

„Jazyk literatury dvacátého století byl jazykem nevíry.“

„Mně zbývá naděje a víra, svou když bědnost vidím.“

„Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Boží.“

„Víra je nejlepší zbraň.“

„Je to právě Teologie Separace, kvůli níž dnešní svět funguje tak, jak funguje: je místem, jež bolestně postrádá mír - a také schopnost ho dosáhnout. Nejde jen o mír mezi lidmi, ale také v lidských srdcích. Což je samozřejmě místo, kde musí mír vznikat; kde se musí rodit. Chování je dítětem víry a víra je přísně střežena v srdci. Uvěříme-li celým srdcem, že JSME VŠICHNI JEDNOU BYTOSTÍ, pak se všechno změní. Všechno. Naším úkolem je nalézt způsob, jak přimět lidi, aby jednali kolektivně, protože téměř vždycky jednají individuálně. Individuálně jednáme v nejlepším zájmu těch, jež milujeme. Zůstává tedy otázkou, koho milujeme. Naším úkolem je, stručně řečeno, dosáhnout kolektivního vědomí.“

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

„Víra je naděje ve změnu.“

„Přála bych si, aby lidé byli tím, kým chtějí být. A role genderu, sexuální orientace, rasy či víry je v tom za žádných okolností nemá omezovat.“

„Morální hodnota člověka se neměří tím, jaká je jeho náboženská víra, ale spíše tím, jaké emocionální impulsy obdržel od přírody.“

„Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností. ... Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn“ vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele. Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.“

„Úspěch nepřichází náhodou, ale jako odměna za nezlomnou víru, nezdolnou motivaci a neústupné odhodlání.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

„Kdyby každé dítě na tomhle světě žilo šťastně a vesele v bohactví a v lásce. Tak by svět nepoznal pravou motivaci nadšení víru pro život. Protože by všichni byli zhejčkaní parchanti kteří by si diktovali podmínky a vymejšleli si samé hloupisti. Protože by jim nikdo neřekl STOP mohli by být všemocní a neznali by hranice omezení svích limitů jak existovat. A nakonec by je vedla zhejčkaná nálada která by z nich udělala bezcené a bezhodnoty líne ubohé nepřemýšlivé lidi které by se nechceli snažit a neměli by tu chuť cokoliv dělat. Protože by je nic neutvařelo v tom přemýšlet o dobru když nikdy by nemusely čelit krutosti a zlu a hnusnosti světa těškostem života. Protože to složitý dělá z lidí silnější né z lechkosti šťastnější.“

„Žvanit umí každej na tom není nic motivujícího. Ukaž to v praxi života jak tě to učinilo opravdu šťastným moudrým ohleduplným veselím radostním na tomhle světě ve tvém životě. Nebo ti to zase jenom dává moc žvanit a myslet si že to každý cítí a myslí stejně jako ty. A pak znovu ve víru myšlenek se jen rochňat v myšlenkách slov pravd zkušeností toho co ti dominuje v hlavě.No tak pokračuj protože to stejnak vnitřně rochňá všechny.Tak či onak z důkazem prosperity života nebo totální skázou topící se v bolesti duše a reality chaosů.Přitahuje to přesně ty sámé co jsou jako ty.“

„Domníval jsem se, že syndrom "stařecko-dětského věku" se týká pouze jednotlivců z řad seniorů. Ale jak se ukazuje, postihuje rovněž nejrůznější instituce, aliance, soustátí a vůbec - jakákoliv lidská uskupení.
( . . . . chtěl bych se vrátit k víře, že - demence nemusí být nevyhnutelným postihem lidského rodu)“

„A stejnak největší Bůch je farmacie a věda to jediný posunulo člověka od víry k pravdě.Že člověk ví sice mnoho ale je furt horší než zvířata která nemůžou změnit svůj osud a nemužou rozhodovat o tom jak můžou žít. Zatímco člověk je neomezenej v myšlenkách všeho a stejnak je stracenej jako slepic na poušti. A furt se všecho mění až už to postrádá na duševní klidu chce to spomalit a neničit. Co není zakázáno je někým vždycky dáno.“

„Jednou když jsem byla malá
Jsem si zlomila ruku pravou při bruslení v dětství, když jsem se učila bruslit. Tak dlouho jsem padala až jsem si ruku zlomila. A pak už mě tak bolela že jsem si řekla. Sakra nesmim spadnout na ruku zavřela jsem oči a nadechla jsem studeny vzdch a vydechla. A pak jsem se narovnala hlavu nahoru a najednou jsem nespadnula a rozjela se na bruslích a když jsem spadla tak na zadek. Byla jsem sama na ledě a jen taťka mě kontroloval a seděl na sáňkach dál od nadrže abych se neutopila kdyby křupl led. O pár dni později jsem měla ruku v sadře. Vědla a věřila jsem že už si další ruku nezlobím levačku a i z rukou v sádře jsem vesele proháněla na ledu. Co tím chci říct že mě to naučilo spoléhat se sama na sebe a na svojí sílu. A tak jsem pochopila že tělo je křehké ale vůle silnější, že člověk může v životě trpět ale musí se umět i radovat. Hodně záleží na tom jak moc člověk padá a kvůli čemu padá. Muže se zvednout znovu a znovu i z bolestí v rukách a nevzdát to. Ale to nejdůležitější je ta vůle to presvědčení ta víra v tom okamžiku kdy zvítězil a přemohl pochybnosti aby našel v sobě sílu to udělat jinak aby znovu nespadnul. A tuhle moudrost si nesu celej svůj život. A ikdyž bruslím si proradost je to pro mě cena moudrost. Protože si pak říkám může mě všecho strašně srát a můžu před tím ustupovat nebo znovu vstanu promyslím to líp a udělám to tak aby mě to vnitřně nezlomilo všechny ty životní problémy a už nikdy si nepřipadat zlomeně ale vždycky jako hrdina svého okamžiku pro sama sebe výhrou nad sama sebou.“

„Confessio fidei (vyznání víry) pivařů: "Pivo - naše Vivo"!“

„Co skutečně bolí je vyvolat v druhém to nejkrásnější, co kdy zažil. Probudit v druhém víru, že se to všechno stane. Nechat druhého pocítit, co nikdy necítil. Otevřít ho. Nechat ho žít v blahé nevědomosti a iluzi. Přiživovat to a potom odejít.“

„Ptáčka lapají smutnou píseň zpívají. V kalužích slz se utápí a strpčený svět hnusný je k životu. Kde ptáček hnízdo má kde stojí pustá továrna. Na kousku Země nestojí keř který by větrem pro šuměl mu den. Smutný strom jeden jak druhý lidskou rukou zasazený. Nemohl rozhodnout kam ho vítr a voda a zanese. Tak smutný ptáček je jak člověk hloupí se světa zmocňuje. A očkem svím smutně pípá na svět. Přesto dál žije a vstává ze sluncem aby noví den přivítal a z vírou žije dál.“

„Nic proti Víře - pokud nejsou objektem jejího uctívání lidé.
(o jiných zvrácenostech nemluvě)“

„Skrze víru se utvrzujeme v našich schopnostech a probouzíme to, co již v nás dřímá.“

„Dovol životu, ať proudí. Dovol sobě cítit lásku k životu. Dovol svému tělu, ať je bez dokonalostí. Dovol své mysli, ať funguje až, když se něco děje. Dovol svému srdci, ať pociťuje. Dovol své duši, ukázat ti vyšší podstatu žití. Dovol ostatním, ať se rozhodují podle své vlastní svobodné vůle. Dovol minulosti, aby ti dala moudrost, sílu a vzpomínky. Dovol přítomnosti, ukázat ti, jak se žije a prožívá vědomě. Dovol budoucnosti, připomenout ti, že ať přinese cokoli je to v pořádku. Dovol bolesti, promluvit ti do duše. Dovol nemoci, ukázat ti důležitost zdraví. Dovol času, ukázat ti, jak rychle plyne. Dovol víře a naději, aby tě naplnila důvěrou. Dovol snům, ukázat ti, že zázraky se mohou stát. Dovol zrození, ukázat ti, jak život tvoří. Dovol smrti, ukázat ti, že nic není věčné a sílu vděčnosti. Dovol si všechno, co si jen umíš představit. Dovol sobě, zažít hloubku života.“

„Proti toku času se nedá plout - kdokoli se o to pokusí, záhy se utopí ve víru iluzí.“