Citáty na téma celek
strana 2

„Jelikož jsem velkým fanouškem literatury science fiction, návrat Davida Ratha na politickou scénu bych si představit dokázal. Také bych si dokázal představit, že by to mohl být celkem slušný horor.“

Dan Jiránek (1963) český regionální politik

květen 2013
Zdroj: [Havránková, Kateřina, Vrátí se, i když možná ne hned..., Mladá Fronta Dnes, 2013-09-02, B3]

O literatuře

„Jako jednotlivci snad lidé vypadají, jedí, spí a uvažují víceméně rozumně. Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, záhadné, náladové, roztomilé. Lidé jsou lidé, ale Člověk je žena.“

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) anglický romanopisec a křesťanský obhájce

Zdroj: Gilbert Keith Chesterton: Létající hospoda/Napoleon z Notting Hillu, Praha 1975, přeložil Mirek Čejka; str. 259 (Napoleon z Notting Hillu, kniha prvá, kapitola I.: Úvodní poznámky o prorockém umění)

O lidech, O ženách

„Soustava řízení Baťa. Globální úspěch bratří Baťů nespočívá ve jejich jednotlivých funkcích, metodách, přístupů a technikách, ale v jejich provázání do ucelené, provázané a proto převážně samořídící soustavy podnikového řízení. Jednotlivé komponenty lze kopírovat, ale nefungují v izolaci; organický celek soustavy řízení podniku kopírovat nelze. Každý seberespektující podnik si musí vytvořit vlastní soustavu řízení, hledat si vlastní cestu.“

Milan Zelený (1942) ekonom

Chybí zdroj

O cestě, O úspěchu

„Je snad užitečnější pro celek žije–li šlechta v přepychu, když při tom tisíce poddaných žije v nedostatku? Vždyť všeobecný blahobyt povznáší více národní jmění než blahobyt jednotlivců.“

Karel Chotek (1783–1868) Český šlechtic

Zdroj: [867. schůzka: Nejvyšší (a nejlepší) český purkrabí, rozhlas.cz, 2012-02-05, 2016-11-19, http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/867-schuzka-nejvyssi-a-nejlepsi-cesky-purkrabi--1006231]

O životě

„Například jsme teď byli v situaci, kdy mohla a stále ještě může vypuknout velká krize na Předním východě. Jsme stále v těžké ekologické krizi, nevíme, co z toho bude, jde tady o celé lidstvo. Pro mě jako pro filozofa je rozhodující, že tady je vyčpělé křesťanství, to znamená vyčpělá Evropa, která se sjednocuje, ale nemá žádnou ideu. Pro mě je ovšem důležité, aby svou ideu měla a já sám se chci vracet ke zdrojům a kořenům. Vidím ale, že se o tyto věci téměř nikdo nestará. Dokonce někteří najdou útěchu – velmi falešnou a slaboduchou – v tom, že náš hokejový celek vyhraje zlatou medaili. Co se to děje? Ptal jste se ovšem na ostrůvky naděje. Takovým ostrůvkem může být každý, kdo se nepoddá této absurdní upadlé formě reagování na svět a kdo chce trošku lépe poznat, co se to s námi se všemi děje. Nejen s naší zemí, ale s celou Evropou a celým světem. Ty ostrůvky, to jsou jednotlivci. Bude ovšem trvat delší dobu, než bude někdo schopen oslovit více lidí. Na většinu nedokážu ani pomyslet. Kdo oslovuje většinu, dělá to většinou podbízivým ideologickým způsobem.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Potřebujeme novináře, kteří začnou dělat věci jinak, 1998 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=275

O lidech, O světě, O naději, O falešnosti

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

Henri Bergson kniha Creative Evolution

O síle, O životě, O hře, O hvězdách

„A proto skutečně veliký intelekt, uznávaný obecným míněním lidstva, jako byl intelekt Aristotelův nebo sv. Tomáše Akvinského nebo Newtona nebo Goetha (…), dokáže souhrnně nazřít věci staré i nové, minulé i současné, vzdálené i blízké a má vhled i do všech jejich vzájemných vlivů; bez toho neexistuje žádný celek a žádný střed.“

John Henry Newman (1801–1890) anglický duchovní a kardinál

kniha The Idea of a University

O vzdálenosti, O minulosti

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O stromech, O srdci, O pomoci, O snech

„Uctívání je oddanost a úcta, pocit spřízněnosti s tím, co tak či onak podporuje nás samotné jako jedince nebo jako celek. To, co nás podporuje nejvíc (o čem si to uvědomujeme), také nejvíce uctíváme; to je pro nás náš Bůh.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O pocitech, O bohu

„Celek je větší než součet jeho částí.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie

„Společnost jako celek musí být přeměněna na gigantickou školu.“

Che Guevara (1928–1967) argentinský marxistický revolucionář

O škole a vzdělávání

„Každý člověk má určitou životnost, tak jako celek.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

O životě

„Každý člověk má určitou životnost a obávám se, že to tak platí i u společnosti jako celku a taky proto by vám neměli být ostatní lhostejní. Jinak vám vaši potomci či potomci potomků jistě budou "děkovat".“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

O životě, O lhostejnosti

„Každý je jistě "originál" i když tuto potřebu moc nechápu. Jen ne části nýbrž celkem.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

„Ačkoli je všude samá neřest, celek je přesto rájem. […] Harmonie koncertu je výsledkem kombinace zvuků, které jsou zcela opačné. Tak i členové společnosti, kteří jdou absolutně opačnými cestami, si takřka proti své vůli pomáhají.“

Bernard Mandeville (1670–1733) lékař a spisovatel, autor "Bajky o včelách"

Bajka o včelách
Zdroj: [Politika posedlá nebem, radiovaticana.cz, 2017-06-04, 2017-06-10, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25835]

O cestě, O vůli

„Biolog nebo třeba i technik snadněji než humanitní vědec pochopí fungování algoritmických systémů, tedy systémů které fungují samy o sobě jen na základě jednoduchých provozních pravidel. Ekolog, ale třeba i ekonom, je zvyklý číst grafy (třeba grafy populačního růstu), a předvídat změny jejich chování za jinak nastavených výchozích podmínek. Hodně přírodních jevů je fraktálové povahy, takže i v malém měřítku umíme vidět chování celku. To vše kvalifikuje přírodovědce, případně technika, prokouknout islám snáze než ty, kdo ho studují jen z jeho statických projevů.“

Martin Konvička (1969) český entomolog a kritik islámu

Zdroj: z knihy Martin Konvička (autor Miroslav Adamec, Eva Hrindová, Martin Konvička, předml. Klára Samková, dosl. Petr Hampl, vyd. Naštvané matky z.s., Olomouc, 2016), kap. Proč biolog či ekolog pochopí islám snáze, než orientalista, s. 152-153.
Zdroj: původní text blogu z 25. 8. 2013 dostupný na: http://www.parlamentnilisty.cz/profily/Doc-Martin-Konvicka-Ph-D-104562/clanek/Proc-biolog-ci-ekolog-pochopi-islam-snaze-nez-orientalista-67367

O povaze, O změně, O chování

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci.“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové
Zdroj: http://stolzova.deml.cz/view.php?cisloclanku=2008041701

O vědě, O problémech, O inteligenci

„Ačkoliv Bach původně nezamýšlel, aby se svity hrály jako celek v jednom tahu, jejich kompletní provedení má neuvěřitelně důmyslnou stavbu. Pro mne je to jako velká šestivětá symfonie…“

Jiří Bárta (1964) český violoncellista

Zdroj: [Bachovy svity už hraji zcela spontánně, casopisharmonie.cz, 2015-06-12, 2016-06-08, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/mezinarodni-hudebni-festival-kutna-hora-2015-v-nedeli-poprve-expanduje-do-caslavi.html]

„Změna tradičního způsobu života nutně vede ke změně ustáleného vnímání světa, které se zrcadlí nejen v tématech a motivech, ale i v poetice – v charakteru imaginace, struktuře žánrů a melodice rytmů. Dovršený a, ustátý‘ celek se tříští na fragmenty a úlomky.“

Mykola Iľnyckyj

Zdroj: [Rymaruk, Ihor Božestvennyj viter: ostanni virši, iliteratura.cz, 2013-01-12, 2016-08-09, http://www.iliteratura.cz/Clanek/31103/rymaruk-ihor-bozestvennyj-viter-ostanni-virsi]

O světě, O životě, O změně

„Zvykli jsme si, že v době míru můžeme být celkem v klidu, ale teď není doba míru.“

Paolo Genovese (1966)

Časopis Reflex č. 12 2020, str. 44-45

O míru

„My nemůžeme žít jen maďarský život, my z naší pozice pozorujeme svět. A obraz světa skrze nás objasňuje maďarský celek a v nás se sceluje do příkazu doby: měnit se, změnit. Změnit se tak, abychom se dotýkali evropských změn lidstva.“

Zoltán Fábry (1897–1970)

Zdroj: [Görözdi, Judit, Hledání menšinové literatury, vesmir.cz, 2020-01-06, 2020-04-20, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-1/hledani-mensinove-literatury.html]

O světě, O životě, O změně

„Život je jako složité a obrovské puzzle. Postupně skládáte jednotlivé díly, v nichž hledáte souvislosti, abyste mohli sestavit příslušný obraz v jeden celek. Po nějakém určitém časovém sledu, až jej úspěšně složíte skrze své důsledné úsilí a trpělivost, budete pravděpodobně hodnotit, co se v průběhu skládání dílků událo, posuzovat každičký krok, vzpomínat na špatné dílky s vědomím, že jste byli převezeni, jen na dočasnou dobu, což se snižovalo čím dál častěji díky vaší rozvážnosti. Mít radost ze správných dílků a možná být i hrdí na to, jak jste si v této zdánlivě náročné hře po celou dobu vedli.“

Samuel Marrow

O úspěchu, O životě, O radosti, O trpělivosti

„Přirozeně přijde se i v českých kruzích k náhledu, že nelze je bráti vážně, a že legionáři při svém kanibalském počínání jako militaristé dostanou takřka svůj kousek cukru, když jsou hodní, celkem však, že mají výsadu dále tak vandalsky řádit, jak tomu bylo od počátku republiky a jak také ještě dnes tomu je ve větší míře, než by si mohl člověk mysliti.“

Leo Wenzel (1883–1943) československý člen československého Národního shromáždění, senátor československého Národního shromáždění …

9. července 1920
Zdroj: [Kahánek, Ferdinand, Jak mluví němečtí a maďarští poslanci v československém parlamentě, Lidová tribuna, Praha, 1922, 11]

„Představte si, že máte před sebou dílo, které čítá celkem šest hlavních postav a každé z nich musíte vtisknout jednoznačný, snadno rozpoznatelný a nezaměnitelný taneční rukopis, povahovou psychologii, jež se navíc pod náporem zápletek a vypjatých dramatických momentů vyvíjí. Tomu se říká šichta.“

Christopher Wheeldon (1973)

o Zimní pohádce
Zdroj: [Z nadpozemské Bohemie přichází do kin Wheeldonova Zimní pohádka, https://www.aerofilms.cz/magazin/z-nadpozemske-bohemie-prichazi-do-kin-wheeldonova-zimni-pohadka/, 2020-06-26, 2018-02-21]

„Myslím, že by ze školy měly vycházet režisérské osobnosti, lidé, kteří mají kulturní a umělecký přehled, mají vlastní autorský názor, jsou originální, dokážou „vyrobit“ víc než televizní mainstream. K řemeslu by měl člověk přičuchnout už před tím, než se na školu hlásí, nemyslím si, že by škola, jako je FAMU, měla lidi učit tomu, že např. existuje nějaký detail nebo velký celek...“

Jitka Rudolfová (1979) česká scenáristka a režisérka

Zdroj: [Spáčilová, Tereza, Krize na filmové fakultě: Strach, Němcová a další osobnosti odpovídají, k čemu vlastně FAMU je, reflex, 2018-06-08, 2018-06-08, http://www.reflex.cz/clanek/kultura/87693/krize-na-filmove-fakulte-strach-nemcova-a-dalsi-osobnosti-odpovidaji-k-cemu-vlastne-famu-je.html]

O lidech, O škole a vzdělávání, O osobnosti

„Moje životní zkušenost je taková, že ženy jsou pragmatické. Muže vnímají často jako prostředek k pomoci, použijí ho celkem a bez skrupulí ho jsou zase schopny opustit. Na tom není moc co chápat. Myslím, že tak se to děje i v přírodě. Pokud se něco stane, tak i muž chce prvně zachránit ženu a teprve pak sebe.“

Karel Dobrý (1969) český herec

Zdroj: [Karel Dobrý: „Matyáš Thurn byl bohatý kluk, který měl armádu jako svoji hračku.“, ceskatelevize.cz, https://www.ceskatelevize.cz/porady/11305385458-buh-s-nami-od-defenestrace-k-bile-hore/21651212010/11365-karel-dobry/, 2020-06-07]

O pomoci, O mužích, O životě, O ženách

„Každý Kubištův obraz z let 1907–1915 je událost. Kubišta nerozmnožoval a nevarioval, nepracoval v souborech, či řadách. Dokončený obraz byl vždy zastavením na cestě, stal se uzavřeným celkem, po němž následoval další, o vlastní estetické hodnotě a vnímatelný bez souvislostí s okolím.“

Karel Srp mladší (1958) český kurátor

Zdroj: [Bohumil Kubišta 2015, artplus.cz, 2015-05-22, 2016-02-15, http://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/bohumil-kubista-2015]

O cestě

„Jsme maličká částka velkého celku, jehož meze nám unikají a který přenechává Tvůrce našim nerozumným hádkám. Jsme dost ješitný, když chceme rozhodovat o tom, čím je tento velký celek ve své podstatě a čím jsme my vůči němu.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 293, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 13

„O suverenitě: Každý člen dává svou osobu a všechnu moc pod nejvyšší řízení obecné vůle a každý je tak přijímaný jako neoddelitelná část celku.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 228

O vůli

„Bůh je dobrý, nic není jasnější, ale dokud se lidská dobrota projevuje v lásce k bližnímu, Boží dobrota se projevuje v lásce k pořádku, neboť řádem udržuje všechno, co existuje a spojuje každou část s celkem. Bůh je spravedlivý, o tom jsem presvedečný, a je to výsledek jeho dobroty. Lidská nespravedlnost není jeho dílem, ale dílem lidí ... Spravedlnost člověka spočívá v tom, aby dal každému, co je jeho, zatímco Boží spravedlnost spočívá v tom, že požaduje od každého účet za to, co mu udělila.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 365

O bohu, O lidech, O spravedlnosti, O lásce