Citáty na téma prožitek

„Meditace je v podstatě prožitek sexu bez sexu.“

„Sexuální prožitek dosahuje maxima v našich představách. V praxi je poloviční.“

„Člověk je divné zvíře. Klaní se mrtvému. Postrádá to, co minulo. Cítí nepřítomnost, necítí přítomnost, protože nežije v přítomnosti. "Nyní" je pro člověka jen slovo, není pro něj prožitkem. Minulost má zážitky, budoucnost existuje - ale člověk stále prochází přítomností a téměř při tom spí.“

„Uvědomte si, že negativní myšlenky a emoce nejen ničí náš prožitek klidu, ale také podkopávají naše zdraví.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„V říši algebry, jíž se po století zabývali nejnadanější matematici, objevila metody, které mají nesmírnou důležitost. Čistá matematika je v jistém smyslu poezií logických myšlenek. Ve snaze dosáhnout logické krásy, jsou objevovány duchovní formule nezbytné k hlubšímu průniku do zákonů přírody… Existuje, naštěstí, několik lidí, kteří ve svém životě včas poznají, že nejkrásnější a nejuspokojivější prožitky dostupné lidstvu nepocházejí odněkud z vnějšku, ale souvisejí s rozvojem vlastního cítění, myšlení a práce jednotlivce. Skuteční umělci, objevitelé a myslitelé byli vždy lidmi tohoto druhu. Přestože životy těchto lidí probíhají nenápadně, plody jejich úsilí jsou nejcennějším přínosem, který nějaká generace může zanechat svým potomkům.“

„Jednou z největších lží "sluníčkového" neomarxismu je nauka o tom, že když jste "menšina", máte automaticky shodné zájmy se všemi příslušníky své menšiny – a s ostatními menšinami – proti démonizované "většině". Tahle blbost nutí teplouše spolupracovat s muslimy, kteří by je nejraději házeli z výškových budov; vykládá černochům o anti-rasismu islámu, který má stejné jméno pro černocha a otroka; učí submisivní ženy nesnášet právě ty muže, kteří jediní by jim mohli dát prožitek partnerství; učí ekology milovat třetí svět, který na ekologii skutečně kašle; u nás jsou projevem tohoto blbství proislámské projevy romských neziskovek… Všichni přitom víme, že z neomarxistického chaosu by nakonec profitovala ta menšina, která by byla nejnásilnější a nejsoudržnější. No, a když se najde teplouš – černoch – ekolog – feministka, který tuhle špinavou hru prohlédne, je automaticky – nácek.“

„Každé mládě a mládě člověka především, je ještě nezkažené, je dobré, to až teprve život ho později nutí ohýbat hřbet a křiví mu páteř. Mládě má místo očí studánky a těmi vám bezprostředně děkuje - ne slovy díků, ale prožitkem radosti.“

„Když kniha, jakákoliv kniha, dosáhne jisté intenzity uměleckého prožitku, stává se literaturou.“

„… a mě napadlo- nikoli jako protest, ani jako symbol nebo něco podobného, ale prostě jako možnost nového prožitku-, že když už jsem jednou porušil všechna pravidla lidskosti, proč bych nemohl porušit pravidla silničního provozu.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Schopnost uvažovat o souladu a eleganci v přírodních jevech je jedním z nejuspokojivějších prožitků, kterých je člověk schopen, když hledíme na něco většího, než je naše vědomé já, naše denní starosti se ve srovnání s tím zmenšují. Nastupuje vyrovnanost a pokoj mysli, kterých lze dosáhnout jedině stykem s něčím vznešeným.“

„Jen když se nebojíme, začneme žít každým prožitkem bolestným či radostným; s vděčností za každou chvilku, žít opravdu bohatě.“

„Člověk je jediná bytost na zemi obdařená v elementární podobě schopností měnit své hledisko. Kdybychom nebyli schopni převtělovat se aspoň trošičku ve druhé - smýšlet a cítit jako oni, reprodukovat v sobě jejich prožitky, hodnocení a rozhodnutí-, nebyl by možný žádný styk na vyšší než živočišné úrovni.“

„Chcete-li popisovat okolí, stanete se vědcem. Chcete-li popisovat prožitky, stanete se umělcem.“

„K tomu, aby člověk dokázal vidět věci pravdivě, musí mít odvahu opravdového Muže; k tomu, aby je jako takové ve své plnosti prožitku unesl, potřebuje mít sílu opravdové Ženy.“

„Prožitek není to, co se vám stane; prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!“

„Svými životními prožitky a epizodami za pochodu stavíme a za sebou zanecháváme kulisy, mezi nimiž hrajeme své větší či menší kusy. Jednoho dne však nastane chvíle, kdy narazíme na zeď. Třeba sdělením diagnózy. Tehdy se zastavíme, ohlédneme se a spatříme je všechny. Jsou to ty naše vlastní, pravé a jedinečné. A je až překvapující, v jak ostrých rysech a plných barvách je vidíme; jednotlivě i v součtu. Jsou totiž přesne takové, jaké jsme stavěli.“

„Vina neexistuje; ale pocit viny ano! Kdo se naučí přijímat tento pocit, nechat ho v sobě v plném prožitku a zároveň si jej uvědomovat právě jako jen momentální stav mysli - pocit, osvobodí se od něj. Jak je to jednoduché, tak je to pro člověka to nejnepřijatelnější… Právě proto jde o nejvyšší úkol, největší výzvu a přelomový pokrok v momentě, kdy celistvě prohlédneme, uvědomíme si tuto pravdu.“

„Láska zahrnuje široké spektrum prožitků od skromnosti k pýše, od klidu k vášni, od surovosti k něžnosti, je nezbytným zážitkem pro plný rozvoj člověka.“

„Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí, o níž se většinou ostýchá vyjadřovat veřejně; ne snad proto, že by se obával perzekuce či posměchu jako v dobách bojovně ateistické totalitní společnosti, ale z toho důvodu, že si je dobře vědom, jak nesnadné je popsat stav vlastního nitra běžným lidským jazykem a jak nesdělitelné jsou osobní prožitky, střádající se během vlastního života – života nezaměnitelného a jedinečného v celých dějinách vesmíru…“

„…lidská jedinečnost je nejvýrazněji měřitelná odlišností kvality citového prožitku. Zdá se mi, že odstíny našich pocitů nás nejvíce odlišují, a tedy i nejpřesněji charakterizují.“

„Je-li tomu tak, že jsme každý sám sobě celým vesmírem, mohou mít naše prožitky, naše zkušenosti váhu důkazů i v případě, že jsou nesdělitelné.“

„Každý můj obraz vychází z prožitku přírody. Platí pro mě Dürerova věta: ‚Všechno umění vychází z přírody, kdo je umí od přírody oddělit, je umělec.‘ Příroda je pro mě vše viditelné a pociťovatelné. Hora stejně jako buňky, z nichž se skládá, ale také všechno stvořené lidmi, například stroje.“

„Co bude, až tady nebude

V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.

Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.“

„Co bude, až tady nebude

V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.

Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.
Typickou starostí pak je obava:

moje smrt zarmoutí mé blízké
mé plány nebudou dokončeny a upadnou v zapomnění
zkrachuje to, co jsem tak těžko budoval
nesplním své závazky ve smyslu péče o jiné lidi či o zvířata
nenapravím to, co ještě chci napravit“

„Každý můj obraz vychází z prožitku přírody. Platí pro mě Dürerova věta: ‚Všechno umění vychází z přírody, kdo je umí od přírody oddělit, je umělec.‘“

„Nikdy se nic neztrácí úplně. Chyby jsou jen pokusy najít správné řešení v Nekonečné Možnosti; moudrost zkušenosti z jejich prožitku stále zůstává.“

„Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)“

„Báseň není scénář. A přesto je režírována prožitkem, jemuž se básník podřizuje v sebenepatrnějším "štěku".“

„Ačkoliv se člověk nazývá lidskou bytostí a člověkem něčím mocnějším a lepším než zvířata. Tak je stejnak největším a nejkrutějším zvířecím opičakem zabijákem ze všech. Protože nežere slabé kusy ale zabíjí rovnou celá zdravá stáda a hejna. Pro to aby pak se kazilo v obchodech a čekalo na to až ho nákej mamlas koupí a spotřebuje to je zbytečná smrt. Když se pak to maso nebo ty části zvířete nespracujou všechny. A vihodi zabije se tolik nevinných tvorů pro konzumní nenažranost lidí. Když jsou ty možnosti tak ti bez mozku nemorální sráči jen berou a bez citu bez účty jenom za účelem nacpat si břicho pro prožitek. Né pro ten účel najíst se pro výživu těla a mozku. Slepí budou navždy slepí. Uvědomělí a citliví smutní ze světa a však upřímě smířeni a 1000× silnější ve svém myšlení. Ten kdo si neuvědomuje ten sám de na svoje životní jatka pro život bez smyslu a hodnoty a úcty k životu. Zabíjí svojí psychiku pro vlastní neuvědomění a nechápání a necit a úctu ke všemu.“

„Velikost života nespočívá ve vnějších okázalostech, nýbrž ve vnitřních prožitcích.“

„Snažím se, aby obrazy, které maluji vyznívaly jako dokonale harmonický celek, přesvědčivě vyzařující moje prožitky, pocity a nálady.“

„Nejčastějším důvodem, proč se vztahy rozpadají, je pocit bezpečí. Na podvědomé úrovni, ačkoliv nám vztahy poskytují pocit bezpečí, pokud vnímáme, že nás ve vztahu něco ohrožuje, záleží nám více na vlastním bezpečí než na prožitku druhého a záleží nám více na vlastním bezpečí než na zdraví samotného vztahu.“

„Smyslem života je štěstí. Život sestává z prožitků.“

„Skutečné bohatství není v materiálních statcích, ale v hloubce našich vztahů a prožitků.“