Citáty na téma zkoumání (22 citátů) | Citáty slavných osobností

„Život nepodrobený zkoumání nemá cenu žít.“

Sókratés (-470–-399 př. n. l.) klasický řecký filozof

O životě

„Zákon/zákon rovná se Bůh/bůh. Kterého Boha/boha následujeme, poznáme podle toho, který Zákon/zákon používáme k tomu, abychom byli vyživováni a ochraňováni. Bůh svůj Zákon vytváří sám a jen On může vyžadovat jeho dodržování. Protože Bůh je ve všem a ve všech, jeho zákon prosazuje sám sebe. Jestliže žijeme Jeho Zákon, žijeme řádný život. Naproti tomu zákony vytvořené lidmi musí být lidem vnucovány; k tomu, aby fungovaly, je třeba používat uměle vytvářené síly. To vyžaduje deduktivní přístup. Úkolem organizovaného náboženství a vzdělání je zajišťovat akceptování těchto lidmi vytvořených zákonů. Představa závazků a povinností, viny, nejistoty, hanby a strachu se stává nástrojem přesvědčujícím k dodržování těchto zákonů. Korunuje je závislost, která způsobuje, že člověk tupě poslouchá „zákon“, aniž by se nad ním zamyslel. Dnes vládne bůh závislostí - prostřednictvím peněz, drog, „léků“, „sociálních jistot“, nekvalitní, podřadné stravy apod. Zákony tohoto boha jsou zprvu prosazovány policií a armádou, ale později, až se poslušnost vůči těmto „zákonům“ vtiskne lidem do mozku, už se nikdo nebude obtěžovat zkoumáním rozdílu mezi Bohem a bohem.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O lidech , O penězích , O náboženství , O závislosti

„Racionální a kritické zkoumání, skutečností světa. Není vždy skutečnost. Proto jej člověk začal nazývat filozofie“

Enisa Tru.

O světě

„Možná se dočkáme, že se o Hitlerovi nebude smět říkat, že byl v nacistické straně, nebo že komunista Stalin byl lidožrout, protože to bude hodnoceno jako porušování práva na ochranu osobnosti. Zabývá se tím nyní náš úřad, který má ochranu osobností na starosti. Vyšetřuje, jestli se to skvělé právo neporušuje, když se píše o lidech (v jimi zkoumaném případě o soudcích, což jsou také svého druhu lidi), že byli v komunistické straně. Je to zkoumání vskutku ušlechtilé, časem se asi zakážou celé dějiny, protože je tvoří příběhy lidí, kteří někde byli, něco dělali a něco o něčem říkali. To vše může i dnes narušovat ochranu jejich většinou prapodivných osobností, viz ten Hitler. Nebo třeba i náš kokeš Jakeš. Říkat, že to byl komickej komunistickej strejc a šťastně tím zrychlil pád komunismu u nás, se nesmí. Narazilo by to na jeho chráněnou osobnost.“

Karel Steigerwald (1945) český dramatik, novinář a scénárista

Zdroj: Karel Steigerwald: Chyťte si člověka a dejte ho do sklepa. Mf Dnes, Názory, 28. I. 2011

O lidech , O osobnosti , O čase

„Žádné lidské zkoumání nemůže být nazváno opravdovou vědou, pokud ho nemůžeme dokázat matematicky.“

Leonardo Da Vinci (1452–1519) italský renesanční umělec

O vědě

„Z příliš mnoha informací s množstvím obsahu a dostávám existenciální strach. Stále se zastavuji na křižovatkách, kde je třeba učinit životní rozhodnutí a kde toho buď vím příliš mnoho, nebo málo. Život podrobený zkoumání není žádná procházka růžovým sadem.“

Robert Fulghum (1937) americký spisovatel, pastor a učitel

O strachu , O rozhodnutí , O životě

„Sociologie je studií lidského společenského života, skupin a společenství. Je to oslňující a podmanivá oblast, jejímž předmětem je zkoumání chování člověka jako sociální bytosti. Rozsah sociologie je extrémně široký. Od analýzy chování lidí při setkání na ulici až po sledování sociálního procesu, který je zapříčiněn mnoha aspekty po celém světě.“

Anthony Giddens (1938) britský sociolog

Zdroj: GIDDENS, Anthony. Sociology. Cambridge: Polity Press, 1997. 625 s. ISBN 0-7456-1802-2. s. 2

O lidech , O studiu , O chování , O světě

„Pokud by tedy šlo o falzifikát, byl by to podvrh tak důmyslný, že dokáže čelit kritickému zkoumání metodami, o kterých nemohl mít falzifikátor v šestnáctém století ponětí.“

Ondřej Neff (1945) český fotograf, novinář, překladatel a spisovatel

Zdroj: Ondřej Neff: Na Turínské plátno je věda krátká; LN 15. dubna 2010 http://www.lidovky.cz/na-turinske-platno-je-veda-kratka-dq0-/ln_noviny.asp?c=A100415_000060_ln_noviny_sko&klic=236472&mes=100415_0

„Historika dělá historikem odstup; navíc sítem času propadnou jen události podstatné, které se „tady a teď“ špatně odlišují od těch nepodstatných. Získat tento odstup není při zkoumání soudobých dějin snadné.“

Michal Kopeček

Zdroj: [Historik Michal Kopeček o polistopadové transformaci: Všechno mohlo být jinak, ale..., novinky.cz, 2015-12-09, 2015-12-10, http://www.novinky.cz/kultura/salon/388341-historik-michal-kopecek-o-polistopadove-transformaci-vsechno-mohlo-byt-jinak-ale.html]

O čase

„Ve filozofickém zkoumání je třeba rozeznávat, v životě pak posuzovat.“

Étienne Bonnot De Condillac (1714–1780) francouzský akademik

O životě

„Zkoumání všech zdrojů ve filozofii nás vede k sebenazírání jako nejjistějšímu východisku filozofie.“

Friedrich Schlegel (1772–1829) německý filozof, literární historik a kritik

Zdroj: [Moser, Friedhelm, Malá filozofie pro nefilozofy, Levné knihy, 2010, 978-80-7309-865-0, 13]

„Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

Zdroj: Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.

O vědě , O svobodě , O přírodě

„Jak odlišné v tolika ohledech, jak protikladné by byla dva systémy morálky, z nichž jeden by byl utvořen pouze podle obecně přijímaných mravních zásad křesťanského světa, a druhý na základě zkoumání svatých Písem!“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Originál: (en) How different, nay, in many respects, how contradictory, would be the two systems of mere morals, of which the one should be formed from the commonly received maxims of the Christian world, and the other from the study of the holy Scriptures!
Zdroj: Ibid., s. 13

O světě

„Věřím, že potřeba naší doby není více „otevřeného“ zacházení s Biblí, ale více „uctivého“ zacházení, více pokory, více trpělivého zkoumání a více modlitby.“

John Charles Ryle (1816–1900) anglikánský biskup

Originál: (en) I believe that the want of our age is not more "free" handling of the Bible, but more "reverent" handling, more humility, more patient study, and more prayer.
Zdroj: [Ryle, John Charles, 1, Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. John., https://books.google.cz/books?id=TpMXAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, Robert Carter & Brothers, New York, 1874, 422, ix., angličtina]

O trpělivosti

„Existuje zásada, která slouží jako závora proti každé informaci, jako důkaz proti jakémukoli argumentu, která udržuje lidi v ustavičné nevědomosti. Zmíněná zásada zní: Odsouzení před zkoumáním.“

Herbert Spencer (1820–1903) anglický filozof, biolog, sociolog a prominentní klasický liberální politický teoretik

Zdroj: Messner, Reinhold, Reinhold Messner, Červená světlice na Nanga Parbatu, Brána, Praha, 2010, 1, 285, 257, 978-80-7243-439-8, Jaroslav Voříšek

O lidech

„Není tedy překvapující, že jak se zdá, dnešní ekonomie, ovládaná matematickým formalismem teoretiků rovnováhy obou pohledů (chicagská škola a noví keynesovci), prochází závažnou krizí. Tato krize vyvstává hlavně z následujících přícin: za prvé jde o hlavní zaujetí teoretiků stavy rovnováhy, které nemají nic společného s realitou, avšak jsou jedinými stavy, které mohou být analyzovány pomocí matematických metod; za druhé se jedná o absolutní ignorování role dynamických tržních procesů a reálné konkurence nebo jejich zkoumání z nevhodného úhlu; za třetí, je věnována nedostatečná pozornost roli, kterou na trhu hrají subjektivní informace, znalosti a procesy učení; a za čtvrté, jde o neuvážené používání makroekonomických agregátů doprovázené zanedbáváním zkoumání koordinace mezi plány jednotlivých subjektů účastnících se trhu.“

Jesús Huerta de Soto (1956) španělský ekonom a politický filosof

The Austrian School: Market Order and Entrepreneurial Creativity

O realitě , O učení , O pomoci , O škole a vzdělávání

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

O víře