Citáty na téma zřetel

Sbírka citátů na téma zřetel, ztraceno, život, věc.

Citáty na téma zřetel

„Snáz nás zahubí naše přednosti než slabiny; neboť se zřetelem na své slabiny žijeme rozumně, avšak nikoliv se zřetelem na své přednosti.“

Friedrich Nietzsche (1844–1900) německý filozof, spisovatel

O životě

„Ušlechtilý muž mnoho ví a správně jedná; má na zřeteli pevný cíl; uzná, že neví, co neví.“

Konfucius (-551–-479 př. n. l.) čínský učitel, editor, politik a filozof

O mužích

„Jak to myslíte? Přejete mi tím dobré jitro, nebo máte na zřeteli, že dnešní jitro je dobré, ať už já o to stojím nebo ne, či že se dnes cítíte dobře sám, anebo že je jitro jako stvořené, aby byl člověk dobrý?“

John Ronald Reuel Tolkien (1892–1973) britský filolog a spisovatel, autor Pána prstenů

Gandalf, Hobit

„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?… Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle… Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“

Michel De Montaigne (1533–1592) francouzský spisovatel

O pravdě, O hledání

„Vaše odpuštění vás nenutí se vším souhlasit. Bojovník nemůže před nikým sklonit čelo – jinak ztratí ze zřetele obzor svých snů.“

Paulo Coelho (1947) brazilský textař a spisovatel

Fejeton – Přijetí paradoxů

O odpuštění, O snech

„Muž je vždycky zdrcený, když u ženy postřehne, že i ve chvílích, kdy je nepochybně uchvácena skutečným citem, neztrácí ani na vteřinu ze zřetele zítřek a pořád si nechává otevřená zadní dvířka.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O ženách, O mužích, O citech, O pochybnosti

„Jenom národ zachovalý a vzdělaný může míti svobodu a spojenou s ní dobrou vládu, tuto pravdu, které nás učí zkušenost dějepisu, musíme vždy především na zřeteli míti. Národ nevzdělaný, kdyby se celý zkrvácel samými revolucemi, nedocílí přece svobody a práva, nýbrž bude vždy zase brzy ošizen a do libovlády nazpět vtlačen. Národ mravně zkažený, byť by i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutie. … Kde není národ zachovalý a vzdělaný, tam jest marné svrhovati revolucemi staré vlády, neboť zase se dříve nebo později všechno zlé navrátí, třeba se osoby a okolnosti změnily, a národ nemá z revoluce nic než trochu škody a nepořádku. V takovém pádu musí se napřed odstraniti tyto závady každé pravé svobody a teprva potom jest naděje a vyhlídka na možnost dobré a trvanlivé právní vlády.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Zdroj: (Politické spisy Karla Havlíčka Borovského, Slovan, část I., Praha 1903, s. 595–597)

O svobodě, O naději, O pravdě, O zlosti

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O přírodě, O osobnosti, O osamělosti, O zoufalství

„Nepíši užitkové básně. Mám na zřeteli poezii, která ve své podstatě je abstraktní, neboť opravdová poezie je abstraktní - vypráví o všem.“

Oleh Lyšeha (1949–2014) ukrajinský spisovatel

Zdroj: [Jackanin, Ivan, Lyšeha, Oleh, iliteratura.cz, 2015-02-06, 2015-02-07, http://www.iliteratura.cz/Clanek/34317/lyseha-oleh]

„Inteligentní lidé jsou všeobecně dost rádi podezíraví. Říkají si, že jejich duševní mohutnost je chrání před slepotou; že i když se vznášejí v nadoblačných výšinách, neztrácejí přitom ze zřetele malé temné body života.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O lidech, O životě

„Nechť je toto při čtení Bible v našich myslích ustáleným principem, že Kristus je sluncem ve středu celé knihy. Dokud Jej budeme mít na zřeteli, nikdy se v našem duchovním poznání příliš nespleteme. Jakmile z Krista odvrátíme svůj zrak, Bible se nám celá stane temnou a plnou obtíží. Klíčem k poznání Bible je Ježíš Kristus.“

John Charles Ryle (1816–1900) anglikánský biskup

Originál: (en) Let it be a settled principle in our minds, in reading the Bible, that Christ is the central sun of the whole book. So long as we keep Him in view, we shall never greatly err in our search for spiritual knowledge. Once losing sight of Christ, we shall find the whole Bible dark and full of difficulty. The key of Bible knowledge is Jesus Christ.
Zdroj: Expository thoughts on the Gospels, for family and private use: St. Luke svazek 2. S. 501.

O poznání, O čtení, O knihách, O slunci

„Časem zvykne člověk všemu, časem zvykne si i redaktor na konfiskace a naučí se je považovat za chléb svůj vezdejší. Konfiskace spisu tištěného, má-li skutečně mít účinek, nesmí se tak příliš zhusta opakovat a musí také vždy jen zasahovat spis skutečně nebezpečný. Jestli si naše čtenářstvo povšimne úředního oznámení c. k. podkrajského úřadu (resp. státního zastupitelství) stran zabavení našeho posledního sobotního čísla, zpozoruje tam, že c. k. zastupitelství jenom v tomto čísle nachází sedm přestupků. (následuje výčet přestupků a odpovídajících trestních sazeb) Musí se tedy říci, že pan kutnohorský státní zástupce má dobře na zřeteli zásadu: Co děláš, dělej důkladně, neboť 26 let 6 měsíců žaláře a k tomu ještě 5100 zlatých pokuty je zajisté pro každého redaktora dostatečné kvantum a zvláště pro takového, který má na krku ještě několik jiných procesů. Půjde-li to takto dále, budou zajisté někteří páni biskupové donuceni vypsat všeobecné modlení za redaktora Slovana a přiměřené prodloužení jeho života, aby spravedlnosti mohl být dán náležitý průchod, neboť by se jinak mohlo lehce stát, že by tento redaktor při vší své známé úctě a poslušnosti k zákonům a při vší své naději na dlouhé stáří, přece k velkému svému zármutku nebyl v stavu celý trest náležitě odsedět.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Zdroj: (Slovan, 2, č. 46, s. 9, 2. 7. 1851, převedeno do modernějšího jazyka)

O naději, O čase, O trestu, O stáří

„Při plánování a zásobování obchodu zbožím se mohou ztratit ze zřetele dokonce i ty nejzřejmější věci.“

Paco Underhill (1950)

„Vaše pozornost je jako svítilna. Namiřte ji na ostatní a snáze pustíte ze zřetele svůj vlastní strach.“

Marie Forleo (1975)

O strachu

„Měj na zřeteli dobrý úmysl ve všem, co děláš. O velké poklady přijdou ti lidé, kteří pracují bez dobrého úmyslu.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

O lidech

„Šťastní lidé žijí podle své vnitřní integrity. Vnímají štěstí jako vnitřní smlouvu se sebou samými. Používají tuto vnitřní smlouvu jako vodítko, které jim zaručuje, že nikdy neztratí ze zřetele své pravé já. Být k sobě upřímný znamená vynést věci z podvědomí do vědomí. Čili odkrýt své nejhlubší strachy, nejistoty, myšlenky, pocity a přání.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

kniha Stíny před úsvitem

O myšlenkách, O štěstí, O strachu, O životě

„Zákon o protiprávnosti komunistického režimu byl také z hledisek ústavnosti a právního státu vítězstvím účelovým, vítězstvím politických zřetelů nad právem.“

Zdeněk Jičínský (1929) český politik, poslanec (1996–2010), člen České národní rady a právník

Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=j&start=21&count=20, 2016-07-26, Libri]

O zákonech, O vítězství

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: [Z dopisu Jaroslavu Šabatovi, 5. března 1986]

O naději, O šanci, O vztazích, O síle

„Doufám jen, že nikdy neztratíme ze zřetele jednu věc - že to všechno začalo myší.“

Walt Disney (1901–1966) americky producent filmovych a animovanych filmu

„Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.“

Sergej Ivanovič Vavilov (1891–1951) ruský fyzik

Zdroj: [Houdek, František, Badatelé všech zemí, bojte se!, vesmir.cz, 2018-11-09, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/11/badatele-vsech-zemi-bojte-se.html]

O vědě

„Kdyby si lid vládl a spravoval se sám, tj. kdyby nebylo mezi občany a správou státu prostředníků, stačilo by, aby si příležitostně vyměřoval daně podle veřejných potřeb a možností jednotlivců. Protože by tak nikdo neztrácel ze zřetele ani získávání, ani používání prostředků státní pokladny, nemohl by se do jejího hospodaření vplížit ani podvod, ani klam.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Rozprava o politické ekonomii
Neověřené

O podvodu

„Existuje však jedna automobilka, která nikdy neztratila ze zřetele svou roli na trhu. Rolls-Royce. Sir Henry Royce, který společnost v roce 1904 založil, byl skutečně mužem na slovo vzatým. "Snažte se o dokonalost ve všem, co děláte. Nic nepřijímejte jako téměř správné nebo dostatečně dobré. Kvalita zůstane dlouho poté, co se zapomene na cenu."“

Jeremy Clarkson (1960) anglický televizní moderátor, novinář a spisovatel

O mužích, O dokonalosti