Xenofón citáty

„Nic nepodporuje vzplanutí lásky tolik jako polibek, neboť nevede k ukojení a vyvolává sladké naděje.“

„Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.“

„Zkušenost mě poučuje, že lidé, kteří se chtějí naučit dobře jezdit na koni, nekupují si koně nejposlušnějšího, ale nejjankovitějšího. Věří totiž, že dokáží-li ovládnout takové, nebudou mít žádné potíže s ostatními.“

„Peršané posílají chlapce do školy, aby se tam učil spravedlnosti - říkají, že to je cílem jejich vzdělávání, jako se u nás říká, že cílem je, aby se chlapci naučili číst a psát.“

„Štěstí přináší tím větší požitek, čím víc námahy stálo jeho získání. Námaha je totiž kořením štěstí, kdežto dosáhne-li člověk něčeho, aniž po tom toužil, netěší ho to, i kdyby to bylo sebecennější.“

„Člověk se liší od ostatních tvorů právě tím, že je žádostivý cti. Ctižádost se vůbec nevyvinula v nerozumných zvířatech, ba ani ve všech lidech ne. Ovšem ti, jimž je vrozena láska ke cti a slávě, ti se právě nejvíce liší od dobytčat a ti jsou považování za skutečné muže, ne pouze za lidi…“

„Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.“

„Styk s řádnými lidmi je školou ctnosti, styk se špatnými její zkázou.“

„Kdo chce vládnout lidem, musí vycházet z poznání jejich povahy a potřeb.“

„Z toho, co je dobré a krásné, nedali bohové lidem bez námahy a starosti.“

„Hospodaření je nauka, která umožňuje lidem pozvednout své hospodářství; hospodářství je všechno, co patří k vlastnictví; vlastnictvíje všechno, co je užitečné pro život každého jednotlivce; užitečné je všechno, čeho umí člověk užívat.“

„Nejsou to půvaby mládí, co zvětšuje u lidí blaženost a štěstí, ale ctnosti užitečné pro život.“

„Nejlíp ze všech žijí ti, kteří se nejvíc snaží stát se co nejlepšími, a nejpříjemněji žijí ti, kteří si jsou nejvíce vědomi toho jaké pokroky dělají ve zdokonalování se.“

„I v soukromém životě bojovní a silní zotročují nebojovné a slabé a využívají jich k svému prospěchu.“

„Ani peníze nejsou majetkem, když je člověk neumí používat.“

„Kdo je ctižádostivý, je podněcován i pochvalou - některé povahy žízní po chvále přinejmenším stejně silně jako jiné po jídle a pití.“

„Statečnost každé duše lze zvětšit učením a cvičením.“

„Je ošklivé zestárnout pro svou nedbalost dřív, než člověk spatří své tělo v největším rozkvětu a síle. Kdo se o to nestará, ten to neuvidí, protože něco takového nevznikne samo od sebe.“

„Vláda nepatří nikomu, kdo není lepší než jeho poddaní.“

„Rozdíl mezi studem a mravností je v tom, že který zná pocit studu, se vyhýbá nečestnému jednání na veřejnosti, člověk mravný i v skrytu.“

„Není nic na světě méně spravedlivé, než když si dobrý i špatný činí stejné nároky.“

„Především si pamatuj, že nikdy nesmíš čekat s opatřováním potřebného, až tě k tomu donutí nouze. Před nedostatkem se zajišťuj v době největšího nadbytku.“

„Člověk ctižádostivý se liší od ziskuchtívého tím, že ctižádostivý je ochoten kvůli cti a slávě podstoupit námahu, kde to je třeba, i vystavit se nebezpečí a vyhýbat se nepoctivému zisku.“

„Nic na světě není tak užitečné a krásné jako pořádek.
(dobrá organizace)“

„Jestliže tedy chceš sklízet slávu a obdiv, pokus se všemi prostředky získat si znalosti toho, čemu se chceš věnovat. Vynikneš-li v tom nad ostatní, pak mě nepřekvapí, dosáhneš-li úplně snadno, po čem toužíš.“

„Tvrdím, že každý může být dobrou hlavou čehokoli, sobru, domácnosti, města, vojska, jestliže pozná, co potřebuje, a dokáže si to opatřit.“

„Chceš-li být fyzicky silný, musíš si zvykat na to, jak své tělo podřídit rozumu, a musíš je otužovat námahami a potem.“

„Všechno dobré musíš platit bohům těžkou námahou.“

„Ke slávě nevede žádná cesta bezpečněji, než stát se opravdu dobrým v tom, v čem se člověk chce dobrým zdát.“

„(Sokrates) tvrdil, že ten, kdo bere od kohokoli peníze, přijímá ho za svého pána a dostává se do otroctví, které je odpornější než kterékoli jiné.“

„Člověk nezdrženlivý přináší zhoubu druhým lidem, ale ještě mnohem větší sám sobě, pokud je největší zhoubou hubit nejen svou domácnost, ale i své tělo a duši.“

„Dobrý vládce se v ničem neliší od dobrého otce. Otcové se přece starají především o své děti, aby jim nikdy v budoucnosti nechybělo, co je pro ně dobré.“

„Co děláš, hleď dělat s co největší péčí a nadšením.“

„Všechny dobré a krásné vlastnosti je nutno cvičit, a nejvíc rozvážnost, protože žádosti, které sídlí v témže těle jako duše, duši přemlouvají, aby přestala být rozvážná a co nejdříve poslouchala je a tělo.“

„Kýros věřil ve správnost poznatku, že vždycky se stanou nejlepšími ti, kteří se přestanou rozptylovat mnoha věcmi a obrátí svou pozornost na činnost jedinou.“

„Kdo má rád chválu, musí si k ní vysloužit důvod.“

„Znám mnoho jednotlivců, kteří mají hodně velký majetek, a přesto se pokládají za tak chudé, že se nevyhýbají žádné námaze a žádnému nebezpečí, jen aby si dopomohli k ještě většímu bohatství… Takové lidi hluboce lituji, protože jsou stiženi velmi zlou nemocí.“

„Všichni od přírody pociťují náklonost ke všemu, od čeho si slibují nějaký prospěch.“

„Bohové lidem nedovolili, aby se jim dobře dařilo, jestliže nevědí, co je třeba dělat, a jestliže se nepokoušejí dělat to.“

„Povinností rozumného muže i rozumné ženy je jednat tak, aby uchovali svůj majetek ve stavu co nejlepším a aby ho dobrými a spravedlivými prostředky co nejvíce rozmnožili.“

„Zdrženlivost je pro člověka největší dobro.“

„Nezdrženlivost brání mít požitek, který by stál za to.“

„Chceš-li se zdát dobrý, je třeba pokusit se opravdu být dobrý. Zamýslíš-li se nad vlastnostmi, které jsou mezi lidmi prohlašovány za ctnosti, zjistíš, že všechny lze zvětšit učením a cvikem.“

„Je to vždycky tak: když je vládce lepší, jsou zákony zachovávány přesněji, když je horší, jsou zachovávány hůře.“

„Nejvíc výhod pro lidi pramení z poznání sebe samých, kdežto nejvíce nevýhod ze špatného odhadu vlastní ceny.
Kdo zná sám sebe, ví, co je pro něj výhodné, a rozezná, co může a co ne. Dělá to, čemu rozumí, opatřuje se tím, co potřebuje, a vede se mu dobře; vyhýbá se věcem, kterým nerozumí, nedělá pak chyby a unikne tomu, aby se mu vedlo špatně. Proto je takový člověk schopen odhadnout i jiné lidi, využívá jejich služeb a opatřuje si tím dobro a chrání se před zlem.“

„V žádném jiném zápase ani činnosti na tom neproděláš, vycvičíš-li lépe své tělo. Tělo je totiž nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoli, a je velmi důležité, aby byl tento nástroj dokonale připravený, ať ho bude použito k čemukoliv. I tam, kde se zdá, že upotřebení těla je nepatrné, totiž při myšlení, i tam mnozí dělají velké chyby právě proto, že jejich tělo není zdravé.“

„Neexistuje nic, co může člověka ohnout víc než silný strach.“

„Ti, jimž vládne Erós čisté lásky, mají oko laskavější, hlas líbeznější a jejich pohyby jsou umírněné a plné ušlechtilého klidu.“

„Považuji za majetek to, co prospívá; a to, co škodí, za majetek nepovažuji.“

„Nezdrženliví lidé jsou naprosto nesvobodní.“

„Králové a vládcové nejsou ti, kteří mají žezlo, ani ti, kteří byli kýmkoli zvoleni nebo získali vládu losem, ani ti, kteří se dostali k moci násilím nebo klamem, ale ti, kteří umějí vládnout.“

„Všichni, ať už je jejich přirozené nadání pohotové, nebo pomalé, se musí vzdělávat a cvičit v tom, v čem chtějí vynikat.“

„Úslužnost, která má svůj původ ve strachu, není žádnou poctou.“

„Kdo se podrobuje různým omezením z vlastního rozhodnutí, tomu přinášejí potěšení samotné potíže, protože je snáší s nadějí na dobrý výsledek - například lovci rádi snášejí nepohodlí, protože doufají, že něco uloví.“

„Stará-li se vladař svědomitě o veřejný zájem, pomáhá tím nejlépe sám sobě.“

„Když jsou zájmy lidí v sázce, s radostí poslouchají toho, o kterém věří, že je moudřejší než oni sami. Můžete si to ověřit na všech stranách: můžete vidět, jak nemocný muž prosí lékaře, aby mu řekl, co má dělat, jak celá loď poslouchá kormidelníka.“

„Neměl by ze svého počínání žádný užitek ten, kdo by platil za bohatého, statečného nebo silného, kdyby takový nebyl. Od takových lidí se totiž vyžaduje něco, co je nad jejich síly, a když zklamou v tom, k čemu měli zdánlivě schopnosti, nikdo jim to neodpustí.“

„S velkou rozkoší poslouchají lidé toho, o kom si myslí, že zná jejich přednosti lépe než oni sami.“

„Zemědělství je matkou a živitelkou všech ostatních povolání.“

„Kdo zná podstatu té které věci, je schopen vysvětlit ji ostatním.“

„Považuješ za svobodného člověka toho, kdo je ovládán tělesnými pudy a není kvůli nim schopen jednat, jak se sluší nejlíp?“

„(Sokrates) zaváděl pokáždé debatu na sám základ…. Tímto způsobem vedl rozhovor, až i jeho protivníkovi vysvitla pravda.“

„Bez moudrosti není prospěch ani z žádné jiné dobré vlastnosti. Vždyť co by byl ve státě komu platný silný a statečný člověk, zdatný jezdec, boháč nebo dokonce panovník, kdyby nebyl moudrý?“

„Je rozhodně lepší prokazovat dobro menšímu počtu těch nejlepších než velkému množství těch horších, protože špatní potřebují mnohem více dobrodiní než řádní.“

„Lidi bezcharakterní si nejlíp získáš nějakým darem, ale šlechetné si nejlíp nakloníš, budeš-li se k nim chovat přátelsky.“