Citáty o vzpomínkách

strana 2

„Jsem beznadějně zamilovaný do vzpomínky.
Ozvěny z jiného času, z jiného místa.“

„Duše je sloučením tří prvků: Těla, které nám dovoluje reagovat a ukazovat, vzpomínek, jenž nám dávají zkušenosti, informace a dovolují vzpomínání na naše předchozí akce, a vědomí které nám poukazuje na morální kompas a rozlišuje dobro od zla.“

„Mé jizvy jsou vzpomínkou na to co jsem prožil když mě život chtěl srazit k zemi, ale selhal.“

„Pro kouzlo vzpomínek už potřeba je žít.“

„Vzpomínky přetrvají stejně jako skutečné přátelství.“

„Jsi má nejhezčí vzpomínka. Sen, který se stal skutečností. Den, který se na konci proměnil v peklo.“

„Promarněný čas neexistuje ve vzpomínkách.“

„Minulost oživovaná vzpomínkami je hrozbou do budoucnosti.“

„Tělesná rozkoš uplývá, jen přijde - hned odlétá, a častěji zanechává po sobě důvod k lítosti než ke vzpomínce.“

„Doufat, že zanecháme nějakou vzpomínku v srdci ženy, je stejné jako chtít vtisknouti pečeť na hladinu vody.“

„Psaní vzpomínek je práce očistná pro hlavu a srdce.“

„Moje osobní vzpomínka na něj sahá k prvnímu setkání, které jsme měli. Já mladý seminarista z Angers a on mladý seminarista z Paříže. Bylo to první setkání seminaristů z univerzity, a uplynulo od něj už půl století. Je to vzpomínka na muže, který mi na našem posledním setkání říkal "Paule", stejně jako na našem prvním setkání před půl stoletím, s velkým, velikým úsměvem a veselýma očima.
o Jean-Marie Lustigerovi“

„Když jsem se vrátil z koncentráku a chtěl jsem psát, měl jsem velmi silný pocit, že psaní, které by mě udržovalo u vzpomínek na smrt, by mě nutně dovedlo k sebevraždě. Bylo třeba si zvolit: psaní, nebo život. Žít nejprve předpokládalo na určitou dobu zapomenout. Bylo to zapomnění odhodlané, dobrovolné, do jisté míry terapeutické.“

„Tolik verzí jediné vzpomínky a přitom žádná správná nebo špatná. Spíš jednotlivé díly, které by do sebe zapadly a mohly vy vypovědět celý příběh. - Poslouchej! – Annabel“

„My byli bytosti schopné hlavně milovat a pamatovat si. Tyto schopnosti jsou největší dary, které jsou nám dány, a nám nezbýva než prožít zapamatované touhy a vzpomínky svých srdcí.“

„Čas, to je vlastně úžina, stejná jako ten průliv mezi našima ostrovama a pevninou, a jediný trajekt, kterej ji dokáže přeplout, je vzpomínka, a ta je jako loď duchů - když chcete, aby zmizela, tak po nějaké době zmizí.“

„Rostlinná akademie zámlk… tvé jméno znějící jako vlčí máky… jezírka… můj návrat… šílená kněz, který se pomátl při mši… To jsou vzpomínky z mých snů… Nezavírám oči, ale nic nevidím… Věci, které vidím, tu nejsou… Vody…“

„A váš vlastní život, dokud ho žijete, nemá žádnou atmosféru, dokud se nestane vzpomínkou.“

„Paměť je písařem duše.“

„Vzpomínky otravují přítomnost a ničí budoucnost.“

„Možná je spánek jistým obraným mechanismem mozku a ve spánku člověk zapomíná vzpomínky z minulých dní.“

„Nesmrtelnost existuje. Nespočívá ve věčném bytí, ale ve vzpomínkách.“

„Užívej co tě baví, jinak promrháš svůj život a nebudeš mít o čem vyprávět, neboť špatnými vzpomínkami se člověk nechlubí.“

„Bez ohledu na to, jakým utrpením jste si prošli, nikdy jste se nechtěli těchto vzpomínek zbavit.“

„Abychom pochopili krásu své dokonalosti, často se na ty bolestné vzpomínky z minulosti musíme ohlédnout v duchu lásky a odpuštění, znovu být jejich svědky a zbavit se emocionálního jedu, který v sobě dosud nosíme. Tím způsobem dokážeme znovu získat vlastní sílu a začít vidět sami sebe jako dokonalé bytosti“

„Měl jsem dva Zlaté Retrívry. Každý byl jiný, ale jejich láska ke mně byla naprosto identická. Nemine den, abych se neusmál při vzpomínce na ně.“

„Vzpomínky včerejška zabíjí dnešek, zítřek ani nepřipouští.“

„Kouzelný spánek vždy po celodenním shonu je tím nejlepším, co lze nabídnout a do mozaiky vzpomínek přidá krásné myšlenky.“

„Jsi moje nejoblíbenější vzpomínka, myšlenka i vize.“

„Vydávej ze sebe to nejlepší, co můžeš. Až odejdeš, jediné, co po tobě zůstane, je vzpomínka na to, co jsi udělal. Žij tak, aby, až odejdeš, hodně z tebe zbylo v těch, kdo měli to štěstí, že tě potkali.“

„Nedokážu přestat na ni myslet. Celého mě to pohlcuje. Pomalu mě to bodá do srdce, které se nestíhá hojit. Až na konec mi to srdce zcela pohltí a ze mě se stává prázdná bytost se vzpomínkami na osobu, ke které nemám už žádný vztah.“

„Jednoho dne se ožení a na krátkou chvíli budou prožívat tu krátkou, neskutečnou blaženost, která sama v sobě nese svou pomíjivost, a proč se tudíž radovat. A uchovají si, snad si na ni dokonce uchovají vzpomínky do doby, kdy tělo už nemá tělu co říci, protože alespoň paměť trvá.“

„U náhrobního kamene. Drsná černá žula, drsná jak milované ruce. Jenom vzpomínka žije, jenom ta dokáže přivolat tvář a hlas mrtvých. Až vyhasne, vyhasne všechno. Kámen mlčí. Ti, kdo píší a tvoří, se mohou utěšovat, že budou vstupovat do myslí a srdcí ještě dávno po své smrti. Jak velikášské. A jak lákavé.“

„Jako duny zlaté, jež přicházejí a jdou, jsou vzpomínky.“

„Když ztratím všechny iluze, zbudou mi na ně alespoň vzpomínky. Když ztratím paměť, zbude mi jenom jedna iluze: že si ještě někdy na něco vzpomenu.“

„Nikdy nám nezáleželo a nezáleží na barvě pleti ani na národnosti našich lidí. Když jsem začínal psát moje vzpomínky, řídil naší americkou společnost Švýcar, mexickou Brazilec, karibskou oblast vedl Libanonec, kolumbijskou Chilan a kanadskou obchodní společnost Ind.“

„Psaní vnímám jako určitý druh proměny…. Napsat knihu inspirovanou rodinnými tragédiemi pro mě znamenalo znovu se s nimi potýkat, proměnit je a zároveň věnovat vzpomínku jednotlivým členům své rodiny, dát jim možnost, aby znovu ožili. -- o Bratru oběšence“

„Naproti tomu sám si odepřít něco, abys to přidal jiným, to je teprve vlastní úkol lidskosti a dobrotivosti. Ostatně takovéto počínání neodnímá tolik výhod, kolik jich vrací. Neboť jednak získává náhradu vzájemností dobrodiní, jednak samo vědomí dobrého skutku a vzpomínka na lásku a vděčnost těch, jímž dobrodiní prokážeš, přináší více duševní rozkoše, než by obsahovala ona tělesná rozkoš, které ses zřekl.“

„Moje obrazy mají vypadat, jako by jimi prošla lidská bytost a zanechala v nich stopu lidské přítomnosti a vzpomínku na minulé události, jako když za sebou hlemýžď nechává cestičku slizu.“

„Mé vzpomínky jsou prožrané od molů.“

„Ve Struharových prózách důležitý děj nespěje kupředu - i nejnepatrnější příhody se stávají záminkami ke vzpomínkám. Protagonistům se „děje" minulost. Jako by stále našlapovali kolem dětství a kolem jakéhosi nenapravitelného neštěstí, snad i viny rodičů.“

„Všichni Židé po celém světě chodí s otevřenou ránou. Nechtějí, aby se tato rána zahojila. A ta rána je vzpomínka na holocaust. Lidstvo by nemělo zapomenout na to, co to je holocaust.“

„Jenže vzpomínky, které nám nakonec zůstanou, se přece pokaždé neshodují s tím, co jsme viděli na vlastní oči.“

„Nejsilnějšími komplexy jsou otcovský a mateřský komplex. Jsou koncentrátem vašeho vztahu s rodiči. Tyto komplexy ale patří pouze vám, jsou vzpomínkou na váš vztah s rodiči, a nic nevypovídají o vašich rodičích.“

„Podměty jsou důležité pro "zachování" vzpomínek či nám můžou ledaco připomenout.“

„Největší zabiják jsou vzpomínky v čase kdy se člověk necítí nejlépe, vzpomínáš na to lepší ve chvíli kdy by měl se snažit o to ať je lépe už dnes.“

„Jednoho dne budeš jen něčí vzpomínka, tak se snaž, aby stála za to.“

„Co vídíte když se podíváte na pampelišku? Já vidím,, Květ co mi připomíná slunce, které tě okouzlí. Připomene mi že i v té nejtemnějsí situaci se najde světo. Stonek to co mě drží při zemi. Vrací mě zpatky na zem, když létám v oblacích. Listy jsou jako vlastnosti, každá je jiná ale jedinečná. Každý list je jiný, ale pochází ze stejného místa jako ostatní. A kořen? Je jako vzpomínky, které rostou a s nimi i zážitky." Pampeliška je jako láska, vždy vyroste na jiném místě. Někteří lide tvrdí, že tyto dvě věci nejsou potřeba nebo ze neexistují. To není pravda, pampelišky tu jsou od té doby co jsme se narodili. Pampelišky potkaváme na každém kroku, ale s láskou je to složitější. Důležité je vědět:,, Káždý si musí najít tu svojí pampelišku.".“

„Vzpomínky nám ničí život ale jen zapomínání nám ho zkrášluje..“

„Ke vzpomínkám mám komplikovaný vztah. Nejsem k nim tak moc vázaná. Mě zajímá budoucnost. Něco, co jsem ještě nezažila, neviděla… Minulost už je uzavřená kapitola.“

„Když jsem poprvé vstoupil na Rudé náměstí, vyvolalo ve mně vzpomínky na domov, a z nich se vynořil obraz střelců i s detailní kompozicí a barevným plánem.“

„Velký básník nepatří žádné zemi; jeho díla jsou veřejným majetkem a jeho vzpomínky dědictví veřejnosti.“

„Nikdy jsem nechtěla být za každou cenu středem pozornosti, jen jsem prostě milovala to, co jsem dělala. Nikdy jsem nelitovala ani minutu, kterou jsem věnovala jak tenisu, tak i ostatním věcem s tenisem spojeným – charitě, boji za ženská práva či boji sportu s kriminalitou a drogami. Tenis mi to všechno bohatě vrátil, nejen finančně, ale především krásnými vzpomínkami. Dnes už nehraji profesionálně, ale jsem stále šťastná žena. Užívám si rodinu a často vyrážím i na tenisové turnaje, ať už ty exhibiční, na kterých hraji, tak i na ty profesionální, které sleduji…“

„Opravdové obrazy jsou rytiny. Obraz je vyrývá do naší paměti. Prohlubují prožité vzpomínky, posouvají je, aby se staly vzpomínkami obraznosti.“

„Je jednoduché sdílet s přáteli vzpomínky šťastné, avšak důležité sdílet ty chmurné.“

„Nejlepší důkaz existence po smrti,
je vzpomínka na něho“

„Vzpomínka na komunistický převrat v únoru 1948 a na tehdejší hodnotové zmatení už dnes v národě není přítomná. Proto se dnes objevují návrhy na radikální změnu politického systému a světa a nikdo proti tomu příliš nevystupuje.“

„Nemám na perly
korálky jsou vzpomínky
na pevné niti“

„To, jak tě držela za ruku,
drobnosti, které jste plánovali.
Vzpomínka na ni je stále s tebou,
Na tuhle osobu nikdy nezapomeneš.“

„Chci si zachovat jen ty dobré vzpomínky.“

„Moudrými nás nečiní vzpomínky na minulost, ale odpovědnost za budoucnost.“

„Sladká je vzpomínka na vzdálené přátele! Jako mírné paprsky zapadajícího slunce dopadají něžně, ale smutně na srdce.“

„Nenávidím ho pro něj samotného, ale opovrhuji jím pro vzpomínky, které oživuje.“

„Konflikt je moucha myšlení. Podněcuje nás k pozorování a vzpomínkám. Podněcuje k invenci. Vymrští nás z ovčí pasivity a přiměje nás všímat si a vymýšlet.“

„Je krásné neočekávat a dočkat se nejočekávanějšího jako příjemný šťastný okamžik, který vás zasáhne kdy se vaše vzpomínky setkají a vzájemě si své nádherné chvíle svého setkání užívají ve své lásce….. ŽIJTE ŽIVOT.“

„Vzpomínka měla vyplnit čas, ale udělala z času díru, kterou bylo třeba zaplnit.“

„Nikdy jsem se nesnažila vytěsnit vzpomínky na minulost, i když některé jsou bolestivé.“

„Věřím vzpomínkám – já otrok vzpomínání – čím víc mi unikají, tím jsou krásnější“

„Lidé neumírají, pouze odcházejí, aby s každou naši vzpomínkou mohli znovu přijít.“

„Lidé neumírají, pouze odcházejí, aby s každou naši vzpomínkou mohli znovu přijít.“

„Mnohorovinné aspekty vody jsou úžasné. Voda v sobě nese poznání nebo vzpomínku na vše, s čím přijde do styku. To znamená, že nese poznání a vzpomínku na místa a události, které se tam odehrály, sahající někdy až tisíce let zpět. Je plná informací… Skoro jako zrcadlo, které si uchovává odraz všeho, s čím se kdy setkalo.“

„Krásné vzpomínky nejsou vždy společné.“

„Nebojím se, že bych se zdejšímu prostředí nedokázal přizpůsobit. Jediné, čeho se obávám, je, že jak roky běží, slábnou moje vzpomínky na hory, lesy, na kontakt s divokou přírodou.“

„Čas se ztrácí, vzpomínky vrací.“

„Lidé tráví hodně času vzpomínkami na spoustu okamžiků, kdy pro ně čas nehrál žádnou roli.“

„Zážitky i vzpomínky které jsou stejně cenné jako fotografie ve fotoalbumu pokud jsou fotky vyfotografované od srdce a vyfotografovány s láskou. Není možné aby vyfotografované fotografie časem začali blednout. Milan Toth“

„Všichni mají k němu srdci bránu stejně otevřenou, ale s některými mě vážou jiné vzpomínky.“

„Po nejhlubších ranách nezůstávají velké jizvy, ale smutné vzpomínky.“

„Staňte se pány svých vzpomínek a dokážete zapomenout na cokoliv!“

„Mládí je velká rodina. V stáří jsou všichni sami. Mládí se živí nadějí a stáří vzpomínkami.“

„Vzpomínka není nic jiného než obraz násobený časem.“

„Vzpomínka mne osvěžuje, kterou srdce uchová přítomnost v tom večeru je ztichlá, sněním nachová.“

„Přibliž nám prchavé dny domove ! Na chvíli rozehrej nám housle vzpomínky.“

„Přátelství je paleta barev, kterými vybarvíte
interiér vlastní duše;
s pokorou a vděkem,
za všechny ty okamžiky, otisknuté ve vzpomínkách.“

„Minulost žije ve vzpomínkách, přítomnost v činech, ale budoucnost ve "snech".“

„Už v roce 1989 jsem ale ve Špalíčku přemítal, co z toho všeho jednou zbude. Vyšlo mi, že to budou vzpomínky a instituce. A jen ze vzpomínek se žít nedá. Havel každopádně dával v sázku hodně, a stal se ikonou pro nás i pro svět. Vždycky potřebujete personu, k níž se vztahujete, s níž se identifikujete. Podstatné je, že v důsledku vás to zavazuje. Ale ta reálná práce je pak stejně jenom na vás. Havel to už za nás neodpracuje.“

„Dnes ztraceni v okamžiku. Zítra plní vzpomínek.“

„Naše vzpomínky tvoří most mezi tím, kým jsme byli, a tím, kým se můžeme stát.“

„Na milých vzpomínkách je úžasné a okouzlující to, že jsou krásnější a intenzivnější než sama vzpomínaná skutečnost.
(proto se k nim tak rádi vracíme)“

„Dobré dny přinášejí radost, špatné dny zkušenosti a nejlepší dny vzpomínky.“

„Je až příliš mnoho knih, jež jsem nečetl, příliš mnoho míst, jež jsem nenavštívil a příliš mnoho vzpomínek, jež mi nezůstaly v hlavě dost dlouho.“

„Dovol životu, ať proudí. Dovol sobě cítit lásku k životu. Dovol svému tělu, ať je bez dokonalostí. Dovol své mysli, ať funguje až, když se něco děje. Dovol svému srdci, ať pociťuje. Dovol své duši, ukázat ti vyšší podstatu žití. Dovol ostatním, ať se rozhodují podle své vlastní svobodné vůle. Dovol minulosti, aby ti dala moudrost, sílu a vzpomínky. Dovol přítomnosti, ukázat ti, jak se žije a prožívá vědomě. Dovol budoucnosti, připomenout ti, že ať přinese cokoli je to v pořádku. Dovol bolesti, promluvit ti do duše. Dovol nemoci, ukázat ti důležitost zdraví. Dovol času, ukázat ti, jak rychle plyne. Dovol víře a naději, aby tě naplnila důvěrou. Dovol snům, ukázat ti, že zázraky se mohou stát. Dovol zrození, ukázat ti, jak život tvoří. Dovol smrti, ukázat ti, že nic není věčné a sílu vděčnosti. Dovol si všechno, co si jen umíš představit. Dovol sobě, zažít hloubku života.“