Citáty na téma chrám

„Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.“

„Škola je chrámem výchovy - a proto nejvíce nezbedností natropí děti ve škole.“

„Každý z nás má svou odpovědnost za celé lidstvo. V tom spočívá má jednoduchá víra. Nepotřebujeme chrámy, ani složitou filosofii. Náš vlastní mozek a naše srdce jsou chrámem. Naší filosofií je dobro.“

„Lidstvo si představuju jako velikou armádu dělníků budujících velkolepý chrám pravdy, jak žijí a pracují spolu. Mé tělo, stroj, který pracuje, odumře, rozplyne se v atomy, ale hodnota, hodnota mé práce ta tu zůstane. Mně stačí vědomí, že já bezvýznamný, bezejmenný dělník jsem pomáhal budovat tuto velkolepou budovu pravdy, kterou lidstvo od nepaměti staví. A každý kámen, který jsem pomáhal svou prací k této budově dopravit, je nesmrtelný.
1921“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Každý je stavitelem chrámu zvaného tělo.“

„Není třeba chrámů ani složitých filozofií. Mým chrámem je můj mozek a mé srdce, mou filozofií je laskavost.“

„Příroda není chrám, ale dílna, ve které je člověk dělníkem.“

„Příroda je chrám, kde si můžeme odpočinout, kde můžeme nabrat sil pro další pouť naším životem“

„Mnoho věřících židů je přesvědčeno, že mají nárok na Svatou zemi, a dokládají to citacemi ze Starého zákona. To je však velmi zavádějící myšlenka. Představme si, že by nějaký indiánský kmen začal nárokovat ostrov, na kterém stojí Socha Svobody, z toho důvodu, že tam mají pohřebiště. Všichni by se jim vysmáli. Přitom je to daleko mladší historie než historie Chrámu.“

„Ještě před příchodem inkvizice to byla kuchyň, která byla centrem všeho dění. Byla prvním chrámem, léčitelským centrem, alchymickou laboratoří, školou, prvním ekonomickým centrem, bankou. Každý dům měl svou banku a tou byla obilnice. Obilí bylo původní platidlo.“

„Hudba je jazyk Boží; je to svatá věc. Hudba a duch jsou totéž, jako dvě ruce. Hudba není náboženství. Je stejná v chrámech Indie, v Himálajích, ve vesnici v Africe.“

„V 21. století se kostely staly chrámy hudby a svidnický kostel Míru je takový unikát, že hudbou musí žít.“

„Kuchyň byla vždycky prvním chrámem, výzkumným centrem, školou, nemocnicí, centrem ekonomie. Zrní bylo prvním platidlem, prvními penězi. Každý dům měl svou obilnici. Ekonomický systém byl závislý na kontrolování obilnic.“

„Principy alchymie byly kdysi známy ve všech domácnostech. Na Zemi bylo praktikováno poznání, že Potrava je jedním ze silných aspektů našeho života, skrze kterou jsme spojeni se vším Stvořením. Hlavním Centrem společnosti byla odedávna Kuchyň!. Byla prvním léčitelským centrem, prvním chrámem, laboratoří (centrem alchymie), první školou i bankou. Ten, kdo měl nad tím vším svrchovanou kontrolu, byla Žena, a to nikoli náhodou. Právě Žena rozuměla původnímu umění Přeměny JÍDLA na KREV. Krví můžeme přirozeně KONTROLOVAT tělní funkce jako cítit, myslet, rozeznávat, rozhodovat se a tvořit.“

„Wikipedia je chrám mysli. A v chrámu má být klid. Žádné bilboardy.“

„I dána mi třtina, podobná prutu a postavil se tu anděl řka: „Vstaň, a změř chrám boží, i oltář, i ty, kdož modlí se v něm.“

„I velký chrám propadne zkáze, jsou-li jeho rozměry v nesouhlase.“

„I chrám umění má své kostelníky a své žebráky.“

„Chrám nedokončený víc k nebi jásá.“

„Jestlipak měl chrám rozumu tvar srdce?“

„Červi si tesají chrám věčnosti do hrušky.“

„Ano, jsem Žid. Když se předkové tohoto vznešeného gentlemana proháněli coby brutální divoši po jednom neznámém ostrově, moji byli kněží v Šalomounově chrámu.“

„Zajisté. Pouze ovšem v tom případě, že bude možné postavit křesťanský chrám v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu.“

„Když provádím hosty po tomto chrámu, ptají se mě vždycky, kolik peněz investoval stát a kolik Církev. A já mohu vždy hrdě odpovědět, že je to chrám, kteří platí věřící sami. Úplně to mění kontext, v němž Sagrada Familia vzniká.“

„Kristus podobné prostředky nepoužil; lid musí být do chrámu doveden, nikoli dovlečen. o francouzském pronásledování hugenotů“

„Tohle je mimořádné poutní místo, má ohromnou sílu a přitom působí radostně. Je to místo radostného smíření na rozdíl od některých jiných poutních míst, která působí spíše ponuře. Skála, na níž vyrostl chrám, je ohniskem západního masívu Jizerských hor, řeka kolem ní vytváří zvláštní meandr.“

„Přivádějte si často na vědomí, že i nejlepší, nejjasnější hlava, stolí-li nad zkaženým srdcem, podobá se chrámu, zbudovanému nad peleší lotrovskou.“

„Chrám musí promlouvat k člověku a jeho srdci, jakmile do něj vstoupí, má mluvit jazykem symbolickým a afektivním.“

„Můžete porovnat chrám s mnoha dalšími po celém světě. Ale neexistuje žádný jiný, s jeho náladou, s tím, čím je pro Polsko a Poláky.“

„Budiž to dělo požehnáno, (…). Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány.“

„Pokání musí vykopat základy, ale svatost vztyčí stavbu a pokládá svrchní kámen. Pokání je vyčištění odpadků z chrámu hříchu; svatost staví nový chrám, který zdědí Bůh náš Pán. Pokání a touha po svatosti nemohou být nikdy odděleny.“

„Křesťané rané doby se nestarali o nějaký svatý zeměpis, o [jeruzalémský] chrám […]. Neměli žádný speciálně náboženský zájem o místa, kde Ježíš žil. Nekonali poutě. Dávná náboženství znala tisíce svatých míst a chrámů. Pro křesťany bylo to vše minulostí. Nepotřebovali kamenné chrámy.“

„Každá šibenice je v městě příhodnější a užitečnější než nějaký nejuctívanější obraz nebo socha v chrámě.“

„Ti z vás, kteří byli v Peru, si možná pravděpodobně všimli, že uprostřed starých inckých chrámů se často nachází velký krásný kámen s mnoha úhly a tvary a posvátnými proporcemi, vyřezanými a zformovanými na jeho povrchu. Inu, tyto kameny nejsou jen kameny - tyto „kameny“ byly a stále jsou starými inckými knihovnami. Obsahují veškeré záznamy jejich civilizace. Pokud víte, jak se s nimi spojit, dokážete přečíst každou sekundu, která se stala během celé epochy Inků. Ale Sirianci na této lodi pokročili dál za pouhé uchovávání záznamů a pomocí této jednoduché a krásné technologie se stane, na cokoli pomyslí, dokonce i cestování vesmírem. My to nazýváme psychotronika…. Andělé mi načrtli myšlenku, že když civilizace vytváří stále více pokročilejší technologii, za předpokladu, je-li to její volba, tak se čím dál tím více odděluje od zdroje života a stává se slabší a slabší, protože se stala závislou na technologii. Potřebuje přežít. Andělé mi řekli, že lidé v této lodi byli spirituálně velmi slabí. Jinými slovy, neměl jsem se na ně dívat, jako na nejpokročilejší rasu, ale jako na lidi, kteří potřebují spirituální pomoc.“

„Strach byl a stále je primární silou, která dokáže zastavit osobu v růstu do světla. Když se přesouváme do vyšších světů světla projevujeme svoje myšlenky a pocity okamžitě. Tento přirozený fakt se stává ohromným problémem, jelikož téměř vždy nejdříve manifestujeme svoje strachy. A při manifestaci svých strachů v novém světě, v nové dimenzi existence, zničíme sami sebe a jsme přinuceni opustit vyšší světy. Starobylé lidské rasy objevily - a my to nyní v moderních dobách znovu objevujeme -, že pro přežití ve vyšších světech musíme nejprve překonat strach zde na Zemi. Aby toho Egypťané dosáhli, vybudovali speciální chrámy podél Nilu. Chrám v Kóm Ombu představuje druhou čakru, sexuální, z dvanácti čaker, které se táhnou podél Nilu - třináctá, pokud si ji přejete připočítat, je Velká pyramida.“

„Moje tělo je pevnost…. Moje Oči jsou střílny Duše… Má ústa jsou Vchod do Chrámu.. Moje ruce a nohy jsou kořeny stromů.. Moje Srdce je Motor mého světa.. Teď a Tady…. Všem odpouštím.. Cítím pouze Lásku!“

„Jeruzalém zůstane izraelským hlavním městem navždy. To není slib, to je skutečnost… Nesouhlasíme spolu v řadě věcí, ale ohledně Jeruzaléma se drtivá většina shoduje. Neexistují dva Jeruzalémy. Je jen jeden Jeruzalém a ten nikdy nebude tématem k diskusi. Budoucnost Jeruzaléma je jako budoucnost Státu Izrael a jako celého židovského národa. Jeruzalém nebude nikdy rozdělen a nikde se Jeruzaléma nevzdáme… Král David jej učinil svým hlavním městem před takřka 3.000 lety a král Šalamoun vybudoval první Svatý Chrám na hoře Moria, na Chrámové hoře. Když padl a byl nám sebrán, Židé v exilu v Babylónu plakali a slíbili na něj nikdy nezapomenout… Už od té doby je hluboko v srdci židovského lidu a je jedním z nejzjevnějších projevů našeho židovství… Jako ministr izraelské vlády jsem hrdý na to, že jsem mezi těmi, kdo stráží Jeruzalém.“

„Pamatuj, že náboženské povinnosti nejsou závislé na lidských institucí, že spravedlivé srdce, je opravdovým božím chrámem ... Mluv pravdu, konej dobro, to je důležité; aby člověk plnil své povinnosti na zemi ... pracujeme pro sebe tím, že na sebe zapomínáme .... jen naděje spravedlivého člověka nás nikdy nelže.“

„Vstupní branou do chrámu moudrosti je poznání vlastní nevědomosti.“

„Radovat se z maličkostí je jako dávat cihlu k cihle a stavět tak svůj chrám plný štěstí.“

„Tvé tělo je tvým chrámem.“

„Slyš, dcerko, a viz, nakloň své ucho a važ si důstojnosti své duše… tvá duše je vzácnější pro Boha než nebe a země… Proto si jí má člověk vážit, protože duše je chrám Boží a Duch Boží v ní přebývá.“

„Učedníci byli stále v chrámě a chválili Boha.“

„Tvá mysl, to je chrám, když nízkosti v ní není a bouda pro psy, máš-li v hříchu zalíbení.“