Citáty na téma kolo

strana 3

„Kdyby se lidé chovali míň sobecky a snažili se dělat lidem kolem sebe víc radosti, tak by těch šťastných bylo kolem nás určitě mnohem víc.“

„Chceš-li, aby slunce svítilo celý den na tvou tvář, musíš s ním obletět kolem země.“

„Mají-li být hříšníci zatraceni, ať tedy aspoň skočí do pekla přes naše mrtvoly. A zahynou-li, ať zahynou s našima rukama ovinutýma kolem jejich kolenou, prosícími je, aby zůstali. Musí-li být peklo naplněno, ať je naplněno proti našemu úsilí, a nenechme tam jít nikoho, koho jsme nevarovali a za koho jsme se nemodlili.“

„Chvíli na to jsme projeli kolem dvou kluků, kteří po sobě stříleli z umělohmotných pušek.
,, Jak koukám, pořád učíte svoje děti zabíjet.“

„Nevadí mi, když nejsem něčí první volbou, ale být i špatnou volbou pohlaví, z toho už mi jde trochu hlava kolem.“

„Nedopusť, aby si tvoje mozkové závity někdo omotal kolem prstu.“

„Máte kolem sebe příliš silné brnění. Jenže brnění nás neochrání před nájezdem ostatních, jen uvězní nás samotné. Oblékáme se do něho, ale nedochází nám, že se do něho sami zavíráme. A nakonec tu máme dva lidi, toho nablýskaného z kovu… a pak člověka pod ním, který se hroutí.“

„Sousedé nepotřebují jména, aby spolu mohli mluvit.
Když procházíte kolem a vidíte, jak soused pleje záhon, nepotřebujete jeho jméno, abyste na něj promluvili. Je to zvláštní úroveň důvěrnosti.“

„Je přece zázrak, že se živá hmota dopracovala vývojem k takové dokonalosti, že dokázala vytvořit lidský mozek, skrze nějž nejenže zříme svět kolem nás, ale dokonce mu i určitým, byť nedokonalým způsobem rozumíme.“

„"Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile jste je jednou vynalezli, už to lépe udělat nemůžete".“

„Někdy jsem nervózní a lidé si myslí, že jsem zlá. Ale já vidím obklíčení a obruč, která se postupně stahuje kolem země. Prožívám muka všech lidí a nemůžu, a ani to nesmím, vysvětlit, protože mne neustále přísný hlas upozorňuje, že se nemám pokoušet nic vysvětlovat, protože lidé si zaslouží takový život, jaký vedou.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Meditace je opravdu jediná lidská činnost, ve které se nesnažíte dostat někam jinam, ale prostě si dovolíte zůstat tam, kde jste, a takoví, jací jste. Je to hořká medicína, která se špatně polyká, když se vám nelíbí, kde jste a co se kolem vás děje, ale v takových případech je její užívání obzvlášť užitečné.“

„Člověk, stvořený k obrazu Božímu, má Bohem dané Právo být při naplňování svého osudu na Zemi Svobodný. Ale dnes tomu tak není. Do našich těl, mysli i způsobu života vnikly zlovolné, nežádoucí negativity. Vystihuje to následující podobenství: Stvořitel nám dal Strom života a Svůj Zákon, abychom si svobodně užívali Jeho Bezpodmínečných Darů. Tyto dary se týkají naší Bytosti, protože jsme Mikrokosmem Stvoření, Stvořitelova Těla, našeho absolutního, „nejvyššího Domova“. Toto naše Právo „BÝT“ vzalo za své, když přišlo několik „vyvolených“, postavili kolem Stromu plot a prohlásili: „Tento Strom od nynějška patří nám a každý, kdo z něj chce něco dostat, nám nejdřív musí zaplatit. Proto musíte začít pracovat (pro nás) a vydělávat peníze, které budete potřebovat, abyste měli právo získat z tohoto Stromu něco pro sebe, poté, co my ho přizpůsobíme vlastnímu systému kontroly.“ Kdo se skrývá za těmi „několika vyvolenými“, kteří chtějí vlastnit svět? „Oni“ jsme my! Systém založený na falešné představě o vlastnictví se udržuje díky tomu, že podporuje Konzum. „Oni“ by nemohli mít moc nad nikým z nás, pokud bychom nedovolili, aby nad Jediným zákonem Stvořitele, kterým je ZMĚNA, převládly sekundární zákony. Tyto zákony nás naopak ZAFIXOVÁVAJÍ v umělém kontextu, matrixu. To umožňuje kontrolu a manipulaci Potravin, které potřebujeme k udržování harmonického vztahu se Stvořením. Proto ten, kdo má pod kontrolou naši Potravu, má pod kontrolou i naši Krev, jejímž prostřednictvím se můžeme projevovat v těle, fungovat, myslet, cítit, rozlišovat, rozhodovat se, tvořit a nakonec podle svého práva a schopností rozpoznat své Já. Jinými slovy, naši bytost „Něco“ napadlo. Je potřeba „Prohlásit se za Duchovní Já“, abychom si UVĚDOMILI, že máme KLÍČ k vyhnání vetřelce, který okupuje naši Bytost a zamořuje ji nejrůznějšími negativními energiemi, zkreslenými informacemi, teoriemi, názory, propagandou, zkrátka všemožně.“

„Právě teď je největší záhubou lidstva to, že pracují jen ku prospěchu svých omezených individualistických ambicí. Lidé by měli pracovat s hloubějším pohledem na svět a smysl života svého a životů všeho živého a neživého kolem nich. Nemá cenu nic redukovat, omezovat.“

„O něčem rozhodneme, necháme to ležet a chvíli počkáme, co se stane. Pokud kolem toho není žádný velký povyk a nikdo se nebouří, protože většina lidí nerozumí, co bylo rozhodnuto, pokračujeme krok po kroku, až není cesty zpět.“

„Aź se ti kočár poláme, najednou bude kolem plno lidí a všichni ti budou ukazovat cestu.“

„Ve dne, když mluvíš, rozhlížej se kolem, v noci mlč.“

„Okolnosti kolem nás, utvářejí nás samotné.“

„Není umění umět lhát lidem kolem sebe, ale umění je umět lež udržet v sobě.“

„Pamatuj, když už v životě něco dokážeš a budeš lepší než ostatní MOTIVUJ. Inspiruj lidi a děti kolem sebe. Nesrážej slabší naopak pomáhej, protože nikdy nevíš pro koho jsi inspirací. (streetworkout Habartov)“

„Jak směšné je vidět hlupáky kolem sebe se dohadovat o tom, kdo z nich je hloupější.“

„Někdy nejsou zvláštní věci kolem nás, ale my samotní.“

„Kéž bych byl hloupý. Potom bych nerozuměl těm hrůzám, jež se kol mě dějí…“

„Komplexy mohou zničit vše kolem nás, a my to přes své ego ani neuvidíme.“

„Byt matkou neznamena delat detem otroka!
Takove deti, techto matek, sou v dospelosti sobci, nevychovanci, nejsou zodpovedni a mysli si, ze se vse toci jen kolem nich. Protoze maminka vse za ne udela a vyresi….
Dite potrebuje lasku, peci, pevnou ruku, nadstavene mantinely a hlavne nepovolovat, ucit zodpovednosti a dat moznost ucit se z vlastnich chyb!“

„Od narození mám štěstí na lidi kolem sebe a jsem za to rád.“

„Mnoha lidem jsem otevřel dveře a oni jen proletěli kolem a nechali mě stát s klikou v ruce.“

„Žijeme ve více dimenzích. Pro rybky v akváriu je také akvárko jejich svět a nic kolem.“

„Malé číšnické obočí se zmateně potulovalo kolem čela.“

„Jestli chceš, abys měl kolem sebe správné lidi, napřed se nauč vypěstovat takovou úrodu, o kterou lidi budou stát.“

„Kdy jste si naposledy dovolili celý den mlčet? A jen naslouchat světu kolem vás?“

„Neexistuje zkrášlovač pleti, forma nebo chování jako je touha po rozptýlení radosti a ne bolesti kolem nás.“

„Malíř není ani tak účastníkem, jako svědkem nejdůležitějších událostí. Proto se nachází bokem, stranou od živého proudu - spěchá kolem.“

„Mnoho lidí se mě ptá: "Jak můžu druhé milovat bezpodmínečně? Jak můžu milovat ty, kteří mě zraňují?" Ale ta otázka je už špatně položená. Bezpodmínečná láska není něco, co byste dělali. Je to o tom, kým jste a jak tím jste, stačí si to jen uvědomit.
Bezpodmínečná láska začíná tehdy, když se nejdříve naučíme bezpodmínečně milovat sami sebe. Jste-li jako většina lidí, pak jste na sebe pravděpodobně velmi tvrdí a vůči sobě hluboce kritičtí.
Jenže dokud se nenaučíme sami sebe milovat bezpodmínečně, nemůže se stát bezpodmínečnou láskou. Vše začíná u nás samých, neboť jsme všichni propojeni a jsme součástí jednoho vědomí. Proto když začnete milovat bezpodmínečně sami sebe, prostě se tou láskou stanete, vyzařujete tuto lásku na ostatní kolem vás, aniž byste se o to museli snažit.
Ostatní kolem vás ji cítí, dotýká se jich a na hluboké úrovni je proměňuje. Zároveň, když milujete sami sebe, nedovolíte ostatním, aby s vámi zacházeli jako s rohožkou přede dveřmi, nebo aby vás ovládali, stejně jako vy sami nemáte potřebu ovládat je.
Bytím ve vaší přítomnosti se druzí učí, jak se k vám chovat, pokud chtějí být skutečně s vámi. Také se tím učí, jak by oni sami chtěli, aby se k nim chovali druzí. My všichni přivádíme sami sebe do všech našich vztahů. Pokud se štítíte sami sebe, pak přesně takové přivádíte sami sebe kamkoliv jdete, včetně vašich vztahů.
Pamatujte: vždy to začíná u vás a není to o KONÁNÍ lásky. Je to o BYTÍ láskou.“

„Pěstovat mýtus kolem své osoby umí každý, pokud má na to dost hnojiva, takže jestli tráva na druhé straně plotu vypadá zelenější, asi bude plná sraček.“

„Nemusíš pořád vynikat, ale musíš dobře naslouchat, co se děje kolem tebe.“

„Pohlaví hmyzu poznáte snadno: samečci krouží kolem lahví od piva, samičky kolem zrcadla.“

„Pravého míru se sebou samým a se světem kolem nás lze dosáhnout pouze rozvojem duševního míru.“

„Utíkali jsme z plážových klubů v dešťových přeháňkách, pili šampaňské z lahve, skákali do bazénů v šatech a líbali se pod blesky za hromobití, křičeli jsme na celé kolo a přísahali, že nikdy nezestárneme – a já se do tebe zamiloval s absolutní jistotou, že to všechno bude trvat věčně.“

„Víš, co udělám, až budu papežem? Zruším ty tzv. generální audience. Možná ne úplně, ale určitě aspoň tu část, kdy papež jde kolem ohrádky, za kterou se tlačí šťastlivci číhající na ruku Velekněze, on ji většinou obětuje, nechávaje ji napospas dojatým věřícím, věnuje se dalším, usmívá se do jiných tváří, cosi kamsi šeptá a několik jich zatím už usiluje o to dotknout se papežovy pravice, či aspoň levice. Podle mne hrůza. Tomu s kým mluvíš, nota bene s kým si podáváš ruku, se dívej do očí, to je základní tvar úcty. Tak nějak jsem to doma slýchával. A taky vytáhni tu druhou z kapsy. Tedy kdybych to náhodou měl ve Vatikánu na povel, tak se při podobných příležitostech, právě pro zachování oboustranné úcty, nějakým spravedlivým způsobem vybere tak třicet lidí, pozvou se na kávu nebo na skleničku vína a papež ke každému přistoupí, host se mu představí, papež mu poděkuje za návštěvu, nechá pozdravovat u nich doma a přejde k dalšímu. A bude to setkání dvou lidí, kteří spolu stráví pár vteřin tak, jak má být, jeden s druhým a pro druhého.“

„Buď šťastný i v době, kdy jsou kolem tebe lidé nešťastní
Jdi příkladem těm, kteří už nemají z čeho se radovat
Seber odvahu i v té nejtěžší situaci a otoč ji v úspěch
Važ si sám sebe, své rodiny, přátel a vlastně každého člověka…protože…na každém z nás záleží

Poslouchej své ❤️:)“

„Lidé často odmítají vidět, přijímat a říkat pravdu. Kvůli tomu bohužel oni sami ani nikdo kolem nich nemůže růst.“

„Ó, chudobo, prokletá chudobo, jakou jsi neřestí ohavnou na tomto světě, dokud všecko, všecko, i naše nejvnitřnější štěstí, i naše nejšlechetnější myšlenka závisí na penězích, dokud roztahuje se kolem nás zlotřilé bohatství jako nejvyšší zákonodárce!“

„Nemůžete kontrolovat to, co se děje kolem nás, ale můžete reagovat způsoby, které podporují naší duševní pohodu a klid.“

„V přítomném okamžiku
Když riskuješ pak teprve víš že žiješ okamžikem.
Když se vzdáváš jistot pro hlubší poznání.
Když neřešíš co bude v budoucnu protože nevěříš v budoucnost ale v přítomný okamžik. Když už od malička si naplánoval budoucnost a co všechno uděláš. Když si věříš v budoucnost a žil v přítomnosti. Když nemáš zaplněněnej diář plánováním toho co učiníš v budoucnu. Když se zbudíš a všechno co tě napadne to nák zařídíš aby se to stalo. Když padáš ani nevíš kam a proč a co tam bude za nástrahy. Když život bereš jako dobrodružnou cestu a všechny problémy jako vízvy a skoušky od osudu. Když koukáš na východy slunce na západy slunce a hvězdy a posloucháš cvrčky a pozoruješ světlušky a kolem v okolí lítají netopýři. Když slyšíš když koukáš když máš čas zastavit se a na nic nemyslet vnímat tu scenérií života okolo. Když si umíš vychutnat život se vším co nabízí a být vděčný za to že žiješ. A né ho brát jako samozřejmost. Ale dát životu náplň poslání hodnotu smysl a raroveň ho sebou obohatit. Tím charakterem tím osobním kouzlem lidskostí a svojí autentičností a spůsobem a přístupem ke všemu a myšlenkám. Takovím tím příjmutí svého já.Že chápeš že nejsi kopie ostatních a že máš svůj způsob života. A pohled na něj a vlastní svůj názor a vlastní myšlenky. Svobodnej jako letící motýl 🦋.“

„Promiň, že všechno až moc analyzuji, protože si musím být jistý, že neudělám žádnou chybu. Protože když jí udělám, tak lidi kolem mě většinou trpí. Neodpovím ti na tvůj problém v tu sekundu, kdy mi ho položíš. Bude to trvat klidně i více než den. Potřebuji se ujistit, že jsem nic nepřehlédnul. A přestaň vnímat svět v černobílých barvách. Budeš překvapená kolik tu je barev…“

„Jakákoliv snaha se správným chováním a úctou k lidem. Je lepší než veliké vize a plány z hlav hnusných útočných lidí co jenom kopou kolem sebe. A vlastně svim chováním a náturou jenom kazí náladu ve společnosti.“

„Milenka, nezákonná láska, se chová opačně než manželka. Víceméně tuší, že v ní milenec zrazuje všechno, co má kolem sebe a co je mu podobné. Snaží se tedy, aby se co nejvíce odlišila.“

„Člověk sám svého světa jest tvůrcem a má mlíti na svém vnitřním mlýně, třeba by vůkol všecky vody stály, všechen vítr a póry váznuly, všecky závaží světa tíže pozbyly a pera ve své pružnosti ke hnaní kol ochabovala.“

„Člověk nesní o tom, že by chtěl mít vendómský sloup. Jde kolem něj, s obdivem k němu zdvihne hlavu a zase se vrací domů.“

„Ženy kolem čtyřicítky jsou nejpoutavější - mají dost zkušeností a málo zábran.“

„Lidé, kteří nedělají chyby postrádají odvahu a dobrodružného ducha. Jsou to brzdy na kolech pokroku.“

„Jediný pevný závazek, který se pravidelně opakuje, vnese pořádek do celého ostatního života. Všechno se pak kolem soustředí.“

„Hvězda jest jednoduché kulovité těleso, jehož přirozené místo je sama sféra. Jeho úkolem je vydávat světlo. Nepodléhá ani vzniku, ani zániku a pohybuje se kolem středu, který leží mimo.“

„Čteme proto tak rádi v dávných mýtech, abychom se přesvědčili, že to všechno důležité, co se kolem nás děje - to dobré i to zlé - se už jednou v dějinách odehrálo, jen v jiných rouchách, maskách a podobenstvích.“

„Každý třetí obyvatel zeměkoule je přesvědčen, že Slunce obíhá kolem Země. Z toho vyplývá, že dvě třetiny mají správný názor; ani se tomu nechce věřit.“

„Je vzdělaný a tak tlustý, že by kolem sebe mohl po léta šířit světlo jako lojovice.“

„Obíhej ustavičně kolem Slunce. Říkají tomu revoluční pohyb.“

„Čajový obřad u Japonců. Dojemná trpělivost těchhle lidí, kteří se po celé dvě hodiny točí kolem jednoho šálku teplé vody.“

„Někteří lidé jsou jako Slunce. Pokud se kolem nich netočíte, nedá se svítit.“

„Domov, to nejsou jen čtyři zdi, mezi kterými bydlíte. Domov, to jsou přece i lidé kolem, především rodina, děti, přátelé, jsou to i generace předků, bez kterých bychom nebyli a nebyli takovými jakými jsme. Jsou to i naše povinnosti k odkazu těch před námi, i k budoucnosti našich dětí.“

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

„Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku - jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.“

„Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě… Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tamtěma. Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!
Při volbě prezidenta republiky k Martinu Bursíkovi, 10. 2. 2008“

„Vysocí důstojníci izraelské armády a lidé kolem premiéra Ariela Šarona, jako je poradce pro národní bezpečnost Ephraim Halevy, vykreslují růžový obrázek báječného budoucího Izraele, jaký můžeme čekat po válce. Předpovídají domino efekt, jaký s pádem Saddáma Hussajna nastane i u dalších nepřátel Izraele… Spolu s těmito vůdci zmizí terorismus a zbraně hromadného ničení.“

„Vlys jako celek je snad nepracnějším sochařským dílem, jaké kdy bylo provedeno. Sestává ze souvislé figurální řady nejnáročněnšího typu ve vysokém reliéfu, alto-relievo, v životní velikosti, v délce kolem 70 metrů se 170 postavami, a to všechno provedené v nejtvrdším mramoru, jaký jsme mohli obstarat.“

„…za jakékoli epochy skladatelé skládali pro stávající soubory. Když kolem Mozarta projela paní se skleněnou harmonikou, napsal jí koncerty. A stejné je to i teď. Pokud někdo ví, že hraji s violoncellem, nebo s bicími nástroji, nebo s paní Soňou Červenou, napíše skladbu přímo pro toto obsazení, protože ví, že se bude provozovat a že se dostane k posluchačům.“

„Poslední půlrok či rok mi připadalo, že sociální demokracie má slovo demokracie jen na papíře v názvu, ale ve skutečnosti jsou skupiny lidí, kteří mají kolem sebe své přátele a ti rozhodují vše potřebné.“

„Člověk může z celého srdce a upřímně věřit v cokoli: v psychické schopnosti, křesťanskou věrouku, nebo, jak ironicky podotkl Bertrand Russell, ve skutečnost, že na oběžné dráze kolem Země se pohybuje čajová konvice. Kterékoli z těchto věcí bych mohl věřit s bezvýhradním přesvědčením. Jenže moje přesvěčení jim nedodá pravdivosti.“

„Stále si s pohnutím připomínám smrt radistky, mladé dívky Hadassy Lipšicové. Jela v jednom z polopásových vozidel, lehkém obrněném voze, který pocházel z druhé světové války, a který byl už tehdy primitivní. Byla ve spojení s námi na velitelství, když ji zasáhli – a hovořila s námi, stále slaběji a slaběji, až do chvíle, kdy zemřela. Jako štábní důstojník, jako člověk, který plánuje bitvy, nevidíte smrt, když k ní dochází. Slyšíte hluk a vidíte plameny. Vidíte smrt teprve potom, když jsou sbírány mrtvoly. Nikdy jsem si nebyl jistý, co je pro velitele horší, zda vidět kolem sebe padat lidi v průběhu akce, nebo pozorovat studená těla v klidu po boji a znát hrdinské oběti, které ti lidé vykonali na velitelův pokyn. Předpokládám, že odpověď zní, že obě možnosti jsou stejně hrozné a náročné.“

„Jsem dělník, vždycky jsem se věnoval svému řemeslu a s vynaložením veškeré vůle stavěl s nejmodernějšími prostředky, které byly ve své době k dispozici. Nic jiného mě nezajímalo. Dobré věci v architektuře kolem nás, jsou jen výjimky. Všechno, co se vyrábí pro masy, je nevzhledné, ošklivé, vylhané, prostě podvod. Formalismus pro mě znamená negaci architektury.“

„Pokaždé, když nám Antoine přinesl nějaký článek pro Paris-Soir, bylo opravdovou hádankou, jak ho předat do sazárny. Člověk se ho nemohl zbavit. Seděl v redakci až do půlnoci a neustále měnil pořádek vět, tu a tam vypustil řádku nebo slovo a působil kolem sebe absolutní zmatek.“

„Práce scenáristy je vydána napospas lidem, kteří vědí o psaní asi tolik, co my dva o dizajnérství automobilů. Něco ve stylu – nevím, o co jde, ale chtěl by sem mít kola uvnitř vozidla a na střeše převodovku. Ve filmovém průmyslu je příliš mnoho tlaku, stresu, peněz. Očividně vznikají i dobré filmy, ale upřímně, nechápu, jak je to vůbec možné.“

„Nikoho nenapadne zakázat adrenalinové sporty, přestože léčení sportovců stojí obrovské peníze. I pan profesor Pafko, kterého si nesmírně vážím, který prý o mně mluvil ráno někde v televizi, jezdí na vysokém kole za šedesát tisíc. Když z něj spadnete a nemáte přilbu, je úraz hlavy jistotou. A úrazů, které absolvují sportovci, je celá řada, ale nikoho nenapadne tyto sporty proto zakazovat s odkazem na to, že to stát stojí peníze.“

„Programově určitě politickým umělcem nejsem. Jenom chci do věcí kolem sebe šťourat a škrábat místa, kde to nejvíc bolí. V současné demokracii se děje hodně špatného. Podívejte se třeba na válku v Iráku nebo v Afghánistánu. Politikové lidem lžou, to je zcela evidentní. V takovou chvíli musíme říkat, a to velmi hlasitě: demokracie, ve které žijeme, je vylhaná.“

„Vláda se chová velmi špatně, protože zcela ignoruje, co se děje. Probíhají nejmasovější demonstrace v gruzínských dějinách a oni lidi spíš ještě provokují. Prezident se chová vzdorovitě. Ještě ráno říkal, že v Gruzii je až příliš velká demokracie. Máme co do činění s někým, kdo je zoufalý a snaží se hlavně ochránit zájmy zkorumpované skupiny, kterou má kolem sebe.“

„Je úžasné psát hudbu – je to jako zpívat tisíckrát za sebou, jako stavět mosty, jako jezdit na kole. Komponování je aktivita, v níž je vše, co jste kdy zkusili. Může to být úzce zaměřené, až maniakální, a v tu samou dobu nekonečně expanzivní.“

„Wales a jeho atmosféra jsou v centru mé tvorby, kolem toho jsou ovšem všechny mé cesty. Díky nim cítím, že jsme všichni spojeni. Mám pocit, že kulturní a jazykové rozdíly mezi námi nejsou ve skutečnosti tak silné, jak se zdají být. Všichni jsme lidské bytosti. Je v tom humanita, provázanost. O tom všem bych zpíval.“

„V rozporu s mýty, které kolem sebe šířil, nikdy nevedl žádnou celosvětovou síť, ale pracoval vesměs takřka sám v malém bytě, obklopený stohy starých novin a žloutnoucích registračních karet.“

„Současný geografický obraz daného území, krajiny, oblasti, státu i světadílu nelze zcela pochopit, vysvětlit a dokonce ani prognózovat bez poznání jeho vývoje v minulosti. To, co kolem sebe vidíme, je výsledkem dlouhodobého vzájemného působení přírodní a společenské sféry.“

„Odstěhoval jsem se na odlehlé místo doprostřed džungle na Yucatán. Žil jsem sám, kolem jen úžasný zpěv ptáků. Dva roky jsem strávil jen s kytarou a počítačem.“

„Pro vynikající herectví je nutné být ve stejnou chvíli absolutně soustředěný sám na sebe a současně být schopný spolupracovat s týmem lidí kolem. Prostě být individuálním sportovcem a členem fantastického týmu zároveň. A to jde skloubit velmi těžko.“

„Extrémista zklamán neúspěchem, zatracuje motivace, morální názory a patriotismus oněch, kteří ho odmítají. Ať se angažuje politicky a nebo nábožensky, vždy kolem sebe rozsévá samoúčelné fráze a bezdůvodný strach.“

„Ratzinger nikdy nebyl mužem politiky, intrik. Vůbec se nesnažil budovat si svou osobní moc, nikdy kolem sebe neshromažďoval skupinu lidí, kteří by mu v tom směru pomáhali, zásadně odmítal tajné spolčování jednotlivých seskupení, která se pokládala za novou elitu. Nikdy jej nezajímaly takové věci jako moc, kariéra a vliv.“

„Za války bylo všechno velmi, velmi zlé. Byla jsem ještě dívka, když jsem se dostala do svého prvního koncentračního tábora. Pak jsem jich vystřídala ještě několik. Mnoho lidí kolem mě zemřelo, ale já jsem si v duchu stále říkala, že budu tančit a jen tančit a určitě se tak zachráním. Měla jsem tuto myšlenku zarytou v mozku i pod kůží. Jen díky tomu jsem přežila.“

„Dan je dobrý chlapík. Je velmi plodný, takže pořád pracuje, produkuje různé věci, navštěvuje studia, kde kolem sebe rozsévá nějaký kouzelný prach. Prostě vůbec nemarní čas a to já mám rád. To je také má zásada. —Robert Plant“

„Dlouho jsem si myslel, že nemůže být nic horšího než výstavba panelových sídlišť. Ale realita po roce 1989 mi tenhle omyl vyvrátila. Ty takzvané beverly hills, nekontrolovaně rostoucí kolem každého většího českého města, jsou podle mě něčím ještě horším.“

„Je mi z toho velice smutno, ale dnes žijeme s pocitem, že kolem se daří korupci a nelze proti tomu nic moc dělat. Je to depresívní, ale každý spisovatel by se měl stavět proti podobným věcem. O čem by jinak měl psát?“

„V 18 letech jsem chtěl být druhý Picasso, teď mi stačí, že budu dobrý malíř. Ale na jednu věc jsem hrdý. Dřív jsem maloval spíše sám pro sebe. Čím jsem starší, tím více mám potřebu oslovovat lidi kolem mne.“

„Jsem šťastný, že mám kolem sebe muzikanty, kteří hrají jazz, ale také hodně funky stylu, který mám rád. Podle mě dává lidem svobodu – mohou jakkoliv tancovat, hýbat se, tleskat, pokud chtějí. Není to jako jazz, který lidé jen poslouchají a snaží se ho ocenit.“

„Tohle je mimořádné poutní místo, má ohromnou sílu a přitom působí radostně. Je to místo radostného smíření na rozdíl od některých jiných poutních míst, která působí spíše ponuře. Skála, na níž vyrostl chrám, je ohniskem západního masívu Jizerských hor, řeka kolem ní vytváří zvláštní meandr.“

„Společnost potřebuje literaturu, byť si to často nemyslí, neboť spisovatelé jsou s to o ní říkat pravdu. Nemohou přímo měnit pořádky a vést revoluce, ale mohou svědčit. Udržují vědomí o tom, co se kolem nás děje. Je to povinnost všech těch, kdo píšou, aby psali pravdu.“

„Nesmíme se spokojit s ekumenickými úspěchy v posledních letech, protože nemůžeme pít z jednoho poháru a být spolu shromážděni kolem oltáře.“

„Pan Bean mi přijde jako celkem nesympatický chlapík. Všechno se točí jen kolem něho. A tuto posedlost sebou samým opravdu nemám rád. V hloubi srdce je pan Bean anarchista. A i část mého já chce revoltovat.“

„Ženy v sobě určitě mají něco speciálního. Zatímco italská kultura je patriarchální, sardská kultura není sice matriarchální, ale je matkocentrická. Je to trochu odlišné v tom smyslu, že se celá společnost organizuje kolem jedné ženské schopnosti, kterou je dávat věcem smysl. To neznamená, že ženy vládnou, ale že ženy vysvětlují.“

„Phil [Manzanera] je jeden z těch muzikantů, kteří dokážou reagovat na cokoli, co se kolem nich děje, to je vždycky nedocenitelná vlastnost. —John Cale“

„Kdybych byl obmezen po všechny své dny na kout podkrovní světničky jako pavouk, svět by byl pro mne právě tak široký, pokud bych měl kolem sebe své myšlenky.“

„Se Su Ťij máte dojem, že mír není jenom absence války kolem nás, ale spíš že mír je absence války v nás. —Bono“