Citáty na téma konflikt

„Jediným skutečným bohatstvím člověka je jeho osobnost. Může mu být tím nejpodstatnějším zdrojem životního štěstí: je-li zdravá a harmonická, jsou-li její konflikty s okolním životem plodné, vede-li ho bezpečně v činu i v myšlení.“

„Scény žárlivosti jsou pro vývoj lásky stejně nezbytné jako válečné konflikty pro vývoj civilizace.“

„Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho, tak málu, za tak mnoho.“

„…Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška. Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsenzu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky.
Pokud nechcete dbát tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím. Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnici budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti…“

„Nejsem obětí emocionálních konfliktů. Jsem člověk.“

„Války, konflikty, to je všechno jen kšeft. Jedna vražda dělá padoucha, miliony mrtvých hrdinu.“

„Vypadá to, jakoby ti mladí lidé, kteří se musí těžce potýkat s vnějším životem, byli ušetřeni vnitřních problémů, zatímco u těch, jejichž přizpůsobení je z nějakých důvodů snadné, se vyvíjejí sexuální problémy, nebo konflikty související s pocitem méněcennosti.“

„Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“

„Protože jsem zažil tolik různých systémů – nacismus, komunismus i demokracii, uvědomil jsem si, jak závažný je konflikt lidské individuality a institucí. Možná proto se to objevovalo i v mých filmech.“

„V obydlí žijte blízko země. V myšlení se držte jednoduchosti. V konfliktech buďte spravedliví a velkorysí. Při vládnutí se nesnažte ovládat. V práci dělejte to, co vás baví. V rodinném životě buďte zcela přítomní.“

„Konflikty se šéfem bývají jen velice zřídka rozhodovány spravedlivě.“

„Naše svoboda není kompletní bez svobody Palestinců; bez vyřešení konfliktů v Súdánu a dalších částech světa.“

„Ti, jejichž narcismus se upíná k nějaké skupině, jsou právě tak citliví jako individuální narcisté a zuřivě reagují na každou skutečnou nebo domnělou urážku, způsobenou jejich skupině. Jejich reakce jsou ještě intenzivnější a zcela jistě uvědomělejší. Jednotlivec, není-li vážně duševně nemocný, bude mít aspoň občas pochybnosti o svém vlastním narcistickém obrazu. Příslušník skupiny takové pochybnosti nezná, protože většina lidí v jeho okolí sdílí jeho narcismus. V případě konfliktu mezi skupinami, které vzájemně útočí na svůj kolektivní narcismus, propukne na obou stranách intenzivní nepřátelství. Narcistický obraz vlastní skupiny se vystupňuje, zatímco nepřátelská skupina se zase co nejvíc snižuje. Vlastní skupina se stává obráncem lidské důstojnosti, pořádku, morálky a práva. Druhé skupině se přiřknou ty nejhorší vlastnosti: je podvodná, bez skrupulí, krutá a od základu nelidská.“

„Normální soužití není v neexistenci konfliktů, ale jejich šťastné vyřešení.“

„Vždycky je snazší těšit se, spřádat budoucnost, utíkat se do ní. Stejně tak máte lidi – a nejenom staré –, kteří vzpomínají a žijí minulostí. Přítomnost je nejtěžší, v ní je vždycky konflikt a střet.“

„Kdyby bylo možné při konfliktech zastavit čas a probrat celou situaci racionálně skrze ujasnění si, proč druhý jedná tak, jak jedná, drtivá většina následků by nenastala.“

„…umělec se musí dotknout něčeho, čím ze svého díla to umění udělá. Bez toho jde pouze o kus pomalovaného plátna nebo kus hmoty. Říkám tomu kosmická dimenze – umělec se musí dotknout většího celku, ne jen referovat o svých zážitcích a konfliktech, ale zároveň se dotknout života člověka, přírody a podobně.“

„Jazz je prostředkem, jak vyjádřit lidské konflikty a sny řečí citů, řečí, které lidé rozumějí.“

„Jako by nebyli schopní si uvědomit, že bez ohledu na to, kdo je členem jaké církve, bez ohledu na pohlaví, barvu kůže nebo původ, máme všichni společných 98% toho, kým jsme. - Ale z nějakého neznámého důvodu se všichni lidé raději soustředí na ta 2%, která je odlišují od ostatních, a právě z toho pramení většina světových konfliktů.“

„Pokud se po revoluci nebo změně režimu neustaví nové autoritativní centrum, jež je považováno podstatnou většinou populace za legitimní, pak dojde k tomu, že široké spektrum rozmanitých frakcí vytrvá v otevřeném konfliktu se skupinami považovanými za mocenské rivaly. Některé části státu mohou sklouznout do anarchie nebo permanentní vzpoury, případně splynout s částí jiného rozpadlého státu. Existující centrální vláda mnohdy není ochotna či schopna prosadit svou autoritu nad pohraničními oblastmi nebo nestátními entitami, jako je Hizballáh, al-Káida, Islámský stát či Tálibán. Přesně k tomu došlo v Iráku a Libyi a v nebezpečně vysoké míře též v Pákistánu.“

„Marťané sem jen přišli a řekli: „Jsme tady, ať se vám to líbí, nebo ne.“ Nestarali se o to, co jsme si o tom mysleli nebo jaké jsme měli pocity. Ve skutečnosti se to nijak neliší od toho, co jsme udělali v Americe původním domorodým obyvatelům. Jakmile byl počáteční konflikt zažehnán, Marťané souhlasili, že se budou snažit pochopit ženské kvality, emocionální cítění, které postrádali nebo vůbec neměli. Na dlouhou dobu se problémy více či méně zklidnily. Avšak Marťané postupně začali do společnosti implantovat svou levohemisférovou technologii, o níž Lemuřané nic nevěděli. Všichni Lemuřané znali pravohemisférovou technologii, o níž dnes víme jen velmi málo. Psychotronické stroje, virgule a tyto druhy věcí jsou pravohemisférové technologie. Pokud byste je viděli fungovat, byli byste z mnoha z nich v úžasu. S pravohemisférovou technologií můžete dělat absolutně všechno, co si jen dokážete představit, právě tak jako s levohemisférovou, když je dotažena do svého plného potenciálu. Ve skutečnosti však nepotřebujeme ani jednu z nich - a to je velké tajemství, které jsme zapomněli!“

„Jsme malý národ, neustále uprostřed boje o vlastní duši, nikdy pánem vlastního osudu, vždy na někom závislý a v obavách, že se uprostřed konfliktu ocitneme sami.“

„Je nemožné být dokonalý, vyhýbat se všem konfliktům a žít bez vlastních přesvědčení a hodnot.“

„Bez příčiny není konfliktu.“

„Někteří lidé si neuvědomujou.Že za svoje rozhodnutí platí hodnotou svého času. Jen čekají na smrt až seschnou a pak umřou. A během svého života se chovají duševně jako otroci. A píčujou na život protože jsou to slaboši co se pořídili víc celku než svému srdci a svim myšlenkám. To je konflikt mladých a starých v dnešní době. Protože stáří se hádají a jsou toxicky přesvědčení o tom co byla stabilita v jejich době. Stabilita dnes není mladí řeší svojí existenčn dilema. Přemyšlí nad hodnotou života nad hodnotou existence. Nad tím být lidská bytost Né nástroj vlád a žít traumaticky jako stroj na plození dětí na krmení trhu práce a průmyslu výrobního systému. Kazdej umí něco ale když je nám přehazovana naše lenost naší doby a demotivující přístup starších stracíme existenčně chuť žít a snažit se. Je to celkem dost nepřátelské chování od těch starších. Pritom nejlepší učitel je jít příkladem myslet produktivně.“

„Konflikty se šíří přímo úměrně s rostoucím voláním po míru.“

„Hodnoty vedou k jednotě i ke konfliktům.“

„V případě, že se francouzská vláda na základě smluv s Polskem cítí povinna zúčastnit se konfliktu, musím toho litovat, protože necítíme nepřátelství vůči Francii. Budeme proti ní bojovat jen tehdy, když nás napadne, a pak to bude válka útočná z její strany.“

„Blbost, zlá vůle a nenávist existují na obou stranách. Izraelsko-palestinský konflikt platí životy jak Izraelci, tak Palestinci. Průměrně padne čtyřicet Izraelců ročně. … Izrael však používá tisíckrát dokonalejší zbraně než nepřítel. Letos dosáhla tragédie takového stupně, že toto crescendo nemůže vyústit v nic jiného než v katarzi, ve vzájemnou snášenlivost.“

„Udělení Nobelovy ceny míru EU je více než zaslouženým oceněním největšího a také nejúspěšnějšího mírového projektu v dějinách lidstva. To, že občané na území EU již více než šedesát let žijí bez válečného konfliktu, není samozřejmostí.“

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

„Konflikt mezi Izraelem (a Palestinou) lze vyřešit jen vznikem dvou států dojednaným v souladu s mezinárodním právem. Řešení v podobě dvou států vyžaduje vzájemné uznávání a vůli k mírové koexistenci. Švédsko proto uzná Palestinský stát.“

„Devadesát devět procent lidí, co potkáte na ulici, chce mít klid, jen opravdu malá část touží po násilí, vždy to tak bylo. Jenže tato malá skupina vytváří konflikty na zemi.“

„Každé místo obsahuje celý svět: stejné konflikty, stejné tužby. Stačí umět se dívat.“

„Sexualita je výhradně zdrojem konfliktů, vraždění a utrpení.“

„Sociální konflikt bude nevyhnutelně provázet lidstvo celou jeho existencí, možná až do jeho úplného zániku.“

„Ukázalo se, že mezinárodní společenství si neví rady s řízením konfliktu v regionech, kde nejde o životní zájmy velmocí. Jinými slovy, kdyby v Bosně byla např. ohromná ložiska ropy místo sadů plných švestek, pak by se snad našel způsob, jak čelit agresorům v tomto regionu.“

„Mají jistě velké problémy, když dokonce šéf Státní dumy varuje, že v případě konfliktu s Ukrajinou se Rusko neudrží ani čtyři dny.“

„Kdyby z nějakých příčin bylo Rusko nuceno vést bojové operace či odvracet agresi země srovnatelné svým potenciálem s Ukrajinou, pak doufám, že každý chápe, kolik dní by takový konflikt trval. Dva, tři, nanejvýš čtyři dny. A všichni chápou, jaký by byl výsledek tohoto konfliktu.“

„Jako umělec jsem se vždycky snažil, abych se nezpronevěřil své představě života. Často jsem se tak dostával do konfliktu s lidmi, kteří chtěli, abych nemaloval, co vidím, ale co si přáli, abych viděl.“

„Dříve či později se však svých konfliktů přestaneme bát – také proto, že duchovní cesta je cestou lásky jako každodenní zkušenost.“

„Filosof si nemůže dovolit jinak myslet a jinak žít. Ale protože vyrostl a žije v určité společnosti, musí také tuto svou společnost, svou zemi a svou dobu vidět nanejvýš kriticky. A tu je třeba říci, že lepší filosofové u nás vždycky měli povědomí své povinnosti mluvit do veřejných věcí. S tím je však spojen pochopitelně další problém, neboť mluví-li filosof do veřejných věcí, pak nikdy nemá smysl, jestliže říká to, co ostatní chtějí slyšet – ať už jsou s daným stavem spokojeni, nebo nejsou. V takovém případě by totiž filosof byl zbytečný, neboť všichni si docela dobře vystačí bez něho, stačí si sami. Ale když říká něco jiného, než ti druzí chtějí slyšet, anebo když dokonce říká něco, co vůbec nechtějí slyšet, tak jsou z toho konflikty. Lidem, kteří chtějí sami rozhodovat o tom, co chtějí slyšet, stačí rétoři, sofisté a ideologové. Ti sami nabízejí své služby, nejčastěji za úplatu. Na „trhu myšlenek“ se proto vždycky uplatní spíše myšlenky líbivé, než kritické“

„Válka vypukne, když si dvě země přisvojují nárok na stejné území, když nebyly přesne určeny hranice mezi dvěma nezávislými státy nebo když v nich časem došlo k nejakým nesrovnalostem. Tam, kde jsou hranice přesně vymezeny a respektovány, k nejasnostem ani ke konfliktům nedohádzí.“

„Lidstvo v každé době plodí ďábelské šílence a svůdné představy útisku. Úkolem státnictví je zabránit tomu, aby se vyšvihli k moci, a udržet funkční mezinárodní uspořádání, které je může – pokud se k moci dostanou – zastrašit. Toxická směs povrchního pacifismu, geopolitické nerovnováhy a nejednoty spojenců však těmto silám v meziválečném období dala volnou ruku. Evropa poučená třemi sty lety konfliktu vybudovala mezinárodní řád – a pak ho odhodila, protože její vůdcové nerozuměli při vstupu do první světové války důsledkům svého počínání, a i když nyní chápali, jaký by byl dopad další hromadné katastrofy, zalekli se závěrů, k nimž je toto nahlédnutí mělo přimět. Kolaps mezinárodního pořádku, k němuž v této době došlo, byl v zásadě rezignací či přímo sebevraždou. Evropa opustila zásady vestfálského urovnání, zdráhala se uplatnit sílu, jež by byla nezbytná k obhajobě deklarované morální alternativy, a nyní ji stravovala nová válka, jejíž konec s sebou znovu přinesl nutnost nově pojmout uspořádání kontinentu.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„„Řím“ představuje sílu „podmíněnosti“. Je-li tato síla v akci, pak i svoboda může být podmíněná. Proto se tato síla snaží Zákon, na kterém je založen Vesmírný řád, zatlačit až za sekundární zákony, s jejichž pomocí lze „nový světový řád“ upevňovat pod pohrůžkou trestu nebo díky strachu. Takhle to může fungovat jedině při umělém vnucování zákonů zvenčí, takže pro systém je zásadně důležité externalizovat a oslabit vnitřní kontrolu. Právě o tom byla inkvizice. Ukazovala, co se může stát každému, kdo se postaví na odpor vnuceným sekundárním zákonům, které se používají jako zbraně a které nakonec učiní zbraně zákonem. Všechny války začínají povýšením sekundárních zákonů na primární konstantu. Míru lze dosáhnout jedině postavením Jediného zákona Stvořitele na první místo mezi zákony. Vládnoucí systém funguje nejlépe pod hrozbou konfliktů. Nyní musíme svět zbavit podmíněnosti Zevnitř, tím že romA změníme na Amor! Poznámka: Nevykládejte si to chybně. Ne všichni „Římané“ byli z Říma. Vojáci římské armády byli vesměs námezdní žoldnéři (najatí zabijáci). Ve válkách UN, NATO, US, sloužících k vnucování politicky motivovaných zákonů, bojují většinou placení žoldáci. „Řím“ neznamená „Vatikán“. Je to SYSTÉM. Ani členové „ochranky“ ve Vatikánu nejsou skuteční Římané. Jsou to najatí Švýcaři.“

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

„Konflikt je příležitostí, jak se vyjádřit o sobě a o svých hodnotách a přesvědčeních a touhách. Konflikt je perfektní živnou půdou pro autenticitu. Pokaždé, když vznikne konflikt, můžeme ho vidět jako poplašný zvonek, který nám říká… Zde je příležitost opravdu poznat sebe.“

„Drama pochází z řeckého slova s významem „dělání, čin“. Proto se ujalo ve světě divadla. V emočním životě označuje drama stav, situaci nebo sled událostí, jež zahrnují silný konflikt. Když si to spojíme, pak dramatická osobnost je někdo, kdo jedná jakoby ve stavu silného konfliktu. Takový člověk je všeobecně vnímán jako někdo, kdo vystupuje afektovaně a přehrává nebo jedná, aby k sobě přilákal pozornost, podobně jako herec na scéně. Všichni takové lidi známe, jsou to ti, kteří reagují, jako by nějaká záležitost byla mnohem horší, než si vy myslíte, že skutečně je. Proto má slovo „drama“ trochu pejorativní podtext. Říkáme: „Mám už dost jeho věčných dramat“ nebo „Dělá ze všeho drama“. Já se s tímto pojetím vůbec neztotožňuji a ráda bych zde prohlásila jasně a stručně: pokud jde o lidské citové prožívání, nic takového jako drama neexistuje. Pokud si uděláte soud, že někdo vytváří dramata nebo je dramatický, pak umenšujete jeho pocity a vnukáte mu, že by se měl za ně stydět. Mohu vás ujistit, že ve skutečnosti jsou jeho emoce velmi reálné. Pravda je taková, že nikdo své emoce nepřehrává. Lidé reagují přesně ve shodě s realitou, kterou vnímají jen oni sami.“

„Konflikt se začíná a končí v srdcích a myslích lidí, ne na kopcích.“

„Vy novináři pořád hledáte konflikt i tam, kde není. A už je to trochu obtěžující.“

„Pokud by církev pořád jenom hledala rovnováhu, tak zůstane stát na místě, a proto v ní nějaký konflikt musí existovat.“

„Když byl někde nějakej konflikt, radši jsem se zdekoval, měl jsem docela štěstí.“

„Vymýšlíme si imaginární, údajně zásadní společenské konflikty, kterou jsem ale ve skutečnosti jenom vidiny, fantomatické přeludy.“

„Problém, zejména mimo USA, spočívá v tom, že židovská historie je ohraničena holokaustem a [izraelsko-palestinským] konfliktem. To vyvolává divoké polemiky.“

„O druhých mluv vždy dobře - o bližních nikdy nehovoř zle. Naprav křivdu způsobenou slovem. Nebuď příčinou konfliktů mezi lidmi.“

„Na Češích je zoufalých několik věcí. Taková ta ohnutost. A nesnášenlivost konfliktu. Protože bez konfliktu to nejde!“

„Politika je jako válečný konflikt. Každý to zná, ale téměř nikdo to nemá rád.“

„Racionální politikou malé země, jako je Česká republika, je mít dobré vztahy s velmocemi, předcházet mezinárodním konfliktům a neupadnout do vazalského vztahu vůči nikomu, ani spojencům. To vše s cílem zajistit prosperitu a současně udržet naši suverenitu, územní integritu a národní identitu.“

„Obtíže mají povzbudit, ne odradit. Lidský duch má růst a sílit díky konfliktům.“

„Konflikt je moucha myšlení. Podněcuje nás k pozorování a vzpomínkám. Podněcuje k invenci. Vymrští nás z ovčí pasivity a přiměje nás všímat si a vymýšlet.“

„Tisk poskytl prostředek sjednotení a vzájemného stimulování. Náboženství, jež se diskrétně vyhnulo konfliktu v základních věcech, nabízelo povzbudení a útěchu ve všech podobách a nestranně všem bojujícím. A konečně věda odhalila všechny své poklady a poskytla všechna svá tajemství zoufalým požadavkům lidí a dala jim do rokou instituce a aparát, jež byly svou povahou témeř rozhodující.“

„Vrcholem strategické moudrosti, je vyhnout se všem konfliktům a zmatkům, které nepřináší reálné výhody.“

„Konflikty vnímáme jako příležitost, jak se o sobě navzájem více dozvědět, vážíme si pohledu svého partnera a nacházíme lepší řešení, která zohledňují jeho potřeby.“

„Jediný co má smysl vědět v dětství. Je to kým chce člověk bejt v dospělosti. A už od dětství to v sobě pěstovat ten zájem pro to co člověka učiní šťastným. Jak dělat to co ho baví a zároveň se tím živit mít to jako práci. A mít svoje životní poslání pro to co bude žít dělat a tím až do konce života. Být v hlavní řadě spokojený se sám sebou a žít zdravy a dobrý život. Bez konfliktů s pochopením klidem a trpělivostí. S úctou a vděčností za život. S hodnotama a morální psychickou disciplínou. Mít o něco zájem a nadšení a věnovat se tomu. A né zaplavat hlavu hloupostma. A řešit ostatní lidi ať si každý dělá co chce ať si je svět jakej chce. To co ovládat můžu je jedině skutečně svoje myšlení komunikaci s lidma,činy a skutky. A přístup sám k sobě a všemu okolo. A svoje volby a rozhodnutí kým člověk je svim chováním charakterem vyjádřením na světě svim vlastním já osobností.“

„Doba je zlá. Ale pokud se lidstvo nepoučí z chyb a války a konflikty ve světě překročí neúnosnou mez, potom se z demokracie stane diktatura.“

„Konflikty mezi lidmi začínají většinou verbálními útoky - a tím jak se postupně přiostřují a gradují, řítí se neodvratně do horké fáze, . . . k hořkému konci.“